Bořivoj Brdička: Tři generace online pedagogiky

Další z příspěvků kanadského vědce a profesora Athabasca University Terry Andersona, který se zabývá vlivem pedagogiky na online vzdělávání a konstatuje, že technologie v některých případech výukový proces značně ovlivňují.

Profesora Terry Andersona z kanadské Athabasca University považuji za jednu z největších světových autorit ve výzkumu distančního vzdělávání a eLearningu. Všechny jeho publikace jsou veřejnosti volně dostupné, takže nám nic nebrání ve studiu. Spomocník již několik let čerpá ze sborníku The Theory and Practice of Online Learning, jejímž je Anderson editorem (např. viz Psychologické aspekty vzdělávacích technologií). Za stěžejní lze považovat Andersonův teorém interakční ekvivalence, který již máme zpracován a zařazen mezi důležité výukové zdroje.

Pořád je však z čeho vybírat. Tentokrát se seznámíme s jeho popisem vývoje distančního (online) vzdělávání, které, na rozdíl od jiných podobných studií, jde nad rámec samotných technologií a zabývá se především vlivem pedagogických koncepcí. Budeme se držet příspěvku Three Generations of Distance Education Pedagogy v časopise International Review of Research in Open and Distance Learning z března 2011, který Terry Anderson napsal společně se svým kolegou Jonem Dronem. Z textu vybereme hlavně souvislosti technologické, protože podstatu popisovaných didaktických teorií bychom měli znát nebo si ji můžeme snadno nastudovat jinde.

Jak již název samotný napovídá, didaktické koncepce, které jsou zde zastoupeny, jsou tři. Propojíme-li tento přehled s koncepcemi zmíněnými při výkladu konektivismu (Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí), kde jsou čtyři, je na první pohled zřejmé, že zde Anderson spojil behaviorismus s kognitivismem, což lze zjednodušeně chápat tak, že v době, kdy se začalo distanční vzdělávání přenášet do světa počítačových sítí, behaviorismus ve své čisté podobě byl již překonaný (viz Sedmero osvícení Tonyho Batese). Je však stále přítomen ve znalostně orientovaných výukových aplikacích, i když ty současné většinou již ve vyšší míře akcentují poznatky kognitivismu, který z behaviorismu ve skutečnosti do určité míry vychází.

Začněme přehledovou tabulkou:

Generace online pedagogiky	Technologie	Výukové aktivity	Postup žáků	Výukové materiály	Hodnocení	Role učitele	Měřitelnost výsledků
Kognitivní behaviorismus	e-učebnice, audio, video, komunikace s učitelem	sledování a čtení	individuální	detailní – od základu vytvořené	zapamatování	tvorba obsahu, přednáška	vysoká
Konstruktivismus	audio/video-konference, web, mnohonásobná komunikace	diskuze, tvorba, konstruování	skupinový	přibližné – podpůrné a přizpůsobené, doporučené učitelem	syntéza zdrojů	vedení diskuze, soustavná pomoc	nízká
Konektivismus	soc. sítě (web 2.0), agregace (RSS), informační systémy	zkoumání, spojení, tvorba, hodnocení	v rámci sítě	orientační –OER, webináře, vlastní tvorba	vlastní tvorba	konstruktivní kritika, spolužák	střední

Pojem „generace“ naznačuje, že se ve skutečnosti jedná o vývojovou řadu, v níž mají ony 3 koncepce časovou posloupnost. Hned na začátku je však třeba konstatovat, že všechny mají v dnešním online vzdělávání své nezastupitelné místo a v závislosti na charakteru výuky, cílech a rozpočtových možnostech se používají.

Musíme si být vědomi toho, že technologie, jsou-li zapojeny, výukový proces ovlivňují (viz Psychologické aspekty vzdělávacích technologií). Převažující přesvědčení učitelů, že jediný a nejdůležitější vliv má pedagogika, není úplně správný. Anderson vysvětluje vztah technologií a pedagogiky velmi přiléhavě pomocí tance. V tomto přirovnání jsou technologie jako hudba, na níž se tančí, a pedagogika definuje pohyby, které děláme. Zvláště online formy vzdělávání jsou na technologiích vysloveně závislé. Budeme-li v podobenství pokračovat, můžeme technologie v podobné situaci označit za tanečníka, který partnerku (pedagogiku) při tanci přímo vede.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz