Kde jinde než v Plzni se lze nejlépe seznámit s výrobou piva? Pivovarské muzeum sídlí velmi příhodně centru města v právovárečném domě z 15. století. Představí vám vývoj výroby piva od středověku po současnost i historii plzeňských pivovarů, prohlédnete si Tázlerovu pivnici z počátku minulého století, humna sladovny, hvozd, valečku, laboratoř, sbírku pivních lahví, nádoby na pivo, sklepy a dvůr s expozicí věnovanou dopravě chmelového nápoje. Na zhruba hodinovou prohlídku se můžete vydat sami či s průvodcem (skupiny od deseti osob). Provázet vás bude tištěný text nebo si lze za poplatek vypůjčit zvukového průvodce. Máte-li o výrobu piva hlubší zájem, lze také absolvovat exkurze v pivovarech Gambrinus a Pilsner Urquell.
Ze stejné budovy, v jaké sídlí Pivovarské muzeum, můžete vstoupit do podzemí města. Přibližně 800m trasa vás provede částí labyrintu, budovaného od 14. století. Zhlédnete chodby, sklepy, studny, vodárenskou věž i vystavené archeologické nálezy dokumentující bohatou historii Plzně. Kromě skladování potravin sloužilo podzemí i pro odvodnění a přívod vody v 16. století, kdy ve městě vyschly studny. Plzeňský labyrint podzemních prostor měří necelých 18 km.
Technická zajímavost
Na místě brodu přes řeku Radbuzu v Dobřanech na staré obchodní stezce stojí kamenný tříobloukový most s gotickým jádrem, poprvé zmiňovaný v 16. století. Prošel dvěma přestavbami a v současnosti už slouží pouze pro pěší. Novodobě byl doplněn sochou svatého Jana Nepomuckého, neboť původní socha byla zničena za druhé světové války. Dobřany najdete asi 8 km jihozápadně od Plzně.
Náš tip
V lese nad Boleveckými rybníky za Plzní stojí nejzachovalejší kolomazná pec u nás. Najdete ji na sedmikilometrové Sigmondově naučné stezce, začínající na tramvajové konečné na Košutce. Kolomazných neboli dehtářských pecí stálo v těchto místech v minulosti několik. Využívaly okolní borové lesy, respektive borové dříví bohaté na pryskyřici. Suchou destilací (nedokonalým spalováním) se postupně získávala řada produktů – dehet, terpentýn, kalafuna, smola a dřevěné uhlí. Pec u Boleveckých rybníků pochází z poloviny 18. století a zachovala se jako jediná. Postavena byla ve svahu, tak aby ji bylo možné z horní části zásobovat přiváženým dřevem. Po skloněné podlaze spodní části pak mohla do prohlubně před pecí vytékat kolomaz. Na naučné stezce stojí za pozornost i Bolevecké rybníky, odkud byly plzeňské pivovary v minulosti zásobovány ledem na chlazení.
Z knihy Kam za technickými památkami: Čechy na knihy.cpress.cz.
0 komentářů:
Okomentovat