Na učilištích probíhají od začátku června závěrečné zkoušky

Většina žáků posledních ročníků učebních oborů bude muset letos prokázat své znalosti a dovednosti při závěrečné zkoušce připravené podle jednotného zadání. O tom, zda to tak bude, rozhoduje škola. Letos se pro nové pojetí zkoušek rozhodlo 402 škol s učebními obory kategorie H a 139 škol s obory kategorie E, kde se učí převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.


Závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání bude v průběhu června skládat celkem 27 805 žáků. Ti, kteří uspějí, se pak kromě výučního listu mohou pochlubit certifikátem projektu Nová závěrečná zkouška 2, který má na starosti Národní ústav pro vzdělávání a přispívá na něj Evropský sociální fond.

Jednotná zadání každoročně připravuje tým zkušených učitelů spolu s odborníky z Hospodářské komory ČR. Ti garantují odbornou úroveň zkoušek hlavně ve vztahu k praxi v jednotlivých oborech. Sjednocení požadavků na obsah závěrečné zkoušky zvyšuje srovnatelnost výsledků vzdělávání v učebních oborech a má významný vliv na kvalitu přípravy žáků a jejich dobré uplatnění v praxi.

Jsou závěrečné zkoušky podle jednotného zadání těžší?

Odpověď je trochu složitější. Pro mnohé školy jsou jednotná zadání opravdu náročnější. Například když si škola připravovala zadání jen s několika teoretickými otázkami, ale jednotné zadání je komplexnější a žák podle něj musí vypracovat také výrobní výkres a technologické výpočty. Nebo v oboru Kuchař mohl žák skládat praktickou zkoušku během jednoho dne, s využitím jednotného zadání ale musí vařit dva dny a kromě toho hodnoticí komisi prezentovat samostatnou odbornou práci, kterou si dříve připravil – a to i v cizím jazyce. „Ale platí to i naopak: některé školy považují jednotné zadání za méně náročné a navíc žákům zadávají ještě vlastní úkoly,“ upozorňuje hlavní manažerka projektu Dana Kočková a dodává: „Jednotné zadání je tedy tou pověstnou laťkou, kterou žák musí přeskočit, aby prokázal, že svůj obor ovládá. Výšku té laťky stanovují jak odborníci ze škol, tak zástupci zaměstnavatelů – a je pro všechny žáky stejná.“

Snazší příprava zkoušek

Školy si jednotné zadání chválí, protože jim usnadňuje přípravu závěrečných zkoušek. Zadání nejsou školám doručována ve vytištěné formě, ale stáhnou si je z informačního systému a rozmnoží pro všechny žáky. Přitom ale jednotné zadání ponechává určitý prostor pro výběr témat a otázek, tak aby zkouška odpovídala zaměření školy. Navíc může zařadit i tzv. školní část zkoušky, kde je možné zohlednit další specifika.

Na jednotném zadání mnohé školy oceňují také to, že představuje svého druhu standard. Škola, která se rozhodne použít jednotné zadání, vlastně poměřuje úroveň svých absolventů s úrovní nastavenou zvenku a ověřuje si tím svou vlastní kvalitu.

Zároveň je to také důvodem, proč některé školy jednotné zadání zatím nepřijaly. Když se školy rozhodují, zda se přidají k jednotným zkouškám, musejí například zvážit, jestli mají dostatečné technické vybavení a jestli celková úroveň výuky odpovídá požadavkům nastaveným v jednotném zadání. Pokud tomu tak není, pak škola pravděpodobně setrvá u své dosavadní praxe a připraví si zkoušky sama. Nebo přijme jednotné zadání jako výzvu – a podle jeho úrovně upraví výuku či vylepší technické vybavení.

Podíl škol využívajících jednotná zadání

2007/08: 50 % (pilotní školy)
2009/10: 80 % (jednotná zadání zpřístupněna všem školám)
2010/11: 76 % škol s učebními obory kategorie H, 28 % škol s obory kat. E
2011/12: 80,6 % škol s učebními obory kategorie H, 61 % škol s obory kategorie E, ve kterých je cca 70 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
2012/13: 85,7 % škol s učebními obory kategorie H a 77,2 % škol s obory kategorie E, ve kterých je cca 70 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Další informace na www.nzz2.cz
S obsahem jednotných zadání se můžete seznámit na adrese: http://www.nuv.cz/nzz2/aktualita