Německý a rakouský model duálního vzdělávání je evropským hitem. Velké téma pro Česko…
Němci a Rakušané se stávají vzorem pro Evropu. Tamní systém duálního vzdělávání, kdy mladí lidé tráví čas napůl ve škole a napůl ve firmě, je momentálním hitem mezi různými odpověďmi na otázku – jak ven z hospodářské mizérie. Němci uzavírají dohody s dalšími zeměmi o předávání zkušeností a do Německa by měli zamířit na praxi mladí lidé z jihoevropských zemí, které tvrdě zastihla krize eurozóny a nezaměstnanost. Typickým příkladem je Španělsko.
Je to téma, které by snad i v Česku mělo být pomalu rozhodující pro výsledky voleb. Mnozí čeští politici si zjevně až příliš dlouho namlouvali, že na tom s nezaměstnaností nejsme tak špatně. A že ještě dlouho dokážeme lákat zahraniční investory na naši skvělou a vzdělanou pracovní sílu. Ostravský primátor Petr Kajnar nedávno v rozhovoru pro ČESKOU POZICI vcelku realisticky prohlásil pravý opak: „Pracovní síla je stále dražší, ale méně kvalitní.“
Celý článek na webu ČESKÁ POZICE
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
14 komentářů:
Na konci článku je odkaz na jiný, který ukazuje bídu současnéhpo vidění školství: "Kdy už začnou školy dodávat průmyslu opravdu hotové absolventy?"
Tedy škola má produkovat obrobky pro průmysl, ne rozvíjet osobnost, kultivovat, vzdělávat. Produkce pracovní síly je hlavním cílem. 21. století a návrat feudalismu. Děkuji, nechci, soudruzi kapitalisté. Naserte si.
Tady někdo něco nepochopil. Škola by měla své absolventy připravit tak, aby byli použitelní v praxi, aby se uměli uplatnit, uživit. V tom má české školství velkou slabinu. Když se zeptáte českého studenta, proč se něco učí, zpravidla odpoví, že kvůli tomu, aby napsal test. Že by mohl stejný poznatek uplatnit v jiném předmětu, nedejbože třeba v praxi, to ho vůbec nenapadne. Uživí se zástupy archeologů, sociálních antropologů, filozofů a jiných sice zajímavých, ale v praxi málo potřebných oborů? Takže, vážený soudruhu, nikdo nikomu nezakazuje se vzdělávat a kultivovat, jen by měl každý člověk umět se uživit. Chybou českého školství je, že nedokáže studenty přesvědčit, že se učí proto, že to v životě budou potřebovat.
Nenazývejte mne soudruhem, hubo zlolajná! A naučte se číst - nikde o zakazování nepíšu ani slovo. Oni se snad vámi vyjmenovaní absolventi nedokážou uživit? Kdo produkuje největší mmnožství nezaměstnaných - učební obory nebo vysoké školy? Proč musíte mít na živnostenský list obor kadeřnice dnes málem maturitu? Je to chyba škol? Ani náhodou.
Proč by studenty měla škola přesvědčovat o tom, k čemu jim je učení? To by měl každý student vědět (a věřte, že na SŠ se jim důležitost a užitnost vzdělání připomíná dosti často, jen oni na ně, s prominutím, serou). A protože dnes je na VŠ 60 % ročníku, i mezi těmito studenty je plno těch, kteří by tam být neměli a jsou zcela nemotivovaní. To ale opět není primární problém školy, ale systémová chyba - kapitační platby nutí školy všech typů držet si tam i tupouny nevzdělávatelné - řešení financování je záležitostí politickou.
Tvrdit, že profese, které nás učí lépe žít, přemýšlet o našem údělu a smyslu existence, jsou málo potřebné, je důkaz deformovanosti účetnickým nazíráním na život v ekonomických kolonkách má dáti x dal.
V posledku je třeba připomenout, že firmy samy si zrušily učňáky, kašlaly na přípravu nové generace aměstnanců a teď to hážou na školy a objevují něco, co sice funguje v Německu, ale co samy destruovaly. To je zparchantělost a zbabělost typicky česká - nenést odpovědnost a ukazovat prstem na ty, kdo můžou za to, co jsem podělal já. Ještě že je tady škola a učitel, o ty si kdekterý primitiv vypucuje svou smrdutou hubu...
10:17
S vetsinou souhlasim, i s "nezbytecnosti" humanitne vzdelanych lidi.
Ovsem hasici pristroj je taky uzitecny, ale nemate jich v kazde obycejne mistnosti deset...
Duální systém vzdělávání není jen v Německu a Rakousku, ale i v jiných zemích v Evropě, to za prvé. Za druhé to není nějaký hit, mají to tak dlouho a není to žádný zázrak, také není všude a mnoho firem a zájemců o vzdělání od něj upouští, kvůli stále většímu přívalu různých předpisů a nařízení a sešněrovávání.
Stačí se vrátit k původnímu systému odborného vzdělávání v Rakousku-uhersku nebo pak v Československu, kde byl poměrně dobře stanovený poměr teoretického vzdělávání a odborného výcviku a teorie vztažená přímo k praxi a ne nějaké xxxx.
Navíc z žádného, ani sebelepšího učiliště není zcela hotový kvalifikovaný odborník, ale získává "počáteční odborné vzdělání" na které navazuje praxe. Za Rakouska-Uherska vyučený učeň dostal tovaryšský list a doporučení aby svou pílí a zájmem získával praxi ve svém oboru od po celé říši až po Terst a do tovaryšského listu mu zapisovali vykonanou praxi a hodnocení.
Největší problém dnes je, že málokterá firma je schopná přijímat na kvalitní odborný výcvik žáky a ještě plnit požadavky od stolu psaných školních vzdělávacích programů, které v dobré víře psali učitelé a ne praktici. Ale jsou samozřejmě vyjímky (nelze jmenovat, byla by to reklama).
Duální systém vzdělávání by si měly vyzkoušet hlavně pančitelky magistry, které přišly ze školy učit ve škole. Včetně pánů magistrů a velestudovaných pánů ředitelů inženýrů, kteří ke své inženýrské profesi v praxi ani nečuchli. Jak chcete žáky vyučovat duálně, vy zakrnění učitelé? Vy dualisti :-) Vždyť jste neviděli krom své proseděné a proprděné židle, psacího stolu a stolní lampy vůbec nic! Takže milí čeští dualisti, zapoměli jste říct, že v Německu a v Rakousku učitel po pěti letech dostává rok placeného volna na to, aby se šel podívat do praxe. Aby se šel v praxi seznámit s novými technologiemi a novými požadavky na trhu práce. Vy dualisti :-)
Každá škola má nad vratami jako kráva ceduli jako kráva o tom, jak se pedagogický sbor sebevzdělává a zdokonaluje. Kdo ale byl na takových "dovzdělávacích" kurzech ví, že se jedná jen o jeden velký tunel. Učitelé a pančitelky se po pěti letech izolace ve školství stávají pologramotnými paky, ze kterých má mládež akorát tak srandu. A nikdo s tím nehne, protože managemetn škol zajímá hlavně jejich koryto. Vzdělanost a výchova dětí je naprosto podružná.
Je skvělé opět po čase číst o pančelkách, velestudovaných inženýrech a pologramotných pakách. Moc se těším až mi přijdou odborníci z praxe předvést, v čem všem jsem stihnul zakrnět. A pak se ještě víc těším, až si stoupnou před třídu. Před lavice plné těch po vzdělání bažících dítek, kterým jen neschopní učitelé brání v rozletu.
Schválně, kdo a jak rychle bude komu pro srandu.
Ale jinak souhlasím s tím, že odtrženost mnohách učitelů od praxe je značná. A velice bych se přimlouval za systém, který mi umožní po pěti letech strávit rok v praxi. Jen si nejsem jist, kolik učitelů se pak zase do škol vrátí.
To, co dnes nazýváme vznešenými slovy o duálním systému, zde před rokem 89 vcelku fungovalo. Bylo na co navázat, co vylepšovat, na čem stavět. Dnes objevujeme "Ameriku". Je mi z toho nanic.
Někteří velestudovaní učitelé, zvláště pak ti "čistokrevní pedagogové" z pedagogických fakult si nedokáží připustit, že jsou zakrslá zanedbaná pologramotná paka. Vezměmež´si např. SIPVZ. To byl hit v letech 2002 - 2006. Všichni pedagogové včetně učitelek mateřských škol se absolvovali nejméně dva kurzy obsluhy PC. Ale jak to tak chodí, podváděli víc, než jejich žáčci. Kromě učitelů informatiky a několika světlých výjimek na počítač neumí učitelé ani sáhnout. Dovednosti a znalosti IKT mnohých sekretářek několikanásobně převyšují znalosti našich ředitelů a ředitelek škol. A pak není divu, že když učitel IKT nasází ignorantským žákům z IKT špatné známky, tak dostane od pana řídícího befehlem známky vylepšit.
My, kteří pamatujeme dobu před čtyřiceti až padesáti lety víme, že každý podnik měl i učňovské středisko.Tam bylo (podle velikosti podniku)několik až několik desítek učňů. Ti chodili týden do školy a týden byli v podniku, kde manuálně pracovali a vše viděli v praxi.A co takové Baťovy školy práce ve Zlíně ještě za první republiky?
Před dvaceti lety prostě zapracoval jeden z Murphyho zákonů: To, co funguje, je třeba změnit.
Jiří
Svůj epizodní příběh jsem tu už v různých souvislostech zmiňoval několikrát. Na týden jsem si odskočil na drobné pozorování do jedné firmy a zůstal jsem tam tři roky.
Myslím si, že ten výše i částečně právem rozezlený proklínač pologramotných magisterských pak to trošku domotal. Si říkám, do jaké že to praxe by asi tak docházela, ta paka. Do jazykových, matematických, humanitních či přírodovědných ústavů?
Osobně bych praxi uvítal a vzdělával bych se, až bych brečel. Jenže proč. Dnes už postíhám s dětičkami tak akorát horko těžko základy. Dřívávějc jsme to prošli raz dva a pak tvořili, až se z nás kouřívávalo. A abych čelil peticím a stížnostem, že děti přetěžuju? Proč?
"....zakrslá zanedbaná pologramotná paka...."
1. Pozor na cévku v hlavě
2. Číst, psát a počítat mě naučili učitelé z těch pitomých peďáků
3. Pokud nejste učitel, tak Vám hluboce doporučuji jeden den na druhém stupni ZŠ, popřípadě hodinu fyziky u nás na průmyslovce a potom kleknete na kolínka a rychle se začnete omlouvat
Ignorant
rok placeného volna na to, aby se šel podívat do praxe
Už vidím ty nadšené vedoucí, jak rok nechají očumovat odpočívajícího, pardon, k praxi přičuchávajícího, učitele ve své firmě (co tam budou dělat?). Ale roční dovču bych si dala líbit, ne že ne. Praxi bych oželela, z té jsem do školství přišla...
"Uživí se zástupy archeologů, sociálních antropologů, filozofů a jiných sice zajímavých, ale v praxi málo potřebných oborů?:
Někdy by neškodilo se podívat na konkrétní čísla.
V roce 2012 úspěšně absolvovalo prezenční magisterské studium celkem
25 491 absolventů (bez cizinců). Z toho jich 6 123 (24%) absolvovalo technické vědy a nauky, 5 461 (22%) ekonomické vědy a nauky a 3 479 (13%) humanitní a společenské vědy a nauky, 2 203 (9%) přírodní vědy a nauky atd.
Celkem tedy třetina absolventů absolvovala technické a přírodovědné vysoké školy a jen o něco více než desetina magisterských vysokoškoláků všechny humanitní a společenskovědní vysoké školy.
Trochu hůř to dopadne, když započteme dálkaře. Tím stoupne podíl ekonomů a učitelů.
Pokud započteme i bakaláře, ještě více se zvedne podíl ekonomů a to až na 27%!!!
Myslím tedy, že je jasné, že se žádné zástupy humanitních nekonají a že problém je trochu jinde.
Pavel
Zdroj: http://dsia.uiv.cz/vystupy/vu_vs_f4.html
Okomentovat