Ze zprávy vybíráme: V porovnání s mezinárodními standardy jsou platy učitelů stále nízké; učitelé v nižším sekundárním vzdělávání mohou očekávat, že vydělají pouze 58 % platu vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance, ve srovnání s průměrem OECD 89 %.
Rostoucí výdaje na vzdělávání i přes některé škrty v rozpočtech
V době před nástupem současné globální ekonomické krize Česká republika, malá otevřená ekonomika, vykazovala průměrný roční růst více než 6 %, tedy více než byl průměr zemí OECD (pod 3 %). Od roku 2008 však stejně jako mnoho dalších zemí OECD prochází náročným obdobím. V důsledku toho v roce 2010 vláda zahájila víceletá konsolidační opatření zaměřená na stabilizaci rozpočtu do roku 2016, a to prostřednictvím zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně a snižováním provozních výdajů. Nicméně navzdory potřebě vyvážit celkový objem veřejných financí Česká republika i nadále pokračuje ve zvyšování finančních prostředků na vzdělávání. V období 2005-2010 byla Česká republika mezi osmi zeměmi OECD s nejvyšším nárůstem výdajů na žáka (v primárním, sekundárním a postsekundárním neterciárním vzdělávání), kdy výdaje na žáka vzrostly o 25 % v porovnání s průměrným nárůstem v zemích OECD o 17 %.
Česká republika vykazuje na terciární vzdělávací úrovni druhý nejvyšší nárůst celkových výdajů na vzdělávání, jde o zvýšení výdajů o 40 %, což je dvojnásobek průměru OECD 20 %. Zároveň vzrostl počet studentů v terciárním vzdělávání o 32 %, což je vysoko nad průměrem OECD 13 %, a tato hodnota řadí Českou republiku na čtvrté místo mezi zeměmi OECD. V důsledku toho se v mezi roky 2005 a 2010 zvýšily výdaje na studenta v terciárním vzdělávání o 6 %, co je stále pod průměrem zemí OECD (8 %).
Stárnutí učitelů
Spolu s klesajícím počtem žáků a studentů je malý zájem o přijímání mladých učitelů. Navíc populace učitelů stárne a věk odchodu do důchodu se prodlužuje. Výsledkem je, že Česká republika je jednou z deseti zemí OECD, ve kterých je ve vyšším sekundárním vzdělávání podíl učitelů ve věku nad 50 let vyšší než 40 %.
Ačkoli platy učitelů v posledních deseti letech vzrostly na všech vzdělávacích úrovních, a v primárním a nižším sekundárním vzdělávání se dokonce zdvojnásobily, v roce 2011 platy učitelů klesly na všech úrovních vzdělávání pod úroveň roku 2009. V porovnání s mezinárodními standardy jsou platy stále nízké; učitelé v nižším sekundárním vzdělávání mohou očekávat, že vydělají pouze 58 % platu vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance (zaměstnaného celý rok na plný úvazek), ve srovnání s průměrem OECD 89 %.
Navíc profese učitele má relativně plochý vývoj platové tabulky; rozdíl mezi minimální a maximálním platovým stupněm se pohybuje od 29 % v preprimárním vzdělávání do 40 % ve vyšším sekundárním vzdělávání, zatímco průměr OECD je na všech úrovních kolem 60 %.
Dobré výstupy ze vzdělávání
Česká republika zaujímá první místo v podílu obyvatel (ve věku 25-64 let) s alespoň vyšším sekundárním vzděláním: 92 % oproti průměru zemí OECD 75 %. Má nejnižší podíl obyvatel s pouze základním vzděláním: 8 % oproti průměru zemí OECD 25 %.
Odborné vzdělávání hraje v českém vzdělávacím systému významnou roli. Odborné vyšší sekundární nebo postsekundární neterciární vzdělání jako nejvyšší úroveň vzdělání má 70 % dospělých ve věku 25-64 let. Mezi 15-19letými navštěvuje více než 50 % odborné nebo předodborné programy vyššího sekundárního vzdělávání. Zároveň je podíl 15-19letých, kteří ani nestudují, ani nejsou na trhu práce (NEET), méně než 4 %, tedy na poloviční úrovni průměru zemí OECD (8 %).
Velké kroky byly učiněny v oblasti terciárního vzdělávání. Mezi 25-64letou populací má terciární vzdělání 18 % obyvatel, což je 14 procentních bodů pod průměrem zemí OECD. Nicméně zatímco v populaci 55-64letých má terciární vzdělání pouze 12 % obyvatel, ve věkové skupině 25-34letých je tento podíl dvojnásobný, a to 25 %. Terciárně vzdělaní pracovníci vydělávají v průměru o 76 % více, než pracovníci s pouze sekundárním vzděláním. Je to větší benefit než v průměru zemí OECD, kde tento rozdíl činí v průměru pouze 57 %.
Další zjištění:
- Výdaje na žáka/studenta v téměř všech zemích rostou v závislosti na stupni vzdělávání. V průměru zemí OECD jsou výdaje na hlavu v sekundárním vzdělání 1,1 krát vyšší než výdaje v primárním vzdělávání. Podíl těchto výdajů je v České republice 1,7násobek výdajů v primárním vzdělávání, což je nejvíce mezi zeměmi OECD. Do značné míry je to způsobeno vyšším počtem vyučovacích hodin žáků v kombinaci s výrazným poklesem vyučovací povinnosti učitelů mezi primární a sekundární vzdělávací úrovní.
- Genderové rozdíly v úrovni dosaženého vzdělání na vyšší sekundární úrovni je poměrně malá. Na terciární úrovni rozdíl mezi muži a ženami není žádný. Nicméně pokud jde o výběr oborů studia v případě mladých lidí, jsou genderové rozdíly v zemích OECD jedny z nejvyšších. Například ke studiu strojírenství, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví nastupuje sedmkrát více mužů (70 % mladých mužů) než žen (10 % mladých žen).
Dotazy směřujte na:
Andreas Schleicher
Advisor to the Secretary-General on Education Policy,
Deputy Director for Education and Skills
Email: Andreas.Schleicher@oecd.org
Telephone: +33 6 07 38 54 64
Více informací v Education at a Glance 2013, dostupné na: www.oecd.org/edu/eag.htm
Autor Country Note:
Karinne Logez (karinne.logez@oecd.org)
Podklady pro Country Note: Corinne Heckmann (corinne.heckmann@oecd.org)
Česká verze: RNDr. Michaela Kleňhová
sekce koordinace politik a mezinárodních záležitostí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kvalita překladu a jeho soulad s původním jazykem jsou výhradní odpovědností autorů překladu.
V případě rozporu mezi původním textem a překladem se preferuje původní text.
Původně publikováno OECD v angličtině pod názvem: Education at a Glance 2013: Indicators OECD.
Country Notes: Česká republika
© 2013 OECD
Všechna práva vyhrazena.
© 2013 Česká republika pro toto české vydání
0 komentářů:
Okomentovat