Vzpomínka na známého amerického autora science-fiction spojující jeho dílo se současným vývojem internetu.
Murray Leinster (vlastním jménen William Fitzgerald Jenkins) byl jedním z nejznámějších amerických autorů vědecko-fantastických románů. Narodil se 1896 ve Virginii a zemřel 1975 tamtéž. Psát začal již před 1. světovou válkou. Je považován za průkopníka, který jako první použil hned několik pojmů, jež se staly inspirací jiným autorům science-fiction – paralelní světy (1934), oscilace času (1934), univerzální překladač (1945). Důvodem, proč se dnes o něj zajímáme i my, je jeho povídka z roku 1946 s názvem A Logic Named Joe [1].
Abychom pochopili souvislosti, musíme si uvědomit, v jakém stavu byl tou dobou vývoj výpočetní techniky. Přestože ho 2. sv. v. dost urychlila, byl stále doslova v plenkách. V roce 1937 spojil Claude Shannon Booleovu algebru s tehdy dostupnými reléovými digitálními obvody a ukázal, že mohou vykonávat logické operace (počítač se v naší povídce nazývá Logic). George Stibitz v roce 1940 v Bellových laboratořích sestrojil na binárních operacích založený Complex Number Calculator, který dokázal dokonce již tehdy ovládat prostřednictvím telefonu na dálku. Na konci roku 1945 byl na University of Pennsylvania dokončen první skutečný programovatelný digitální počítač plný elektronek a relátek disponující pamětí 80 B, vážící 30 tun. Nazván byl ENIAC. Veřejnosti byl představen 14.2.1946 jako „gigantický mozek“ (This is ENIAC: the Giant Brain, the first computer made).
Murray Leinster napsal přes 1500 článků a povídek, stovky rozhlasových her a 14 filmových scénářů. V obou světových válkách byl zaměstnancem vládního úřadu pro informace (United States Office of War Information), který se zabýval propagandou. Dá se předpokládat, že díky tomu měl docela velký přehled o vývoji strategických vědeckých programů, k nimž patřila i výpočetní technika. Parlament státu Virginia uzákonil 27. červen 2009 jako památný den Willa F. Jenkinse.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
5 komentářů:
Vědecko fantastický žánr to je věc. Vždycky, když předvádím dětičkám, kterak se v průvodci funkcí sahá do obsahu buňky pro argument, vzpomenu na stártrekovou červí díru do kvadrantu gama.
Nebo když ministerský činovník hovoří o nezbytnosti lepšího finančního ohodnocení práce učitelů. To je taky dobrý sci-fi. Toho si ještě užijeme...
Pane doktore, vaše upozornění na výročí narození spisovatele vědeckofantastického žánru Muray Leinstera (16. červen 1896) můžeme doplnit i o naše české autory:
17. květen 1926 - Ludvík SOUČEK (Cesty slepých ptáků, Runa Rider, Sluneční jezero, Tušení souvislostí, Tušení světla, atd...)
12. červen 1840 - Jakub ARBES "> (mj. Newtonův mozek, Poslední dnové lidstva, atd.)
26. červen 1945 - Ondřej NEFF - alias Aston (Pole šťastných náhod, Tma, Dvorana zvrhlosti, atd...)
24. července 1919 - Vladimír BABULA (Signály z vesmíru, Planeta tří sluncí, atd...) Natolik populární a obdivovaný autor, že jiný autor použil ve své knize pojem "babulátor", když je vydán příkaz "zapněte babulátory"
3. srpen 1881 - J. M. TROSKA, vl. jménem Jan Matzal (mj. Paprsky života a smrti, Vládcové vesmíru, atd.)
28. říjen 1898 - František BĚHOUNEK (mj. Akce L, Robinsoni vesmíru, Operace Scavenger, atd.)
Psaní i četba vědecko fantastické literatury rozvíjejí fantazii, vize a sny všeho možného druhu a jsou hnacím motorem vývoje, snění se mění v realitu, báječné vynálezy nebo vědomí ohrožení nebezpečím katastrofálních důsledků případné reality.
Chtěl jsem původně článek věnovat Leinsterovu virginskému památnému dni, který byl stanoven na 27.6. - jenže byl jen jednorázový v roce 2008. Zítra (27.6.2013) budeme na Spomocníkovi vzpomínat na Aarona Swartze - a to bude již o něčem docela jiném.
A což teprvá nedostižný Jára Cimrman!
Jen výčet jeho vynálezů, myšlenek a vizí vydá na samostatnou publikaci.
Josef Ludvík František Ressel, 29. června 1793 - vynálezce lodního šroubu
Okomentovat