Za týden končí termín, kdy mohla veřejnost připomínkovat standardy vzdělávání. Zatím tento projekt vzbuzuje velké množství otázek a pochybností.
Ministerstvo školství dokončuje projekt minimálních standardů pro osmnáct oblastí vzdělávání. Od Českého jazyka, cizích jazyků a Matematiky po obory jako Informační a komunikační technologie či Výchova ke zdraví. Debata o smyslu vzdělávacích standardů ale teprve začala, není tedy jasné, k čemu chce ministerstvo standardy využít.
Výhrady odborné veřejnosti spočívají především v tom, že standardy byly připraveny velmi rychle, bez debaty, k čemu nám mají sloužit, a především proto, aby posloužily přípravě plošných testů na základních školách iniciovaných ministrem Dobešem. Nepopisují komplexní výkon žáka, ale z větší části jen testovatelné znalosti na minimální úrovni. Učitelská veřejnost popis minima pravděpodobně uvítá, ale měli bychom dál vést debatu, v jaké podobě a jakým způsobem mohou být standardy užitečné. V tom jasno není.
Pět klíčových bodů, které je dobré o standardech vzdělávání vědět:
- Hlavním smyslem minimálních standardů je být podkladem pro přípravu podobně konstruovaných plošných testů na základních školách. U těch ale není jasné, zda budou vůbec zavedeny. Nepřijatelný je i velmi krátký termín pro veřejné připomínkové řízení (původně dva, nakonec tři týdny). Chybí také informační a vysvětlující kampaň (nic složitého, stačí série mailů) zaměřená na školy. Většina učitelů o příslušném článku na webu rvp.cz a možnosti připomínkovat ani netuší.
- Potřebnější by byly evaluační standardy popisující, co by měl žák ovládat, jak by měl vypadat jeho výkon a to včetně těch položek vzdělávání, které nejsou testovatelné. Takové položky částečně obsahují jen některé z připravených standardů. Například Výchova ke zdraví či Člověk a svět.
- Měli bychom také uvažovat, zda je v rychle se měnícím světě vzdělávání rozumné psát standardy po jednotlivých předmětech a vztahovat je k jednotlivým ročníkům základní školy. Možná by bylo rozumnější vytvářet modernější mapy učebního pokroku, které přesněji popisují, co by dítě mělo ve škole zvládnout.
- Pokud budou „minimální standardy“ v této podobě zavedeny do škol a vnímány učiteli jako popis toho, co mají žáci umět, půjde jen o další krok brzdící proměnu a zkvalitnění škol.
- Bylo by tedy rozumné standardy po ukončení této části veřejné debaty zakonzervovat a nejdřív vyřešit množství otázek, které si v souvislosti se standardy vzdělávání odborná veřejnost klade.
Standardy pro 18 oblastí vzdělávání si můžete přečíst a komentovat ZDE.
Závěry diskuse, která se konala v rámci kulatých stolů ministerstva školství čtěte ZDE.
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Na kulatém stole, který k tématu ověřitelných standardů vzdělávání svolalo ministerstvo v rámci přípravy Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, zaznívaly velmi rozdílné názory. Není totiž stále jasné, zda máme mít jednotné národní standardy, na jaké úrovni mají být vymezeny, jak mají být konkrétní, zda mají být vymezeny po předmětech a jak mají pomoci učitelům v práci a dětem k lepším výsledkům. Nic z toho není ještě prodiskutováno. V takové chvíli uzavírat připomínkování standardů z osmnácti předmětů, to je opravdu jako zapřahat vůz před koně. Velmi pravděpodobně je to způsobeno tím, že spolu jednotlivé složky ministerstva nekomunikují tak, aby byly schopné svou činnost koordinovat.“
0 komentářů:
Okomentovat