Co je příčinou stále se zhoršující situace při snaze umístit dítě v mateřské škole? Tuto otázku si v současné době klade příliš mnoho rodičů, než abychom mohli mávnout rukou, že jde o maličkost.
Stát nepracuje s demografickými údaji. Buď to neumí, nebo na dostupné informace nedbá. Výmluva, že nikdo nemohl čekat, že bude tolik tříletých dětí, rozhodně neobstojí. Sčítání lidu, údaje z matrik, informace o výstavbě nových bytů v jednotlivých obcích a regionech, to vše poskytuje informace v předstihu minimálně tří let.
Stručný historický exkurz pro pochopení vzniku dnešního neuspokojivého stavu: prudký pokles kapacity školek a jeslí nastal na začátku devadesátých let, kdy byly rušeny podniková zařízení a většina obcí je neodkoupila, prý to bylo zbytečné. Jesle přestaly být potřeba, matky zůstávaly na rodičovské dovolené, navíc byl jejich provoz nákladný. Ekonomické aspekty začaly výrazně převažovat nad sociálními. Tento přístup nadále pokračuje.
„Vybudování nových školek je drahé i časově náročné, obcím se nechce investovat do něčeho, co za pár let, až poklesne populační křivka, nebude využito. Tento argument ale neobstojí. Lze totiž budovat zařízení, která jdou s poměrně malými náklady předělat na školní třídy, družinu, zázemí pro zájmovou činnost, kluby důchodců apod. Ony totiž děti dovršením šesti let nezmizí, ale populační vlna se přelije v krátké době do základních škol. Někde byly už letos problémy s umístěním prvňáků. Za rok bude hůř. A zase uslyšíme, že jsou zřizovatelé zaskočeni prudkým nárůstem počtu žáků,“ popisuje problematiku Lenka Matoušková, místopředsedkyně Pirátů.
Mateřská škola je vzdělávací instituce, poskytuje předškolní vzdělávání, i když nepovinné. Přístup ke vzdělávání ale nemůže být omezen, v přístupu ke vzdělávání nelze určité dítě zvýhodňovat na základě sociálních či zdravotních kritérií. V tomto smyslu se vyjádřil před dvěma lety ombudsman na základě podnětu rodičů, jejichž děti nebyly přijaty do školky, protože matka byla v domácnosti, na mateřské či rodičovské dovolené s dalším dítětem, případně na základě kritérií ekonomických – výše příjmu rodiny. Od té doby jsou nepřípustná kritéria jako je přednost pro děti samoživitelů/samoživitelek, rodičů s nízkými příjmy, zaměstnaných matek, děti zaměstnanců školy, děti, které již mají ve škole sourozence apod. Nemusí se nám to líbit, ale ombudsman má pravdu. Pokud by nešlo o vzdělání, ale formu sociální péče, byla by ovšem situace jiná.
Mateřská škola je instituce poskytující předškolní vzdělání dětem od tří let, která desítky let fungovala zároveň (možná především) jako zařízení sociální, umožňující pracovat oběma rodičům, případně rodiči, který vychovává dítě sám. Dokud bylo míst relativně dost, nebylo třeba tento rozdíl řešit. Situace se změnila, tříleté dítě do školky neumístíte, do práce tedy nepůjdete. Školka je totiž plná dětí jen o trochu starších, jejichž matky jsou často doma s dalším dítětem, pobírají rodičovský příspěvek, takže ani nepotřebují jít do práce.
Navrhované řešení:
- Demografické údaje začít využívat k tomu, k čemu mají sloužit, k předvídání předvídatelného a k zodpovědnému plánování.
- Začít uvažovat v souvislostech a volit pružná a multifunkční řešení (školka-škola-zájmové zařízení-klub důchodců).
- Vedle mateřských škol vytvořit síť zařízení spíše sociálního charakteru, kam budou přijímány děti na základě potřeby zabezpečení rodiny, nástupu do práce apod. Toto zařízení nesmí být pod resortem školství, ale v resortu práce a sociálních věcí. Tato zařízení by byla pro děti od dvou do zhruba čtyř let. A samozřejmě, že by se tu děti i rozvíjely, nejen hlídaly, ale rozdíl by byl v tom, kdo by byl přednostně přijímán.
- Rychlým řešením by mohlo být i spolufinancování soukromých školek ze státního rozpočtu, stejně jako u základních nebo středních škol.
- Nejlepším řešením by však bylo, kdyby rodiče dávali děti do školek skutečně jen pro jejich prospěch, rozvoj, ne proto, že když nepůjdou do práce, tak neuživí rodinu. To je ovšem problém, který je komplexní, nespadající do oblasti školství.
Situaci rodičů dnešních tříletých, ale ani dvouletých dětí, už se vyřešit nestihne. Ale do školy se také nevejdou.
Kontakt: PhDr. Lenka Matoušková, místopředsedkyně Pirátů a garant programového bodu Vzdělání, lenka.matouskova@pirati.cz, 605 583 724
0 komentářů:
Okomentovat