Navzdory pochopitelné únavě pedagogů, studentů i rodičů by stálo za to diskuzi o maturitních zkouškách znovu a třeba i radikálně otevřít.
Když v rozhovoru pro Hospodářské noviny obhajoval Jiří Kostečka, předseda Asociace češtinářů, podobu maturitních zkoušek z češtiny, prohlásil: „Maturant (…) musí vědět, co je to Buchenwald a co je to Dachau. Jestliže středoškolák nemá o těchto pojmech povědomí – ze školy, z četby, ze samostudia, nepatří mu maturitní vysvědčení do ruky.“
A Jiří Kostečka má pravdu. Maturant, který neví tak základní a stále živou věc, jako například co byly zač koncentrační tábory, pak by neměl maturitní vysvědčení mít. Stejně tak by ale český maturant mohl a měl vědět, kdo byl Jan Hus, Tomáš Garrigue Masaryk, Klement Gottwald, Emanuel Moravec, co bylo Pražské jaro, gulag a tak dále.
Jenže: Jiří Kostečka, pokud používá tyto argumenty, pak nehájí maturitu z českého jazyka a literatury – vyslovuje se de facto pro úplně jiný koncept maturit jako takových. Kde je totiž ta hranice, po kterou má maturant znát obecný kontext? Je to Osvětim? Treblinka? Buchenwald? Chelmno? Sobibor? Nebo masakr v Babím jaru? Měli by maturanti znát třeba Lanzmannův dokument Šoa, aby dokázali zodpovědět otázku z českého jazyka a literatury?
Celý článek na webu ČESKÁ POZICE
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
16 komentářů:
Maturita se (naštěstí) stále neoprostila od označení "zkouška dospělosti". Pokud budeme s hypertrofovanou sveřepostí tvrdit, že v daném předmětu se v testu mohu ptát jen na věci z předmětu samého, pak je to doklad toho, že si nasazuji klapky omezenosti. Pokud mi je bude chtít někdo nasadit, ptám se, jak daleko může jít? Protože v úloze z matematiky typu "kráva měla tři telata loni a dvě letos, kolik jich měla za dva roky celkem?" by to taky mohlo skončit tím, že někdo neví, co je tele, protože to do matematiky nepatří.
Pokud jednoho mudrce zaujal podíl algebraických výrazů v matematice a ani neví, co je a co není algebraický výraz, pak by bylo lepší, kdyby se k otázkám testování, vzdělávání a školství raději nevyjadřoval. Všechny podobné výkřiky a bouře ve sklenici vody nemají se skutečnými vážnými otázkami kolem maturity co do činění. Cermat odvedl dobrou práci.
Ještě jsem nedokončila jednu myšlenku. K dospělosti patří všeobecný rozhled - ne jen lajky na fíbíčku a podobné atributy současné doby. Neznalost textu státní hymny, neznalost zdrojů vlastní minulosti neopravňuje podobnou generaci k úspěšnému přežití v globalizujícím se světě. Vygenerujeme (ani nelze ten proces lépe nazvat) certifikované mamlasy, kteří v prostředí reálného světa nepřežijí a jen prodlouží fronty na úřadech práce. Naštěstí ne nadlouho. Časem už nebude z čeho podporovat....
Aby to bylo ještě složitější-ta otázka se netýkala koncentračních táborů 2.světové války, ta se týkala jakési básně a ten podstatný verš zněl ", den vhodný leda snad k návštěvě koncentráku.".. Jenže, koncentráky existovaly dávno před 2.světovou a dlouho po ní.
A ke správné odpovědi (Buchenwald 2000) už tedy musel znát název toho koncetráku v zahraničí v době 2.světové. Takže prosím, zvažme, kde končí ona "všeobecná znalost"-až na té úrovni konkrétních názvů událostí před 70 lety?
Poslechnou, anonymní, vono se v tom textu taky psalo vo esesákoj a Židoj, to přehlídli? Určitě ne, jenom se jim to do krámu nehodilo, co?
Navíc se vo šoa učí na školách i v rámci literatury, takže šetřej dech...
Možná si tu rozplizlost v historickém podvědomí vytváří současná společnost sama. Sdělovací prostředky jsou velkým pomocníkem. Dovídáme se tak, že afgánští rebelové, syrští povstalci, kosovští partyzáni,... sice zabili desítky tisíc lidí, ale nyní jsou našimi spojenci. To však jen do té doby, než přijde maraton v Bostonu, 11.září 2001,...Pak se chvíli mluví o teroristech. Za rok jsou to zase naši přátelé. .Většina lidí si prostě tyto informace nepřebere. Ignorant
Jména koncentračních táborů JEDNOZNAČNĚ patří do povinných znalostí maturantů. Ten, kdo o nich nic neví, je potenciálním členem Dělnické strany a podobných uskupení.
12. května 2013 8:34
Ona neznalost má asi hlubší kořeny. Někdy jsem dokonce přesvědčen o tom, že jisté kruhy s veřejným míněním pěkně manipulují. Samozřejmě s Vámi souhlasím. Viz. taková partička - Hájek, Jakl, Dobeš,... tzv."konzervativci". Ignorant
Trošku odbočím. Asi před dvěma lety byly v novinách zveřejněna maturitní témata slohových prací na gymnáziích za první republiky a porovnána s těmi dnešními. Za první republiky se studentům dávaly napsat většinou eseje na historická a zeměpisná témata, jejichž vypracování předpokládalo poměrně podrobnou znalost dané problematiky. Prostě se předpokládalo, ža maturant musí mít jistý dějepisný a zeměpisný přehled, aniž by z těchto předmětů maturoval. Dnes se dávají za témata lyrické popisy a podobné hovadiny. Dát dnes studentům taková témata jako za první republiky, tak by nezmaturovat nikdo.
Sebekriticky musím přiznat, že reakce mého syna, který právě odevzdal magisterskou práci na ČVUT, na vyjádření kolegy Kostečky "Kdo neví, co bylo Dachau a Buchenwald, nemá mít maturitu," byla: "Taky to nevím..."
Na ZŠ a ani na SPŠ se k tématu v dějepisu nedostali a jeho generace moc nečte (snad kromě pottermánie). Snad se s tím dá ještě něco udělat.
Když byl můj syn v oktávě, udělal si se svými spolužáky individuální víkendový zájezd do Osvětimi, protože od svých češtinářů a dějepisářů žádné "k tématu se vztahující" informace za těch necelých 8 let nedostal...
Tak nevím, jestli máme vyčítat neznalosti zrovna maturantům.
I když navštívíte Osvětim, nemusíte vědět, co byl a kde leží Buchenwald... A navíc přiřadit název "Buchenwald 2000" textu básně je o něco složitější myšlenkový postup. Proto tuto úlohu považuji za nevhodnou do maturitního testu.
Anonymní 12. května 2013 13:57
Takže " o něco složitější myšlenkový postup" nemá u maturtní zkoušky místo? Spojit si pár informací je pro maturanty mpříliš těžké? Tak to potom raději maturitu zrušme, nebo ji dávejme za účast. To bude zemský ráj na pohled!!!
Dovolím si sem pro některé diskutující zkopírovat text příspěvku Kalashnikoffa z 12. května 2013 14:25 v paralelní diskusi:
Četl/a jste vůbec zadání dané úlohy?
Znělo takto:
"Která z následujících možností vystihuje nejlépe význam výchozí básně, a je
tedy nejspíše jejím názvem?"
A) Babí léto
B) Konec adventu
C) Dachau 26. 11. 1917
D) Buchenwald 28. 11. 2000
Text básně:
Vyhřezlý listopad
Něžně mží z šedých mraků
Den vhodný leda snad
k návštěvě koncentráku
Přivstal sis po flámu
Vnímáš to nonkonformně:
Sto koster v pyžamu
Pár bohů v uniformě
Márnice ptá se tě
jestlis už viděl pece
Jen vzhledem k pietě
nezvracíš Vzchop se přece
Ve dvoře stojí kůl
Ty u něj A krev cáká
Je v tobě Žida půl
a půlka esesáka
Člověk se středním vzděláním může ihned eliminovat odpovědi A i B z důvodů, které vám snad vysvětlovat nemusím.
V r. 1917 po esesácích nebylo nikde ani vidu, ani slechu, proto směle vyřadím C. Prostou vylučovací metodou tedy mohu velmi spolehlivě dojít ke správné odpovědi D.
Jestli toto maturant nedokáže, pak si maturitu nezaslouží. Distraktory úlohy byly zvoleny tak, aby přemýšlivého tvora nasměrovaly správným směrem. Nejde zde o žádné hádání.
Jestliže myšlenkový postup umožňující dovodit název básně je nad rámec schopností průměrného maturanta, pak to opravdu odpískejme rovnou.
A mimochodem, žák vlastně vůbec nemusí znát název žádného koncentračního tábora. Stačí tušit, kdy se v historii vyskytli nacisti, kdy je "Advent" a "Babí léto".
Vážně "složitý myšlenkový postup".
Opravdová náročnost se ukáže až podle toho, kolik maturantů odpovědělo správně a které chybné možnosti volili...
Opravdová náročnost se ukáže
Výhodou koncepce nových maturit je fakt, že pokud se ukáže, že úloha je náročná nad přiměřenou míru, může se v procesu harmonizace zmenšit její vliv na celkovou úspešnost u maturitní zkoušky, která je prezentována jako zrcadlo vzdělanosti nové generace pro konkurenceschopnost dvacátého prvního století.
V matematickém testu jsou také nepřesně formulovaná zadání.V časovém
stresu 3,5 min na úlohu průměrně je to vážný nedostatek a svědčí o nesvědomité práci zadavatele úloh .
Okomentovat