Tisíce adeptů vysokoškolského studia rok co rok trénují takzvané testy studijních předpokladů. Desítky "kurzů" jim v tom "pomáhají". Samozřejmě za tučný peníz. Tady také najdete několik rad. Zadarmo.
Z článku Dalibora Martíška v blog.iDNES.cz vybíráme:
Ve dvou nádobách je stejné množství vody, v první horká, v druhé studená. Hrnek vody z první nádoby přelijeme do studené vody v druhé nádobě. Poté nabereme hrnek vody z druhé nádoby a přelijeme do první. Vše proběhne velmi rychle.
Jako možnosti následují nejrůznější tvrzení o tom, ve které nádobě je vyšší teplota a o kolik. Člověk, který si alespoň matně něco pamatuje z fyziky, je ani nemusí číst, a začne si klást otázky sám.
Za prvé: co znamená „stejné množství“? Je to stejná hmotnost, anebo stejný objem? Při různé teplotě vody to totiž ani zdaleka není totéž. Co znamená „velmi rychle“?. Jestliže vše proběhlo opravdu „velmi rychle“, mohl jsem po vylití horkého hrnku do studené vody nabrat tentýž hrnek stejně horké vody, protože se voda nestačila promíchat. V tom případě se teplota ani v jedné nádobě nezmění. Ze studené nádoby jsem ovšem mohl "velmi rychle" nabrat taky hrnek zcela studený. Ten má větší hmotnost než hrnek horký, takže horkou vodu ochladím víc, než jsem předtím ohřál studenou. Mohu ovšem také vzít náhodně hrnek, jehož teplota má libovolnou hodnotu mezi „studenou“ a „horkou“. A člověk zjistí, že jsou možné všechny nabízené situace.
Tady je velmi těžké uhodnout, jak to autoři mysleli a co nedomysleli. Takže doporučuji opět střelit od boku zcela náhodně. Možností je pět, takže pravděpodobnost, že se trefím do myšlenkového vkusu svých budoucích učitelů je...
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
13 comments:
I proto jsme tam, kde jsme. VŠ nabírají chytré lepmly, kteří nemají zájem o obor a nejsou zvyklí systematicky studovat a naopak. Studium pak nedokončí nebo po něm jdou pracovat mimo obor. Ale asi je to v pořádku, protože hlavním smyslem dnešních VŠ stejně není příprava odborníků, ale existence sama. Víc studentů = vyšší mzdy, akorát že to platíme my všichni.
Autor evidentně vůbec nechápe cíl ani princip testů studijních předpokladů. Jejich cílem není testovat matematické znalosti, jestli znáte nebo ne Vennovy diagramy, Pascalův trojúhelník nebo cokoliv jiného, ale pouze ZPŮSOB MYŠLENÍ. Jednoduše jestli máte dostatečně dobré myšlení, abyste dokázali zvládnout studium na vysoké škole, které většinou vyžaduje širokou škálu dovedností - dovedností myslet abstraktně, verbálně, mít prostorou představivost a tak dále... I když má člověk o daný obor sebevětší zájem, a nemá patřičné myšlení, stejně při studiu pohoří (ovšem se najdou i hlupáci, kteří se vše nadrtí nazapměť, ale ničemu ve skutečnosti nerozumí, školou nakonec prolezou... ale tak to bylo vždycky a není to "chyba" TSP, ale samotných škol, někdo vám však řekne, že i takoví jsou velmi prospěšní, to už je ale námět na jinou diskuzi...). Navíc je nesmyslná jeho argumentace, že test se nedá stihnout. Je to tak udělané schválně. Samozřejmě, že to tak musí být. Není to proboha test z matematiky... Psychologové mají vytipované, kolik úloh běžný člověk dokáže přibližně udělat. Příliš vysoký počet správně zodpovězených úloh většinou napovídá, že jde o génia s naprosto fenomenálním myšlením... Existují lidé, kteří například úlohy z deskriptivní geometrie řeší tak, že vezmou pravítko a rovnou rýsují výsledek bez pomocných konstrukcí, protože mají tak skvělé prostorové myšlení, že to prostě "vidí". Psycholog dokáže o vás cenné údaje vyčíst i například z toho, jestli v průběhu testu je vaše chybovost konstantní, nebo jestli se pomalu rozjíždíte, nebo naopak ke konci vaše výkonnost klesá... TSP zkoumají myšlení lidí velmi komplexním způsobem a to se většině lidí nejspíš na nich nelíbí - ten pocit, že vám někdo vidí do hlavy, a zná všechny vaše slabiny... Navíc je autor člověk, který nedokáže evidentně vylézt ze své matematické "ulity" a začít myslet "normálně" (abych předešel případným výpadům proti mé osobě: opravdu nejsem zaujatý proti matematikům - sám studuji na matfyzu). Brojení lidí je naprosto nesmyslné, myslím, že to jsou většinou lidé, kteří si nedokáží uvědomit a unést vlastní nedostatky (i kdyby šlo třeba o neschopnost myslet dostatečně flexibilně), na které právě TSP poukazují. Každopádně profesionálně vyhodnocený TSP od psychologa vám pomůže zjistit o sobě více a pokud tyto informace dokážete správně vstřebat a vyhodnotit, tak můžete pochopit lépe sebe sama a žít ve větší rovnováze.
Jenže obrovským průšvihem TSP či OSP je prachsprostá Gaussova křivka rozložení inteligence. Je-li v testu možné dosáhnout 100 bodů, tak nad 80 se dostane málokdo a mezi 40 až 60 body je natěsnána naprostá většina uchazečů. O přijetí většiny z nich pak rozhoduje spíše náhoda a štěstí při tipování odpovědí než schopnosti a zájem o obor.
A důsledky? Na obror nastoupí 50 studentů. bakalářskou část po třech letech dokončí 15 z nich a navzující magisterské po dalších dvou letech pět. nějakých pár to ještě dorazí po dalších letech. takto to opravdu chceme?
Na MATFYZ se bere bez přijímaček. (Resp. je možné požádat o upuštění od přijímacích zkoušek, máte-li maturitu a byl-li Váš průměr z matematiky do 1,75 nebo 2,0 atd.) Proč asi?! (Ve kterém jste ročníku?)
To Anonymní 4. května 2013 15:56: A zase někdo plete jabka s hruškama. Inteligence - to je přeci docela něco jiného! Inteligence je úplně nezávislá na tom, jestli máte třeba dobrou prostorovou představivost. Každá prodavačka v supermarketu se základní školou zvládne běžné "kupecké počty" mnohem rychleji, než třeba já. Zatímco já bych musel například nad jednoduchým příkladem 138+85 dlouze přemýšlet, ona to bude mít hned. Existuje mnoho skvělých šachistů, velmi inteligentních, kteří vyletěli z vysokých škol a nikdy nedostudovali... Tady jde o způsob myšlení. TSP určují, zdali je v možnostech člověka úspěšně studovat. To, že někdo třeba bude líný a školu nedokončí, nebo že se mu přihodí nějaké události, kvůli kterým nebude moci dostudovat, tak to už TSP zjistit nemohou. A když už jsme u těch odpadlíků. Takové množství odpadlíků bylo i v dobách, kdy byly klasické přijímací testy z oboru studia (tedy se přijímalo podle toho, co nazýváte "zájem o obor"). To je ale naprosto normální. U nás na matfyzu cca 50% studentů vypadne po prvním ročníku. Na filozofických fakultách na oborech typu japanistika je to naprosto obdobné, ne-li ještě horší. Tak nastoupí 50 a dokončí 5, co je na tom za problém? Proč bychom to neměli chtít? A jak za to proboha můžou TSP? Bylo to tak vždycky, je to tak a bude to tak stále... A k té férovosti přijímacího řízení: tak bude osoba A, co měla 50 bodů ještě přijatá, a osoba B, co měla 49 bodů už ne, přestože osoba A si tu poslední úlohu jenom tipla, ale o tom je prostě život. Úplně stejné by to mohlo být i u těch oborových testů z matematiky, historie, jazyka... Kde ještě navíc záleží na štěstí, které téma se zrovna v otázkách objeví. Kdo má štěstí a nastudoval si noc před přijímačkama zrovna téma, co se v testu objeví, může klidně dopadnout lépe než někdo, kdo umí všechno kromě toho, i když třeba mnohem lépe. A to vůbec nemluvím o objektivitě třeba ústních pohovorů nebo talentových zkoušek, které nemohou být ze své podstaty úplně 100% a kterými může projít někdo, kdo prostě umí dobře působit na lidi, je dobrý manipulátor, a naopak někdo, kdo má lepší schopnosti bude naopak odmítnut. Zkuste se pozeptat například na přijímací zkoušky na umělecké obory, kde mohou být uchazeči tak vyrovnaní, že nelze jednoznačně vybrat ty nejlepší. A nemůžete jenom tak z obličeje poznat, který z nich nakonec školu skutečně dokončí, a kdo ne...
"Bylo to tak vždycky, je to tak a bude to tak stále..."
Naprosto nemáte pravdu. Víte, nás začínalo v ročníku na Matfyzu před 32 lety 55 a studium dokončilo po pěti letech 37 a po dalším roce to dorazili další tři. Asi jste na matfyzu studoval trošku později, co? Docela dost to vypovídá o úrovni dnešních a tehdejších studentů, ať už se týká znalostí, dovedností nebo píle.
"TSP určují, zdali je v možnostech člověka úspěšně studovat." Komentář nad vámi je naprosto pravdivý, TSP neurčí nic.
"Úplně stejné by to mohlo být i u těch oborových testů z matematiky, historie, jazyka..."
Pokud by tyto testy byly udělané kvalitně, odhalily by podstaně víc. A rozhodně by odhalily zájem o obor, což TSP nedokážou.
"Každá prodavačka v supermarketu se základní školou zvládne běžné "kupecké počty" mnohem rychleji, než třeba já. Zatímco já bych musel například nad jednoduchým příkladem 138+85 dlouze přemýšlet, ona to bude mít hned."
To nemyslíte vážně. Každá prodavačka v supermarketu mechanicky přejede přes čtečku čárkových kódů a když vám vrací drobné, tak jí to kasa sama vypočítá. Některé neumí sečíst dvě dvojciferná čísla ani na papíře a některé ani s kalkulačkou, (čest vyjímkám), vím to, nějakou dobu jsem učila na učebním oboru prodavač. Bylo to rok od roku horší a před pěti lety jsme obor neotevřeli, protože do prvního kola přijímacího řízení se přihlásilo asi deset žáků, z toho osm s nedostatečnými v pololetí a zbývající dva byli žáky speciální školy. Ti ovšem většinou sčítali perfektně.
A od té doby učební obory nemáme.
To Anonymní 4. května 2013 22:13: V tom případě nevím, v jakém paralelním vesmíru žijete. Moje matka vystudovala učitelství matematiky - fyziky, do prváku jich nastoupilo 35 a úspěšně skončilo 9. A to rozhodně nestudovala v poslední době, ale už před nějakým tím pátkem. Můj otec, absolvent ČVUT, mi sám před chvílí potvrdil, že od nich z ročníku cca 50% lidí vypadlo. Navíc se za komunistů povinně zveřejňovaly úmrtnosti studentů a vyvěšovaly na středních školách na nástěnkách (takže si každý mohl fakta ověřit). A to ani nemluvím o úmrtnosti, když studoval můj děda, který studoval pochopitelně ještě dříve.
A neříkejte mi, že za vaší generace byli všichni naprosto geniální, na technikách pružnost a pevnost zvládali levou zadní, stejně tak na medicíně anatomii... Všechno všichni zvládali na první pokus, naprosto fenomenálně... Ano, ano... Přístup některých lidí, že všichni dnešní mladí jsou líní, neschopní a hloupí je naprosto zcestný. Už mě to vážně štve.
TSP určí více, než si dovedete představit. Měl jste někdy profesionálně rozebraný TSP od psychologa? Měl jste alespoň půlhodinou konzultaci? Já ano...
A žádný oborový test nedokáže odhalit zájem o obor. Oborové přijímací testy určí, jestli máte dostatečné znalosti a dovednosti. To, že vás daný obor vůbec nezajímá, ale máte z něho velké znalosti (třeba proto, že jste chodil na vynikající školu), takto prostě neurčíte.
Zájem o obor mohou studenti projevit u ústních přijímacích pohovorů. Ale kolik VŠ je dělá? A kolik SŠ je dělá?
"Moje matka vystudovala učitelství matematiky - fyziky, do prváku jich nastoupilo 35 a úspěšně skončilo 9."
Tak to musel být na tu dobu dost tupý ročník nebo vás záměrně dezinformuje.
Neříkám, že my jsme byli všichni bůhvíjací inteligenti, ale naše schopnost zatnout chrup a makat 1000 násobně převyšovala tuto schopnost u dnešní mládeže.
Určitě bychom se u libovolného testu měli ptát, co vlastně měří (validita) a jak spolehlivé a stabilní jsou jeho výsledky (reliabilita). Speciálně u ne-předmětových testů se může snadno stát, že úspěch v mnoha úlohách závisí hlavně na nahodilé znalosti (pak je reliabilita nízká) nebo na schopnosti rychle pochopit složité zadání (a pak je test nevalidní).
Nevím, jak to mají ověřené autoři testu TSP, ale pokud jde o test OSP společnosti Scio, reliabilita se pečlivě sleduje (u Národních srovnávacích zkoušek je pravidelně nad 0,9) a validita byla nedávno ověřena porovnáním se známou zkouškou SAT.
takzvané testy studijních předpokladů
A co že to mají ty testy zjistit? Předpoklady pro studium? Předpokladám, že úspěšné studium.
A co to je, to úspěšné studium? Studium završené ziskem nějakého certifikátu, předpokládám.
Takže testy zjistí, že student je schopen třeba práci, na kterou měl dva měsíce, ušmudlat za tři noce, že je schopen třeba všechny zkoušky, které může odkládat, složit ke konci akceptovatelného termínu, že je schopen odhalit taje myšlení zkoušejích a tudy směrovat taktickou přípravu k dosažení strategického cíle, že je schopen při vynaložení minima úsilí dosáhnou maxima zisku. Nebo tak nějak?
Mám intenzivní pocit, že se nám pan Martišek pokusil naznačit, že testy jsou tvořeny pro adepty s vyšší inteligencí, než je v kraji zvykem, ale kteří myslí poněkud sbíhavě až schematicky. Protože tak myslí i tvůrci takových testů.
Ty testy by se měly přejmenovat na testy předpokladů pro absolvování české školy.
Obdobné testy, které se používají při přijímacím řízení na středních školách, kde je ještě převis uchazečů o studium, mají jediný smysl. A to stanovit nějaké pořadí adeptů, kteří nemají zabezpečeno přijetí nějakým schůdnějším způsobem. Jsem přesvědčen, že přijetí žáka není vázano na absolutní úspěšnost v daném testu, ale na naplnitelnost školních lavic.
Na základě několikaletých zkušeností s přípravou budoucích vysokoškolských studentů tvrdím: testy TSP jsou řadovým učitelstvem kritizovány právem. Neříkají o studentovi nic, pokud jsou stínovou kopií Gaussovy křivky testu IQ, vůbec nic už neříkají. A mimochodem MU Brno je nejčastěji zmiňovaná. Rezignovala často na odborné př. zk. a TSP jí stačí...
Post a Comment