Ondřej Turek: CERMAT: Opět špatně

Nejen letošní maturanti si o CERMATu, který daňové poplatníky ročně stojí mnoho peněz, za které by mohli mít nová auta, basy piv a krásné ženy, pomysleli své. Letos jsem byl jedním z oněch maturantů, kteří si zvolili jako povinně-volitelný předmět anglický jazyk. Pomyslel jsem si, že zadání stále vymýšlí debílci z Marsu, kterým je jedno, když udělají něco špatně, protože jim stát jejich nedobře vykonanou práci opět milostivě zaplatí v plné výši.

Součástí zkoušky je i takzvaný „sloh“. První sloh je delší. Student se musí vejít do 120–150 slov, což je samo o sobě nesmyslné. Tolerance pouhých 30 slov je vražedná a málokdo nemusel vyškrtávat slova, či si nenechat strhnout body za nedodržení minimální/maximální hranice počtu slov. Ještě více mi toto pravidlo připadá přitažené za vlasy když vezmu potaz, že u slohu ve zkoušce z českého jazyka žádná horní hranice není. Ale budiž. Pravidla jsou jasná a jakž takž ještě skousnutelná.

Čím jsem byl ale velmi rozhořčen, byl druhý sloh. Ten bylo nutné napsat v rozmezí 60–70 slov. (…) Zanadával jsem si, že budu opět škrtat nadbytečná slova typu „and“ a nahrazovat je čárkami, abych se vešel do bezpečné mezery celých deseti slov. Měl jsem sto chutí vykřiknout, že už si dělají legraci a můžou nám dát přesný počet slov s tolerancí +/- 0 slov, ale zřejmě bych byl vyloučen od zkoušky.

Druhou věcí, která byla zcela špatně, bylo zadání! Sloh jsme měli za úkol napsat ve stylu postu na sociální síť (Facebook, Google+, Twitter,…).

Na konci vašeho ročního studijního pobytu v Anglii chcete prodat jednu z věcí, kterou jste si v průběhu roku pořídil/a, protože si ji nemůžete odvézt domů. Rozhodl/a jste se proto napsat sdělení na internetovou sociální síť (např. Facebook). Napište sdělení v rozsahu 60–70 slov, ve kterém:

• uvedete, co prodáváte;
• popíšete věc, kterou prodáváte;
• sdělíte, proč věc prodáváte;
• uvedete, jak vás mohou případní zájemci
  kontaktovat.

Už samotný fakt, že SLOH, ve kterém se ověřují znalosti, které měli studenti nabýt za 4 roky svého studia, má být ve formě postu je dosti kontroverzní. Co je však ale horší, nikdo netuší jak má takový příspěvek na sociální síť vypadat. Netuší to studenti, zřejmě to netuší ani učitelé, kteří budou práce opravovat (a co hůř, někteří ani nepřišli do přímého styku se sociálními sítěmi), možná to netuší ani CERMAT.

Cermat vydal oficiální publikaci, ve které jasně a srozumitelně popisuje typy slohových útvarů, které se mohly při maturitě objevit v zadání. Na první pohled je celkem jasné, jak se má dané sdělení na sociální síť napsat. Kde je tedy kámen úrazu?

Sdělení, zdroj: CERMAT

Problém je v tom, že na sociálních sítí nelze přesně definovat styl psaní. Je velký rozdíl v tom, zda píšeme příspěvek o prodeji věci na svůj profil (předpokládá se neformální jazyk), nebo na oficiální skupinu/stránku/aplikaci určenou k prodeji/nákupu věcí (očekává se formální jazyk, ale i zde je to velmi sporné). V zadání k slohu nic takového napsáno není, takže maturant má šanci 50/50, že se strefí do stylu psaní.

Druhou věcí, nad kterou se CERMAT zjevně nepozastavil, je informace, že sdělení musí být dle publikace objektivní. Všechny sociální sítě jsou ale postaveny na principu sdílení vlastních názorů a myšlenek – tedy na subjektivitě. Vezměme si kupříkladu nejrozšířenější sociální síť Facebook. Vybízí nás větou: „Co se vám honí hlavou?“ a snaží se vás přimět ke sdílení nějakého postu. Konkurenční Google+ se zase ptá na to, co je nového. Ve druhé části odstavce sice CERMAT subjektivitu připouští, ale jen u neformálních sdělení. Opět tedy narážíme na problém v zadání – neuvedení místa, kam sdělení píšeme.

Dalším problémem je struktura. Dle publikace od CERMATu je nutné u tohoto typu slohu uvést nadpis, či na sociální síti alespoň oslovení. Je ale zcela běžný jev, že se k příspěvkům na sociální sítě oslovení ani nadpis vůbec nepřipojuje.

Poslední věcí jsou jazykové prostředky. V publikaci se píše, že se máme vyvarovat hovorových výrazů. To se ale vylučuje s neformálními příspěvky na poli sociálních sítí. Dále je zde uvedeno, že nemáme používat zvolání. V prostředí sociálních sítí se ale opět se zvoláním setkáváme a jsou zcela namístě („Hi there!“, „OMG“, „Cool!“).

Otázkou tedy je, zda se opravdu jedná o sdělení, nebo se příspěvek na sociální síť blíží spíše ke vzkazu.

Vzkaz, zdroj: CERMAT

Zde je však problém s grafickým oddělením oslovení. Pokud připustíme, že příspěvek na sociální síť napíšeme s oslovením, není nutné ho graficky dělit od zbytku textu. Některé sociální sítě dokonce ani dělení na odstavce neumožňují kvůli šetření místa na webu.

Další věcí je nutnost podpisu. Zaprvé se u příspěvků nepodepisujeme, protože se o to stará naše sociální síť a zadruhé z popisu vzkazu není zcela jasné, zda je nutné se u maturitního slohu podepsat dolů (např. Twitter), nebo jestli je podpis správně nad příspěvkem (např. Google+ či Facebook).

Vzhledem k tomu, že příspěvky na sociální sítě po rozboru a následném zvážení všech pravidel psaní daného útvaru neodpovídají ani sdělení ani vzkazu, není jasné, jakým stylem se maturitní sloh z maturity měl psát. Osobně se domnívám, že hodnocení bude zcela v kompetenci učitele, který bude sloh opravovat. Pokud si tedy učitel usmyslí, že je nutné, aby byl jazyk formální, tak to tak také bude hodnotit. Ostatní náležitosti budou taktéž na jeho vlastním uvážení. Může se tedy kupříkladu stát, že jeden maturant dostane jedničku za skvěle napsaný sloh neformálním jazykem a druhý obdrží od jiného učitele strhnuté body za použití právě neformálního jazyka.

PS: Vzkaz CERMATU: Táhněte do háje, debilové!

Převzato s laskavým souhlasem autora z jeho blogu Opicakuz's Idea na Desítka cz