Redaktor: Minule jste nám slíbil povídání o vlastní tvorbě žáků. Myslíte asi slohy?
Učitel: Nejen slohy. Dopřávám dětem radost z vlastního psaní velmi často. Nástup technologií mi velmi ulehčil práci. Většinu vlastních prací teď žáci píší elektronicky a ani netušíte, jaká je to úleva. Mnohdy jsem pracně luštil, co vlastně napsali. Také odpadla možnost ledabyle zapsané písmenko z vydávat za s a podobně. Nejprve jsem používal pro odevzdání domácích úkolů email, ale potom jsme si zřídili Google Apps a od té doby používám Google dokumenty.
Redaktor: Google dokumenty jste již několikrát zmínil. Opravdu jsou tak výhodné? V čem spatřujete jejich hlavní pozitiva?
Učitel: Lze je používat již od první třídy. Žáci nemusí mít vlastní email ani účet Google a přesto s nimi mohou pracovat. Stačí, když má účet učitel a nasdílí dokument tak, aby byly možné úpravy. Líbí se mi možnost přidávat komentáře, kterými sděluji žákům, co je na jejich práci zajímavé i to, co by mohli vylepšit. Samozřejmostí je možnost snadného předělání nevyhovující práce bez zbytečného několikanásobného přepisování textu. Ale to platí pro jakýkoli text psaný elektronicky. Při vlastní tvorbě by měla být využívána technika, která toto umožňuje. Vždyť kdo z nás dokáže naformulovat celý článek pěkně a stylisticky správně hned na poprvé? Pokud žáci píší text rukou, buď je plný škrtaného obsahu, nebo jej musí stále přepisovat. To mnoho z nich může odradit od jeho zlepšování. Dalším pozitivem je, že vše je zdarma. A to je pro školy jistě pozitivum nemalé. Určitě víme, jak peníze investovat efektivněji, než do něčeho, co můžeme mít zadarmo ve velmi dobré kvalitě.
Redaktor: Není právě ta kvalita to, co školy od tohoto řešení odrazuje? Často slýchám, že Google dokumenty nabízejí mnohem méně různých funkcí pro úpravu textu než třeba placené programy.
Učitel: Máte pravdu, že Google dokumenty neobsahují všechny roztodivné funkce, které nabízí třeba Microsoft Word. Ale upřímně: Kolik těch zvláštních funkcí s dětmi využíváme. Pravda, v začátcích mi také vadilo, že není možné některé funkce použít. Ale Google své produkty neustále vyvíjí a v současné době si troufnu tvrdit, že není skoro nic, co bychom s dětmi potřebovaly dělat, a v Gogole dokumentech to nešlo. Skvělá je možnost spolupráce. Na školním časopise může spolupracovat několik žáků současně. Lze využít množství různých šablon.
Redaktor: Vypadá to, že Google používáte rád. Má i nějaká negativa?
Učitel: Negativa nehledám. Ale jsem přesvědčen, že by se našlo dost lidí, kteří by vám vyjmenovali dlouhý seznam negativ. Počínaje třeba tím, že při použití techniky se pak žáci nenaučí řádně psát rukou.
Redaktor: A vy v tom nespatřujete problém?
Učitel: Nutíte mě k odpovědi, kterou jsem takto veřejně publikovat nechtěl, ale když už na to došla řeč... Víte, já si myslím, že to naši žáci už nebudou ani moc potřebovat.
Redaktor: Myslím, že s vámi opravdu mnoho čtenářů nebude souhlasit.
Učitel: Ano, pro nás starší je to opravdu málo představitelné. Ale to jsme odbočili. Raději zmíním další klady: žáci si mohou komentovat i opravovat díla navzájem, mohou je hodnotit a na základě doporučení jednoduše předělávat. Pro mne a jistě i mnoho učitelů hlavně vyšších ročníků je pozitivní i to, že domácí úkol nelze zapomenout doma. Často se mi stávalo, že přišel žák, že úkol napsal, ale zapomněl doma. To se opravdu může stát. Kdo z nás nikdy nic nezapomněl? Jak ale rozlišit ty, kteří opravdu zapomněli, a ty, kteří se tím jen vymlouvají? Google dokumenty mi toto rozhodování usnadní. V nižších ročnících nasdílím dokument žákům sám, vidím potom, kdy pracovali, kolik času přibližně práci věnovali, zda se k textu vraceli a vylepšovali jej nebo jej napsali jen v rychlosti. Nelze jej zapomenout, protože je neustále dostupný online. Ve vyšších ročnících, kdy už žáci mají svůj účet, není problém, aby nasdíleli dokument třeba přímo v hodině.
Učitel: Blogují? Možná bych řekl spíše, že používají blog, pro prezentaci svých myšlenek, více nebo méně souvisejících s výukou. Používáme ve škole blogy pro žáky již na prvním stupni. K blogování žáků se hodí například Kidblog nebo Weebly, ale lze použít i české nástroje jako třeba Webnode. Žáci si od první třídy zvykají formulovat své myšlenky, sdílet je s ostatními, číst si, co napsali spolužáci. Stávají se odpovědnějšími. Něco jiného je napsat něco jen do sešitu nebo publikovat myšlenky veřejně na webu. Samozřejmě součástí výuky je i neustálá diskuze o správném chování na internetu.
Redaktor: Takže žáci používají blog i v jiných předmětech?
Učitel: Jistě. Ve všech předmětech mohou psát o tom, co je zaujalo, co pochopili, co by je zajímalo. Prezentovat své práce. Učitelé ostatních předmětů používají také mnoho online aplikací a žáci si mohou svá díla vložit na blog. A mnohdy se rádi zapojují i rodiče. Mohou vidět, co žáci ve škole dělají. Komentují různé příspěvky.
Redaktor: Používáte ještě jiné nástroje?
Učitel: Rádi vyprávíme příběhy (Storybird, Zooburst, Kerpoofstudio, StoryJumper) nebo vytváříme komiksy (Toondoo, Makebeliefscomix, Pixton). Většinu těchto aplikací zvládnou již žáci na prvním stupni. Žáci vymýšlejí příběhy a doplňují je různými obrázky nebo animacemi, případně i zvukem. Existuje mnoho dalších nástrojů pro storytelling, a tak si můžeme vyzkoušet mnoho různých typů. Vyprávění příběhů je možné použít i v dalších předmětech. Zajímavé je i použití Classtools. Třeba vytváření stránek spisovatelů nebo knižních hrdinů pomocí Fakebook, psaní rozhovorů mezi postavami pomocí SMS nebo použití animované knihy. Líbí se nám i Story Builder. Někdy zkoušíme psát příběhy podle Povídkáře. Náhodně vygenerované části příběhu děti rozvinou svojí fantazií. Zkušenější tvůrci mohou vyzkoušet třeba Inkle nebo publikovat svá díla na Blueworld nebo jiných webech určených pro začínající autory. Mnoho námětů pro tvorbu se žáky lze najít na webu Čtenářská gramotnost v sekci tvůrčí psaní. V poslední době pro vlastní tvorbu používáme i tablety a pro ně vytvořené speciální aplikace.
Redaktor: O tabletech a jejich využití ve škole se v poslední době hodně mluví. Jak je používáte v hodinách a kde berete všechny ty zajímavé weby a aplikace?
Učitel: Myslím, že to vydá ještě na jedno povídání.
Redaktor: Dobře. Budeme se těšit na další pokračování. Tentokrát o tabletech a zajímavých zdrojích.
Převzato z blogu autorky Informační technologie ve výuce
1 komentářů:
www.sotkoviny.cz
Okomentovat