EDUin: Pět věcí, které je dobré vědět o začínajících státních maturitách

Letošní ročník přináší mnohé změny a vylepšení, některé pochybnosti ale zůstávají a měli bychom chtít po státních úřadech jasné odpovědi.


Shrnujeme v pěti bodech základní fakta o proměně státní maturity, odpovídáme na časté námitky vůči aktuálnímu maturitnímu modelu a upozorňujeme na momenty, které mohou i letos způsobit problémy.

Protože model státních maturit prochází výraznou proměnou, je dobré si uvědomit několik základních faktů:

1. Letošní maturitní model je provizorní, na dva roky.
Jeho hlavním smyslem je stabilizovat situaci a nezpůsobit žádné další škody. Proto volí do značné míry kompromisní řešení. Tedy například, že se písemné práce z češtiny opravují opět zpátky na školách, zatímco písemky z cizích jazyků centrálně.

2. Představa, že státní maturita snížila nároky, je mylná.
Častá výhrada zní, že pokud mají maturitní testy jen jednu úroveň obtížnosti, snižují se tím nároky. Ve skutečnosti se počet studentů, kteří volili vyšší úroveň, pohyboval okolo jednoho dvou procent v každém předmětu. Proto je změna v náročnosti fakticky zanedbatelná. A je třeba brát v úvahu, že státem zadávané testy jsou jen jednou částí maturity. Každá škola, a gymnázia o to jednoznačně stojí, si může náročnost, odbornost a reprezentativnost maturitní zkoušky nastavit v profilové, školní části.

3. Ministerstvo a CERMAT navrhly zásadní zvýšení uživatelského komfortu maturit.
Slib, že bude zprovozněn specializovaný server, který zveřejní anonymizované výsledky maturit až na úroveň každého žáka, znamená zvýšení uživatelského komfortu maturity. Stejně jako publikování Žákovského průvodce maturitní zkouškou, či zveřejnění validační zprávy a složení validační komise.

4. Na některé otázky v organizaci maturit stále neznáme odpověď.
Přesto není pořád jasné, kdo a podle čeho stanovuje obtížnost maturit. Maturitní katalog předepisuje jen to, z čeho mají být studenti vyzkoušeni, ale úlohu ověřující dejme tomu znalost Pythagorovy věty lze vytvořit tak, že ji udělají dva studenti z deseti, nebo osm studentů z deseti. Proto se máme ptát, kdo a na základě čeho o obtížnosti testů rozhoduje.

Také nevíme, zda budou zveřejněna zdůvodnění správných odpovědí u všech testů a kdo rozsoudí případy, kdy na správnost řešení některé z úloh budou v odborné veřejnosti zásadně rozdílné názory. Že je taková situace vysoce pravděpodobná, můžeme vidět v debatě o korektnosti úloh v ilustračních testech státní maturity – viz diskuse ZDE.

5. Rozsudek Nejvyššího správního soudu změnil poměr sil.
Je totiž třeba vzít v úvahu, že rozsudek NSS zcela změnil způsob, jakým musí úřady odpovídat na studentské žádosti o přezkum výsledků maturity (více informací ZDE). Nemůže už odpovídat paušálním odmítavým dopisem, musí se odborně vyrovnat s jejich argumenty. Proto je důležité předejít velkému počtu odvolání, které by úřady nebyly schopné vyřídit v zákonem stanoveném termínu.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Bude zajímavé sledovat, jestli se letošní ročník maturit obejde bez nějakého většího kolapsu. Bylo by to pro důvěryhodnost státní maturity velmi žádoucí. Ministerstvo školství v tomto směru udělalo několik zásadních kroků, ale například sporné úlohy v ilustračních testech a některé nejasnosti okolo nastavení obtížnosti maturit a rozhodování o tom, která úloha je korektní a která ne, naznačují, že rizika tu pořád existují.“