Následující dokument je mým návrhem předmluvy ke standardům oboru Informatika, které jsou součástí právě v tomto okamžiku dokončeného dokumentu předloženého k veřejnému připomínkování.
Prolog:
Je to poprvé v historii lidstva, kdy úkolem nás učitelů je připravit žáky na budoucnost, kterou neumíme jasně popsat.
David Warlick
ICT patří bez nejmenších pochyb k těm rychle se rozvíjejícím oborům, které do výuky na ZŠ zasahují nejvíce. Díky tomu, že dnes ovlivňují vlastně všechny oblasti lidské činnosti, je zřejmé, že nutně musí mít přesahy, které nelze vměstnat do jediného oboru. Proto je mimořádně obtížné přesně definovat výukové cíle předmětu, který navíc disponuje pouze minimální doporučenou hodinovou dotací. Pokusme se naznačit, které výukové cíle by tato oblast měla naplňovat v optimálním případě.
Informační a komunikační technologie mají přímý vztah k tomu, co dnes většinou nazýváme kompetencemi pro 21. století. Jejich bližší specifikací jsou klíčové kompetence, v nichž se schopnost práce s digitálními technologiemi všude ve vyspělém světě objevuje jako samostatná položka již minimálně 10 let. Nejnověji pak můžeme vysledovat prvky kompetencí pro 21. století v posledních koncepčních materiálech MŠMT, a sice ve Strategii vzdělávací politiky do roku 2020, kde se hovoří o nutnosti propojit výuku ve škole s procesy probíhajícími mimo školu, o otevřenosti a prostupnosti vzdělávacího systému, o rovném přístupu ke vzdělávání. To vše včetně potřeby monitorování výukových výsledků a veřejné dostupnosti dat je do značné míry podmíněno využitím technologií.
Absolventi našich škol budou žít v prostředí do značné míry naplněném všudypřítomnými technologiemi. V prostředí, v němž bude schopnost je využívat mít zásadní vliv na úspěšné uplatnění se v životě. Najít odpověď na libovolnou otázku je dnes stále snadnější. Neztratit se v přívalu informací je naopak stále obtížnější. Proto dochází při stanovování hlavních směrů vývoje výukových cílů k posunu od dříve převládajících kognitivních složek poznání k nekognitivním (někdy nesprávně označovaným jako měkké). Které že to jsou?
V situaci, kdy nedokážeme přesně definovat, které znalosti jsou pro absolventa nezbytné, je nejvyšším výukovým cílem schopnost učit se po celý život stále nové věci. Této schopnosti nelze dosáhnout bez vlastního zájmu o poznání. Vlastní zájem o poznání může vyvolat nejlépe motivačně naladěná komunita lidí, v níž se žák nachází. Dnes se komunitní prostor každého jedince rozšiřuje o online prostředí, jehož podstatnou složkou jsou sociální sítě. Je možno konstatovat, že stále větší část výuky pro život probíhá v neformálním online prostoru, jenž by měl být s formálním školním vhodným způsobem propojen. Každý z nás si po celý život vytváří osobní vzdělávací prostředí, do něhož dnes můžeme zařadit vlastně libovolného účastníka sítě, nebo kterýkoli digitální artefakt lidské činnosti dostupný online. Se značnou mírou pravděpodobnosti se dá očekávat, že stále větší část pracovních činností bude v blízké budoucnosti vykonávána v rámci týmu spolupracujícího převážně online.
To vše ve svém důsledku vyvolává potřebu nastavit výukové cíle, a spolu s nimi samozřejmě též standardy tak, aby jejich nejvyšším stupněm byla tzv. funkční gramotnost definovaná jako schopnost člověka aktivně participovat na světě informací (podle hesla Gramotnosti Pedagogického lexikonu Portálu RVP). Ta má celou řadu nejasně ohraničených složek podle toho, na co se ten který předmět, obor či výukové téma soustředí. Za hlavní lze považovat gramotnost informační, ale vlastně téměř žádná ze složek se dnes bez určitého vlivu technologií neobejde. U některých, jako je literární či jazyková, o tom možná může někdo stále ještě pochybovat, i když je fenomén elektronických knih i učebnic na vzestupu a cizí jazyk potřebujeme nejčastěji právě ke spojení s partnerem prostřednictvím počítačové sítě. U takových složek, jako je gramotnost numerická, finanční, dokumentová či mediální jsou jakékoli pochybnosti zcela bezpředmětné.
Dnes je proto jednou ze základních složek funkční gramotnosti též gramotnost počítačová, která má k náplni našeho oboru asi nejblíže a stává se zásadním odrazovým můstkem pro většinu ostatních tematických celků na ZŠ vyučovaných. Překotný vývoj ICT ale ukazuje, že s tím, co si představujeme pod pojmem počítačová gramotnost, již v současné době v informatice nevystačíme. Všudypřítomnost mobilních technologií a možnost být neustále ve spojení s kýmkoli, jež má obrovský výukový potenciál, ale může být též snadno zneužita a při soustavném nasazení může vést až k závislosti, naznačuje, že by se dalším prioritním cílem výuky měly stát kompetence odpovídající nově koncipované gramotnosti síťové.
Jak vidno, problematika související více či méně s ICT je natolik rozsáhlá a významná, že by se jí měly věnovat koncepční materiály státu mnohem důkladněji. Dokud se tak nestane, musíme vystačit s Rámcovým vzdělávacím programem, který již při svém vzniku v roce 2004 oblast ICT značně podcenil. Od té doby se prudkým vývojem situace stále zhoršuje.
Standardy, které se vám dostávají do ruky, vznikly jako upřesnění v RVP definovaných očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie. Očekávané výstupy bohužel od počátku vůbec neobsahují tu složku výuky oboru, která má právě na formování požadované funkční gramotnosti největší vliv, a tou je tématika obecně orientovaného algoritmického myšlení. Přestože si bez ní základy moderní výuky oboru ICT již nelze představit, ve standardech ji nenajdete. Nezbývá, než aby prostor pro ni byl hledán na úrovni ŠVP rozšířením výuky ICT nebo v rámci jiných oborů (např. v matematice). Jednoznačně se ukazuje, že revize RVP v oblasti ICT je zcela nezbytná.
Tyto standardy tedy definují pouze doporučený obsah výuky ve stávajícím RVP definovaných očekávaných výstupů oboru ICT, a to navíc na úrovni minimálních požadavků. V žádném případě nepokrývají aktuální potřebu komplexního popisu všech výukových cílů našeho základního školství, jejichž naplnění souvisí s ICT. Navzdory tomu je třeba, aby si všichni učitelé, kteří se výukou informatiky zabývají, byli existence závažných přesahů vědomi a pokoušeli se s nimi v mezích svých omezených možností výukové aktivity uvést do souladu. Je zřejmé, že v tomto úsilí nesmí zůstat sami.
Převzato z blogu autora pod licencí (CC) BY SA.
Odkazy:
Eva Zelendová, Dominik Dvořák: Standardy vzdělávacích oborů základního vzdělávání - veřejné připomínkové řízení - RVP.cz
Neoficiální diskuse na RVP.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 comments:
Je to poprvé v historii lidstva, kdy úkolem nás učitelů je připravit žáky na budoucnost, kterou neumíme jasně popsat.
A to je historický konec jasných popisovačů budoucnosti. Vymřeli.
Tedy pokud učitelé doposud nepřipravovali žáky na minulost.
Chudáci pedagogové třeba na právnických fakultách. Jenom těch zákonů, které nejsou ještě ani ve fázi věcného záměru.
Nezbude, než hledat inspiraci u trenérů například kopané. Nezaznamenal jsem zatím jediný případ nějaké nějaké herní situace, která by byla známa s předstihem.
Kopaná je zdánlivě přijatelným příkladem. Musí se cvičit, studovat strategii apod., ale konkrétní herní situace neznáte. Proč jen zdánlivě? Má vždy kromě výherců i poražené. V globálním světě ale budou jen samí poražení!
Blaho, Brdičko i vy ostatní: jaké standardy ? Vždyť většina základek v okolí obětovala ICT /vyjma 2h dotace za 9 let ZŠ/ na oltář rozšířené angličtině nebo druhému jazyku. A mimochodem, to mluvíme o těch standardech předhozených kantorům 1. května, že je mají připomínkovat do 14ti dnů. Směšné. Podívejte se na koncept ECDL a zjistíte že standardy ECDL neplní žádný učitel neinformatik !!!!
Jedná se jen a pouze o to, jak se postaví koncepce školy. Je to sice složité, ale u nás ve škole jedem v podstatě podle konceptu ECDL - a většina našich žáků po absolvování ZŠ je jejich úspěšnými držiteli. Je pravda, že hodinová dotace v naší třídě s rozšířenou výukou IVT je 2+3+4+3 :-)) Ale je to jen a pouze o vedení a učitelích.
u nás ve škole jedem v podstatě podle konceptu ECDL
To jste, pane, příkladně odvážný. Snad Vás česká inspekce školní nevypátrá.
Já znám výhradně jenom rvp promítnuté do švp, z jehož tvorby jsem po pár sezeních vycouval naplněn značnou dávkou beznaděje. Původně jsem si myslel totiž, že to je sice poněkud svérázně pojatá, ale přesto snaha kterak pozvednout úroveň vzdělávání. Jak u cimrmanů se tu poměrně pravidelně střídá prvek očekávání s prvkem zklamání. Mým nejbližším pracovní dokumentem je pak můj vlastní, s švp korespondující tématický plán, kterého se snažím držet zuby nehty. Trvale se ovšem dopouštím hlubokého omylu, to jest, že plánuji třicet pět vyučovacích jednotek na jeden školní rok.
Svého času jsem si ještě po večerech listoval katalogem požadavků k jednotné maturitní zkoušce z ict a jako nenapravitelný bloud, který každému na všechno skočí, jsem promýšlel jeho zapracování do svých tématických plánů. Tuto naprosto pomýlenou iniciativu jsem jako fantasy typu avatar opustil záhy po jeho opakované reedici.
Znalost samizdatu typu ecdl v podmínkách současné školy nepřiznám a nepřiznám a nepřiznám. Nejsem přece blázen. A geroj už vůbec ne.
Problém je tak trochu vy samotném RVP a stávajících i připravovaných standardech. Ty jsou natolik obecné a volné, že není problém si "nafouknout" výuku IVT dle svých představ. Inspekce nás již vypátrala a z našeho konceptu výuky ICT je vyloženě nadšená.
Bohužel je opravdu hrůzostrašné, jak se na většině škol výuka IVT přetvořila na víceméně trpěnou popelku s drahými náklady provozu. Přitom do budoucna by měla být informační gramotnost a práce s PC jedna z nejdůležitějších. Určitě důležitější než 2. cízí jazyk na ZŠ. Úžasně tristní stav pak je po přechodu našich žáků na SŠ, kdy se stává, že v oblasti IVT znají víc než jejich vyučující, kteří si s jejich zaměstnáním prakticky vůbec nevědí rady.
Inspekce nás již vypátrala
Škoda, přeškoda že:
1. rvp patrně vznikal v dobách, kdy o koncepci ecdl nebylo vidu ani slechu,
2. tvůrci standardu o ecdl taky nejspíš ještě neslyšeli, nebo to pojímají jako pytlici,
3. čši nemá zákonodárnou iniciativu, aby svoje nadšení uzákonila.
Post a Comment