Přehledová informace o výsledcích prestižního výzkumu o využití vzdělávacích technologií ve všech státech EU, který realizovala Evropská komise.
Jak jsme již avizovali v článku Nový pohled na schopnost technologií ověřovat výukové výsledky, proběhl v nedávné době na nejvyšší evropské úrovni (v gesci Generálního ředitelství pro komunikaci EK a pod koordinací European Schoolnetu) výzkum, jehož cílem bylo zjistit aktuální stav ve využívání technologií ve školách 27 evropských zemí - Survey of schools: ICT in Education. Průzkum má přímou souvislost s aktuální vizí evropské politiky v podobě strategie Europe 2020 (srovnej se Strategií vzdělávání 2020) a s Digitální Agendou pro Evropu.
Jeho realizace splňuje ty nejnáročnější požadavky na otevřenost a dostupnost všech za peníze daňových poplatníků pořízených dat. Kromě závěrečné zprávy [1] jsou volně dostupná i veškerá výzkumná data (Digital Agenda Scoreboard). Výsledky jsou docela zajímavé, a to i přesto, že o vypovídací hodnotě dat získaných od stovek tisíc respondentů pomocí online dotazníku lze mít určité pochybnosti.
Výzkum byl zahájen velmi správně pro nás ve školství dosud ne zcela běžným tzv. „slepým“ (tj. náhodným) výběrem respondentů. V zápětí však byl tento postup vedoucí k vysoké validitě výsledků znehodnocen poměrně dost významným množstvím škol, které, ač vybrány, o účast neměly zájem. V takovém případě byli osloveni náhradníci. Přesto se celková průměrná návratnost dotazníků dostala jen na 37 % (45 % v ČR). V některých zemích (Británie, Holandsko, Island, Německo) byla návratnost tak nízká (pod 10 %), že jejich výsledky do výstupů nemohly být vůbec zahrnuty.
Sebraná data byla strukturována do 4 částí (klastrů) – infrastruktura, využití ICT, příprava učitelů a politika. Školy byly rozděleny do 4 kategorií (4. ročník, 8. ročník, 11. ročník všeobecné studium a 11. ročník odborné studium). Pro nás asi nejzajímavější kategorií je 8. ročník, a proto se budeme věnovat především jemu. Podívejme se alespoň na ta nejdůležitější zjištění.
ICT infrastruktura
Vybavenost škol se v celé EU pohybuje v rozmezí 3-7 žáků na počítač (průměr EU i ČR je 5*). V některých zemích dochází k masivnímu vybavování žáků přenosnými přístroji (netbooky, tablety), ale zdaleka ne ve všech. Roste počet interaktivních tabulí, průměr EU je 100 žáků na 1 tabuli (63 v ČR), a data-projektorů, průměr EU je 43 žáků na 1 projektor (stejně v ČR). 9 z 10 evropských žáků chodí do školy s rychlým připojením do internetu (2-30 Mb/s). U ČR je uváděno pouze 1 % škol bez rychlého internetu, čili v tomto parametru jsme na tom docela dobře.Za důležitý faktor je ve výzkumu považováno systémové využití internetu školou. To, že má většina škol dnes vlastní webovou stránku, asi není překvapením. Mnohem zajímavější je, provozuje-li lokální síť či disponuje-li tzv. virtuálním vzdělávacím prostředím (typicky LMS jako např. Moodle). A právě v tomto ukazateli jsme na samém konci pomyslného pelotonu (průměr EU 61 %, ČR 22 %) [2, str. 8].
Posledním indikátorem zkoumaným v rámci infrastruktury, je správa školních ICT zařízení. Výzkumná zpráva konstatuje, že ČR patří k zemím příliš závislým na interních zaměstnancích ([1] str. 51). My, kteří tušíme, co se za tím skrývá, dobře víme, že se tak u učitelů děje často na úkor výuky nebo, v případě výkonu funkce koordinátora ICT, na úkor pomoci učitelům s využíváním technologií.
Výzkum zavádí pojem „digitálně vybavená škola“. Rozeznává 3 úrovně:
- Typ 1 – vysoce vybavená škola charakterizovaná výbornou úrovní zařízení, rychlým připojením a zvládnutým systémem podporujícím výukové využití ICT.
- Typ 2 – hůře vybavená škola s ne příliš rychlým připojením a pouze částečně využitelným systémem podporujícím výukové využití ICT.
- Typ 3 – stejná jako u typu 2, ale bez systému pro podporu výukového využití ICT.
 |
| obr. 1 – Počty českých žáků v různých typech digitálně vybavených škol ([2] str. 25) |
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat