Článek přibližuje obsah zprávy experta Světové banky na vzdělávací technologie Michaela Trucana týkající se přístupu řídících orgánů školství ve světě k nákupu digitálních učebních materiálů pro žáky.
Michael Trucano je specialistou Světové banky v oblasti vzdělávacích technologií. V rámci projektů Světové banky poskytuje poradenství zemím celého světa. Mezi aktuální témata, na kterých pracuje, patří například rozvoj ICT politiky ve vzdělávání, využití mobilních telefonů ve vzdělávání, vliv ICT na vzdělávání, „nové ekonomické dovednosti pro Afriku“, rozvoj národních programů vzdělávacích technologií, bezpečnost dětí na Internetu a nízkonákladová ICT zařízení.
Mike je častým řečníkem na téma využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání po celém světě, vystupuje jako moderátor na konferencích a odborných akcích. Je také autorem esejů a příspěvků pro EduTech, jeden z blogů Světové banky. Již jsme se s ním jednou setkali, a to v Debatě o vzdělávacích technologiích nejen v rozvojových zemích. Ve svém článku „Textbooks of the future: Will you be buying a product ... or a service?“ se zabývá možnou podobou učebních materiálů ve velmi blízké budoucnosti [1].
Digitální vzdělávací obsah
Světová banka v současné době spolupracuje s několika zeměmi, které plánují zadávání veřejných zakázek na dodání velkého množství digitálních učebních materiálů (DUM). Tyto „e-učebnice“ mají zčásti nahradit nebo alespoň doplnit stávající papírové učební materiály. Pokud jsou už školy vybaveny hardwarem (počítači, notebooky, tablety), je vhodné mít k dispozici vzdělávací obsah pro podporu výuky a učení, který je nezávislý na platformě. Je potěšující, že se snižuje počet škol uvažujících způsobem „O vzdělávacím obsahu budeme přemýšlet až poté, co si pořídíme hardware“, což je mimochodem jeden z nejhorších možných přístupů k využití ICT ve výuce. [2]Téměř všechny školy s dostatečným připojením k Internetu mohou využívat bezplatný vzdělávací obsah. Řada škol si zakoupí (nebo obdrží) přístup k úložištím obsahujícím studijní materiály (viz Strategie rozvoje školství v USA pod taktovkou Ed.gov). Mnohá ministerstva školství však dávají přednost tomu, aby byl národní vzdělávací obsah soustředěn na jednom centrálním místě. Pro tento trend existuje mnoho důvodů – ať už je to zjevná touha byrokracie mít vše pod kontrolou, nebo i legitimní důvody týkající se garance kvality obsahu, zajištění digitální bezpečnosti dětí, definování vazeb mezi vzdělávacím obsahem a kurikulárními cíli, problematika ochrany osobních údajů, obavy z porušení duševního vlastnictví, úspora nákladů prostřednictvím hromadných nákupů, apod.
Povaha současného digitálního vzdělávacího obsahu
Pořizovaný nebo využívaný digitální vzdělávací obsah je stále častěji „free“, což znamená, že použití tohoto obsahu představuje nulové pořizovací náklady (Vliv volné dostupnosti materiálů na školství). Je to buď proto, že je zmíněný obsah k dispozici jako tzv. „otevřený vzdělávací zdroj“, nebo vlastník autorských práv nepožaduje za jeho používání žádné poplatky. V některých případech také pojem „free“ odkazuje na skutečnost, že uživatelé mohou obsah přizpůsobovat, modifikovat a redistribuovat. Z uvedeného vyplývá, že v současné době již nejsou prvořadým kritériem pro výběr výukových materiálů jejich pořizovací náklady (viz Siemensova duplikační teorie hodnoty vzdělávání).Stále větší množství digitálního obsahu může představovat poměrně komplikované formy „vlastnictví“. Např. část digitálního vzdělávacího materiálu může být „vlastnictvím“ vydavatele, ale materiál může obsahovat i část licencovanou za poplatek třetí straně, a stejně tak může obsahovat část licencovanou bez poplatku v rámci licence Creative Commons. Někdy je dodaný nebo zpřístupněný obsah úzce spjatý s určitým zařízením nebo se specifickou technologií, což může komplikovat využití tohoto obsahu, jakmile se toto zařízení nebo technologie přestanou používat.
S ohledem na tyto skutečnosti zaujímají některé instituce ryze pragmatický přístup. Zastávají názor, že kupují nikoli produkt (jako v případě klasických učebnic), ale spíše časově omezené služby („přístup do systému řízení výuky, jehož jsou učebnice součástí“).
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat