Česká škola: Scio: Výběr ze zpráv, novinek, zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů

Výzkumné oddělení společnosti Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů. Z témat vybíráme: kolaborativní způsob práce, tablety ve škole, průzkum mezi rodiči .

Každý dnešní žák by měl být ze školy připraven na kolaborativní způsob práce, který vede k procesu inovace, ke kreativitě a kritickému myšlení. Kolaborace ale není pro žáky přirozená od počátku, vyžaduje přípravu a zvládnutí potřebných dovedností. Prvním krokem k zahájení kolaborativního procesu je označení pracovních skupin jako týmů. Tím se zdůrazní odpovědnost všech za výsledek, společné úsilí, společné zásady a očekávání. Učitel by měl dále stanovit principy, na základě kterých budou týmy pracovat. Autor nabízí následujících 10 zásad pro výstavbu efektivního týmu: 1. zjistěte silné stránky jednotlivých členů týmu, případně kde bude kdo potřebovat pomoc, diskutujte o tom s členy týmu, 2. hovořte s členy týmu o tom, co znamená týmová práce, o odpovědnosti k ostatním členům týmu, 3. nastavte pravidla a opatření v případě jejich porušení, 4. připravte tým na situaci, kdy spolupráce přestane fungovat a bude třeba tým přetvořit, 5. využijte konfliktu jako příležitosti k tomu, aby se žáci naučili řešit problémy a diskutovat o různých názorech, naslouchat ostatním a reagovat na ně, 6. zdůrazňujte přemýšlení o modelech, možnostech, podporujte brainstorming i možnost vyzkoušet špatná řešení, umožněte přetvořit několikrát produkt jejich společné práce, 7. zapojte postupy podporující kritické myšlení, využijte rubriky pro kritické otázky k projektu, členové týmu si mohou otázky klást navzájem, případně mohou projekty představit ostatním týmům, kdy pak otázky klade jeden tým druhému, 8. odměňte inovaci – tým může splnit úkol na jedničku, ale buďte připraveni i pro případ, že má ještě lepší výsledek, a škálu hodnocení nechte otevřenou, 9. využívejte online kolaborativní nástroje, členové týmu by měli udržovat bohatou online komunikaci, učitel musí mít přehled o této rovině práce, 10. po splnění týmového úkolu a před rozpuštěním týmů zhodnoťte společně zkušenosti z práce, co by bylo možné zlepšit, jaká byla její kvalita (o rozdílu mezi kolaborací a kooperací viz zde). (990)
V mezinárodní škole v Curychu má každý žák od 1. do 8. třídy k dispozici iPad, další iPad mají učitelé předškolních dětí, kteří pracují s dětmi ve skupinkách. Tablety se však nepoužívají jako mobilní obrazovky nebo pro herní aplikace či animace. Slouží jako videokamery, pro zvukové záznamy a jako multimediální záznamy práce žáků. Žáci např. dostanou za úkol vysvětlit, jak rozumějí pojmu „systém“. S pomocí aplikace Explain Everything vytvoří grafické znázornění, ke kterému nahrají vlastní komentář. Učitel potom společně s žákem práci prochází a komentuje. Tento postup je vhodný i pro žáky, kteří se teprve učí anglicky a nejsou schopni vždy vyjádřit přesně své myšlenky. Každý žák má vlastní blog, u mladších je to digitální portfolio, které spravuje učitel. Metoda „viditelného učení“ (visible learning) je pro učitele náročná, je proto nutné, aby učitelé byli připraveni na jiný způsob práce dřív, než škola začne využívat moderní technologická zařízení (o potřebě počítačově gramotných učitelů viz zde). (991)
Mnoho učitelů má za to, že výuka ve třídě s různou úrovní žáků, včetně žáků se sníženými schopnostmi, je velmi náročná a je vhodná pouze pro malý počet žáků. Autorka článku nabízí 10 postupů, které jsou použitelné pro diferencovanou výuku žáků s různými předpoklady. 1. vytvořte příjemné prostředí – různé možnosti rozestavení židlí, posazení na koberci, různé možnosti osvětlení, 2. připravte si flexibilní rámcová zadání, nikoliv jeden pevný postup vhodný pro průměrnou úroveň vašich žáků – slabší žáci dostanou v rámci téže látky méně náročný úkol, 3. najděte 20 způsobů, jak hendikepovaným žákům zpřístupnit práci v laboratoři – nahrát předem vysvětlení, přidělovat žákům role, nechat žáky nahrát jejich pozorování apod., tyto postupy pak lze využívat opakovaně, 4. rozdělujte žáky do různých skupin v různých předmětech a situacích, skupinky proměňujte, 5. dejte žákům možnosti volby – jakou úlohu vypracovat za domácí úkol, jakou knihu přečíst ze seznamu doporučené literatury, pracovat na projektu sám nebo v týmu, 6. využívejte možnosti technologií – texty mohou být upraveny pro lepší pochopení nebo nahrány jako zvukový záznam, existují možnosti pro výuku gramatiky, jazyků apod. (velké možnosti se nabízejí při využití výuky ve formě „převrácené třídy“, viz zde), 7. vytvořte přehled zadání pro každého žáka – např. pro samostatné čtení může mít každý žák určenu knihu podle svých zájmů a schopností, 8. určete stanoviště ve třídě, kde skupiny žáků pracují na různých zadáních současně, každá skupina může pracovat na jiné úrovni, učitel má lepší příležitost pro personalizovaný přístup k žákům, 9. naplánujte projekty – v jejich rámci najdou uplatnění lepší i horší žáci, kontrolujte a usměrňujte postup projektu, 10. vyučujte tak, aby byli žáci zaujati tématem, případně využijte jejich vlastních zájmů pro zapojení do výuky. (992)
Pro učitele ICT se začínají používat označení jako „facilitátor“, „aktivátor“ nebo „aktivní facilitátor“ a autor blogu zaměřeného na výuku ICT poukazuje na to, že tato označení jsou chybná a znamenají významné omezení role učitele. Tento posun v chápání úlohy učitele ICT přičítá následujícím obecně přijímaným tvrzením, se kterými polemizuje: 1. mladí lidé jsou obeznámeni s technologiemi – tato znalost je však povrchní, 2. děti vědí lépe než učitel – učitel ovšem musí být schopen vysvětlit koncept a zjistit, jestli mu žáci rozumějí, 3. sebeřízení je dovednost 21. století – žáci se jí musejí učit a neznamená to, že si mohou dělat, co chtějí, 4. žáci by si měli být schopni nastavit vlastní vzdělávací cíle – ale potřebují vedení. Učitel ICT může být i facilitátor, ale jeho role je mnohem širší. Dobrý učitel ICT: 1. zadává přiměřeně náročné úkoly, které žáky nutí přemýšlet, 2. zadává úkoly se zajímavým obsahem, nejlépe s možnou aplikací v reálném světě, 3. umí zodpovědět žákovy otázky a poradit mu s konkrétním problémem, 4. spojí žáky do skupinek, ve kterých si mohou navzájem pomáhat, 5. pokládá otázky, které žáky posunou na vyšší úroveň, 6. kritickými připomínkami pomáhá žákovi zlepšit jeho práci, 7. má soubor zdrojů, které mohou žáci využít, 8. učí žáky alespoň část některých hodin, 9. zadává vhodnou mimoškolní práci, 10. hodnotí žákovu práci a nespoléhá jen na jeho sebehodnocení nebo hodnocení žáky mezi sebou (peer-assessment), 11. rozumí procesu učení, 12. motivuje žáky, aby se lépe učili a naučili. (993)
Americká nezisková vzdělávací organizace Project Tomorrow zveřejnila první část letošní zprávy projektu Speak Up. Speak Up je výzkumný projekt, který se neomezuje jen na USA, ale účastní se ho i školy v Kanadě, Austrálii a dalších zemích. Je zaměřen na zjišťování názorů žáků a studentů, jejich rodičů, učitelů a vedení škol a školských úřadů na vzdělávání a otázky s ním spojené, zejména na využití technologií ve škole (o zjištěních projektu Speak Up v uplynulých letech viz zde). Průzkum probíhá online a může se jej zúčastnit kterákoli škola. Výsledky online průzkumu jsou doplněny rozhovory se studenty a pedagogy. V uplynulých letech se průzkum soustředil na sledování postupu zavádění digitálních technologií ve vzdělávání. Výsledky ukázaly, že rodiče očekávají stále větší využití kolaborativních a interaktivních digitálních vzdělávacích prostředí, a dále rostoucí zájem o to, jak jsou žáci a studenti připravováni a připraveni na profesionální dráhu. První část letošní zprávy From Chalkboards to Tablets: The Digital Conversion of the K-12 Classroom (Od tabulí k tabletům: digitální přeměna třídy) se zabývá faktory, které jsou hnacím motorem změn směrem k digitalizaci, a možnostmi, jak tuto přeměnu dále podporovat. Zpráva přináší následující klíčová zjištění: 1. většina učitelů (52 %), rodičů (57 %) a školských pracovníků (52 %) pravidelně aktualizuje své vstupy na sociálních sítích, řada z nich k tomu využívá mobilní zařízení, 2. 41 % vedoucích školských okrsků uvádí zlepšení výsledků v testech a zmenšení rozdílu ve výsledcích mezi žáky jako hlavní zájem jejich okrsku, 3. 45 % učitelů uvádí, že pro výuku vytvářejí interaktivní materiály díky přístupu k technologiím (před dvěma lety to bylo 20 %), 4. 36 % ředitelů říká, že letos budou patrně vytvořeny formální zásady pro případ, kdy si studenti přinesou do školy vlastní digitální zařízení (BYOD nebo také BYOT, více zde), 5. 37 % rodičů si přeje, aby s nimi učitelé komunikovali prostřednictvím textových zpráv, 23 % učitelů to pokládá za běžné. (994)
Americká nezisková organizace Public Agenda zveřejnila zprávu o průzkumu mezi rodiči v oblasti Kansas City, který byl zaměřen na to, jak jsou rodiče ochotni a schopni zapojit se do práce školy. Analýza identifikovala tři typy rodičů: 1. hledají pomoc – asi 19 % rodičů má zájem o výsledky dětí a chce jim pomoci se zlepšovat, ale zároveň nechtějí mluvit do školské praxe ani se účastnit práce ve výborech nebo komunikovat s vedením školy, 2. pomáhají škole – asi 27 % rodičů je ochotných pomáhat při školních akcích, důvěřují vedení školy a komunikují s ním, ale nezabývají se školskou politikou, 3. potenciálně transformují – 31 % rodičů se aktivně zajímá o školskou politiku a praxi, o kvalifikaci učitelů a o získané dovednosti dětí. Pouze asi čtvrtina až třetina rodičů z této skupiny je však vyzvána ke spolupráci se školou. (995)
Profesor Stanfordovy univerzity A. Saberi a student F. Romaghi, kteří před rokem vytvořili projekt Venture Lab nabízející univerzitní kurzy online, ohlásili nové zaměření svého projektu pod jménem NovoEd. Nový projekt bude nabízet bezplatné online kurzy, ale oproti ostatním masově otevřeným online kurzům se podle tvůrců zaměří na kolaboraci a projektovou a týmovou práci menších skupin studentů. NovoEd plánuje spolupráci s řadou univerzit a chce nabízet širokou škálu kurzů od medicíny až po podnikatelství. Platforma NovoEd má být vhodná pro skupinovou spolupráci, kde 10 a méně studentů bude navzájem hodnotit svou práci, budou cítit větší odpovědnost za práci týmu. Tento přístup by mohl přispět i ke snížení velkého počtu studentů, kteří online kurzy nedokončí. Tvůrci programu uvádějí, že studenti se naučí týmové práci, řízení virtuálních týmů, dovednosti projednávat problémy a komunikovat. (996)