Česko má problém se středoškolskými "turisty". To jsou děti, které opakovaně přecházejí z jedné střední školy nebo učiliště na druhé, aniž studium úspěšně ukončí. Stát to stojí stamiliony korun ročně. Ministr školství Petr Fiala MF DNES řekl, že tento nový problém hodlá řešit.
Z článku Kateřiny Frouzové v iDNES.cz vybíráme:
"Zjistili jsme to teprve nedávno a mne to opravdu nenechává klidným. Systém musí být nastaven tak, aby nevedl k tomu, že se spousta žáků vrací bez jakéhokoli ukončení na začátek střední školy," říká ministr Fiala. Nyní chce analyzovat, proč se řada žáků vrací zpátky do prvního ročníku a nedokončí studium. "Jedním z opatření, které můžeme udělat rychle, je podpora těch oborů s maturitou, které navíc nabízejí i vyučení. Žák tedy získá ve třetím ročníku výuční list a ve čtvrtém si udělá maturitu," navrhuje Fiala.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
16 comments:
1. Děti ani rodiče nevědí, jak je náročné vzdělávání ve zvoleném oboru nebo na zvolené škole.
Řešení: zavést opět přijímací zkoušky, aby zájemci poznali ještě před přijetím na školu náročnost vzdělávání a mohli sami posoudit, zda mají schopnosti pro zvládnutí zvolené školy a možnost najít další uplatnění.
2. Děti i rodiče se ne vždy trefí do správného oboru pro dítě. Dítě trpí a buď obor dokončí nebo skončí předčasně a do stejného oboru už nechce ani náhodou a volí zcela jiný obor a musí opět začít od základů.
Řešení: jedna návštěva dne otevřených dveří je sice dobrá, ale chybí i další představy a informace o zvolené škole a oboru, dětem chybí exkurze nebo virtuální exkurze (film, video) z oboru na který se hlásí. A školy také zkrášlují své lákavé nabídky a zamlčují problémy, na které nastupující žáci narazí (drsné prostředí, šikana, prastaré vybavení, divní učitelé, apod.)
3. Bezztrátové přechody na méně náročný obor jsou reálné a běžně prováděné, například z maturitního oboru na stejné škole do nematuritního s výučním listem, případně do jiné školy se stejným oborem ale nižší úrovní nebo přátelštějším protředím, které žákovi a jeho chuti a schopnostem vzdělávání lépe vyhoví.
Zkušenost z praxe: rodiče dají děti na maturitní obor s jasným vědomím, že dítě na to nemá, ale "ať to zkusí", když mu to nepůjde, může přejít na jiný obor.
Pak už během pololetí nebo na konci 1. ročníku dochází k přesunům mezi obory, což v rámci školy jde, pro žáky mnohdy bez ztráty ročníku, pouze přecházejí na jiný obor.
Je to logické, protože z oboru s výučním listem na maturitní snad ještě nikdo nepřešel, obráceně to je běžné.
Riziko: pokud má žák nějaké problémy v oboru s maturitou, mnohdy nezvládá ani obor s výučním listem a končí i tam. Navíc u některých žáků dochází k psychickému tramatu z ponížení, nebo naopak k se cítí vůči spolužákům nadřazení jako chytřejší bývalí maturanti a dávají to ostatním dost znát.
4. Totéž platí i pro vysoké školy. To, co vypadá jako benefit, že žák je přijatý ke studiu bez přijímacích zkoušek, je skoro podraz, protože studenti nemají přestavu o skutečné náročnosti studia a něktří (zvláště absolventi maturitních oborů s výučním listem) odpadnou po prvním měsici nebo semestru studia a do nového studia na jiné škole a jiném oboru se mohou přihlásit až zase na další školní rok a ztrácejí rok života plácáním po různých brigádách. Pak se není co divit, že "stále víc dětí střídá školy, když se jim nedaří..."
Řešení: opět zavést přijímací zkoušky a přijímací pohovory na všechny školy a zároveň, nebo alespoň souběžně, publikovat přijímací testy a okruhy témat přijímacích pohovorů, aby zájemci o studium měli konkrétnější představu o úrovni vyučovaného oboru a mohli posoudit, zda se to budou schopní učit a naučit.
Ono nejde o to, že v půlce prvního pololetí žák popř. rodič zjistí, že na daný obor nemá, nebo že ho daný obor nebaví. To bylo vždy, řešilo se to poměrně elegantně přestupy apod.
tady jde o to, že žák vegetí ve škole poměrně dlouho, několik let, není problém. Že na obor nemá ví všichni, ale kus jsou peníze. Proto je odejit až v nejvíc do nebe volající situace, třeba kvůli neprospěchu a 300 neomluveným hodinám...
Jsem toho názoru, že za to může stav, kdy "peníze jsou za žákem". Samozřejmě to přiživuje i povědomí, že dokud studuji, nemusím pracovat, ale to se netýká jen středoškoláků, spíš naopak.
Je tedy jasné, že maturitní učební obor, ve kterém student získá ve třetím ročníku i výuční list, situaci nezmění...
Docela mě pobavilo, že toto zjistil pan ministr až dnes. Skutečně odborník na svém místě.
Škoda, že už na MŠMT není Pepča Dobeš, ten by vystřelil z první nějaké opatření, třeba že kdo neukončí započaté sš studium do pěti let, půjde povinně do ABL :).
- redukce SŠ a potom povinné přijímací zkoušky na SŠ
Bože ten Fiala je magor.
"Když mi dáte na konci roku čtyřky, tak já půjdu na jinou školu", sdělí světa znalý žák.
Bývaly doby, kdy odpověď zněla:
"My ti dáme, co si zasloužíš, a půjdeš tak jako tak, ale do ročníku, kam patříš."
Dnes odpověď zní:
"My ti dáme čtyřky, a ty tady zůstaneš, zlatíčko naše nadtarifní."
Vždycky se našly děti, které nemívaly jasno v tom, co by asi tak mohly v životě dělat. Dnes děti vymýšlejí, kde by se jim to nedělalo co možná nejsnáze.
Doufal jsem, že se to neprovalí, protože to úplně nejhorší, co může nastat, je, že se začnou činiti opatření.
No, a už je to tady. Nejspíš se zavedou přestupy jako ve fotbale, žáci vyfasují přestupní knížky a budou se dražit v aukcích.
Dnes odpověď zní: "My ti dáme čtyřky, a ty tady zůstaneš, zlatíčko naše nadtarifní."
Souhlasím, ale spíš bych řekl, že dáme dvojky, max. trojky. A hrozit vyhazovem, to si jen tak někdo nedovolí, protože jinak by hrozilo, že se mu všichni, nejen světaznalí žáci, vysmějí do očí.
Je to smutné, kam to došlo. Ale když se každý bojí redukce jako čert kříže...
1. Souhlasím s názorem, že hlavní příčinou je normativní financování škol. Nejde ale jen o peníze za jednoho žáka. Při současných populačně slabších ročnících se běžně stává, že dvě paralelní třídy jsou naplněny jen částečně. Běžné jsou třídy kolem 20 žáků. Současně kraj jako zřizovatel nemá prostředky na provoz a tlačí na slučování tříd i za cenu, že bude ve třídě 34 žáků. Odchod dvou, tří žáků tak může znamenat, že ředitel bude nucen třídy sloučit. Jedna třída = 2-3 plné úvazky učitele. Zákonitě se nelze divit, že i samotní učitelé aplikují "klasifikační autocenzuru" a nechávají postoupit do dalšího ročníku i žáka, kterého by jinak nechali propadnout.
Ten pak až ve druhém, nebo třetím ročníku zjistí, že učivo opravdu nezvládá a přestupuje jinam, nebo zbytečně opakuje ročník.
2. Druhým velmi podstatným důvodem "meziškolní středoškolské turistiky" je to, že žáci prostě hledají cestu menšího odporu. Pokud jim na některé škole "nevycházejí dostatečně vstříc", prostě přejdou jinam, kde budou učitelé "méně zbytečně nároční".
3. Třetím motivem je bídná situace na trhu práce, takže je prostě pro rodinu i žáka samotného ekonomicky výhodnější aby "studoval" co nejdéle. Protože rodič má nárok na daňové odpočty, nebo rovnou i dávky na nezaopatřené dítě a i zdravotní a sociální pojištění za "dvaadvacetiletého středoškoláka" platí pořád stát.
Řešení? - Jak už zaznělo zde i jinde:
1. Změna systému financování škol.
2. Jednotné přijímací zkoušky. Přesněji jejich část.
3. Jednotná maturitní zkouška, což se již, chválabohu, konečně děje, i když je ještě hodně co vylepšovat.
Ad redukce počtu SŠ.
Zní to sice líbivě, ale
- zhorší se dostupnost SŠ a mnohé potřebné obory tak zaniknou a nikdy je už nikdo v dané lokalitě neobnoví
- školy už "optimalizovány" v mnohých krajích jsou a výsledek je hodně tristní. Nerozhoduje kvalita, ale "politický zájem".
- Nikdy už se nestane, že by počet vycházejících žáků byl vyšší, nežli je počet míst na SŠ. Vlastně to není ani žádoucí. Je přece nepřijatelné, aby žák, který splní podmínky, úspěšně vykoná přijímací zkoušky nebyl ke středoškolskému studiu vůbec přijat z kapacitních důvodů. A pokud bude míst na středních školách více, nežli žáků a přitom bude zachován model financování, zmiňované problémy přetrvají.
jo jo problém žáků, kteří nezmaturovali. Ten by se přece snadno odstranil, kdyby se udělaly na maturitní obory pořádné přijímačky a kdyby se rodičům a žákům nemazal med kolem huby a nechávalo se propadat, aby si průběžně uvědomili, že na to nemají. Jenže oboje je v tom našem přebujelém středoškolském systému v současnosti nemožné.
Nápad, že nezmaturovaný žák dostane automaticky výuční list, je radikální blbost. kde je napsáno, že by u učňovských zkoušek prošel?
Pan poste.restante for ministr. Krásně jste to shrnul, analyzoval. Proč nesedí na patřičných místech odborníci, ptám se já. Na druhou stranu, aniž bych Vám chtěl mazat med kolem úst, je fajn, když jsou ve školách ještě lidé jako Vy.
1. Že za vše může normativní financování je sice možné, ale zatím bohužel nikdo nic jiného a hlavně lepšího nevymyslel. Zkuste si vzpomenout na reformu pana Dobeše a jeho normativ na třídu - jaké to vyvolalo emoce a strach ze zrušení malých škol.
2. Zcela souhlasím s názorem, že žák hledá cestu nejmenšího odporu. Jakmile má učitel trochu větší požadavky, odchází na jinou školu, kde takové požadavky nemají. V tu chvíli nedochází ani žákovi, ani rodičům, že právě díky těm větším požadavkům lépe zvládnou maturitu nebo závěrečnou zkoušku a následně se lépe uplatní v oboru. Oni vůbec žáci i rodiče velmi málo uvažují o budoucnosti.
3. To, aby žák mohl studovat déle bych nezavrhoval. měl by si ale studiem vědomosti rozšířit, doplnit si např. další výuční list. Pokud se jedná o příbuzný obor, může být přijat do vyššího ročníku. Pak bude i lépe uplatnitelný na trhu práce.
4. U některých žáků je bohužel demotivující jejich vlastní rodina. Pokud žák jediný z celé rodiny musí ráno vstávat, v rodině nikdo nepracuje a rodina přesto nějak přežívá - žák vidí, že pracovat a tedy vlastně ani vzdělávat se není třeba.
5. Také by měli poradci panu ministrovi říci, že žáci nejenže migrují mezi školami, ale mnozí také zcela neopodstaněně své vzdělání předčasně opouštějí a neodcházejí na jinou školu, ale do evidence Úřadu práce. Vytváří si tak předpoklad, že budou nezaměstnaní a nezaměstnatelní po celý život a my jim budeme z našich daní platit dávky. To jen, aby za čas nebyla objevena další Amerika.
6. Často bývá problém i ve výchovných poradcích na ZŠ, kteří nemají o profesích, řemeslech a náročnosti jednotlivých oborů potřebné znalosti. Jak je možné, aby si žák podal jednu přihlášku na obor s maturitou a druhou na speciální "E" obor?
Zamyslel se někdo i nad tím, že největší roli hraje IQ daných jedinců. Nemůžete přece chtít po žákovi s IQ 70, aby odmaturoval. Ono to prostě a jednoduše nejde. Na SŠ se dnes bere vše co má ruky a nohy. Na průmyslovky (stavební, strojní, elektro,..)běžně čtverkaří. Pak se nedivme, že nestačí. Dříve se tito jedinci obvykle slušně uživili řemeslem.
Vzhledem k tomu, že se na maturitní obory bere vše, co má ruky a nohy, je s podivem, že těch nezmaturovaných je jen 12,5 %. Mám obavy, že kdyby se u státní maturity na některých učilištích hromadně nepodvádělo, muselo by těch nezmaturovaných být víc.
A v návaznosti na problém SŠ: podobně je to i u VŠ. Kopa tzv. studentů se motá několik let na VŠ, aniž by bylo schopno dodělat byť bakalářské studium. Z valné části to opět financuje stát. Zbytek naivní rodiče.
Suma sumárum: vychováváme naprosto neschopnou a línou generaci, která na trhu práce bude mít obrovské problémy, tudíž očekávám, že zaměstnaných schopných důchodců bude přibývat a naše zlatá mládež se nám bude válet doma. Asi by to mělo být opačně, ale nebude, to si teda pište.
naše zlatá mládež se nám bude válet doma
Co nám brání v nakopání naší zlaté, doma se válející mládeže do zadku?
Výchovný poradce se může uradit k smrti, ale rozhodnutí je na zákonném zástupci - žákovi i jim se může radit a říkat co by bylo vhodné, ale oni mají svoji představu a z té nemíní ustoupit.
to Anonymní 12:33
To vyprávějte zastáncům inkluze - ti si myslí, že i žáci s IQ 70 zvládnou maturitu.
že i žáci s IQ 70 zvládnou maturitu
A taky že jo. Tu státní určitě. :(
Post a Comment