Podle prvních odhadů se i v příštím školním roce bude odklad nástupu na základní školu týkat přibližně každého pátého dítěte.
Z článku Jakuba Nováka v Aktuálně.cz vybíráme:
Velmi mírný optimismus tak může vyvolávat alespoň fakt, že podíl dětí, u nichž byla letos podána žádost o odklad ze všech, které k zápisům přišly, se oproti stavu v roce 2009 snížil o 2,5 procenta.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
16 komentářů:
Odklady školní docházky jsou jednou z věcí dokumentujících problémy v našem vzdělávacím systému. Povinná školní docházka byla u nás zavedena v roce 1869. Od té doby se mnohé změnilo (před 150 lety např. musel v Anglii jít před samohybem muž s praporkem). Ve školském systému však povinnost dovést dítě k zápisu do školy (srovnej s povinností dostavit se k odvodu) zůstala, taktéž povinnost nástupu do školy po dovršení šesti let (nabízí se srovnání se všeobecnou brannou povinností).
Šlo by to dělat jinak - lépe? V Nizozemsku začne dítě hned po čtvrtých narozeninách chodit do budovy, která se jmenuje škola a je zařazeno do skupiny nejmladších. V této skupině pak postupuje dál. Děti si hrají a učí se, učení plynule přibývá, kolem sedmi let se stane hlavní náplní činností (v té době už musí do školy chodit každý).
To, co my chápeme jako škola, začne vlastně nepozorovaně. Mnoho problémů, které nás trápí, je odstraněno jinou organizací vyučování, změnou celého systému. Byl by to u nás velký zásah do zvyklostí- nestálo by za to začít o něm alespoň uvažovat?
Mozna by stacilo, kdyby byly deti na mnohdy az osmnact let pobytu ve skole pripravovany uz v rodine.
Trochu toho prirozeneho radu a par drobnych povinnosti by nezaskodilo. Nac to hned institucionalizovat.
Problem se jevi v jiste socialni nevyzralosti populace. Tricatnici mamince na krku a kdyz padne internet jsme v riti.
Sedych
"Povinná školní docházka byla u nás zavedena v roce 1869".
Povinná návštěva školy začíná rokem 1774. Jako základní vzdělávací kámen vznikly školy triviální (čtení, psaní, počítání + náboženství). Školy byly zakládány v místech, kde v okruhu zhruba 1 hodiny chůze bylo nejméně 100 školou povinných dětí. Ignorant
11. srpna 1805 vydal císař Josef II. nový školský řád, jímž byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let, říká další dostupný zdroj (internet).
Anonymní 8. dubna 2013 7:45
11. srpna 1805 vydal císař Josef II. nový školský řád, jímž byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let, říká další dostupný zdroj (internet).
V roce 1805 byl Josef II. 15 let po smrti a císařem byl František I.
Osobně se domnívám, že by se mělo povolování odkladů zpřísnit. Tuhle se nějaká rádoby celebrita na internetu vyjadřovala, že synovi nechali odložit školní docházku, aby chodil spolu se sestrou do jedné třídy a rodičům se tak zjednodušila logistika.
8. dubna 2013 7:45
Máte chybné udaje.
Všeobecný řád školní (Allgemeine Schulordnung), oficiálně vydaný 6. prosince 1774, opravdu zavádí povinnost školní docházky. Tento výraz (Schulpflicht) je v patentu několikrát jasně použit a v §1-5 a §12 se jasně hovoří o tom, že „všechny děti ve věku od 6 do 12 let mají povinnost chodit do školy“.
Namítá se, že tohle je doslovná interpretace, protože povinnost chodit do školy neplatila absolutně. Ve všeobecném školním řádu stojí, že tato povinnost neplatí pro děti, jejichž rodiče si mohou zaplatit soukromé preceptory. Vyplývá z toho, že děti šlechty a bohatého měšťanstva do školy chodit nemusely. Je tohle omezení v rozporu s nařízením o povinné školní docházce? Není. Ukazuje jen, že veřejné školy byly založeny jako charita pro děti, jejichž rodiče neměli na vzdělání peníze. Děti bohatých rodičů mohly své děti posílat do veřejných škol, ale bylo by to vnímáno jako zneužívání charity.
http://ivocerman.blog.idnes.cz/c/285878/Zavedla-Marie-Terezie-povinnou-skolni-dochazku-Objev-nebo-omyl.html
Všeobecný řád školní upravoval mimo jiné i síť škol. V obcích, kde byla fara, byly zřízeny farní čili triviální školy, v nichž hlavními předměty bylo čtení, psaní a počítání. V krajských městech to byly školy hlavní, kde byla výuka rozšířena i o předměty poskytující praktické dovednosti pro povolání. V hlavních městech pak byly školy normální, které měly ještě širší učební osnovu a zabezpečovaly i prvotní přípravu učitelů. K zavedení povinné školní docházky došlo u nás se značným časovým předstihem před většinou evropských zemí.
Odklad školní docházky je záležitost velmi individuální a nelze ji, podle mého, zevšeobecňovat. Pokud počty dětí s odkladem rostou, pátrejme po příčinách. Myslím, skutečně pátrejme a nikoliv vyslovujme "dojmologické" závěry od klávesnice.
Faktem, již někde uváděným je, že přibývá dětí s nerovnoměrným rozvojem různých stránek osobnosti, dětí s LMD, logopedickými potížemi atd. Koneckonců, potvrdí Vám to mnohá učitelka prvního stupně.
Je krásné plakat nad epidemií odkladů...ale zkuste si naopak dostat do školy pětileté dítě.
AD poste.restante 10:23
Je to věc názoru. Já povinnost školní docházky chápu jako povinnost pro rodiče zajistit, aby dítě chodilo do školy (aby se vzdělávalo). Tato povinnost musí být jasně formulována a zároveň musí existovat sankce, není-li splněna. Jen tak se zajistí, že všechny děti usedají každodenně "do školních škamen".
Všeobecný školní řád z roku 1774 významně přispěl k zavedení povinné školní docházky, ale jaká byla v té době realita? Byly všude školy? Byli učitelé? A pokud v obci už škola byla, starší děti do ní chodit nemusely, pokud je rodiče potřebovali na hospodářské práce. Povinná školní docházka neexistovala.
Já jsem kdysi při zkouškách z pedagogiky také tvrdil, že MT zavedla povinnou školní docházku. Ale to jsem přehodnotil. MT zavedla všeobecnou vyučovací povinnost, čili povinnost vytvořit předpoklady pro "vychovávání mládeže obojího pohlaví jakožto nejdůležitější základ pravého blahoslavenství národů".
Přechod k povinnému vzdělávání byl dlouhodobý proces, který zakončil Říšský školní zákon z roku 1869. Teprve tam byla povinná školní docházka stanovena v duchu současných měřítek. Novela 1883 ještě zavedla úlevy ve školní docházce pro starší děti od dubna do listopadu, jestliže o to rodiče požádali.
Ještě bych chtěl připomenout , o co mi v původním příspěvku šlo: Máme setrvat na tradici organizace školy sahající do 18. století, nebo se pokusit formulovat podmínky pro začátek školního vzdělávání jinak?
Vl. Václavík.
Máte pravdu, že náhledy na reformu Marie Terezie se v tomto liší.
Jedna skupina tvrdí, že zavedla skutečnou povinnou školní docházku, druhá skupina interpretuje její výnos tak, že zavedla vzdělávací povinnost pro obce a de iure povinnou školní docházku zavedl až František I a de facto i následné normy, jak uvádíte Vy.
Já se kloním spíše k prvnímu výkladu, ale uznávám relevanci druhého. Proto jsem uvedl zmíněný odkaz. Podle mého M. T. prostě nastartovala určitý proces, jehož reálné naplnění, pochopitelně, trvalo několik desetiletí. Ani školní budova se přece nepostavila sama hned v lednu 1775.
Nechme to ale historikům, protože na dnešní současnost to nemá žádný dopad.
S čím s Vámi jednoznačně souhlasím, to je povinnost rodičů vůči dítěti, zajistit jeho školní docházku. Současná legislativa tuto oblast vcelku ošetřuje dostatečně, ale není z různých příčin aplikována. Např. škola může v případě dlouhodobých, nebo častých neomluvených absencí podat podnět na příslušný sociální odbor. ... Kde jsou pracovnice tak přetížené, že nestíhají obsluhovat agendu ani těch skutečně zanedbávaných až týraných dětí - jak koneckonců ukázalo několik mediálně známých případů z poslední doby.
To už nemluvím o tom, že třídní učitel, který by chtěl dostát svým zákonným povinnostem, obvykle narazí už rovnou ve škole, protože málokterý ředitel chce riskovat konflikt s rodiči a případnou nežádoucí mediální publicitu. V případě "sociálně vyloučené" minority to pak platí téměř 100%.
Redefinice vzdělávání je možná, ale chraň nás pámbů před aktivitami politiků (a la Dobeš). Ti budou vždy jen shánět body pro svou voličskou základnu.
Tohle je problém, který si musíme vyříkat my uvnitř. (Kéž by tak byla ta Komora.)
Školství je systém s obrovskou setrvačností. Do značné míry je to dobře, když sleduji důsledky všemožných "reforem", děkuji za každého soudného učitele, který si zachová vlastní rozum. Faktem ale je, že např. pan Šteffl ve své kritice současného systému střílí celkem dost přesně.
Současný vzdělávací systém je nefunkční, dožívá spíše z podstaty založené v předlistopadové době a je třeba ho změnit. Pochopit to ale musí především ti, kteří mají v rukou výkonnou moc a peníze. My, lidé z oboru, bychom jim měli předložit koncept skutečné reformy. Jinak bude jen pokračovat úpadek.
poste.restante
Že pan Šteffl střílí v kritice školství dost přesně? Marně přemýšlím, které střely máte na mysli. Mně se nejvíc vybavují jeho články opěvující americké akademiky a jejich výukové metody. A také jeho volání o zrušení školní docházky u nás, protože školy jsou přežilé, nefunkční a nepřipravují absolventy na budoucnost.
Já s panem Štefflem v mnohém nesouhlasím, ale v lecčems mu musím dát za pravdu - viz např.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=13064
Ukázky z RVP pro základní školy:
** zapojí správně polovodičovou diodu
** orientuje se v základním vybavení kuchyně
** využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů
** využívá při tvořivých činnostech prvky lidových tradic
** přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu
** prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty
** využívá prakticky poznatky o vlivu změny magnetického pole na vznik indukovaného napětí
** orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku
** objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
** dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
** modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel.
Opravdu marně přemýšlím, kdy jsem naposledy uplatnil Ohmův zákon při řešení praktických problémů, ačkoliv nepochybuji, že denně prakticky využívám poznatky o vlivu změny magnetického pole na vznik indukovaného napětí, aniž bych si to ovšem uvědomoval.
O lišejnících raději nemluvě. :-)
Nemáte aspoň trochu pocit, že když plodíme ve školství takovéto "materiály", jako popis cílového stavu vzdělání, ke kterému chceme naše žáky dovést, že děláme něco ale fakt dost blbě?
"Nemáte aspoň trochu pocit...."
Samozřejmě, že má, a nejen trochu. Ale buďme objektivní - RVP se diskutovaly živě na schůzích i na portálech nejméně 5 let, s minimálním zájmem veřejnosti, včetně učitelské. Všichni jsme ve školství zvyklí, že to za nás tam nahoře rozhodnou a zařídí, a pak koukáme a nadáváme. Proč zrovna p. Šteffl už před léty neprotestoval proti blbému znění, když je chytřejší než my, řadoví kantoři? Připadá mi, že se teď škodolibě baví a přeje nám tu rejži.
Vl. Václavík 8. dubna 2013 17:18
Hezka idea, ale:
1. dnes jsou malem demonstrace proti povinnemu poslednimu roku skolky
2. kdo to zaplati?
Objektivně přiznávám, že k projektu RVP a především vůči způsobu jeho zavádění jsem se kriticky ozýval od samého začátku. Ale psí hlas do nebe nedoletěl.
To Vám mohu, pane poste.restante, dosvědčit, téměř místopřísežně.
Ale co naplat, svůj nezanedbatelný díl odpovědnosti si prostě neodpářete. Co Vám bránilo v zatčení a deportaci ministra, e?
Okomentovat