Jen slovní hodnocení místo známek pro děti na prvním stupni odmítá většina rodičů českých dětí, přiznal kandidát ČSSD na ministra školství Marcel Chládek. Nápad, který okoukal ve Finsku s vynikajícími výsledky tamních žáků a studentů, sice nevzdává, ale původní myšlenku koriguje. "Nemůžeme to zavést plošně a musí to být pro školy dobrovolné," říká Chládek.
Z článku Josefa Kopeckého v iDNES.cz vybíráme:
Tomu přitakal i Chládek. "Plošné testování je cesta do pekel," řekl kandidát ČSSD na ministra školství a odmítl srovnávací testy pro žáky 5. a 9. tříd základních škol, což jako nový projekt nastartoval exministr školství Josef Dobeš. Pokud takové plošné testy ve školách nebudou, nemusí se podle Chládka školy a žáci stresovat tím, že se musí učit především na tyto testy a na samotnou výuku je pak méně času.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 comments:
No tak, když to tedy vezmu z tohoto pohledu Chládka a finských expertů, ve kterém je vše ve finském školství skvělé a v našem na prd, tak to zase ti naši miláčkové o tolik horší výsledky oproti finským andílkům nemají.
Experty miluju, a po finských bych se vyloženě utloukl. Za našich mladých let byl vrcholem odborných kvalit statut pozorovatele OSN. Ale finský expert? To už je něco!
Úplně to vidím. Po jednom expertu do každé školy. Odborné stáže v Kokkole nebo Turku. Jenom těch projektů, co se urodí. Finsko náš vzor! S Finskem na věčné časy a nikdy jinak! Nakonec vyjde najevo, že Komenský má hrob v Hamině.
A zrušme už konečně tu klasifikaci úplně. Koho to zajímá. Nelze děti pořád sortýrovat na schopné a neschopné, nadané a nenadané, chytré a nechytré, pilné a nepilné, hodné a nehodné... Už politické strany to praktikují léta a obsazují místa poslanců, senátorů, zastupitelů a radních pitomec nepitomec.
Velmi se mi líbí to s těmi květinami. No, jak malá fiňata pak nerozkopávají květináče. Češata by mohla recipročně dostávat na starost odpadkové koše.
Neznámkujme, a co tak výzva: neučme. Ale to už se vlastně děje, my neučíme, jen imitujeme hlídání dětí.
Proč toto neradí někdo trenérům ve sportovních oddílech? Třeba by už Sparta nebo Plzeň porážela Manchester, Real nebo Bayern.
Dost keců, jasně dané požadavky a výstupy po každém pololetí na ZŠ a pracovat. Nebo to snad půjde jinak?
Jděte už s těmi experty do...finska!
'Projekt PIRLS srovnaval ctenarskou gramotnost ve 45 zemich, projekt TIMSS v pripade matematiky a prirodovedy v 52 zemich.
Testovani ovladly deti z asijskych zemi. V matematice byli nejlepsi zaci ze Singapuru, v prirodovede z Korejske republiky, ve ctenarske gramotnosti z Hongkongu.'
Tedy na vychod za experty, na vychod.
Jen kousek dal, nez minule.
Sedych
Vážený pane Sedychu, vážně by mě zajímalo, jak bysme se mohli inspirovat v asijských zemích, které mají úplně jiné kulturní podmínky. Tam je jejich úspěch založen výhradně na drilu, opravdu nevím, jak byste toto chtěl aplikovat za stávající situace v ČR. Představa, že u nás budou žáci od rána do večera sedět u učení a mít například napočítané stovky příkladů z matematiky jako je v těchto zemích běžné je prostě nereálná. Finsko je naprosti tomu země s ne úplně odlišnou kulturou, navíc před několika desítkami let na tom byli podobně jako my.
Mozna by to nebylo spatne v tom nasem projektovani pro konkurenceschopnost, pokud sem prijdou jejich pracovni navyky driv, nez ty nase k nim.
Sedych
No tak se budeme muset smířit s tím, že pokud nedonutíme žáky k poctivé práci a občas i k nějakému tomu drilu, nebudeme dosahovat s východoasijskými tygry srovnatelných výsledků a prostě nás převálcují. Válením šunek to totiž nepůjde. Evropská rozežranost a lenost totiž dostoupila vrcholu a táhne nás dolů. Nevím, jestli je z toho jiná cesta ven než spadnout na hubu a pořádně si ji natlouct.
"Evropská rozežranost a lenost totiž dostoupila vrcholu a táhne nás dolů".
Asi by nebylo dobré házet všechny do jednoho pytle. Někde se ve školách pracuje lépe než u nás, ale to je potřeba zajet se tam podívat. Už jsem to tady v nějaké diskusi napsal, co mě zaujalo v Nizozemsku, když mi pan ředitel shrnul základní cíle: Učíme žáky organizovat čas, organizovat práci a pracovat nezávisle. Co tyto požadavky řeknou naší učitelce - našemu učiteli?
Co tyto požadavky řeknou naší učitelce - našemu učiteli?
Což o to, pane Václavíku, Nizozemci asi učí hezké věci, prospěšné. Jde o to, jak se jim to daří.
Otázka ale spíš zní, co asi tak říkají našim pedagogům jejich ředitelé a co asi tak by Vám tito shrnuli. Mnohým se poměrně úspěšně podařilo shrnout pedagogickým sborům tak akorát rukávy zpátky dolů.
Už jen třeba to, jestli a jak se jim daří uvádět do života svoji několikastránkovou koncepci rozvoje školy, která jistě nezanedbatelnou měrou ovlivnila pokonkurzní rozhodnutí zřizovatele.
Už jste se poptával i v Česku?
Post a Comment