Do konce volebního období zbývá přibližně rok, během kterého by mělo ministerstvo školství dokončit a předložit vládě několik klíčových dokumentů. Jedním z nich je reforma regionálního školství, která by kromě jiného měla pomoci udržet školy v malých městech a obcích.
Z článku Jakuba Nováka v Aktuálně.cz vybíráme:
A.cz: Onu v minulosti živě diskutovanou myšlenku "optimální třídy" jako součást chystané reformy již ministerstvo definitivně opustilo?
Chtěl bych podotknout, že v nyní navrhované novele školského zákona ve skutečnosti nejde o velké reformy školského systému - jde o rozumné úpravy vyplývající z jiných předpisů či vývoje situace. V případě "reformy" financování nepočítáme s žádnými ukazateli, jako je zaplněnost tříd nebo něco podobného. To bylo obsaženo v minulém, staženém návrhu ministerstva, jenž vyvolal obavy z rušení malých škol. Náš model je založen na oborovém normativu na žáka s tím, že ještě pracujeme s institucionálním příspěvkem, který by se vztahoval ke každé škole na prvním stupni, tak abychom dosáhli ochrany malých škol, které považujeme za důležité. Musíme myslet zejména na žáky, kterých se to týká, a chránit je. A vystavit malé děti dojíždění je opravdu zbytečné a z hlediska cílů vzdělávacího systému také nežádoucí.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
45 komentářů:
Tak, tak. Základky nechte na pokoji a udělejte pořádek se středními školami, protože průměr 6,3 žáka na jednoho kantora na SŠ je vážně neúnosný až směšný. Vždyť na některých základkách mají kantorky v prvních třídách narváno 30 dětí.
Proč by proboha měl být např. učební obor kuchař - číšník otevřen na pěti učňácích, které jsou od sebe vzdálené max 20 km, když na každé té škole v něm mají 5 učňů? Povolit otevřít obor na jednom a hotovo. ve středním školství totiž vznikl za posledních 20 let neuvěřitelný brajgl. Napovolovaly se nesmyslné obrory na školách, kde nemají co pohledávat. Každý učňovská škola je dneska miš maš, kde se učí všechno a řekněme si na rovinu, že pořádně nic.
A kraje (ČSSD) už také v těchto dnech dělají všechno proto, aby k tomu nedošlo, protože nechtějí sahat na střední školy a podle novely školského zákona by musely posílit finance pro základní školy (viz ministr Fiala).
Ono je to totiž politicky velmi nepopulární rušit nebo slučovat střední školy - zejména před volbami.
Základky nechte na pokoji a udělejte pořádek se středními školami
Dělejte pořádek, ale nás se to nesmí dotknout!
Ale vždyť to tak je. Podívejte se do Pardubického kraje, co město s 10 000 obyvateli, tak tam je gymnázium. A myslíte, že s tím radní něco udělají. Neudělají! V zákulisí Vám řeknou, že je to politicky neprůchodné. Teď rozdělují ministerský grant. V prosinci vyhlásili, že podpoří 10 škol. Dnes už 16 škol. Jakpak je to asi možné. Asi zase někdo vyšlápával cestičky. Že se nestydí.
21. dubna 2013 18:12
Jsou městečka se 7 000 obyvateli na střední Moravě, kde v primě nemají ani 20 žáků. Tato škola je pak "možná" lepší ZŠ.
Díval jsem se na srovnání gymnázií dle loňské maturity v podání pana Zeleného. Zděsil jsem se z toho, že na některých gymnáziích (státních, soukromých, městských) nemají v ročníku ani 15 žáků.
Ať si je tam nechají, ale neměly by jít peníze na úkor základek - odkladišť pro zbytkovou populaci. Kdo chce luxus pro dítě - péči téměř individuální (u nás je na VG taky 14 dětí v ročníku), ať si pěkně zaplatí všechny náklady. Jinak je to vážně odírání základek.
To jsou zase řeči!!! Víte o čem mluvíte?.
ad) "... co město s 10 000 obyvateli, tak tam je gymnázium. ..."
No a co. To snad něco znamená? Naprostá většina těch státních gymnázií tam byla i před revolucí. Podíl gymnazistů v populaci se nijak rapidně nezvýšil. Z 16 na 20%.
Podívejte se ale na SOŠ. To je síla.
Vývoj podílu žáků jednotlivých druhů škol v populaci po roce 1989
Od roku 90/91 do 2007/8
Gymnázia z 16% na 20% (včetně víceletých)
SOŠ z 27% na 42% !!!
SOU s maturitou z 5% na 8%
SOU bez maturity z 52% na 30%
Počet SOŠ se zvýšil ze 400 na 900!
Zdroj:
Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikovaná MŠMT (čísla jsou vyčtena z grafu, a tudíž přiměřeně zaokrouhlena).
ad počty žáků ve třídách gymnázií
Gymnázia, stejně jako jiné školy, dostávají normativ na žáka. S Vámi uváděnými počty žáků ve třídách (15, 20) nemohou krajská gymnázia dlouhodobě existovat. Buď se jedná o nějakou mimořádnou situaci nebo lžete. Nálada na krajích rozhodně není taková, že by dofinancovávaly gymnázia s 15 žáky ve třídě. Na to opravdu zapomeňte.
Uveďte konkrétní příklady gymnázií, kde to mají a uvidíme. Takhle obecně tu plácat nemá cenu.
Pavel
Namátkou z tabulky krajských normativů:
Gymnázia 29214
OA 28538
SOŠ zahradnictví 35102
SOŠ zdr. sestra 38208
SOŠ užitá fotogtafie 48477
SOU mechanik seřizovač 34572
SOU klempíř 40388
SOU truhlář 40390
Vzhledem k neustálým absencím, opakováním ročníku, úmrtnosti i častému následnému konci na pracáku nebo v jiném oboru je řada SOŠ i SOU oborů neuvěřitelným mrháním...
V českém školství existuje jedna taková ošklivý, zlý, nehezká věc - a to je tzv. syndrom základní školy. Vznikl v době, kdy učitelé na gymnáziích měli nižší úvazky a vyšší peníze než na školách základních. Přitom vzdělání měli de facto stejné, nejčastěji UVVP pro 5.-12. ročník. Dnes jsou platy na obou typech škol stejné, ba mnohdy jsou na tom učitelé ze ZŠ finančně lépe, ale - jak praví V. Čtvrtek v pohádce o Rumcajsovi - ta lítost a zlost v nich už zůstala. Možná jim vadí, že se jim říká pane učiteli, paní učitelko, zatímco na střední škole se ještě tu a tam "profesoruje", možná někteří z nich četli třetí díl Pamětí Václava Černého a dotkla se jich pasáž o duchu podučitelství, na českých školách od let 50. století 20. tak rozšířeném, čert ví. Chápu nasratost kvůli tomu, že jim ze tříd často odcházejí nejlepší žáci na VG, ale nemělo by jim jít především o děti a možnost jejich růstu? Je lehké všechno hodit na víceletá gymnázia či obecně gymnázia, jak je v našich končinách zvykem, leč tvrdá statistická čísla ukazují jasně, že žábou na prameni středních škol jsou jednak SOŠ, jednak zkorumpovaní či tupí úředníci a politici na MŠMT, protože je zcela běžné, že probíhá tzv. optimalizce sítě středních škol = slučování a rušení škol státem zřizovaných, zatímco paralelně s ním roste počet soukromých středních škol, v drtivé většině právě SOŠ, na něž stát nemá páku. Možná je to záměr, jak zlikvidovat tzv. bezplatné střední školství poskytované státem, kdo ví. V tomhle absurdistánu může být pravdivá sebeblbější konspirační teorie...
SOŠ z 27% na 42% !!!
SOU bez maturity z 52% na 30%
Jinými slovy SOU metamorfovala na SOŠ. Z "učňů" se stali "studenti". Možná i proto je prozíravě k použití připravena a v praxi ověřena harmonizace výsledků maturitních zkoušek. Tak nějak se zvyšuje míra vzdělanosti moderního národa pro konkurenceschopnost přespříštího století.
Nezbývá než bakaláře přejmenovat na magistry a je vystaráno. Ještě bych při této příležitosti rád připomněl mnou už dávno navrhovanou koncepci šestnáctiletých gymnázii se čtyřmi čtyřletými standardně zkompetentňovacími cykly. To by pak mohly být nejnižší stupně takových gymnázií přímo u zaměstnavatelů matek, kterým se nepoštěstilo umístit robátko jako dnes do běžné mateřské školy.
21:00
ta lítost a zlost v nich už zůstala.
Vážně nejde o závist, ať si chytré děti jdou na víceletá G, když jim to pomůže. Ale přece jen malinko rozdíl mezi oběma typy škol je, vážený/á.
Ten hlavní je v tom, že na G učíte žáky, kteří jsou tam dobrovolně a můžete je v krajním případě i "propustit". Na zš učíme žáky ze zákona povinně, vyhodit je nelze a oni to setsakra dobře vědí a konají podle toho. Pětkrát denně vás žák pošle do pr-čic, a vy s tím nemůžete nic udělat, jen psát poznámky. Učit někoho, kdo se učit chce, a někoho, kdo se učit nechce, to je ten rozdíl!
Chtěl/a byste být personálem v luxusní nemocnici, kam vozí prachaté málonemocné pacienty a všechny vyléčí - nebo v lazaretu, kam odsouvají nevyléčitelné případy? Třeba i za stejné peníze? No nevím, nedávno se tu psalo o třicetitisícových platech na sš, my na zš dřeme za osmnáct.
Učit někoho, kdo se učit chce...
To je fakt paráda. Zatím jich každý rok pár odhalím. Moc o tom nemluvím a jen se tetelím. Kdybych to na ně prokecl, měli by to docela těžké. Tlak okolí ustojí jen velmi silné osobnosti, což u dětí nemusí být časté.
Třicetitisícové platy jsou možné, hrubého samozřejmě, ale ne běžné. Dvanáctá třída, pátý stupeň, pár přespočetných hodin, třídnictví, sbírka, předmětová komise, koordinace něčeho, zjevně detekovaná kvalita práce učitele i bez Rýdlovy komise, nepostradatelnost pro vzdělanost národa a vůbec... výstavní skříň české pedagogiky. Odhadl bych, že u dobře naplněné školy činí průměr nadtarifu asi tak tři tisíce na měsíc. Je tedy z čeho brát. Čím víc učitelů bude shledáno špatnými, tím více jich může být doceněno.
V každém případě opět zopakuji tezi:
čím menší děti, tím musí být pedagogicky vzdělanější učitel a tím také lépe placený. Maturant si s blbcem poradí lépe, než prvňáček s hysterkou. Nad to dnes už moc neplatí ani argument vysoké odbornosti učitele na střední škole. Tu šmrdlačku, která se tam mnohdy odehrává, zvládne už téměř kdekdo. Můžeme přidat i úvahu, že čím víc je učivo základní, tím propracovanější musí být metodika.
" Odhadl bych, že u dobře naplněné školy činí průměr nadtarifu asi tak tři tisíce na měsíc."
No tak to nedáme, ani když do toho průměru započteme nadtarif ředitele a zástupkyně.
Na většině základek je osobní cca 500 v průměru a příplatek za třídnictví taktéž.
A když už tady kdosi porovnával platy na ZŠ a SŠ, tak je věru zajímavé, že např. ve Zlínském kaji je průměr u pedagogických pracovníků na SŠ cca o 1 500 Kč vyšší, i když tarif je stejný. Kdepak na to asi ty SŠ mohou brát jinde, než odíráním ZŠ?
" O 1 500 Kč vyšší"
No naplněností to fakt nebude.
odíráním ZŠ?
Z vonkajšku to vezerá, jako kdyby základní školy byly odírány těmi středními. Pak by to ovšem chtělo jmenovitě uvést, která střední škola které základní školy odřela. Nasměroval bych svoje rozhořčení spíš na ty, kteří rozhodují. Ale nehledejme na tom širém světě spravedlnost. Prý snad ani u boha ne. Říká jeden můj známý duchovní. Asi proto, že ani nevíme přesně, co vlastně spravedlivé je.
Učil jsem na ZŠ, na gymnáziu mám plat k 30 000,- měsíčně, na ZŠ to bylo 24 000,-. Asi tu jistý rozdíl v platech je. Bavím se o roku 2012. Rozdíl v učení je obrovský, na gymnáziu se většina snaží uspět, na ZŠ je to obráceně a srovnávat kázeň na ZŠ a osmiletém gymnáziu nemá už vůbec žádnou cenu.
"... na gymnáziu mám plat k 30 000,- měsíčně, na ZŠ to bylo 24 000,-..."
Pochlubte se, na kterém gymnáziu a na které ZŠ. Ať tu zase jen tak neplácáme.
Hlavně nám řekněte, co všechno děláte, kolik máte žáků, kolik na ně učitelů a jak dělíte hodiny. Stejně tak prosím údaje o Vašem původním působišti na ZŠ.
Pak se můžeme bavit o tom, v čem je ten platový rozdíl.
Bez těchto údajů jsou to jen prázdné řeči.
Pavel
Na ZŠ ve třech třídách od první po devátou okolo 30 žáků, na gymnáziu naprosto totéž. Budu jízlivý - možná na gymnáziu odhalili mé skryté schopnosti. Pravdou taky je, že paní ředitelka ZŠ mě chronicky nesnášela.
V logice veci je tedy pomer oblibenosti ucitelu svymi rediteli pet ku ctyrem ve prospech tech gymnazialnich. Nase financni situace se tedy nezlepsi, dokud nas nebudou celoplosne milovat.
Sedych
Já bych do toho pána s 30 tis. na gymplu a 24 tis. na ZŠ moc nerýpal. takto to totiž skutečně je!!
22. dubna 2013 8:30
Já můžu srovnávat zase průmyslovku a ZŠ. Rozdíl v hrubé mzdě je zde v průměru okolo 3,5 tisíce ve prospěch SŠ. Učitelé ZŠ, především druhého stupně, jsou "hrdinové dnešní doby". Kdo nezažil nekázeň na druhém stupni ZŠ, ten neuvěří. Na SŠ dokonale funguje institut vyloučení. Ignorant
Já už nevím, jak Vám to mám vysvětlit. Chápete, že průměrná mzda učitele závisí nejen na počtu žáků, ale také na počtu zaměstnanců? A ten často závisí jen a jen na rozhodnutí ředitele.
Např. na 12 tříd (to je nejtypičtější gymnázium) je potřeba cca 30 pedagogů. Pokud je gymnázium zcela naplněné dostane normativně na mzdy pedagogů cca 9 000 000 Kč, tj. průměrný hrubý měsíční plat cca 25 000 Kč hrubého.
A teď pozor! 1. škola ušetří pouhého 1 zaměstnance (např. méně dělí třídy na skupiny nebo má více přespočetných hodin) a 2. má jednoho pedagoga navíc.
Průměrný plat na 1. škole bude 25 862 Kč a na druhé 24 193 Kč. Rozdíl je 1 669 Kč měsíčně. A pokud budou mít na 2. škole jen o pouhých 10 žáků méně, klesne jejich průměrný hrubý plat na 23 521 Kč. To je proti 1. škole rozdíl už 2 341 Kč. A to mluvíme jen o průměrech.
Platy jednotlivých učitelů ve škole se můžou lišit podle toho, kolik mají např. nadúvazkových hodin, jaké vykonávají funkce atp., a to až o několik 1 000 Kč někdy i o více než 10 000 Kč. Takže, kde jeden říká, že má 30 000 Kč hrubého, může mít druhý 20 000 hrubého.
Tzn. dokud neřeknete, kolik mají Vámi porovnávané školy žáků, kolik zaměstnanců (a proč zrovna tolik) a co konkrétně jste tam dělal, nemají Vaše čísla naprosto žádnou vypovídací hodnotu. Říkají pouze to, že Vy říkáte, že jste si tam a tam tolik a tolik vydělal. Dalších 20 učitelů na Vašem gymnáziu třeba říká, že mají 20 000 hrubého.
Pavel
díky, konečně aspoň kousek pravdy o ZŠ. Učitelé tam mnohdy nejsou o nic horší, jen zblbnutější, za ta léta bezcílné dřiny. Není divu, že už se občas i ozvou....jen kdyby to k něčemu bylo.
Pro Ignoranta: To je kouzelné, ještě nedávno jste si stěžoval, že střední školy kvůli normativnímu financování berou každého, problémy se zametají pod koberec a vyloučení nepřipadá v úvahu.
A teď, když se to hodí, tak vyloučení funguje dokonale :-) HA, HA.
Pavel
"Já bych do toho pána s 30 tis. na gymplu a 24 tis. na ZŠ moc nerýpal. takto to totiž skutečně je!!"
Pokud to tak někde je, pak buď má ZŠ o 6 000 nižší normativ (tom velmi, velmi pochybuji, ale třeba mě konkrétními čísly přesvědčíte) nebo na té ZŠ mají prostě méně žáků na 1 učitele (to může mít naprosto různé důvody od neschopnosti ředitele až po nějaké objektivní bohulibé příčiny). Nebo je to kombinace obého. Bez znalosti konkrétních podmínek těch škol opět naprosto nulová hodnota Vaší informace.
Pavel
Ano pane Pavle. na gymplu asi mají více naplněné třídy, jenže podobný rozdíl je i mezi učňáky a základkami a na učńáku se o naplněnosti hovořit moc nedá, když zde je průměr 6,3 žáka na učitele.
Ano. On také může být rozdíl na jedené každé škole. Podle toho, jestli hovoříte s učitelem potřebným či nepotřebným.
Je-li kupříkladu průměrný nadtarif tisíc korun a ze čtyřiceti učitelů jsou tři čtvrtiny nepotřebných, tak ti potřební mají čtyry klacky jen to fikne.
No a abych to nějak uzavřel. Ti nejpotřebnější jsou samozřejmě ředitelé a zástupci, kteří mají nejenom příplatky za vedení, ale také odměny v řádu desetitisíců. většinou je to tak, že tito dva mají větší odměnu, jako jednotlivci, jako zbytek pedagogického sboru dohromady.
" ...jenže podobný rozdíl je i mezi učňáky a základkami a na učńáku se o naplněnosti hovořit moc nedá, když zde je průměr 6,3 žáka na učitele..."
No tak to docela souhlasí :-). Normativ 40 000 Kč na žáka * 6,3 a je z toho pěkných 21 000 Kč hrubého na učitele. Nějaký ten nadúvazek (za uspořeného zaměstnance) + příjem z produktivní práce učňů a rozdíl proti ZŠ s mírnou přezaměstnaností je tu.
Pavel
Ukažte mi jedinou základní školu, na které je ta vaše přezaměstnanost. Učitelky už v prvních třídách učí 30 dětí. Na učňácích se jich v lavicích povaluje s bídou šest, protože jich z těch noblesních dvanácti půlka do školy vůbec nechodí.
Původně jsem do této diskuse vůbec neměl v plánu vstupovat. Protože ale zjevně nabírá na obrátkách, dovoluji si ctěné kolegy upozornit na několik okolností:
Vzájemné obviňování jedněch učitelů druhými je přesně to, oč by nám všem mělo dozajista jít. Je přece naprosto zřejmé, že když zredukují všechny ty ostatní zbytečné školy, kromě té naší, tak konečně u nás dostaneme tolik peněz, kolik si zasloužíme.
Pokud se některý kolega ze základní, či vlastně jakékoliv školy domnívá, že po likvidaci nějaké jiné školy zbyde více prostředků a ty se pak "spravedlivěji" rozdělí, pak je ale opravdu hodně naivní. Buďte ujištěni, že i kdyby snad nějakým zázrakem zůstaly peníze navíc, pak základkám je nikdo nepošle.
Kolik km dálnice, je asi tak potřeba letos postavit či zrekonstruovat pouze za ceny průměrné v EU a nikoliv za "české" ceny, aby to vyřešilo všechny problémy s podfinancováním školství?
Je dozajista zábavné hodit kus žvance mezi hladové psy a sledovat, jak se o něj servou. Schválně, kdo je tím "třetím", kdo se musí při podobných diskusích opravdu královsky bavit?
P.S.: Nevím, jak moc neúnosný je průměr 6,3 učitele na žáka.
Vím jen, že matematiku mohu učit najednou třídu o 30 žácích, u cizích jazyků už musím třídu půlit, u praktické výuky je skupina o 10 žácích už nezvládnutelná, pokud má mít výuka vůbec nějaký smysl. Nemluvě o uměleckých a "také-uměleckých" oborech, kde výuka probíhá v ještě menších třídách i skupinách. Třeba takové konzervatoře učiteli vysloveně "plýtvají"...
Vím, že učit na prvním stupni třídy o 30 žácích je prostě zhůvěřilost. O počtu dys- a spol. ani nemluvě. Že by soudruzi z NDR nedomysleli, že z přeplněných mateřských škol přejdou žáci do první třídy? ...
Vím, že třeba cena CNC stroje je trochu vyšší, nežli cena učebnice filosofie. Že budoucí kuchař při výuce vaření potřebuje suroviny, které přitom většinou zničí...
Vím, že je ekonomicky výhodnější provoz jednoho school-busu, nežli tří malotřídek. (Čímž nechci říci nic proti malotřídkám, protože jejich význam vidím jinde, nežli v ekonomických číslech.)
A vím, že každý přesně ví, jak to mají dělat ti druzí.
A také vím, že lidé často dramaticky mění názor, když se ocitnou v kůži toho druhého.
Nemyslíte, kolegové, že vzájemnými půtkami ale zhola nic nevyřešíme?
vzájemnými půtkami ale zhola nic nevyřešíme
Já s Vámi, pane poste.restante, ale naprosto souhlasím. Ta věčná, česká, učitelská řevnivost...
Jen bych k tomu rád připodotknul, že oproti učitelům informačních technologií jsou na tom z nejrůznějších důvodů lépe učitelé češtiny, cizích jazyků šmahem, matematiky, přírodních věd, jakožto i věd společenských a všech výchov k čemukoli. Jediný trochu srovnatelný předmět je možná tělocvik, protože ten jsem už také učil.
Pavel
22. dubna 2013 10:28
Největších dementů se SŠ skutečně zbavuje a to i za cenu vyloučení. Na ZŠ to bohužel není možné. Ignorant
Půtky nepůtky,je dobré na problémy upozorňovat. A rozdíl v platech učitelů na SŠ a ZŠ, který je nesmyslně dán nadtarifními složkami platu, problémem prostě je.
A je zcela jasné,že původci této zhovadilosti jsou kraje, které posilují tarify SŠ na úkor ZŠ, protože jsou prostě jejich zřizovateli. Kde jinde by SŠ na vyšší nadtarify asi tak při současném způsobu financování vzaly? Že by jim ze svého přidávali krajští radní?
Naprosto souhlasím s předchozím komentářem. Žádné půtky. Obviňujeme zřizovatele - kraje, z nadržování střednímu školství. A to je téměř ve všech krajích zcela prokazatelné.
Ať nám to tu někdo "za kraje" zdůvodní!
Chcete snad naznacit, ze kraje jsou nespravedlive a chovaji nejak asocialne, nebo co?
Jeste to tady nekdo zpolitizujte a nadhodte, ze to jsou vesmes levicove koalice a mne se povytahne oboci a zhrouti svet. Tolik nadeji jsem vkladal v ty nase nove, ciste, kompetentni skolske radni.
Sedych
Jen pro srovnání. U nás v kraji je to takhle:
Normativ pro platy pedagogů na žáka nižšího stupně osmiletého gymnázia je: 22 010 Kč
Normativ pro 2. stupeň ZŠ se stejným počtem žáků: 23 050 Kč
Rozdíl v normativu a tudíž v normativním průměrném platu je 1 040 Kč v neprospěch gymnázia.
Normativ na žáka můžeme použít pouze pro percentuální srovnání mzdy, nikoli absolutní. Tedy průměrné mzdy pedagogů na nižším stupni 8letého G mohou být o 4,7 % vyšší.
Tak to jsem nepochopil. Můžete mi to vysvětlit?
"Chcete snad naznacit, ze kraje jsou nespravedlive a chovaji nejak asocialne, nebo co?"
Ano přesně to chci naznačit.
"Normativ pro platy pedagogů na žáka nižšího stupně osmiletého gymnázia je: 22 010 Kč
Normativ pro 2. stupeň ZŠ se stejným počtem žáků: 23 050 Kč
Rozdíl v normativu a tudíž v normativním průměrném platu je 1 040 Kč v neprospěch gymnázia."
Gymnázia si to nahradí podstatně vyšším normativem pro vyšší stupeň.
"Gymnázia si to nahradí podstatně vyšším normativem pro vyšší stupeň."
No to je ale zásadní nepochopení. Na vyšším gymnáziu je opravdu normativ vyšší, ale srovnáváte hrušky s jablky. Na vyšším gymnáziu se učí podle jiného rámcového vzdělávacího programu, který předepisuje zcela jinou (samozřejmě vyšší) hodinovou dotaci (H). A žáci na ni nesou v tom normativu peníze.
Více hodin, vyšší normativ, více peněz, ale více učitelů. A víte jak je to s tím podílem, když se Vám stejněkrát zvýší čitatel i jmenovatel :-)
No tak se mrkněte, jaký je v tom brajgl. každý kraj si v podstatě dělá, co chce, a to průřezem od základek až po VOŠ. Vůbec se Fialovi nedivím, že v tom chce trochu udělat systém a pořádek. Rozdíly v normativech na jednoho žáka jsou u některých oborů na SŠ až 10 000 Kč.
www.msmt.cz/file/11065_1_1/
"normativní" většinou znamená "závaznou normu určující".
Teď jde o to, kdo a jakou normu si stanoví. Někde se platí za dobrou práci, někde za estrádu.
"No tak se mrkněte, jaký je v tom brajgl. každý kraj si v podstatě dělá, co chce, a to průřezem od základek až po VOŠ. Vůbec se Fialovi nedivím, že v tom chce trochu udělat systém a pořádek. Rozdíly v normativech na jednoho žáka jsou u některých oborů na SŠ až 10 000 Kč."
Ale to my všichni, co se o to zajímáme, už dávno víme a Fialovi fandíme :-)
Okomentovat