Ze studie zkoumající dopady finanční a hospodářské krize na rozpočty na vzdělávání, kterou provedla Evropská komise, vyplývá, že investice do vzdělávání klesly od roku 2010 v osmi z 25 hodnocených členských států EU.
V Itálii1, Litvě, Maďarsku2, Portugalsku a Řecku přitom škrty činily více než 5 %, v Estonsku, Polsku3, Spojeném království (Skotsku) a Španělsku to bylo mezi 1 a 5 %. V pěti členských státech se však výdaje na vzdělávání naopak zvýšily o více než 1 %. Těmito zeměmi byly Dánsko, Lucembursko, Malta, Rakousko a Švédsko a rovněž Německojazyčné společenství Belgie. Údaje za období od roku 2010 neposkytlo Německo a Nizozemsko.
V ostatních státech se rozpočtové trendy mění – některé státy výdaje jeden rok zvyšují a rok nato zase snižují, či naopak. Belgie (Frankofonní společenství), Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Lotyšsko, Slovinsko a Spojené království (Wales), jakož i budoucí člen Chorvatsko, rozpočet na vzdělávání v letech 2010-2011 navýšily, avšak v letech 2011–2012 jej opět snížily. V Bulharsku, České republice, Rumunsku a na Slovensku tomu bylo naopak – v letech 2010-2011 se rozpočet snížil, avšak v následujícím období se opět zvýšil. Vlámské společenství Belgie udržovalo svůj rozpočet v obou obdobích na téže úrovni.
„Toto je pro rozpočty členských států těžké období, přesto však musíme v otázce financování vzdělávání z veřejných prostředků zachovávat konzistentní přístup, jenž je stěžejní pro budoucnost naší mládeže a dlouhodobou a trvalou hospodářskou obnovu. Pokud členské státy nebudou odpovídajícím způsobem investovat do modernizace vzdělávání a dovedností, budeme ještě více zaostávat za našimi konkurenty z ostatních částí světa a budeme hůře hledat způsoby, jak snížit nezaměstnanost mezi mladými lidmi", uvedla v této souvislosti Androulla Vassiliou, Evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež.
Zmíněná studie je analýzou financování ve 35 národních a regionálních vzdělávacích systémech a týká se všech úrovní vzdělávání, od předškolního až po vysokoškolské. Vyplývá z ní, že v letech 2011 a 2012 byly v 11 zemích (Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko) sníženy nebo zmrazeny platy a příspěvky pro učitele. Platy učitelů přitom představují více než 70 % výdajů rozpočtů na vzdělávání.
Zmíněné škrty vedly v 10 členských státech (Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko a Spojené království) rovněž ke snížení počtu učitelů. Kromě hospodářské krize byl jedním z důvodů snižování stavů také pokles počtu žáků a studentů. Pozitivní zprávou naopak je, že se v 18 evropských zemích zvýšily výdaje na odbornou přípravu učitelů, což je velmi důležité s ohledem na vztah mezi kvalitou výuky a studijními výsledky.
Státem poskytovaná podpora pro žáky a studenty, tj. granty, půjčky, rodinné přídavky atd., zůstala v letech 2011 a 2012 ve většině zemí beze změny. Osm členských států (Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko a Řecko) poskytuje nezaměstnaným osobám a osobám s nízkou kvalifikací zvláštní finanční podporu na zvýšení kvalifikace či osvěžení dovedností. Ve většině případů jsou tyto investice spolufinancovány z Evropského sociálního fondu.
Souvislosti
Uvedená studie s názvem „Financování vzdělávání v Evropě: dopad hospodářské krize“ se zabývá:
- hospodářskou situací,
- veřejnými výdaji na vzdělávání a vývojem těchto výdajů v jednotlivých státech,
- trendy ve financování lidských zdrojů (platy a příspěvky),
- národními rozpočty na vzdělávací infrastrukturu a podpůrné systémy,
- nejnovějšími trendy ve financování a změnami národních politik v oblasti finanční podpory pro žáky a studenty.
Eurydice
Studii pro Komisi vypracovala síť Eurydice, kterou tvoří 40 národních jednotek ze 36 zemí (27 členských států EU, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island jakožto členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), Turecko, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora a Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Eurydice je koordinována Výkonnou agenturou EU pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast.
Další informace
Studie je k dispozici v angličtině na internetových stránkách Eurydice.
Evropská komise – vzdělávání a odborná příprava
Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou
Komisařka Androulla Vassiliou na Twitteru @VassiliouEU
Příloha
Obrázek 1: Změny v rozpočtech na vzdělávání souhrnně pro všechny úrovně vzdělávání4, (2010–2012)
.png)
Obrázek 2: Vývoj tabulkových platů učitelů a ředitelů škol ve veřejném sektoru v absolutních číslech (2010–2012)
Obrázek 3: Vývoj celkových veřejných výdajů na vzdělávání v období 2000–2010
Pozn.: osa X = referenční roky: 2000 až 2010
osa Y = relativní procentní nárůst, rok 2000=100
„:“ = údaje nejsou k dispozici
Zdroj: Eurostat, statistika národních účtů (údaje extrahované v listopadu 2012).
1 V Itálii byl pokles výdajů na vzdělávání v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 v pásmu 1–5%, mezi lety 2012 a 2011 pak činil více než 5 %.
2 Porovnání údajů z Maďarska z let 2011 a 2010.
3 Porovnání údajů z Polska z let 2011 a 2010.
4 Údaje v obrázku 1 jsou ve „stálých cenách“, které zohledňují rozdíly v mírách inflace.
1 komentářů:
Pokud některé státy vydávají na školství např. 6 % HDP a tuto částku sníží, tak to není taková katastrofa, jako když ČR dává na škoství podstatně méně. A ještě je docela možné, že v některých státech se část peněz rozfofruje za nesmysly. Toto jsou jen ststistické hrátky, nic jiného.
Okomentovat