Jednou z priorit MŠMT je podpora a zlepšení úrovně jazykového vzdělávání ve školách a naplňování obecného cíle Rady Evropy směřujícího k tomu, aby každý občan Evropy byl schopen komunikovat na přiměřené úrovni alespoň ve dvou dalších jazycích kromě mateřského.
Nedávnou úpravou RVP základního vzdělávání mj. i ve vzdělávací oblasti Cizí jazyk a Další cizí jazyk (zavedení druhého cizího jazyka jako povinného předmětu) je jednoznačně zdůrazněn význam a potřeba studia dalších cizích jazyků především s ohledem na budoucí profesní a osobní uplatnění žáků v současném světě.
V roce 2013 realizuje Národní institut pro další vzdělávání rezortní úkol Podpora vícejazyčnosti ve školách, jehož cílem je přinést školám konkrétní podněty k výuce cizích jazyků v nejširším slova smyslu, metodická podpora při zavádění jazykové propedeutiky a výuky prvního cizího jazyka napříč předměty na 1. stupni ZŠ, zprostředkování efektivních metod výuky druhého cizího jazyka a dalších cizích jazyků a náměty na obsahovou a metodickou provázanost jazykového vyučování různých cizích jazyků (v kontextu s chystaným zpracování vícejazyčných kurikul).
V rámci tohoto rezortního úkolu se uspořádá Národní institut pro další vzdělávání na podzim 2013 v Českých Budějovicích, Karlových Varech, Liberci a Zlíně kulaté stoly a motivační setkání vyučujících cizích jazyků, která vyvrcholí 2. mezinárodní konferencí k podpoře vícejazyčnosti na školách v Praze, pořádanou ve spolupráci s MŠMT a kulturními instituty zahraničních států sdruženými v EUNIC. V současné době pracují odborníci z Masarykovy univerzity v Brně a ze Západočeské univerzity v Plzni také na tvorbě metodické příručky k vícejazyčnému kurikulu, v níž budou shrnuty dosavadní poznatky k této problematice z výzkumu i praxe u nás i v zahraničí. Příručka by měla pomoci budoucím a hlavně stávajícím učitelům cizích jazyků při využívání efektivních metod a forem práce směřujících k lepší motivaci žáků pro studium cizích jazyků a k účinnému propojení výuky prvního a druhého jazyka, případně dalších cizích jazyků ve škole.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
12 comments:
A o čem budou všichni ti lidi komunikovat?
Taky mám někdy pocit, že na děti ve fyzice mluvím asi hotentotsky, takže aŤ žije vícejazyčnost.
Já žádnou podporu necítím. Když máme díky ePals.com šanci lézt s dětmi na Čomolungmu v přímém přenosu, tak děti v sirotčinci v Kathmandu mluví dobře anglicky. Smiřme se s tím, že esperanto neuspělo a univerzálním nástrojem se stala angličtina. Jednoduchá, logická, univerzální. Další jazyky se rozumný člověk bude učit jen pro potěchu, osobní či profesní zájem. Jenom hlupáci a snílci se vrhají do předem prohraného boje. Bohužel za naše společné peníze. Nejhorší je, že to všechny, kteří chtějí vidět nějaké výsledky své práce, tak deptá. Všem, kteří mi budou radit, abych šel dělat něco jiného, říkám předem. Moje práce má smysl, nevím jestli bych byl lepší obkladač, ale věřím, že toho obkladače se dobrý mistr občas zeptá, jestli něco nepotřebuje, aby jeho výkon byl ještě lepší. Zarputile volám - AT LEAST ENGLISH!
Kde jsou všichni ti psychologové - proč mlčí, když by mohli argumentovat? Je snad někdo, kdo se domnívá, že se VŠECHNY děti naučí dva jazyky kromě mateřského jen tak - z politického rozhodnutí?
Naučit se cizí jazyk přece není zábava, to chce tisíce hodin procvičování, drilování výslovnosti, pamatování... o motivaci nemluvě. Může se snad dítě, které má problém přečíst českou větu, naučit jen tak dva další jazyky? To je totiž nemalá mozková námaha a zvládnou to jen ti dobří, s patřičnými předpoklady a schopnostmi. Tak mi to celé připadá zase jako opičárna, aby bylo na co vydávat rozhodnutí, dělat reformy, schůze a kulaté stoly, vypisovat soutěže, odklánět penízky a penízky....
To ať se mnozí radši učí technické práce nebo vařit, než ztrácet čas dvěma cizími jazyky. To je tak pro doktoranda a vědátora, a i ti mají problém.
Ano, zatím je jasné (i s ohledem na Asii a spol.), že bez angličtiny to v budoucnu nepůjde.
Ostatní jazyky pro nadšence, malé kroužky v příhraničí, atd. A dva cizí jazyky povinně - pouze na VŠ, kdo chce dělat vědeckou dráhu.
Zapamatujme si dobře námitky a připomínky k ministerské podpoře. Až bude někdo jinému spílat do pobitevních jenerálů s podtextem, že za ten průser mohou všichni ti, kteří připomínky nevznesli, protože ti, kteří nesou odpovědnost, za kterou berou plat, se spoléhali na skutečnost, že ministerstvo vyjádřilo podporu, a myjí si ruce. Pilátové českého školství, kteří nechávají děti přikovávat na neustávající experimentátorské výrony chorých mozků.
V době, kdy děti nechtějí, a mnohé už ani nemohou, plnit běžné pracovní úkoly odpovídající jejich věku a předpokládatelné úrovni schopností.
Ano, české školství spasí třetí jazyk, první zvonění v devět, dvacátá sedmá generálka celoplošných testů a pátá revize taxonomie konkávních cílů.
Zřejmě máme každý jiné zkušenosti. Na našem gymnáziu je v každém ročníku několik jedinců, kteří hovoří velmi dobře dvěma cizími jazyky. Např. z němčiny máme každoročně průměrně dva žáky, co si udělají certifikát úrovně C1. Úroveň B2 by zvládla minimálně polovina, pouze se jim nechce vydávat spoustu peněz za certifikát. Samozřejmě jsou i žáci, kteří mají s cizími jazyky potíže a zřejmě nikdy nebudou komunikovat na slušné úrovni. To však neznamená, že by se šance neměla dát všem. Na našem partnerském gymnáziu v Německu se také kromě angličtiny učí druhý cizí jazyk, i když se Němci v Evropě domluví svou mateřštinou daleko snáze než my češtinou.
Na našem gymnáziu je v každém ročníku několik jedinců, kteří hovoří velmi dobře dvěma cizími jazyky.
Ale to na naší střední škole také, kolego. Ale neuniklo Vám poněkud, že se bavíme o škole základní, kde se budou povinně učit dvěma jazykům i děti nevzdělavatelné? A protože návaznost na středních školách neexistuje, bude jim to vcelku k ničemu.
Návaznost na střední škole existuje, u nás se vyučují jako druhý cizí jazyk němčina, španělština, francouzština a ruština. Pokud na některé střední škole druhý cizí jazyk nevyučují, nic nebrání žákovi, aby pokračoval ve studiu na jazykové škole. Nebo vyhledal soukromého učitele. Žáci chodí do LŠU hrát na nástroj, učí se zpívat, malovat, sochat... Po třech letech výuky cizího jazyka má na co navázat a když tuto možnost zahodí, je to jen jeho problém. Ale šanci dostal. Podle vaší teorie by se nevzdělavatelné děti nemohly učit vůbec ničemu - jsou přece nevzdělavatelné.
Někde jsem zaslechl, že naše školství má snad nějaké problémy, či co. Prý vzdělanost klesá, a kdoví co ještě.
Nemyslím si, že v součané době je nezbytné zabývat se tím, jestli je lepší, když žactvo neumí pořádně jeden cizí jazyk nebo když neumí pořádně dva cizí jazyky.
Což takhle spíš zjistit, kde nás borka tlačí nejvíc, citlivě se problémy zabývat v delším časovém horizontu a nepřidělávat problémy další a zbytné.
Myslím si, že tak deset, dvacet let by mohlo stačit. Alespoň pro začátek.
Návaznost na některých středních školách existuje.
Jde o to, že existují, kromě gymnázií, také nematuritní i maturitní učební obory, kde hlavní těžiště výuky spočívá v praktické přípravě. V učebních plánech těchto oborů pro další jazyk prostě není místo. Anebo musí být druhý jazyk vyučován na úkor jiných předmětů. A teď kterých, prosím?
I "nevzdělavatelný" žák je obvykle schopen zvládnout trivium. (Bavíme se o mainstreamu a nikoliv o praktických školách.)
Základy jednoho cizího jazyka jsou pro některé žáky na hranici jejich schopností. Pokud k tomu přidáme jazyk další, budou tito žáci mít jen větší chaos v hlavě. Reálný přínos zvládnutí dalšího jazyka je minimální, ale cenou je menší dotace jiných předmětů, tedy potenciálně zhoršení výsledků v dalších předmětech, méně času na procvičování a koneckonců další zbytečný stres všech zúčastněných.
Aby bylo jasno. Můj názor je, že každá základní škola s kompletním druhým stupněm by měla mít povinnost nabízet volitelný druhý cizí jazyk. Ať žáci se studijními předpoklady mají možnost si ze sady předmětů vybrat druhý cizí jazyk. Ale pro jiné žáky je mnohem smysluplnější variantou volba třeba pracovních činností apod.
Jak už tady kdysi někdo poznamenal, do pětilitrového džbánu sedm litrů nenalejete. I kdyby to předepisovala ministerská vyhláška.
No ona návaznost není zaručena ani na gymnáziích.
Nejčastější model gymnázia je 1 třída osmiletého (šestiletého) a 1 třída čtyřletého studia. Tj. ekonomicky smysluplně může taková škola realizovat v 1. ročníku čtyřletého gymnázia 2 různé druhé cizí jazyky.
No a ti co přijdou ze ZŠ s nějakými jinými prostě ostrouhají.
Leda, že by ředitel zřídil samostatnou skupinu pro např. jednoho, dva, tři, ... přijaté francouzštináře, jednoho, dva, tři, ... španělštináře a k tomu třeba jednu skupinu němčiny a jednu ruštiny (to budou asi nejčastěji vyučované 2. cizí jazyky na ZŠ). To ale bude stát hodně, opravdu hodně, peněz.
Pokud do toho stát ty peníze nedá, lze předpokládat konec výuky francouzštiny a španělštiny a s tím spojenou nezaměstnanost učitelů těchto jazyků (že by se hromadně přeškolovali, jako kdysi ruštináři?).
To jsem opravdu zvědav, jak to dopadne.
Osobně souhlasím s tím, že výuka druhéhého jazyka povinná pro všechny je naprostý nesmysl.
Pavel
Post a Comment