Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 dne 18. dubna 2013.
Úvod
V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přípravu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, která má vytvořit rámec pro dlouhodobý rozvoj celého vzdělávacího systému. V zájmu zohlednění názorů všech klíčových aktérů v oblasti vzdělávání, ale i široké veřejnosti se od počátku snažíme strategii připravovat co nejotevřenějším způsobem. Základní východiska a principy připravované strategie jsou představeny v materiálu Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Na toto obecné shrnutí navazují dílčí materiály pro diskuzi vypracovávané ministerstvem k jednotlivým profilujícím tématům, které budou v průběhu jara 2013 předkládány k veřejné konzultaci v tomto pořadí:
- Posílení relevance a prestiže školy a školního vzdělávání
- Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému
- Ověřitelné standardy jako předpoklad zajišťování kvality vzdělávání
- Role učitelů jako předpoklad kvalitní výuky
- Kvalitní řízení vzdělávacího systému a posilování jeho kapacity
Podklady mají sloužit k iniciaci debaty o jednotlivých hlavních směrech budoucí strategie.
Posláním předkládaného dokumentu je zahájit diskuzi o roli standardů vymezujících cíle učení jako základního předpokladu pro zlepšování výsledků vzdělávání. Je zřejmé, že takto uchopené téma velmi těsně souvisí jak s problematikou pedagogických postupů, tak s metodami hodnocení výsledků: všechny tyto aspekty by ve vzdělávacím procesu měly být vzájemně propojené. V rámci kulatého stolu bychom však chtěli největší pozornost věnovat problematice vlastních standardů, neboť ta v dosavadních diskuzích zaujímala spíše okrajové místo.
Chceme formulovat ověřitelné standardy jako předpoklad zajišťování kvality vzdělávání
Za jeden z ústředních problémů českého vzdělávacího systému lze považovat nedostatečné vyjasnění funkcí, které by měly plnit jeho jednotlivé části. To se v první řadě projevuje nejasnostmi ohledně požadované úrovně výkonu žáků a studentů na jednotlivých stupních a v jednotlivých oblastech vzdělávání.
Zavedení rámcových vzdělávacích programů bylo důležitým krokem směrem k posilování pedagogické autonomie i k přesnějšímu vymezení úrovně očekávaných výsledků preprimárního, primárního i sekundárního vzdělávání. Zkušenosti z pedagogické praxe však ukazují, že existující popisy očekávaných výsledků učení na národní úrovni nejsou dostatečně konkrétní, a přestože poskytují alespoň rámcové vodítko pro žáky i učitele, jako referenční body pro sledování pokroků v učení mají jen omezenou využitelnost. Dalším slabým místem je neexistence zastřešujícího kurikulárního dokumentu, který by vystihl vztahy a návaznosti mezi jednotlivými segmenty vzdělávání z hlediska vzdělávacích cílů. Expertní stanoviska (naposledy zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v ČR), proto doporučují zaměřit větší pozornost na formulaci cílů vzdělávání na národní úrovni, které by mohly lépe sloužit jako orientační body pro hodnocení na úrovni žáka.
Hlavní zamýšlená opatření z pozice ministerstva:
- Zpracovat Národní program vzdělávání jako základ soustavy rámcových vzdělávacích programů a východisko pro jejich komplexní revizi po roce 2020; zabezpečit jeho propojení s kvalifikačním rámcem pro vysoké školství a s Národní soustavou kvalifikací.
- Pro ucelené části vzdělávání vytvořit a periodicky aktualizovat respektované a srozumitelné vzdělávací standardy v celé šíři vzdělávacích cílů.
- Na náročné standardy navázat i hodnocením výsledků, aby bylo možné hodnotit vzdělávací systém jako celek. Zároveň budou standardy sloužit jako referenční bod pro formativní hodnocení během celého studia.
- Nastavit standardy tak, aby bylo možné propojit monitorování výsledků a přidané hodnoty škol i s poskytováním zpětné vazby učitelům a žákům z pohledu jejich pokroku ve vzdělávání.
- Vytvořit monitorovací systém tak, aby identifikace silných i slabých míst škol i celého vzdělávacího systému zároveň podpořila školy a žáky ve zlepšování výsledků.
- Potřebujeme jednotné národní standardy ve vzdělávání?
- K jakým účelům mají být standardy využívány?
- Mají standardy sloužit jako orientační body pro studenty, učitele, školy, zřizovatele nebo celé veřejnosti? Pokud jen některým aktérům, proč?
- Do jaké míry má být s naplněním standardů spojena průchod žáka a studenta vzdělávacím systémem?
- Pro jaké ucelené části vzdělávání by měl standardy vymezit stát?
- Měly by standardy existovat jen pro uzlové body, nebo i v rámci jednotlivých vzdělávacích bloků?
- Na jaké úrovni konkrétnosti by měly být standardy vymezeny? Je žádoucí vymezit pouze minimální požadavky, nebo má každý standard umožňovat popis různých obtížností (základní úroveň, dobrý výkon, excelentní výkon)?
- Má standard určovat objem požadovaných znalostí, nebo spíše kompetence stavějící na jejich využití?
- K čemu je dobré, aby standard určoval obsah vzdělávání detailně?
- Mají být standardy vymezeny pro celou šíři vzdělávacích cílů, nebo jen pro některé domény (např. český a cizí jazyk, matematika)?
- Má se standard cizích jazyků zaměřit především na angličtinu nebo má preferovat možnost výběru prvního cizího jazyka i z jiných jazyků? Kterých?
- Má být nutnou součástí standardu českého i cizího jazyka také znalost kulturního a literárního kontextu?
- Kdo má ověřovat, jak se standardy naplňují? Jakými metodami?
- Je nutné ověřovat naplňování standardů plošně? Pokud ano, jak často?
- Je dostatečně vypovídající standardy ověřovat jen ve výběrových šetřeních?
19 komentářů:
které budou v průběhu jara 2013 předkládány k veřejné konzultaci
Nu, nejvyšší čas vzhledem k tomu, že nám jaro už nějaký ten pátek běží.
Teď máme čtvrtletí, pak slavné májové dny, maturity, exkurze, závěr školního roku...
Někdy si v tom našem školství připadám skoro jako ten Dildo Pytlik.
Někdy si v tom našem školství připadám skoro jako ten Dildo Pytlik.
Blaha Blaha ... vy mne jednou budete mít na svědomí. Jsem se musel smát tak, že mi málem zaskočil rohlík. Teď musím vybírat drobky z klávesnice a čistit poprskaný monitor :-)))
"z pohledu jejich pokroku ve vzdělávání"
Je to sice vytrženo z kontextu, ale onehdy jsem vytáhl sbírku příkladů, autor Běloun z roku 1985. Člověk pak s hrůzou zjišťuje, že jsou:
a) hloupější žáci
b) hloupější učitelé
c) příliš "demokraticky" nastavený vzdělávací systém a věci s tím související
Zhruba od roku 1995 to jde se vzdělaností pomalu ale jistě dolů. Nabývám také dojmu, že náprava bude opět trvat hodně dlouho. To již dnešní absolventi půjdou do důchodu.
"To již dnešní absolventi půjdou do důchodu."
Budou-li jejich potomci natolik vzdělaní a konkurenceschopní, aby jim dokázali alespoň nějaké prostředky na důchody ještě vytvářet.
Možná teprv pak zjistíme, že nejlepší investice do důchodové reformy není příspěvek státu nasypaný do jakýchsi druhopilířových důchodových fondů, které je mají zhodnocovat v bůhvíjakém ekonomickém perpetuu mobile kdovíkde ve světě, ale minimálně stejné peníze investované do školství, potažmo do dětí, aby nám jednou svojí kvalifikovanou prací a konkurenceschopným podnikáním vytvořily prostředky na důchod zde, v tomto státě.
17. dubna 2013 14:39
Máte naprostou pravdu, souhlasím s Vámi, ale někteří zbohatlíci chtějí být bohatšími ještě dnes. Zítra už by mohlo být pozdě.
Otázka do pléna
Myslíte, že se ještě dožijeme doby, kdy už se bude smět místo "standardy" používat slovo "osnovy"?
Anonymní 17. 4 2013 14:39
To máte holt těžký. Existují totiž lidé a politické strany, které tvrdí, že podpora rodiny anebo pokusy směřovat žáky ke konkrétním typům studia jsou nepřijatelným pokusem o sociální inženýrství. Že občan se má rozhodovat svobodně a vše pak vyřeší trh.
Osobně se ale domnívám, že jim jde spíš o zdůvodnění, proč prostředky potřebné ve školství "odklánět" někam jinam. Nejlépe mimo veřejnou kontrolu ale pod kontrolu soukromou.
To je ten trh. Utrhnout si co nejvíc.
poste.restante
Nedožijeme. Slovo osnovy je zastaralé, protože nemá nic společného s angličtinou, tudíž je nevhodné pro moderní dobu. Že je výstižné, je vedlejší věc. Musíme být světoví.
Předchozí kolego, pročpak se hezky česky nepodepíšeš, abys nemusel být označen jako bezejmenný - nejmenovaný slovem latinským původu řeckého?
A teď k věci: Standardy a osnovy je něco úplně jiného. Pokud se místo "osnov" začal používat pojem "vzdělávací program", má to jistě souvislost se slovem "kurikulum", které je pro oblast vzdělávání příhodnější, než poněkud úzké "osnovy". Spíš než na angličtinu by bylo vhodné se odvolat na latinu. Teď ale nevím - je to jazyk vhodný pro moderní dobu?
Já vím. "Učit" je něco úplně jiného, nežli "předávat kompetence". Předlistopadový "výchovně-vzdělávací proces" je něco úplně jiného, nežli současný "edukativní proces".
"Kurikulum" je něco úplně jiného ...
Tak nějak si ale nejsem jist, jestli se něco změní na obsahu, pokud použiji výrazu "exkrement" místo jiného, českého a jadrného...
No jistěěě!
Všeslovanské mazlivé "lejno" je rozhodně pro danou oblast případnější než poněkud tvrdá česká "stolice".
Co je to však platné, když to, do čeho šlápneme, je stejně vždycky "hovno".
hezky česky nepodepíšeš
U nás to funguje asi tak, "když chce někdo psa bít, hůl si vždy najde". Tak nějak hezky česky. Pracovní místa se dnes shánějí opravdu velmi těžce.
Tak mě napadlo...taky probíhala podobná diskuse, když byly tvořeny ty (asi dnes již retro) osnovy, podle nichž se učilo před RVP? Teď se pořád jen diskutuje, debatuje, realizují kampaně, projekty, mluví se atd. atd.. a výsledek? Úroveň znalostí našich žáků jede stále z kopce, o postavení a ohodnocení učitelů ani nemluvě..
Milí kolegové,
sledujíc tuto diskusi na téma exkrement, dím (pro ty, neznalé krásné mluvy staročeské a nejspíše i J.A.K.= říkám), že standardy opět vyplodí „úředníci“ z MŠMT, kteří viděli dítě z koněspřežný (předchůdce vlaku pro staromilce).
Prosím věnujme se odpovědné a smysluplné pedagogické činnosti a rezolutně odmítněme další tabulky, do nichž se budeme snažit napasovat děti.(Omlouvám se za ten cizácký výraz páni a paní Magistři). Jakmile se někteří budou vymykat oněm standardům (například napíší do slohové práce přechodník), budeme tabulku dokreslovat, nebo je rovnou odmítneme vzdělávat dále? Tato chaotická přestavba našeho „pokusu“ o školství může skončit velice tragicky, stejně jako většina divokých nápadů z dílny ministerstva (maturity, plošné testy ad.). Je potřeba modulovat RVP pro základní školství a vázat je na školství střední, dnes máme problém s přestupy dětí ze základní školy do základní školy a co se teprve od některých dovídám při nástupu do prvních ročníků školy střední… Pokud nemáme provázány veškeré vzdělávací stupně (od primárního po terciální), jak můžeme definovat jakýkoli standard? Kdo přesně bude standardy připravovat? Bodou to ti samí lidé, kteří netuší, že matematika není povinným vyučovacím předmětem na všech typech škol? Co má býti standardem například pro výchovné předměty typu výtvarná, hudební a dramatická výchova? Standardy typu: „umí se podepsat“, budou psány pro koho (ad k otázce 4.)? Mám dojem, že stavíme dům a začínáme u oken, místo abychom budovali základy!
někteří budou vymykat oněm standardům (například napíší do slohové práce přechodník
Kdyby šlo jen o ty přechodníky, tak souhlasím. Jenže ony nám dětičky v devítce neumí číst, psát a počítat. Tak jak to dřív uměly v 5. - 6. třídě - to mohu mnoha důkazy doložit. Co teď ale s tím??
Představa, že jakési standardy to zvrátí k nápravě věcí, je asi sci-fi. Ale když jsme nechali zpustnout žáky i učitele, a hlavně rodiče s jejich představami o bezbolestné a rozesmáté škole, kam se chodí jen jíst a pít, co teď můžeme dělat jiného - než to vzít u huby? ano, je to blbě, ale horší už to být nemůže. Dnes lidi slyší jedině na to, co mají černé na bílém. S výjimkou gymnázií je to všude takový, ale takový průšvih, že i ty standardy beru.
"Je potřeba modulovat RVP"
milý komentující, RVP jsou za těch 6 let existence a každoprázdninového opravování, doplňování, retušování, překlápění do jiných verzí, přestylizovávání a přebarvování tu na světlerůžovo, tu na sytěmodro už tak vymodulované, že víc to prostě už nejde.
Do polorozpadlého rámu prostě slušný obsah nenacpete, kdybyste se rozkrájel.
Až si někteří přestanou plést pojmy a dojmy (RVP s ŠVP a oba tyto dokumenty s tematickými plány a osnovami) pak možná začne naše školství nějak vypadat. Švp si kolego Anonyme bruste k obrazu svému, jak chcete, je naprosto kreativně bezvadné, že jej umíte i vymalovat, ale dokud budou nesmysly v rámcích, které nijak nenavazují a nikam nesměřují, zkrátka jsou nekoncepčně řešeny, tedy někdo naplácal moudrou snůšku termínů do RVP pro ZŠ a úplně stejná moudra pro SŠ (což nenutí, připitomělé vyučující, kteří v tom mají guláš, nebo jsou neschopní přemýšlet), budou na mě studenti zase hledět jak vyoraní, až jim budu na střední škole vykládat poznatky, které mají vědět ze základky. Nemluvě o tom, že některá individua místo výchovných předmětů učí ty vzdělávací, takže náš národ ani neví, kdo namaloval oponu národního divadla (opravdoví kulturní „Světáci“). A to ani nejde mluvit o jejich výtvarných schopnostech, natož dovednostech, protože i šimpanz by v některých případech měl lepší vkus.
Kdo namaloval oponu narodniho divadla?
A ktereho? Toho v Praze, Brne, moravskoslezskeho, valasskeho...
Hernajs, kdo si to ma pamatovat.
Sedych
Okomentovat