Michal Černý: RSS: technologie a online čtečky

RSS (Rich Site Summary) je velmi populární technologie založená na XML. Díky ní je možné snadno získávat aktuální informace z různých zdrojů, aniž by bylo nutné navštěvovat všechny stránky. Hraje také důležitou informaci v oblasti informačního managementu. V článku si stručně představíme její technické provedení, ukážeme si její místo ve informační výchově a zaměříme se na čtečky, které umožňují efektivní zpracování tohoto formátu dat.

RSS je rodina XML formátů, které mají standardizovanou strukturu. Slouží k syndikaci obsahu, což v podstatě znamená dodávání novinek z určitého webu. Jde v principu o velice jednoduché řešení. Správce webu umístí na stránky soubor, který má patřičnou strukturu a informuje o nově publikovaných článcích. Uživatel pak má možnost využít RSS čtečku, která v pravidelných intervalech kontroluje tyto soubory na vybraných webech. Uživateli pak zobrazuje souhrn článků, které jsou nejaktuálnější.

Původně byl tento formát vyvinut pro komunikaci mezi weby tak, aby navzájem mohly automaticky odkazovat na aktuální články či jiné novinky. Formát se ale postupně rozšířil také mezi běžné uživatele a dnes jej řada lidí aktivně využívá.

RSS obsahuje (v aktuální verzi 2.0) text článku (případně jeho část) a odkaz na něj, informace o datu vydání a autorovi. Pomocí tohoto formátu je ale možné přenášet (v nepovinných polích) podstatně více informací, jako jsou například odkazy na obrázky. RSS soubor, jelikož se v čase mění, bývá označován jako RSS stream, RSS feed nebo RSS kanál. Do čtečky se proto nepřidává fyzicky konkrétní soubor, ale odkaz na místo, kde se zobrazuje jeho aktuální verze.

Mezi hlavní cíle návrhu tohoto formátu patřila jednoduchost na implementaci a snadná přenositelnost. Jelikož má být zpracování dat automatické, bylo třeba zvolit formát jejich uložení, který něco podobného umožní. První verze byly založené (v roce 1999 od firmy Netscape) na RDF (ten je založený na myšlence, že každý zdroj je určený trojicí informací podmět-vlastnost-předmět) a ukázal se jako příliš těžkopádný. Dnes se tento formát používá pro budování sémantického webu.

Od roku 2003 je pak zafixována nová specifikace, známá jako RSS 2.0 (vyvíjena postupně od roku 2000), která je založená na jednoduchém XML, které vyžaduje vyplnění některých (výše již zmíněných) parametrů. Tato technologie je dnes masivně používaná. Mezi další novinky patřilo například zavedení podpory podcastu (zvukových souborů). V současné době se postupně objevuje specifikace RSS 3.0, na které se ale stále intenzivně pracuje a měla by existovat ve dvou verzích – Lite a plné. Cílem má být zřejmě definice toho, jak přesně mají vypadat rozšiřující elementy, které se dnes více méně běžně používají.

Další konkurenční technologií je ATOM, který je RSS velice podobný a stejně jako on je založený na XML. Ten se snaží odstranit některé problémy, které se u RSS 2.0 objevily, ale díky fixaci je není možné odstranit. Atom zavádí například rozlišení, zda jde o celý článek nebo jen perex, omezené formátování textu ve zdroji; striktně povinné je jméno autora, URI každé položky nebo datum poslední aktualizace. Je aktivně vyvíjen, má podporu především Google a jde v zásadě o nejpokročilejší syndikační formát v současnosti. Jedinou vážnější nevýhodou je, že není podporován všemi weby a čtečkami, což snižuje možnost jeho využití ze strany uživatele.

Tyto syndikační formáty mají velký význam pro efektivní práci se zdroji, v informační hygieně, ale také v návrhu webových stránek. Z pohledu informačního vzdělávání je důležité nejen to, aby žáci znali princip fungování těchto formátů, ale také aby věděli v čem jim mohou ulehčit práci a učinit ji efektivnější.

Mezi argumenty, proč používat RSS čtečky hovoří především časová úspora – uživatel nemusí procházet desítky oblíbených webů (třeba několikrát za den), což mu zabere nemálo času, ale může se rychle podívat na souhrn toho, co ho zajímá prostřednictvím webové aplikace. Většina četby se navíc soustředí na zprávičky a perexy, takže není třeba čtečku často vůbec opustit. Nezobrazuje se reklama, což má příznivý vliv na spotřebu elektrické energie a výkon počítače a jde tedy o časově i ekologicky zajímavé řešení.

Na druhou stranu vzniká velká diskuse, jestli RSS není vykrádáním obsahu – řada webů si ztěžuje, že jsou relativně čtené prostřednictvím agregátorů zpráv, ale nic z toho nemají. Co to jsou agregátory zpráv? V zásadě nejde o nic jiného než webovou čtečku, která umí zobrazovat zprávy z různých webů (příkladem je Právě Dnes (http://pravednes.cz/#!home) či Zprávy Google (http://news.google.cz/)). Většinou umožňují nastavení zdrojů, které vás zajímají nebo optimalizaci položek dle jednotlivých témat (třeba pět zpráv z rubriky Domácí, dvě ze Sportu a osm z Kultury). Tyto weby jsou zajímavé také z důvodu mediální výchovy, protože vedou přirozeně studenty k četbě více zdrojů a komparaci informací.

Webové čtečky RSS

V této části článku se zaměříme na některé zajímavé a oblíbené webové čtečky RSS kanálů, které mohou studenti používat. Zde je možné se ještě zmínit, že většina webových prohlížečů či e-mailových klientů obsahuje (nebo jej lze formou doplňku doinstalovat) čtečky RSS. Často ale nenabízí dostatečný komfort, přístup odkudkoli a synchronizaci mezi více zařízeními.

Google Reader a iGoogle

Zřejmě jednou z nejznámějších a nejpoužívanějších online čteček RSS je Google Reader (http://www.google.cz/reader/). Jde o velice dobře vybavený nástroj, který si poradí s RSS kanály všech běžných variant s tím, že podporuje řadu nepovinných atributů. Umožňuje tak zobrazovat obrázky, formátovaný text, odkazy uvnitř zobrazovaného materiálu atp. Z tohoto pohledu není možné čtečce nic vytknout. Designově se podobá ostatním kancelářským aplikacím Google a pro její používání je třeba mít Google účet.

Mezi zajímavosti patří jistě velice podrobné statistiky toho, jak jsou čtené příspěvky z jednotlivých zdrojů, kolik jich daný web vyprodukoval atp. Díky možnostem exportu dat je možné spojení s dalšími podobnými službami či sociálními sítěmi, na kterých je možné sdílet kanály. Díky podpoře formátu OMPL je možné přenášet seznamy mezi jednotlivými účty, což je také velice užitečné. Mezi pokročilé funkce patří nepochybně také možnost exportovat data, která uživatel různým způsobem zpracoval (přečetl, označil hvězdičkou atp.).

Tím se dostáváme k další zajímavé možnosti označovat příspěvky hvězdičkou nebo k nim připojovat štítky. Tato dvojce umožňuje provozovat něco jako záložkovací systém přímo v RSS čtečce, což je také relativně užitečné. Další zajímavostí může být seznam doporučených zdrojů, které Google vytváří na základě odběrů. Práce s čtečkou je celkově velice pohodlná a intuitivní. Na druhou stranu může některé uživatele odradit poněkud strohé prostředí, které ukazuje, že jde přimárně o nástroj na práci, nikoli zábavu. Oproti konkurenci je třeba vyzdvihnout také rychlost. Celkově jde ale o funkčně velice dobře vybavený projekt, který je zajímavý také v oblasti osobního a informačního time managementu. A to také díky pečlivě vedeným podrobným statistikám. Užitečné je, že existuje také klient pro mobilní operační systém Android.

Google nabízí ještě jednu čtečku RSS kanálů a to v rámci iGoogle. Ta je v zásadě velice jednoduchá a lze jí doporučit jen těm, kteří prostředí iGoogle používají také pro jiné činnosti. V opačném případě je vhodnější zvolit dospělou variantu ve formě Readeru. Služba má bohužel ke konci května 2013 končit.

Feedly

Jednou ze čteček, o kterých se dnes hodně mluví v souvislosti s nahrazením Google Readeru je Feedly (http://www.feedly.com/). Tato služba funguje buď na mobilních zařízeních (jako aplikace pro iOS a Android) nebo v prohlížečích Chrome, Safari a Firefox. Nabízí plnou synchronizaci s Google Readerem a do značné míry má také podobnou strukturu funkcí. Mezi zajímavosti patří například možnost nechat si z kanálů nebo jejich mixu poskládat magazín (či jinak vypadající mód zobrazení), ze kterého se pak mnohem příjemněji čte.

Pulse

V současné době mimořádně populární čtečkou RSS je Pulse (http://www.pulse.me/), která se snaží o co možná nejzábavnější a nejvíce multimediální práci s RSS kanály. Důraz je kladen na obraz, což je v českém prostředí stále relativně problematické, protože jej většina webů z nepochopitelných důvodů nepřikládá k RSS. Hlavní devizou je velice kvalitní klient pro iPhone i Android, takže si lze čtení užít také v mobilním telefonu.

Tuto čtečku je tak možné použít především na zábavné učení angličtiny a práci s cizojazyčnými zdroji, kde uživatel může naplno využít všech výhod, které mu tato moderní multimediální a interaktivní aplikace nabízí. Pro žáky bude také vzhledově přitažlivější než Google Reader.

Netvibes

Netvibes (http://www.netvibes.com/) je velice komplexní a zajímavou službou. Nabízí především personalizovanou domovskou stránku, na které je možné mít předpověď počasí, poznámky, informace o poště, RSS čtečky, které fungují jako malé aplikační boxy (stejně jako u iGoogle) a mnoho dalších mini aplikací. Disponuje ale také módem, který umožňuje zapnout kvalitní plnohodnotnou čtečku. Je rychlá, jednoduchá a přehledná. Vybrané položky je možné označit a nechat si jejich přečtení na později nebo je sdílet s přáteli.

Osobně považuji koncept Netvibes za zajímavý již kvůli výborné domovské stránce a čtečku vnímám jako příjemný bonus. Možná, že by se studentům mohla právě tato služba zalíbit také díky možnosti propojení s velkým množství zábavných prvků.

Závěrem

RSS je velice užitečnou technologií, která má všestranné využití a studenti by se měli naučit s ní efektivně pracovat.

Tento článek se pokusil nastínit její technologické pozadí a představit webové aplikace, které je možné k jejich praktickému využití používat. Ač jsme samozřejmě nezmínili všechny podobné nástroje, věříme, že může být výběr inspirací pro další práci s touto technologií.

Převzato z RVP.cz