Jak je možné, že vůbec kdejaká firma potřebuje člověka, který umí psát – nebojím se říci, že umím psát, nejsem rozhodně hvězda, ale moje věty alespoň mají sloveso. Většinou. Proč lidé, kteří mají maturitu a většinou i vysokoškolský titul, neumí napsat srozumitelný dopis? Protože strávili dobu vzdělávání opisováním úvah z internetu, vymýšlením nesmyslných líčení a když kdysi ve čtvrťáku zjistili, že nedokáží napsat fejeton, rezignovali na snahu o tvorbu textů úplně.
Systém, kterým se v Česku vyučuje psaní, je tragický. V rámci hledání informací k dnešnímu článku jsem si pročetl několikero školních vzdělávacích plánů a shledal jsem, že tolik toužíme po nových Nerudech a Jiráscích, až jsme přišli o kontakt s realitou.
Student se v den maturity ve školní lavici zpravidla musel potýkat s vypravováním, líčením děje, popisem, líčením, charakteristikou, úvahou, dopisem, popisem pracovního postupu, reportáží, fejetonem, proslovem, referátem, zprávou a oznámením.
Zamyslete se, milí čtenáři, kolikrát v životě jste po opuštění školy psali líčení. Jak často vás napadne, že někomu v dopise napíšete vypravování nebo charakteristiku vašeho nejlepšího kamaráda? Pravděpodobně méně než dvakrát za život. A teď přiznejte, jak velký problém vám dělá zformulovat motivační dopis, hledáte-li práci. Nakonec, udělat si parádní sívíčko taky není jednoduché.
Netvrdím, že člověk se má ve škole učit jenom to, co v praxi využije. Tento přehnaně pragmatický přístup jsem koneckonců nedávno kritizoval. Je ale nesmysl hustit do lidí, jak se píše charakteristika člověka. Zdravě myslící člověk toto zvládne intuitivně a přirozeně – jediné, co s ním osm let výuky slohu udělá, je zaplevelení slovníku hromadou klišé a idiotských schémat.
Pojďme si tu pravdu natvrdo říct – text nemá vždy mít nutně úvod, stať a závěr. Popis pracovního postupu by neměl mít ani jedno, zpráva bez závěru je stokrát lepší, než je-li zakončena půvabným blábolem ve smyslu „na to, jak volby dopadnou, si však musíme počkat až do soboty.“ Užití bohaté slovní zásoby je super, manifestovat tuto vaši vlastnost tam, kdež není žádoucí a působí tam kontraproduktivně, najmě v odborných popisech, jest zhůvěřilost.
Kapitolu samu pro sebe tvoří úvahy. Dobře to vystihla jistá slečna nedávno v tramvaji. Řekla: „Na začátku dáš otázku, na konci odpovíš a mezi to dáš nějaký bláboly.“ Jasně – smyslem úvahy je naučit mladého člověka přemýšlet, argumentovat a argumenty někomu sdělit. Ale – opravdu dítě přemýšlí nad tématy jako „výhody a nevýhody života na venkově“ nebo „vztah člověka k ostatním začíná vztahy v rodině“?
Tato témata, která psala ve škole má sestra, psal jsem je já a nyní je píše moje sestřenice v úplně jiné škole, nedonutí člověka myslet. Přinutí ho jen napsat to, co se očekává (na venkově je zdravo, město je pohodlnější, rodina je důležitá). V úvodu položí otázku, kterou vlastně položil už učitel, v závěru napíše daná shora uvedená klišé a mezi to dá nějaký bláboly.
Vrcholem absurdity je výuka publicistických žánrů. Napsat reportáž trvá týdny. Musíte jít do terénu, ptát se lidí, hledat nosný příběh, podbarvit to emocemi… pokud na toto máte v osmnácti čas, chuť a schopnosti, jste bozi. O fejetonu ani nemluvím, že ten potřebuje nadhled a zkušenosti získané s věkem, nemá smysl vysvětlovat. Pro doplnění – pokud vás také učí, že „oznámení“ je zpráva o něčem, co se stane, je to blbost. Text „Obama přijede do Prahy“ může být klíďo píďo zpráva.
V editoru se mi tento text překlopil na druhou stránku, takže pojďme ke stručnosti. To, že chceme, aby student používal květnatá souvětí plná hezkých, ideálně lehoulilince knižních slov, je na zabití. B. Pascal zakončil svůj dopis geniální větou: „Omlouvám se, že je můj dopis tak dlouhý, neměl jsem čas napsat kratší.“ Psát výstižně, stručně a poutavě je lepší a důležitější, než používat zbytečná, chtělo by se říct až redundantní bezobsažná a vyprázdněná slova.
Jasně, můžete argumentovat, že slohy rozvíjí myšlení, obohacují slovní zásobu a konečně si při nich student vyzkouší psát nejrůznější žánry. Slohy, tak jak se učí, myšlení nerozvíjí – nutí vás vyjadřovat se nepřirozeně a myslet schematicky. Slovní zásobu neobohatí psaní, ale čtení. A to, že se student zkusí psát různé žánry? Nenaučí – dozví se spoustu lží o publicistice, začne používat jedinou kompozici u vypravování a nakonec ho vyhodí od maturity, protože napsal zprávu o tom, co se stane v budoucnu.
Přátelé, studenti, učitelé, úředníci, pane ministře. Sloh, tak jak je vyučován dnes, ničí schopnost lidí psát. Učí spousty zlozvyků a nesmyslů, zanedbává to, co je důležité. Pojďme učit děti to, co využijí – místo popisu oblíbeného místa (Opravdu má dvanáctileté dítě oblíbené místo? Já ho neměl.) ho naučme popsat kolo, které chce prodat. Místo charakteristiky maminky ho naučme psát motivační dopis. A na publicistické žánry ho nechme počkat, dokud nevyroste. A pro ty děti, které prostě umělecké žánry psát chtějí, připravme volitelné kurzy tvůrčího psaní.
P. S. Ano, vím, že dnešní článek má úvod, stať a závěr. Není to vždy zákonitě špatná kompozice, ale dává smysl jenom někdy.
Převzato z blogu „My bychom to udělali lépe!“ pod licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko.
19 komentářů:
Jo jo, tak nám to zase jeden budoucí Bc. v oboru žurnalistika nandal. Mimochodem jde o tvůrce skvělého sousloví "vymazlený šlágr". Grrr.
Jistě, výuka slohu se netěší dobré kondici, jak ukázaly loňské maturity, ale z důvodů jiných, než píše tento nedostudovaný šmoula, který nota bene nenabízí žádné řešení. Navrhovat krávoviny typu motivační dopis u dítěte (tento útvar jistě třeba v deváté třídě ZŠ dítě využije a bude mít o čem psát) může každý šmok, ale nioc to neřeší.
Zkrátka a dobře jde o blábol příznačný pro českého budocího novináře - nerozumím, neznám, ale kritizuji, chci být zajímavý, de facto budoucí Feřtek. Takovým ovšem platí poslední tři slova parlanda z Krylovy Písně neznámého vojína.
Nasrat, jo nasrat... (Karel Kryl)
Neznám středoškolskou češtinu, co a jak se tam vyučuje. Neučím čj ani na 2. stupni. Ale to, jak dnes děti nečtou kvalitní literaturu, minimální počet jich čte kvalitní odborné časopisy, takže jejich slovní zásobu a sloh formují bulvár a fejsbůk- to je na odstřel. Děti dnes většinou ani neumí mluvit, ani vymyslet souvislou větu, rozvinutou už jen velmi málo kteří. Něco se s tím musí udělat!
S obsahem článku mám tendenci i souhlasit, aspoň v tom směru, že při dnešním stavu ovládání mateřského jazyka by pravděpodobně méně bylo více. Ale najít nějakou zdravou míru. Na základní škole učit popis, vypravování, a ještě něco do třetice. Rozšířit to na SŠ, ale žáci tam především musí víc číst, aby měli vzor, jak se stylizuje. Pokud je necháme čerpat vzory jen z toho bulváru a sms, nic se nezlepší.
Existují už filtry na plagiátství v seminárních a kvalifikačních pracech i v drobných referátech - bezplatně. Učte studenty poctivosti a vše si tím protáhněte. I to je může odnaučit psát pouze s pomocí ctrlCV.
Nelze, aby tlačili na zlepšení stavu jen češtináři v osamocení - jeden proti zdi nic nezmůže. Musí chtít i ostatní předměty, všude je hodně co zlepšovat.
Téměř denně pracuji s texty, které napsali jiní lidé. Mám za úkol je přepsat do podoby
No vidíte, a to byste nemohl, kdybyste neprošel současným (nebo nedávno minulým) vzdělávacího programu nebo osnov. Tak buďte rád že jste se to tak pěkně naučil.
Pokud to článek berete jako stížnost nad tím, že vám není svěřena samostatná tvorba vlastních textů, tak nevěšte hlavu. Mnoho povolaných, málo vyvolených.
edit: * vzděláváním dle
A ono je to dobře, že ta škola ten um takhle ničí. Alespoň bude v pisatelské branži menší konkurence, což je vždycky fajn.
>Děti dnes většinou ani neumí mluvit
>Existují už filtry na plagiátství v seminárních a kvalifikačních pracech
A pak mi někdo říkejte, že mám respektovat i peďák, že to přece je také škola...
Nijak dvakrát bych se tady být tebou nerozkřikoval o úpadku mezi dětmi. Nejdřív si ukliď u sebe na písečku, dobře?
Navíc si nejsem tak úplně jist, zda-li by lidé s takovýmto přístupem měli mít vůbec právo se podílet na výchově budoucích generací. Člověk by se měl nejdřív srovnat sám se sebou a až potom jít učit. Ne se za tu katedru vydat s kopou komplexů, mimo jiné s komplexem nadřazenosti.
11. dubna 2013 17:03
Krasny priklad funkcni negramotnosti a hypertrofovaneho ega. Skoro lepsi nez autor clanku.
Máte moje sympatie, Matouši Hutníku.
Ale kupte si neprůstřelnou vestu, jinak Vás asi "strážci tradice" Kostečka se Soukalem nebo někdo z jejich fanoušků zastřelí. Někteří vás už pro začátek alespoň zde častují tituly od "š".
Za nejzásadnější myšlenku Vašeho článku považuji naznačenou zásadu, že školní, tj. cvičná "literární tvorba" by vždy měla vycházet jen z toho, co je žák reálně schopen a pokud možno i motivován dostatečně komplexně "pojmout do hlavy". (A že hodnotit by se měl primárně efekt, tj. zda jsou obsah i forma takové, že k žádoucímu přenosu informace opravdu dojde.)
Příklad s fejetonem jako naprosto nesmyslným zadáním pro žáka ZŠ (a až na pár extra případů i SŠ) je velmi výstižný.
Poznámka pro ty, kdo tvrdí, že jste své dovednosti musel získat ve výuce češtiny: Nikoli. Tyto dovednosti se u disponovaného i motivovaného jedince dají získat kombinací toho, že má od dětství hodně, ale opravdu hodně "načteno", plus praxí (zpočátku samozřejmě povahy "pokus-omyl").
Oj, nedivím se, anonymní 15. dubna 2013 10:35, že MH fandíte. Ono plést si výuku slohu s "literární tvorbou" ukazuje, jaký odborný fundus a vhled do dané problematiky máte a také co vše máte s autorem článku společného.
Obávám se, že jste nikdy nestál za katedrou, notabene ne v současné době. Kolik myslíte, že máte ve třídě disponovaných a motivovaných jedinců? Minimum, navíc s těmi problémy nejsou. Jako učitel musíte pracovat - pokud možno aspoň trochu úspěšně - s těmi, kdo jsou na tom přesně opačně.
Obávám se také, že autor článku plete dohromady útvary základní a střední školy a ani vy nejste s to je rozlišit - koneckonců první příspěvek v diskusi poukazuje na absurditu motivačního dopisu na ZŠ.
Váš útok "ad hominem" stran pánů Kostečky a Soukala je pak přinejmenším nechutný. Tohle se ve slušné diskusi nedělá. Když už se do nich strefujete - napsal jste někdy nějakou sadu učebnic? Lepších, než jsou ty Soukalovy nebo Kostečkovy? Pochlubte se. Pak totiž bude možná srovnávat, kdo za něco stojí. A vězte, že "strážcům tradice" fandí i prof. Marie Čechová (doufám, že víte, kdo tato dáma je a co v současné české lingvistice znamená).
útok "ad hominem" stran pánů
Ani obličej ne nepodobný zadku osla nemůže být překážkou toho, aby se jeho majitel mohl vyjadřovat ke kráse nejnovější miss čehokoli.
Váš nástřel, pane Kalashnikoffe, ohledně absentující sady učebnic mi trošku připomíná volání po konstruktivní kritice z let dávných.
Jakože nemohu o poslanci říci, že je pitomec, jenom proto, že nemám dostatečný potenciál zmetkovitosti k angažmá v politice?
Mohl vyjadřovat - nemohl říci...
Já bych se zastal Kalashnikova. Přece nikomu nezakazuje se vyjádřit, pouze kritizuje vyřčené názory. A dost pravdy na tom shledávám i já. Autor článku evidentně na školách sloh neučí, ale kritizuje výuku, ovšem z pozice lehce mimo realitu. Kritizuje i uznávané učitele slohu a čj, a to na středních školách. Je to prostě takové všelijaké pindání, jak je na ceskeskole zvykem.
Kdybych byl ve sporu, byl bych smutný z toho, jak jste to rozsoudil.
Tak člověk si už ani nemůže pod zveřejněné pindy přidat ty svoje k těm ostatním?
Nu dobrá. Tak tedy něco smysluplného: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua.
P.S.
Je nějaký literární útvar, jehož studium by žákům gymnázia umožnilo napsat tři, čtyři hlavopatové věty průvodního dopisu ke školní práci zasílané elektronickou poštou, protože se doma zapomněla fleška nebo myši nečekaně ohlodaly pc mouseu, včetně zdvořilého úvodu a identifikace odesílatele?
" napsat tři, čtyři hlavopatové věty průvodního dopisu"
Nejspíše "dopis".
A to se ve skole taky bere?
Nebo jenom eseje.
Sedych
Chápu postoj pana kolegy Blahy, stejně jako jeho obavy z volání po konstruktivní kritice, jakkoliv jsem takto svůj "výron" rozhodně nezamýšlel. Jen si myslím, že pokud se někdo pouští do kritiky jednoho přístupu k výuce slohu a komunikace, měl by nastínit, co mu na něm vadí a jak z toho ven. Co sto hoven, dvě stě hoven, tři sta hoven... Na ČŠ očekávám tu a tam i diskusi k problému, ne jen ironizování a shazování někoho, kdo mi nesedí. Napsat mnohoumný příspěvek tvářící se při letmém čtení inteligentně, je jedna věc - proti tomu nic nemám. Ale navážet se dosti nechutným způsobem do lidí, za nimiž je vidět obrovský kus úspěšné práce, to mi vadí. Navíc oba pánové navzdory svému věku nerezignovali a v současnosti se snaží aktivně měnit tristní stav současného českého školství mj. založením Asociace středoškolských češtinářů. Verba docent, exempla trahunt. Jestli se dotyčnému jejich aktivity nelíbí, nechť se předvede, přinese svůj koncept, založí svou platformu. Žbrblání u píva už bylo dost. Právo na kritiku nikomu takřka nikdy neupírám, ale ať je fundovaná a slušná.
K páně Pytlíkově moudrosti "antiků" přidávám: Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat.
K páně Pytlíkově moudrosti...
K tomu mohu pouze připodotknout, že výraz "nostrud" má být správně "nostrad". Tato chybka se, bohužel, objevuje i v drtivé většině kopií textu. Je třeba mít na paměti, že dadština zná pouze dvě nepravidelná slovesa. A to "vlézti komu na co" a "vlézti komu kam".
A což to takhle, páni mudrci, nám plebsu přeložit do češtiny? Neb co s tím udělá překladač, je konina.
páni mudrci
Omlouvám se, nebylo to ve zlém. Spíš jen taková paralela. Nebo hyperbola? Viz
http://bit.ly/Hytqzh
Přesto si neodpustím pár slov k tomu "nostradu".
Úplný tvar je "nostra damus". Tedy "věc", kterou "dáváme".
Z například "DAMUS PATIMUS QUE VICISSIM" tedy "my dáváme a čekáme na oplátku" (heslo kolonie Britů Guyana).
"Nostrad" je pak zkrácený tvar a znamená "dárek".
Pro úplnost musím uvést i jiný výklad, podle kterého lze chápat smysl výrazu jako "budoucností milovaný". Ale to je už úplně jiná pohádka.
Okomentovat