Jak český stát naloží se školami, které odvádějí práci, jež se po nich chtěla.
Vyšší odborné školy (VOŠ) se v Česku objevily během 90. let podle nizozemského vzoru, řádově desítky tisíc mladých lidí učí profesním dovednostem (leckdy i skvěle) a udílejí také titul diplomovaný specialista (DiS.). Dnes samy příliš nevědí, co mají očekávat. Občasná vyjádření ministerstva školství jim – a ani uchazečům a rodičům, kteří chtějí své potomky poslat na profesně orientované školy – na klidu nepřidávají. Situace těchto vzdělávacích institucí zaslouží podrobný rozbor.
Podle školského rejstříku existuje v Česku 179 VOŠ, které jsou tak trochu rozkročeny mezi „středním“ a vysokým školstvím: vždyť i na ministerstvu se jim věnuje náměstek pro školství regionální, a nikoliv ten vysokoškolský... Občas se též objeví petice lidí, kteří mají pocit, že si stát této formy terciárního vzdělávání neváží a odsunuje ji na druhou kolej. Kam vlastně VOŠky směřují? A potřebujeme je vůbec?
Jak uvedl ministr Petr Fiala v prosincovém interview pro ČESKOU POZICI, vznik vyšších odborných škol byl příkladem „rozvoje systému bez celkové koncepce“. VOŠ se dostaly někam mezi užitečné pomaturitní studium a alternativu vysokého školství, která se však málo doplňuje s bakalářskými programy a zkoušky ze stejných či podobných předmětů bývají nepřevoditelné – studium má malou „propustnost“ do studia bakalářského.
„Jejich transformace, což se mi jeví jako stále jasnější, nemůže být prováděna nějak celkově, ale po částech – podle jednotlivých typů škol,“ říká ministr Fiala. „Takže to asi dopadne tak, že část VOŠ bude spolupracovat s vysokými školami v bakalářských stupních, část se stane součástí VŠ, část bude mít specifické úkoly a část zanikne.“
Případné změny v počtu vyšších odborných škol, jež zasáhne demografický úbytek zájemců i konkurenční boj s vysokými školami, nechce ministerstvo předjímat. „VOŠ představují v současném vzdělávacím systému významný segment poskytující kvalitní odborné vzdělání. To, že VOŠ pro některé odborníky v současné podobě nepředstavují ideálně nastavený vzdělávací systém, neznamená, že by tento typ vzdělávání v optimálnějším nastavení neměl v budoucnu existovat,“ říká Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva.
Hlavní problémy VOŠ (dle vlastních odpovědí):
- Úbytek uchazečů.
- Konkurence vysokých škol.
- Nejasné cíle a postavení VOŠ.
- Nízká kvalita uchazečů.
- Špatná prostupnost VOŠ a VŠ.
- Nízké finanční zabezpečení.
- Začlenění do školského zákona.
- Malé povědomí a nízký status u veřejnosti.
Pramen: Šetření mezi všemi VOŠ, studie 2009
Celý článek na webu ČESKÁ POZICE
0 komentářů:
Okomentovat