Bořivoj Brdička: Strategie rozvoje školství v USA pod taktovkou Ed.gov

Zpráva o aktuálním vývoji na poli využití velkých dat k analýze výukových výsledků žáků s potenciálem rychlého šíření v oblasti využití mobilních technologií na celém světě.

Měl jsem minulý týden přednášku na konferenci Počítač ve škole s názvem Budoucnost vzdělávacích technologií. Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo v časovém limitu říci vše, co jsem měl na srdci, slíbil jsem přítomným, že jim zbytek sdělím touto cestou. Možná bude ale lepší prostě zobrazit prezentaci a převyprávět příspěvek celý, aby z toho něco měli i ti, kteří tam nebyli.

Budoucnost vzdělávacích technologií from Borivoj Brdicka

Celá konference byla tematicky orientována na podporu kampaně Česko mluví o vzdělávání. Proto jsem se rozhodl jako základ použít text, který jsem napsal specielně pro tuto akci a nazval Jak by mělo Česko mluvit o budoucnosti. Shrnuje hlavní směry současného chápání budoucího vývoje školství prostřednictvím tří studií – OECD, FutureLab a KnowledgeWorks. Obsah prvních dvou je rozebrán nejen ve zmiňovaném článku, ale i v (zatím) posledním díle mého video-seriálu Technologie ve škole 21. století – 5. Budoucnost vzdělávacích technologií (ze strany 2 prezentace jsem na konferenci pustil začátek a připomněl, že všechny mé přednášky na PedF jsou od letoška kompletně k dispozici prostřednictvím kanálu Spomocníka na YouTube).

Přišlo mi poněkud nedostatečné sdělovat pouze to, co si může každý pustit nebo přečíst, a tak jsem jinde popisované globální trendy v přednášce jen stručně připomněl (str. 3-9) a rozhodl se podrobně věnovat především tomu, který má největší potenciál vlivu na budoucnost. Podle mého názoru je jím momentálně hlavně analýza výukových výsledků založená na velkých datech (viz 10 let Horizon Reportů).

S odvoláním na dříve publikované texty jsem jako základ použil informace aktuálně získané na webu odboru vzdělávacích technologií (Office of Educational Technology) amerického federálního ministerstva školství (U.S. Department of Education neboli Ed.gov). Vypovídají sice hlavně o aktuálním dění ve Spojených Státech, ale je skoro jisté, že budou brzy mít významný vliv též na vývoj u nás.

Learning Registry

Office of Educational Technology pod vedením Caren Cator realizuje 4 velké projekty. Všechny jsou výstupem Národního plánu pro vzdělávací technologie (National Education Technology Plan), který byl schválen na začátku roku 2010 (viz Nová radikální transformace amerického školství). Jedním z nich je Learning Registry, jenž má přímou souvislost s tím, o co se pokoušíme i my zde v Evropě. Jeho ekvivalentem je služba LRE European Schoolnet (viz DUMy za evropské peníze).

Cílem je vytvořit nadstavbu existujících úložišť výukových objektů, jež by všechny propojovala a umožňovala vyhledávání na základě zadaných parametrů z jednoho místa. Mimochodem právě toto bylo v rámci našeho projektu EU peníze školám trestuhodně zanedbáno. Přestože vzniklo velké množství domácích výukových objektů (tzv. DUMů), celkový přehled neexistuje a jediné úložiště DUM.RVP.CZ, které je napojeno na LRE, není na centrální úrovni po skončení projektu Metodika II vůbec podporováno. LRE je přitom dnes již spolu s mnoha dalšími úložišti z celého světa (str. 11) propojeno i s americkým Learning Registry. Rychle se blíží doba, kdy skutečně bude možné vyvinout takové služby, jež budou schopné vyhledat všechny použitelné výukové objekty bez ohledu na to, kde se v globálním online světě nacházejí.
Bohužel ale musím konstatovat, že nám se tento vývoj zatím asi vyhne. Většina našich DUMů vytvořených v rámci EU peníze školám zůstane pro učitele, přestože musí být povinně zveřejněny, ve skutečnosti nedohledatelná. Na straně 12 najdete odkaz na jednoduchý prohlížeč obsahu Learning Registry provozovaný SRI, kde lze vyhledat základní informace o všech objektech včetně těch evidovaných na LRE, tj. i našich uložených v DUM.RVP.CZ. Metadata jednoho z nich jsou na obrázku zrovna zobrazena.
Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že je třeba situaci urychleně řešit. Pokud by snad měl být za tímto účelem realizován další projekt za několik stovek milionů, musí v jeho rámci být prioritně požadována návaznost na další za veřejné peníze realizované volně dostupné výstupy. To, že nikoho na řídící úrovni tento zřejmý požadavek nenapadne, jasně svědčí o kvalitě řízení resortu v nedávné minulosti.

Zatímco my jsme se zatím nedopracovali ani na elementární úroveň koordinace sběru dat o existujících digitálních učebních materiálech, vyspělé země postoupily výrazně dále. Learning Registry rozšířil rozsah evidovaných informací o objektech tak, že ukládá nejen tzv. metadata, jež popisují vlastnosti objektu (předmět, téma, ročník, typ, jazyk apod.), ale zavádí též novou kategorii informací – tzv. paradata (str. 10). Jedná se o údaje umožňující uživatelům udělat si obrázek o využitelnosti objektu – kolikrát byl použit, jak ho uživatelé hodnotí apod. Ukázka je na straně 13. Pokud by např. všech 273 tisíc objektů European Schoolnet bylo vybaveno paradaty, ukázalo by se v plné nahotě, kolik z nich je ve skutečnosti opravdu použitelných. Tady někde můžeme začít sledovat to, jak si Ed.gov představuje průkaznost úspěšnosti využití státních prostředků. V této věci však jde ještě mnohem dál.

Analýza velkých dat

Na straně 14 prezentace je odkaz na jednu ze služeb, jež lze považovat pro současný vývoj v oblasti využití velkých dat ve školství za typickou. Jedná se o komerční službu inBloom, jejíž podstatou je systém evidence dat, který je koncipován tak, aby mohl být integrován do libovolné výukové aplikace. Je kompatibilní s Learning Registry, to znamená, že je připraven poskytovat paradata o výukových objektech v jeho rámci použitých. Ale jde mnohem dále. Ukládá a žákům, učitelům i nadřízeným orgánům poskytuje též data o tom, jakých výsledků při práci s objekty i jinými aplikacemi každý uživatel dosahuje. Právě toto otevírá pole pro skutečnou analýzu výukových výsledků, jak jsme o ní informovali již více než před rokem (Vize daty řízeného školství).

Video demonstrující možnosti systému inBloom slibuje, že po jeho aplikaci bude mít učitel k dispozici nástroj umožňující mu průběžně sledovat výsledky žáků podobně, jako je tomu např. v Khan Academy (viz Khan Academy a „převrácená“ třída). Rozdíl je však v tom, že zde může učitel mezi výukové zdroje zařadit mnohem širší paletu materiálů, aplikací či projektů v rámci výuky realizovaných. Podmínkou je jen ochota tvůrců použitých nástrojů integrovat zrovna tento systém do svého produktu.

Snad je zřejmé, že zde je úloha centrálních orgánů nezastupitelná. Je nutné stanovit pravidla hry, standardy pro výměnu dat a hlavně právní rámec pro zacházení s osobními daty žáků. Cesta, po níž jsme se vydali třeba zrovna my tím, že DUMy vytvořené za peníze daňových poplatníků skončily na několika různých serverech soukromých firem ve školství podnikajících, které samy od sebe spolupracovat nebudou, by mohla v okamžiku, kdy se budou vyměňovat data s výukovými výsledky žáků, vést k daleko větším škodám. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Můžeme ho snadno najít opět v USA.

Vloni jsem na konferenci Počítač ve škole informoval o iniciativě známého mediálního magnáta Ruperta Murdocha směřující k realizaci významných na zisk orientovaných aktivit v oblasti školství. V roce 2010 koupil firmu Wireless Generation zabývající se poskytováním služeb v oblasti online vzdělávání. Na začátku roku 2011 získala tato firma kontrakt od města New York za 27 mil. dolarů na ukládání velkých dat s výsledky žáků a na jejich analýzu. Poté, co se v létě 2011 provalila v Británii aféra deníku Sun vlastněného Murdochovou společností News s odposlechy telefonů známých osobností, byl kontrakt zrušen (Murdoch-Owned Wireless Generation's Contract Should Be Scratched, Teachers' Union Leaders Write). Další vývoj byl pro tento i nám dobře známý způsob podnikání typický. Murdoch najal zkorumpovaného vedoucího školského odboru New Yorku Joela Kleina a udělal z něj šéfa ve své nově založené společnosti Amplify. Celá mírně zdiskreditovaná Wireless Generation do ní byla začleněna. Každou chvíli můžete číst ve zprávách informaci o tom, jak se teď pro změnu Amplify pokouší ovlivňovat školské rady místních úřadů po celých Spojených státech s cílem přesvědčit je o nákupu jejich služeb (str. 19, 20).

Zcela nedávno byl za doprovodu značného mediálního zájmu na trh uveden nový produkt Amplify Tablet (str. 21). Z toho, co je možné se o něm dozvědět, se zdá, že jde o zatím pro výuku asi nejdokonalejší zařízení připravené na zpracování velkých dat schopné průběžné analýzy výukových výsledků. Jedná se o Samsung Galaxy s operačním systémem Android, nad nímž existuje nadstavba předávající data do centra, dovolující personalizované řízení výuky. Učitel může každému žákovi předložit jedinečný výběr výukových aktivit, dostává průběžně informace, co dělal, jakých výsledků dosáhl, a podle toho zase upravuje osobní výukový plán přímo v žákovském tabletu.

Během posledních 2 let se stalo vyvíjení výukových aplikací velmi oblíbenou náplní činnosti mnoha začínajících firem (startup) nejen v USA. Celá řada investorů pro ně zakládá tzv. inkubátory, které těm, jejichž nápad se zdá být nosný, umožňují jeho realizaci a vstup na trh (str. 17, 18). V důsledku toho můžeme s jistotou očekávat, že bude rozvoj výukových aplikací využívajících prostředí internetu velmi rychle pokračovat. Je věcí státu, aby se snažil tento vývoj alespoň koordinovat.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz