Diskuse o kvalitě základního školství jsou dnes intenzivní. V různých souvislostech se v nich obracíme k finskému modelu, který je prokazatelně úspěšný. Kdy tedy budeme mít finské školství my?
Finský vzdělávací systém se díky vynikajícím výsledkům stal výkladní skříní Finska. Finové se jím právem chlubí, prezentují jej jako mimořádně vstřícný a následováníhodný model. Finské a české základní školství přitom vykazují řadu společných rysů: povinná devítiletá docházka, zhruba 90procentní účast v posledním roce předškolního vzdělání či značná flexibilita osnov. Finové chápou právě flexibilitu jako jednu z příčin úspěchu. My máme sice podobný přístup, ale vidíme v něm naopak nevýhodu, a proto jej chceme změnit. Shodný je v obou zemích i počet vyučovacích hodin. Ani Finové zároveň nemají v učitelském sboru více mužů než my, v obou případech je to zhruba 15 procent. Stejně jako ti naši i jejich učitelé pobírají průměrnou mzdu.
Samozřejmě nepochybujeme o tom, že máme stejně chytré děti. Musí tedy existovat jiné důvody, které úroveň znalostí finských dětí dostaly mezi světovou špičku. Hledat příčiny ve financování je snadný argument. Ano, Finové dávají do regionálního školství více peněz, celkem 4,1 procenta HDP, zatímco my jen 2,9 procenta HDP. Přesto jsou v ročních výdajích na žáka mírně pod průměrem OECD. Přímá úměra mezi finančními zdroji a kvalitou vzdělání tedy není prokázaná. Respekt k učitelům Závažnějším rozdílem je společenská atmosféra. Finové jsou hrdí na svoje učitele, o kterých mluví jako o vysoce kvalifikovaných. Jsou přitom absolventy magisterských studijních programů, stejně jako ti naši. Ve Finsku se ale vzdělání chápe jako investice do budoucnosti a tak se k němu také přistupuje.
Učitelé požívají velký respekt, přestože nepatří ani ve Finsku k vysokopříjmovým skupinám. Proto si mohou na fakultách, připravujících studenty pro učitelskou profesi, vybírat mezi nejlepšími maturanty. Na školách tak mezi rodiči a učiteli panuje důvěra. Důvěru jako základní způsob komunikace zdůrazňují také sami Finové. Nemají proto dokonce ani kontrolní orgán podobný naší školní inspekci. Prostě věří svým učitelům a ředitelům.
Finové zároveň nemění školskou politiku s každým volebním cyklem. Předvídatelnost systém stmeluje a harmonizuje. Známa je i finská jazyková znalost. Nedabují totiž zahraniční filmy, což v průběhu let jednoznačně přispělo k jejich jazykové kompetenci. Výuka dětí na nižším stupni dokonce probíhá nejenom ve finštině, ale i sámštině a romštině. Snižuje se tak počáteční handicap v lokalitách, kde finština není nejfrekventovanějším jazykem. Naše školství ale trpí stejnými neduhy jako celá společnost. Nekoncepčností, nedostatkem morálních autorit a disciplíny. Klíč k úspěchu vidím především v učitelích a jejich podpoře. Fakulty by zároveň neměly být nuceny v boji o přežití přijímat i maturanty, kteří pro pedagogickou činnost nemají základní předpoklady, pro což se v připravované novele vysokoškolského zákona naskýtá prostor. I my můžeme omezit dabing zahraničních filmů, jelikož znalost cizích jazyků je pro konkurenceschopnost země jeden z nejvýznamnějších faktorů.
Toto jsou kroky, které lze realizovat poměrně rychle. V dlouhodobějším horizontu nás čeká nesnadný úkol. Posilovat důvěru v učitele. Bez kvalitního zázemí, technického a technologického vybavení se dnes dobrá škola neobejde. V diskusi o školství bychom ale neměli problém vidět pouze z hrubě materiálního pohledu a zužovat ji na otázku financování. Peníze jsou podmínkou nutnou, ale samy školy nezlepší. Volně parafrázuji klasika – prachy jsou krásná věc, ale důvěru, důvěru si za ně nekoupíš.
Anna Putnová
poslankyně TOP 09 a předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Zdroj: TOP09.cz (Lidové noviny, 11. 4. 2013, rubrika: Horizont, str. 14)
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
20 komentářů:
Víte, většina komentovaných faktorů ovlivňující kvalitní školství jsou známy už léta, některé i několik desetiletí. Kde je v tomto případě vyuižití vědy a výzkumu, který stejně jen potvrzuje předcházející selský rozum?
celá společnost trpí nekoncepčností, nedostatkem morálních autorit a disciplíny
Tady je klíč...
"Samozřejmě nepochybujeme o tom, že máme stejně chytré děti."
Fakt? No já o této skutečnosti, zejména v souvislosti s některými lokalitami, docela pochybuji.
A co když vlastně ty výsledky z PISA testů ukazují zejména skutečnost, že ty děti prostě stejně chytré nemáme.
No mluvit o bůhvíjakých moralních hodnotách v souvislosti s Finskem, které proslulo obrovským dopingovým skandálem svých lyžařů - běžců ...
Mám obavy, že jsou tam morální úplně stejně, ajko u nás. Sem tam někdo.
Aspekty finského školství oproti ČR jsou jasné.
1) Kolik % státního rozpočtu jde na školství.
2) Nadprůměrné mzdy ve školství.
3) Prestiž učitelského povolání ve Finsku.
4)Vybavenost finských škol
5)Funkčnost školského systému a jeho návaznost na výrobní a vědeckou sféru.
6)VŠ bez školného, neexistence. víceletých gymnázií.
A co takhle stejně chytré rodiče?A nedej bože i ministerstvo.
Klidně si ťukejte na čelo, ale důležitý faktor je jeden: tradicionalismus země. Proč jsou u nás nejlepší vzdělávací výsledky na Zlínsku? Sami zdejší ředitelé přisuzují příčinu vyznávání tradičních hodnot zdejším obyvatelstvem, možná i velký podíl věřících - což je opět pro rodinu a pro autoritu učitele pozitivum, rodina spolupracující se školou, důraz na morální hodnoty. To samé čtu stále o Finsku - země věřících lidí, tradiční hodnoty jsou nade vše. Taky jsou na konci světa, napodléhají bezhlavě emerickým vzorům a modlám, jako půlka Evropy včetně nás. Tohle se u nás nikdy nepodaří vrátit.
No já bych to s těmi velkými úspěchy vzdělávání ve Zlínském kraji neviděl tak růžově. Možná, zde hraje jakousi roli i tradice. Jemže výsledky Zlínského kraje jsou oproti ostatním (s výjímkou těch, kde žije velké procento nepřizpůsobivých) lepší jen o minimální fous. Kecyv MF Dnes o tom, že ve Zlínském kraji existuje jakési lepší síto při přijímání na SŠ mne dojaly téměř k slzám. Zlínský kraj totiž stanovil pro přijetí na maturitní obor minimální hranici 29 bodů ze 130 možných při SCIO testech. Těchto 29 bodů dosáhnou i pětkaři. Takže síto jako hrom. A ti, co ani těch 29 nejsou schopni dát a mají distatečně vyčurané rodiče míří na umělecké maturitní obory do Luhačovic, kde se SCIO nedělají.
Tak treba ja jsem svym rodicum veril vzdycky.
I pozdeji jako ucitel.
Sedych
Jo Zlínský kraj je specifický i tím, jak využívá dotace ESF k tomu, aby děcka na učňácích vůbec chodila do školy. Dostávají tam stipendia v podstatě jen za to, co je jejich povinností, tedy za docházku do školy. Fakt úsměvné, dřív, když učeň do školy nechodil dostal trojku z chování a nedošlo-li k nápravě vylili ho. Dnes mu cpeme peníze jen za to, že do ní ráčí chodit. Zajímavé je, že špičkové studenty si se stipendiem nikdo ani nevzpomene. Baťa, který je zakladatel škol práce, se musí v hrobě obracet.
Bože, co s tím Finskem pořád všichni blbnou ? Vždyť ty nepřenositelné finské podmínky u nás mít nikdy nebudeme... Učitel s mnohaletou praxí.
No jo, finský vzor, řecká cesta, turecké hospodářství, švédská trojka, španělský ptáček, ruské vejce, potěmkinova vesnice, víděňský řízek, rakousko uherské školství... a česko školní klišé.
Sovětský svaz náš vzor... To už tady bylo, vzorům nikdo neuvěří. Vzorcům snad ano, ale toto?
"nepřenositelné finské podmínky u nás"
Máte pravdu, tady se krade všude takovým způsobem, že k nějaké civilizované zemi se přiblížíme tak za 50 -100 let.
Nejdůležitější sedělení článku: "V diskusi o školství bychom ale neměli problém vidět pouze z hrubě materiálního pohledu a zužovat ji na otázku financování." Z něj vyplývá, že TOP 09 nedá na školství nikdy víc, naopak chce pokračovat v to, co loutka mafiánů z hazardbyznysu Kalousek dělá, tedy ve snižování peněz jdoucích do školství. Důvěra je hezká věc, ale školství nepomůže ani náhodou.
TOP09 je skutečně to nejhorší, to snad ví většina. Těm je školství někde.
Souhlas s předchozími dvěma příspěvky, ovšem s tím, že TOP09 není jediná partaj, které je školství u p...
Neboli:
Paní Putnová, exemplární případe vyžírkovství!
Mírně nadprůměrný plat ve Finsku a mírně podprůměrný plat v ČR jsou dvě různé věci!
Jsou země, kde se zdaleka tolik nekrade jako u nás, kde zemi vedou relativně zodpovědní lidé, některé dokonce navíc tak příjmově rovnostářské jako Finsko, kde můžete bez stresu žít s průměrným platem a radostně se seberealizovat tak, že všechnu svoji energii věnujete vzdělávání svých žáků.
A jsou země, jejichž občani bohužel dopustili, že je vede banda gaunerů jako jste vy, kde si i s průměrným platem (natož se silně podprůměrným mediánovým platem) člověk připadá ve srovnání se skutečně vyspělými zeměmi jako poslední žebrák, žije ve strachu o existenci svoji a hlavně svých dětí, když se dívá na svoji věrchušku, která se nestydí u koryt ještě nahlas mlaskat, připadá si navrch (částečně oprávněně) jako hlupák, a kde v pozici a práci učitele se všechna tahle bída koncentruje.
Jediné o co vás prosím: přestaňte se pokoušet "odpovědně vládnout", vůbec nevíte, co ta slova znamenají, a táhněte se živit poctivou prací, jestli si ovšem dokážete vůbec vzpomenout jak se taková věc provozuje.
Důvěra je jen tam, kde je řád a pořádek, poctivost a zodpovědnost. Ve Finsku ano, u nás ne.
A nesvalujte díl víny na učitele obecně, my jsme důvěru rodičů nepodkopali.
Kam se podívám na nějaký článek o vzdělávání, tam je Finsko náš vzor. To už je jako před 89 rokem - sovětský svaz náš vzor a nikdy jinak.
Ti, kteří chtějí dosáhnout úspěchu, hledají vzor u úspěšných.
Ti, kteří chtějí být v čele, jsou sami sobě vzorem. Jen opičit se po jiných, to k úspěchu nestačí.
U nás je situace o to jednodušší, že náš vzdělávací systém už špičkový byl a mnozí nám jej záviděli.
Systém práce s mládeží, síť lidových škol umění, propracovaný systém metodického vzdělávání učitelů, propojení středoškolského odborného vzdělávání s průmyslem, ...
Raši přestanu vyjmenovávat, protože bych se musel vzteknout, jak za pár let jde fungující systém totálně zprasit a zničit. Netvrdím, že vše bylo skvělé, ale měli jsme dobrý základ, na kterém šlo stavět.
Jestli si někdo myslí, že přesadí kytky ze Singapuru nebo třeba z toho Finska do Polabské nížiny a ony porostou stejně dobře, pak je to hlupák. (Když už někdo vzpomněl sovětský vzor, tak mi to připomíná soudruha Chruščova, který chtěl všude pěstovat kukuřici. I na Sibiři.)
Tím nechci říci, že se nemáme poohlédnout tam, kde to funguje dobře. (I kdyby to bylo jen proto, abychom zjistili, že jsme se dostali až k tomu, co už jsme kdysi měli. - Teď právě jsme třeba "objevili", jak skvělý mají systém duálního učňovského vzdělávání v Německu.)
Ale mezi inspirací a kopírováním je sakra velký rozdíl.
Okomentovat