Vzdělávání je téma, které bychom neměli nechávat jen odborníkům. I rodiče k němu mají co říci.
Pojďte s námi a dalšími rodiči diskutovat na témata, která se týkají i vašich dětí.
KDY: pátek 19.dubna 9 - 17 hod | KDE: Konferenční centrum GreenPoint , Dvouletky 529/42, 100 00 Praha 10
Zváni jsou především rodiče ze Středočeského kraje a představitelé organizací, které v tomto kraji pečují o rozvoj kvality života rodin i kvality vzdělávání.
Vstup ZDARMA. Občerstvení pro účastníky je hrazeno z rozpočtu projektu Leknín, který je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem ČR.
Jednotlivé tematické bloky jsou ohraničeny přestávkami
V rámci každého uceleného bloku probíhá cyklus Prezentace -> Diskusní stůl rodičů -> Panelová diskuse
9 - 9:30 prezence účastníků
9:30 - 10:30 Jakou cestou půjde vaše dítě?
Dominik Dvořák vás provede třemi vzdělávacími směry. Budeme přemýšlet o
tom, který přístup a směr ve vzdělávání je "ten správný"?
znalosti jsou stále důležité (esencialismus)
pomoz mi, abych to dokázal (progresivismus)
škola jako "nástroj" pro lepší svět (rekonstruktivismus)
10:30-11:00 Jak poznám dobrou školu?
Jak vybrat tu nejlepší školu pro své dítě je velkou starostí mnohého
rodiče. Nejprve musíme vědět, podle čeho je možné školy hodnotit. Milan
Kotík z Aisis o.s. a zástupce společnosti EduIn vám poradí, jak tu
správnou školu poznat.
rodiče vítáni (EduIn)
dobrá škola (Milan Kotík)
11:00-11:15 káva + drobné občerstvení
11:15 - 13: 00 O čem se nemluví
V oblasti vzdělávání je řada témat, o kterých se příliš nemluví, nebo se
naopak sice mluví hodně , ale ne příliš poučeně. V tomto bloku s vámi
budeme diskutovat o tom, zda mít nadané dítě je pro něj samotné a rodinu velké
plus (nebo také mínus?)
Zamyslíme se nad tím, jak dobře připravit předškoláka na nástup do první třídy a ukážeme si, jak je důležité nezavírat oči před palčivým problémem školní šikany.
nadané dítě -radost i starost (Andrea Vedralová)
do školy v pohodě (Kamila Randáková)
mami, tati- oni mi ubližují (Markéta Bajerová)
13:00-14:00 oběd
14:00 - 15 :30 Škola jako komunita
škola jako centrum dění (Karel Derfl)
škola jako centrum učení (Nikola Křístek)
je škola věcí mámy nebo táty? (Martin Jára)
15:30 - 15:45 káva + drobné občerstvení
15:45 - 16:45 Sdružená škola
prezentace modelu sdružených škol (příležitost, rizika) zájemcům ze stran rodičovské veřejnosti, obcím s rozšířenou působností,zřizovatelům ZŠ, občanským sdružením, které působí jako regionální komunitní a vzdělávací centra,odborníkům - pedagogům a psychologům atp.
Nabídka pro konání
(Nikola Křístek)
16:45 - 17:00 - závěr
Závazná přihláška - Rodiče mluví do vzdělávání, 19.4.2013
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
13 komentářů:
Rodiče vyloženě miluju a jejich připomínky a náměty jsou pro mne zdrojem inspirace. Kdo jiný nám do škol posílá umyté, voňavé děti, slušně vychované, ukázněné, pracovité, pilné v plnění úkolů.
Vždyť oni sami, ti rodiče, kdo jiný, tvoří naši vzkvétající společnost plnou vynikajících, svědomitých odborníků. Radost posedět v čekárnách lékařů, na úřadech, v bankách, radost nakoupit kvalitní zboží, zdravé potraviny, radost pozvat si řemeslníka, projet se po dálnici, poslechnout si politika v televizní debatě.
Kdykoli měli rodiče nějaké pochybnosti o kvalitě zkompetentňování, uvítal jsem, když se zastavili a v lavici s námi poseděli. Poslední dobou tak nějak nechodí.
Napadla mne taková myšlenka. Rodiče, kteří mají zájem o kvalitní vzdělání svých dětí a mají k tomu co říci, by si mohli vzít na pár dnů, nejlépe na týden takový drobný patronát nad vším, co se ve škole děje. I zaučit by si mohli. Pár dozorů, i na obědě, nějakou tu exkurzi, soutěž, projektový den a tak.
Já bych jim zase na oplátku do jejich práce kecal co nejméně. Ale radši nic neslibuji.
"Kdo jiný nám do škol posílá umyté, voňavé děti, "
Blaha, budte rad, ze neucite na ZS, pak byste si citovane pasaze vazil doopravdy nebo mozna teprve potom pochopil, o cem to vlastne pisete :-))
budte rad
Nu, nějakou malou zkušenost mám. Takže rád jsem.
Občas, ne pravidelně, mluvím zcela vážně. Tak to zopakuji už poněkolikáté. Čím nižší stupeň školy, tím rozsáhlejší pedagogické vzdělání a tím vyšší plat, nezanedbatelně.
Představa hodné tety nebo strejdy je možná v oboru hlídání dětí, ne v oboru práce s nimi pro konkurenceschopnost v pár příštích desetiletích.
Jako rodič oceňuji schopnosti učitelů 2.stupně ZŠ přežít. Jsou to dle mého - "hrdinové dnešní doby".
Možná by se rodiče měli o vzdělávání napřed trochu zajímat (a radši nejen trochu a ještě radši nějak systematicky), ba i o něm něco kloudného vědět, než o něm začnou mluvit, natož mluvit do něj.
A co tak konference: Učitelé mluví (d)o vzdělávání??
Jiří
Pokud to nebude konference on-line, tak je mi líto. Až tak dobře nevydělávám, abych z jižní Moravy jezdil do Prahy "pokecat". A až tak svou profesi zase nemiluji, abych to sponzoroval ze svého vedlejšího příjmu.
P.S.: Dneska přišel o vzdělání mluvit jeden rodič maturanta. Zjistil 14 dní před uzavřením klasifikace, že jeho potomek má ve většině předmětů více než 50% absenci. Takže - rodiče vítáni. Jen by mne zajímalo, co na takové případy odborníci z řad nepedagogické veřejnosti.
Jak vybrat tu nejlepší školu pro své dítě je velkou starostí mnohého
rodiče.
To je jistě dobře. Ale mnohem, mnohem větší problém přímo celospolečenský je s těmi rodiči, kteří na školu - a nejen na její výběr - zvysoka kašlou a vedou k tomu svým příkladem i dítě.
Moc by mě zajímalo, co vykonferuje naše konference k tomuto problému a k jeho řešení. Protože pokud "ty druhé" nebudete brát na vědomí, můžete si (d)o toho mluvit, jak chcete, a výsledek nula. Ti druzí jsou totiž ti, kdo školy ovládají.
Jak vybrat tu nejlepší školu pro své dítě je velkou starostí mnohého
rodiče.
1. A počúvajte, Kefalín, čo si ako otec predstavujete pod takým slovom "najlepšia škola"?
2. A to jako nejlepší ve městě, okrese, kraji, republice, světadílu, světě, planetární soustavě, galaxii, vesmíru...
3. Já si třeba tuhle zašel k dietologovi, prý je široko daleko nejlepší, aby něco udělal s tím mým panděrem, a ten pitomec po mně chtěl, abych přestal žrát a začal cvičit. No, to si tedy za ty peníze vyberu někoho, kdo ze mne nebude dělat blbce.
Nebude někde poblíž nějaká konference o dietách? Já bych jim to tam natřel, to by si tedy za rámeček nedali.
až se rodiče fakt naštvou a přestanou děti do školy posílat, co budete dělat?
14:33
Převlíkneme kabát, nalepíme plnovous - změníme krátkodobě identitu, aby nás děti od sousedů nepoznaly (i když - možná jim to nebude ani vadit, s většinou se snáším dobře). Pak se necháme zaměstnat u soukromých vzdělávacích objektů nebo je začneme rovnou zakládat, kdo si dostatečně nakradl a má na to.
Nebo máte jiný nápad, jak sehnat kvalifikované pedagogy do vzdělávacích zařízení, ať už virtuálních nebo ilegálních, když rodič je povinen umožnit dítěti povinnou školní docházku? Možná pak teprve začne pořádný šrumec a učitel bude placen zlatem...
až se rodiče fakt naštvou a přestanou děti do školy posílat, co budete dělat?
No já třeba budu šťastný člověk. Mně se ve škole nejvíc líbí o prázdninách. Všude klid, nikdo neotravuje, mám pohodu na práci...
Takže v případě uskutečnění podobné "výhrůžky" si budu lebedit. Já si svých 21 hodin týdně odučím a žáky k tomu ani nepotřebuji. To máte stejně jako když Kubrtovi nepřivezli gumičky. Všecko se musí vylejt.
Zákoník práce by to asi označil jako překážku na straně zaměstnavatele. Já budu připraven, učebna odemčená, barevné fixy v kastlíku a modrá i červená propiska v kapse. A že nepřijdou žáci? - To je přece jejich problém.
co budete dělat?
Pokud se ptáte právě mne, tak já nic. Shodneme se s panem poste.restantem, že nás nepřítomnost žactva ve výuce neomezuje.
Ale mohu Vám prozradit, co bude dělat ředitelství školy, správa sociálního zabezpečení a orgáni činné v trestním řízení.
Mohu Vás ovšem ubezpečit, že rodiče vesměs dlouhodobě svoje děti do školy posílat nepřestanou. Kdo by se jim o ně staral?
Zajímavější by možná bylo, kdyby se učitelé dohodli, že pár měsíců nebudou učit.
Okomentovat