Unie psychologických asociací ČR již déle než rok upozorňuje na činnost firmy DAP Services, která prodává standardními psychologickými postupy neověřenou metodu Barvy života jako diagnostickou metodu údajně vhodnou pro testování širokého spektra psychologických charakteristik. Po posouzení řady materiálů, které firma DAP Services Unii psychologických asociací ČR zaslala, a osobním jednání se zástupci DAP Services, na kterém bylo zjištěno, že pochybnosti o odborné úrovni metody Barvy života nejsou schopni vyvrátit, byly zveřejněny závěry.
Firma DAP Services na tyto kroky Unie psychologických asociací zareagovala místo věcné argumentace zasláním předžalobní výzvy (1,4MB PDF), v níž vyhrožuje žalobou, pokud se UPA ČR nezdrží jakýchkoliv dalších kroků v dané věci. Zejména požaduje odstranění dříve publikovaných stanovisek k metodě Barvy života na stránkách UPA ČR a uveřejnění omluvy.
Současně se odborníci podepsaní pod stanoviskem UPA (i další osoby) stali terčem absurdní útočné kampaně na stránkách www.ocotadyjde.cz.
UPA ČR trvá na odborném stanovisku, které k metodě vydala po prostudování materiálů poskytnutých samotnou firmou DAP Services. Nebude ustupovat nátlaku vedenému ani formou pohrůžky irelevantním soudním sporem, ani v rovině útoků na jednotlivce.
Zdroj: UPAČR.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
31 komentářů:
Jo kšeftíky jim váznou.
Jenže, kdybychom ve školství měli trochu zdravého selského rozumu, tak by ani žádné kšeftíky mít nemohli. Firma se hezky napakovala především na projektech ESF. Barvy života na začátku projektu, barvy života na konci projektu a 300 000 Kč v tahu za prd.
Nádherná ukázka "schopností" ředitelů škol. Asi hledali "bič" na své poddané, jinak si to nedokážu představit.
Docela zajímavá situace. Řekl bych, že jde o to, má-li unijní stanovisko charakter odborného posudku a jestli je unie způsobilá takové posudky vydávat.
Další otázkou zůstává, jestli je odborný posudek žalovatelný. Rozumíte, modelová situace, kdy psycholog učiní závěr, že v době, kdy jsem o žáka přerazil pravítko, nebyly sníženy moje rozlišovací schopnosti a já jej pak budu žalovat proto, že jeho stanovisko vedlo k nepodmíněnému omezení mojí svobody.
Mají-li barevní diagnostici v rukávu jiný posudek, pak nezbude, než aby rozhodl soud na základě dalších znaleckých posudků, které ovšem může protistrana opět zažalovat. Požádám o názor svoje právní konzultanty z řad mých bývalých žáků, které pravidelně zásobuji svými zážitky z praktického života prostého učitele ict.
Ani se nedivím, pokud ředitelé škol používají Barvičky jako evaluační nástroj. Požadavkům doby je učiněno zadost a ušetří jim to čas a námahu. Že o náklady na tuto taškařici pokrátí rozpočet školy na úkor jiných aktivit nemusí nikoho zajímat.
Vzhledem k tomu, že se údajně jedná o "diagnostickou metodu údajně vhodnou pro testování širokého spektra psychologických charakteristi" mohly by osoby, které byly tomuto testování podrobeni s tím, že se jedná o hodnocení vzdělávacího procesu, zvážit svoji žalobu na ty, kteří to zpunktovali, neboť si nejsem jist, jestli je zjišťování psychologických charakteristik běžným hodnotícím nástrojem. Další otázkou zůstává, kde jsou získané informace uloženy, kdo všechno k nim má přístup a jak se s nimi nakládá.
To se zas moji konzultanti zapotí, až se těmito skutečnostmi budou na seminářích v rámci svého studia zabývat.
Osobně jsem přesvědčem, bez ohledu na tento případ, že všechny inovátory a propagátory obdobných nových metod pro příští tisíciletí je třeba neodkladně nakopat do prdele, protože svoje kreténské experimenty provádějí na dětech, které se vesměs nemohou bránit. Že na to kývnou zpitomělí učitelé, je jejich věc a dobře nám tak.
Upřímně řečeno, na zmíněný boj o peníze doplácejí jedině školy, kterým žádná instituce v rezortu školství není schopna garantovat kvalitu užívaných diagnostických nástrojů.
Nesporným faktem ovšem je, že jména zmíněná na webu www.ocotadyjde.cz (Zapletalová, Zapletal, ale i sběrač funkcí Štech) nejsou žádnou zárukou vědeckého oponentního posudku, protože ani jediná figura z této Svaté Trojice nikdy žádný test či diagnostický nástroj nevymyslela. Jsou to bez výjimky sběrači funkcí a drobků ze stolu ministerstva školství.
Výjimku snad tvoří pan doktor Mertin a doktor Urbánek, kteří obdobně nikdy nic v psychodiagnostice nespáchali, ale nesporně vědí, o čem hovoří.
Uprimne receno, na to, aby laborant stanovil nutricni hodnotu potraviny, nemusi byt jeste Pohlreich nebo Babica.
Sedych
Každá diagnostika je tak "přesná a ostrá" jak kvalitní je člověk, který s ní pracuje. Diagnostika dává data, informace poskytuje člověk. Bez vnitřní zkušenosti nepoznáte ani letní formu babočky síťkované. Uvidíte, že se jen něco mihlo.
Je to jako s evaluací. Buď v rozmanitých zjištěních uvidíte hodnotu a víte, že je hodnota, nebo ji jen projikujete. Zásadní je, že se s výstupy zpětníé vazby, které procházejí papírovou cestou, nakonec nepracuje. Takže teprve pak, je to všechno nanic. Je to stejné, jako kyž se podíváte do zrcadla a nakonec si vezmete staré ponožky.
To, že ve školách vlastně není čas na zpětnou vazbu, působí velké ztráty v učení a v chuti učit se. Bez zpětné vazby není rozvoj, není seberegulace, není svědomí. V prostředí kde tohle všechno pokulhává pak můžete vytasit jakoukoli diagnostiku. Zůstane totiž jen u diagnózy.
A tohle všechno je jen ukázka podivného konkurenčního boje, ..
Předcházejícímu sdělení moc nerozumím, což nemusí být chybou autora.
Nevím, jestli se tu rozlišuje diagnostika jako proces od diagnostické metody, vyhodnocení získaní dat od uplatnění učiněných závěrů.
Kvalita diagnostiky závislá na kvalitě diagnostika mi připomíná způsob stanovení počtu neplatných podpisů na petičních arších podpory prezidentského uchazeče, který byl věcí právního názoru příslušného odboru na ministerstvu vnitra.
má-li to být projevem konkurenčního boje, pak v souladu s duchem výše uvedené námitky kluka ušatého Sedycha, se ptám, co může být podivně konkurenčního na výtce dietologa vůči prodavači hamburgerů.
To, že synátor paní doktorky Zapletalové taky "dělá do testů", je docela roztomilá pikantérie typická pro české poměry.
Vezmeme-li v úvahu, že pan profesor Štech je ještě k tomu ve velmi úzkém vztahu k paní doktorce Zapletalové, naskýtá se řada zajímavých otázek.
Je to vlastně taková regulérní malá bojová jednotka.
Hezky to chlapci z DAP na svém webu zmapovali. UPA v čele s panem profesorem Štechem bude mít u soudu asi dost velké problémy obhájit všechny své podpásovky vůči firmě DAP. A to je ještě pan doktor Mertin předsedou etické komise:-)
Teda být tvůrcem nějakého testu, asi by mne dost iritovalo, aby můj výtvor posuzovali takoví amatéři jako je paní doktor Zapletalová nebo prof. Štech. Pedagogický psycholog - co je sakra za povolání? Kde může takový zoufalec dělat? Jedině snad na Pedagogické fakultě UK, kde poučuje vyjevené studenty o pedagogické psychodiagnostice, které se nikdy nevěnoval.
Jeden předřečník měl pravdu. Opravdu jsem od těch lidí na internetu nic nenašel.
Jsou to ale poměry v našem školství! Který zoufalec tyhle lidi vůbec do komise posuzující psychodiagnostické metody ve školství vybral?
Na internetu koukám a přímo čumím. Paní doktorka Zapletalová má vedle své oficiální činnosti v NÚV i živnostenský list.
To se to pak podniká s informacemi ze státní sféry, že?
Nechápu, proč nejsou v komisi pro posuzování psychodiagnostických metod ve školství nějaké skutečné kapacity?
Třeba pan profesor Smékal, doc. Černý, nebo doc. Mareš z Hradce Králové, kteří skutečně něco vytvořili a v psychodiagnostice jsou pojmem.
Proč tam jsou na druhé straně takoví smetáci, kteří nikdy nikdy nic nevytvořili?
Barvy života jsou vskutku šarlatánská metoda. Zkoušel jsem je 2x a vždy s rozdílným výsledkem. Za oněch 40 000,- Kč, které vybalila naše škola, to opravdu nestálo. Stále se "divím", že někteří zastánci, kteří tomuto věří, ještě nevyhráli první cenu ve sportce nebo někde jinde.
Je-li to šarlatánská metoda, a asi opravdu je, jak je možné, že firma dostala akreditaci MŠMT ČR a požehnání PhDr. Jany Zapletalové, co by ředitelky IPPP ČR a členky komise posuzující užívání psychodiagnostických metod ve školství?
Je to také asi pěkná šamanka, co teprve po dvou letech "prozřela".
"Upřímně řečeno, na zmíněný boj o peníze doplácejí jedině školy, kterým žádná instituce v rezortu školství není schopna garantovat kvalitu užívaných diagnostických nástrojů."
Upřímě řečeno, školy doplácejí především na to, že ředitelé nemají špetku zdravého selského rozumu.
Plosne pouzivani nastroje pro testovani sirokeho spektra psychologickych charakteristik deti i dospelych pod zaminkou autoevaluace skoly povazuji za nezakonne zneuziti pravomoci reditelem skoly.
To uz muzeme vsichni rovnou na detektory lzi, nebo si instalovat kamery a mikrofony do kazde ucebny pro autoevaluaci v realnem case a archivovat pro pozdejsi autobuseraci. Slysel jsem o nestastnikovi, ktery radsi neustale nahrava sam sebe, aby pripadne mohl celit lzim a pomluvam.
Jsem presvedcen, ze organy cinne v trestnim rizeni musi neprodlenne zacit konat.
Sedych
Psychičnem to počíná a fyzičnem končí. Vy snad nemáte závodního lékaře? Už vidím, jak v rámci nějakého dobročinného testovacího projektu nám po chodbách školy rozvěsí rentgenové snímky, třeba mého levého kyčle, zvícího stupně 4 artrózy. Na chodbě do tělocvičny by mohly viset pro výstrahu rentgenové snímky našich skoliozovitých osmáků nebo zlomeniny končetin z lyžařskéhu kurzu. Inu výchovně se dá zdůvodnit ledacos.
Naopak pracovníci Výskumného ústavu detskej psychológie a patopsychológie na Slovensku mají zájem o ověření validity a standardizaci celé metody: „V záujme inovácie palety psychodiagnostických metodík využívaných v praxi zariadení výchovného poradenstva a prevencie má VÚDPaP záujem uskutočniť štandardizáciu, validizáciu metodiky „Barvy života“ na slovenskej populácii v rámci pripravovaného Národného projektu „Komplexný poradenský systém prevencie a ovplyvňovania sociálno-patologických javov v školskom prostredí
http://cs.wikipedia.org/wiki/Barvy_%C5%BEivota
VÚDPaP v Bratislavě ovšem nejsou žádní amatéři. Celá desetiletí je to vrcholové pracoviště, které nemá v České republice srovnatelného partnera.
Stanovisko komisie menovanej riaditeľom VÚDPaP
k metodike „Barvy života“
Diagnosticko-intervenčný systém Barvy života je založený na teoretickom synkretizme, ktorý je vedecky neoverený; príslušná teória nebola nikdy publikovaná. Napriek tomu s ním existujú mnohoročné praktické skúsenosti. Neexistujú, resp. neboli doložené údaje o psychometrických parametroch. Diagnostika je založená na netradičnom princípe, ktorý treba overiť. Metodiku treba validizovať vo vzťahu k jednotlivým problémom, ktoré sľubuje diagnostikovať, a overiť jej reliabilitu. Výsledky musia byť publikované a prejsť
recenzným pokračovaním. Až po splnení týchto podmienok môže byť odporúčaná ako platný psychodiagnostický nástroj.
Podpísaní:
Doc. PhDr. Vladimír Dočkal, CSc., VÚDPaP
Mgr. Lucia Adamovová, PhD., ÚEPsSAV
PhDr. Ľ. Páleník, CSc., riaditeľ VÚDPaP
PhDr. Štefan Matula, PhD., VÚDPaP
PhDr. Darina Lepeňová, VÚDPaP
On line testování – stanovisko ČAPPO
„Česká asociace psychologů práce a organizace varuje uživatele psychologických služeb před užíváním izolovaných metod pro posuzování psychické pracovní
způsobilosti a poradenská rozhodnutí, které se stále objevují v nabídkách různých agentur a slibují, co nelze těmito metodami objektivně zjistit.“
http://psychologieprace.cz/novinky/
Barvy života, Worktest a další
Copak základní školy jsou diagnostické ústavy? Už?
Nejen zakladni skoly.
A diagnostikovany nejsou jen zaci.
Sedych
Nám ve škole bylo sděleno, že tato metoda bude jedním z podkladů při procesů snižování počtu pedagogických pracovníků. Školu tato "autoevaluace" stála 48 000,- Kč z peněz daňových poplatníků.
Dyť to říkám. Současní ředitelé nemají špetku selského rozumu.
Většinou jsou to bývalí zástupci, kteří si nechali bez bázně a ostychu zaplatit ředitelské specializační školení z DVVP, čož bylo jediné čím měli při konkurzech navrch nad podle mne daleko schopnějšími lidmi.
Nejake skoleni vumlovske kvality neni ani zastupnym kriteriem pro ustaveni kohokoli do jakekoli funkce. Kvalita dosazeneho se odviji vzdy od kvality dosazujiciho.
Kruh se uzavira,
hnup hnupa si vybira.
Na vsech urovnich
plnime si brich.
Sedych
Tady z většiny příspěvků mi vyplývá, že hodnotitelé si neuvědomují, že nerozumí psychologii, ale chtějí vše komentovat. Jestliže se něco odehrává v rovině edukace, přirozeně to má svůj dopad i v rovině psychické. Ta je často čitelná i pro nepsychology, bez diagnostických nástrojů. Vlastně do škol by lidé bez této přirozené výbavy (empatického vhledu a zájmu o člověka, jako osobnost) ani neměli nastupovat. To, že je ve školách potřeba podobné diagnostiky ve smyslu zpětné vazby je způsobeno např. "empatickou slepotou" k různým jevům, které nejsou učivem, ale projevem člověka. Pak je na řadě zpětná vazba, která má diagnostický účel. Problém je, že neříká, jak to napravit a s kritickými výstupy se těžko pracuje dál.
Když učitelé nejsou vybaveni vhodnými psychologickými dovednostmi a když použijí nějaký nastrčený diagnostický test, pak věří, že výsledek je přesný, podle toho jak ho byli schopni přečíst, nebo co jim kdo, k tomu řekl. Nebo je vadný, podle toho jak ho "nedoporučily" tzv. autority.
Dovednost používat zpětnou vazbu začíná tím, že si učitel sám zkonstruuje nějaký zpětnovazební nástroj (nemyslím testovací) a vyzkouší si ho. Když jeho dovednost postupně naroste a díky ní uvidí věci, které dříve neviděl, pak ho nerozkýve ani žádné "konkurenční bububu". Když se učitelé za celou dobu jen zřídka sami setkávali se zpětnou vazbou, která má korektivní smysl, pak ji neumí použít ani směrem k žákům tak, aby jim výstupy napověděly jak dál. Chce to čas a střídmost, aby školy nepodléhaly "módním vibracím" včetně "poplašných oznámení" tohoto typu.
Prosím máte představu, kolik těchhle "emapticky slepých" a hluchých je mezi učitelstvem? Existuje nástroj, který by to změřil - nebo si to jen někdo myslí?
Domnívám se, že nejlepší zpětnovazební nástroj je zavolat si žáka k rozhovoru mezi čtyřma očima, pokud za vámi sám nezajde, což se mi stává často. Mám zkušenost, že se rozpovídá, a velmi rád, ovšem většinou o svých mimoškolních problémech, a že jsou mnohdy docela velké. Tak nevím, jestli by se ty psycho nástroje neměly používat spíše - nebo aspoň také - vůči rodičům. Tam ta psychologie občas hodně selhává.
Po těch letech pedagogického procesování jsem ochoten směrem k žákům zveřejnit pouze a jen svoje stanovisko k míře souladu jimi odvedené práce se zadáním.
Svoje osobní postřehy z oblasti psychologické, které se promítají i do mých zkompetentňovacích postupů, si zásadně, ale naprosto zásadně nechávám pro sebe. Činit o dítěti soudy dokonce veřejně spadá snad jen do kompetence boží. A té jsme, zaplaťpámbu, poměrně dost ukradeni.
Kdyby po mně někdo chtěl nějaké konkrétní hodnotící pindy, mohl by to být důvod k ukončení mojí psychoanalytické kariéry.
Před lety jsem se v rámci výuky spredšítových aktivit zabýval modelovými příklady v oblasti statistického šetření. Napadlo mne posbírat pro zajímavost nějaká data tam, kde to všichni známe, to jest nejlépe přímo ve studijních skupinách. Ani náznakem se nezmíním, co bylo podstatou a jak se informace zpracovávaly, protože to, co z toho vypadlo, bylo tak do hloubky jdoucí a tak strašlivě skutečnosti odpovídající, že jsem pak jednomu každému žáku jen na jeho požádání sdělil radši jen případná pozitiva.
Nakonec z takto pojatého praktického příkladu pro výuku nic nebylo a všechny podklady jsem zlikvidoval a všechno zapomněl tak důkladně, že už si vlastně ani nepamatuji, že jsem kdy něco takového podnikl.
Že by se touto otázkou měly s naprostou vážností zabývat odpovědní orgánové, v tom s tím klukem ušatým, Sedychem, souhlasím. Protože to pokusničení kdejakého mimo obor psychologie otitulovaného a do nějaké funkce ustaveného paka je mnohdy do nebe volající.
Zajímalo by mne, co na to říkají takové kapacity, jako je třeba profesor Höschl a další.
Paráda.
Konečně ta z hlediska odborného naprostá kravina, zvaná Barvy života, nese za státní peníze, které do ní z našich daní různí neumětelové a vykukové nasypalí, alespoň nějaký užitek.
A to ten, že se v nynější hádanici o to, kdo nemá odbornou pravdu i když ji má, protože je podvodník a lump, konečně o spoustě lidí z ministerstva, různých ústavů a možná i ze škol dozvíme, jaké všechny "bokovky", "malé domů" a podobné kulišárny vedle svých odborných aktivit provozují.
Abychom se bezpečně zbavili posledních zbývajících iluzí.
I při krasobruslení je obvyklé, že do hodnotící komise jsou nominováni vysloužilí špičkoví krasobruslaři a krasobruslařky. Nejinak tomu musí být i při posuzování testů.
Ti současní krasobruslaři (Zapletalová, Štech, Mertin) buď neumějí ani bruslit, nebo mají staré "šlajfky".
Je to skandál nejen MŠMT, ale i akademické obce.
Okomentovat