Česká škola: Scio: Výběr ze zpráv, novinek, zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů

Výzkumné oddělení společnosti Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů. Z témat vybíráme: měsíční zpráva OECD, projekt Matematika planety Země 2013, projekt Minerva.

Březnová měsíční zpráva OECD „PISA in Focus“ se zabývá hodnocením známkami v zemích OECD a vlivem známek na motivaci studentů a jejich další očekávání ve vzdělávací dráze a v životě. Pozornost je věnována také tomu, jak efektivní jsou známky pro možné vyrovnání sociálně ekonomických nerovností mezi žáky a pro jejich motivaci k dalšímu učení. Zpráva přináší zjištění, že učitelé kromě vzdělávacích výsledků hodnotí také postoje, dovednosti a návyky, což přispívá k velké nevyrovnanosti v známkování a např. na Slovensku, v Polsku a v Lotyšsku hodnocení žákových návyků, zapojení, rodinného zázemí mění výslednou známku více než o třetinu. Učitelé mají tendenci dávat za stejný výkon lepší známky dívkám a žákům s dobrým sociálně ekonomickým zázemím než chlapcům a žákům ze znevýhodněného prostředí (obdobná zjištění viz zpráva Scio). V 95 % škol ve zkoumaných zemích slouží studentům známky jako zpětná vazba, jak uspěli v testech, projektových úkolech a dalších zadáních. Zpráva poukazuje na to, že systémy známek jsou velmi odlišné v různých zemích, ale někde i v rámci jednoho školského systému. Pro systémy v Rakousku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku a Slovensku je charakteristické, že mají pouze jednu možnost, jak označit neúspěch v testu nebo u zkoušky, takže žáci nevědí, jestli neuspěli o jednu nebo deset špatných odpovědí. Menší počet hodnoticích stupňů a vyjádření jako „dostatečné“, „dobré“, „velmi dobré“ a „výborné“ pokládají analytici za vhodnější pro přesnější ohodnocení výkonu žáků. Podle zprávy by v hodnoticích systémech měla být možnost pro známkování přístupu k učení a snahy, což by přispělo k motivaci žáků. Česká republika se tohoto šetření nezúčastnila. Zpráva je zpracována na základě výsledků dotazníku Educational Career Questionnaire, který byl součástí testování PISA v roce 2009. (963)
Pod patronací UNESCO a za účasti více než 130 akademických institucí a odborných společností byl zahájen celoroční projekt Matematika planety Země 2013 (Mathematics of Planet Earth 2013). Cílem projektu je ukázat, jak může být matematika užitečná při řešení reálných problémů současného světa. Všechny zúčastněné organizace zaměřují své aktivity na to, jak lze s využitím teoretických odborných znalostí v matematice přistupovat k tématům, jako je např. ekologie, biodiverzita, dopravní a komunikační systémy, přírodní zdroje apod. Pro školy jsou připravovány vzdělávací materiály (např. zde), pro veřejnost jsou pořádány výstavy a přednášky. (964)
S vývojem vědeckých poznatků a rychlým tempem změn v současném světě nabývá stále větší důležitosti nejen učení, ale i odnaučování se (zastaralých poznatků, překonaných postupů apod.). Obdobně platí potřeba odnaučování se (unlearn) i pro sféru vzdělávání. Autor článku vidí, že se učitelé odnaučují překonané postupy např. v následujícím: používají hodnocení ve třídě nejen jako měřítko naučeného, zabývají se motivací žáků s využitím nejnovějších poznatků, zapojují do výuky metakognitivní aspekty, uvědomují si, že nejsou jediným zdrojem informací, uvědomují si, že žáci nejsou jen nádobami k naplnění informacemi, ale že je třeba je vychovat jako jedince schopné kritického myšlení, spolupráce (kolaborace) a tvořivosti (co ještě by se učitelé měli odnaučit zde). Odnaučování však vyžaduje zejména zásadní změnu v myšlení: 1. být si vědom vlastní omylnosti, 2. chybovat, 3. spolupracovat a být otevřen jiným názorům a myšlenkám, 4. myslet kriticky a zvažovat vlastní utvořené představy, 5. ocitnout se „v cizí kůži“, 6. přestat uvažovat jako „já“ a začít myslet jako „my“, 7. vytrvale jít za vlastní myšlenkou i s rizikem, že budu považován za hlupáka a budu zahanben, 8. překonat povrchní myšlení a věnovat se problémům do hloubky. (965)
Na konferenci Learning Solutions 2013, která se konala minulý týden na Floridě, M. Rosenberg ve svém příspěvku hovořil o strategii pro další rozvíjení e-learningu a poukázal na devět hlavních posunů či trendů ve vzdělávání, které je třeba sledovat: 1. od e-learningu k e-práci – stále větší část učení bude probíhat mimo školní třídu, učební a pracovní prostředí se prolínají, učení probíhá kdekoli a kdykoli, 2. od nedostatku informací k jejich nadbytku – učící se jedinci chtějí každý jít svou cestou, protože se každý učí jiným tempem a má odlišné zájmy, 3. od cílové skupiny k blízkosti v kyberprostoru – je třeba vytvářet specifický obsah pro každého jednotlivce, 4. od kurzů k aplikacím – kurzy nefungují na mobilních zařízeních a učící se chtějí vedení a podporu, aplikace, které jsou rychlé a specializované a zjednodušují úkol, 5. od známek ke zkušenostem – menší důraz na to, jakou známku jedinec dostal, a větší na to, co umí, nebo také posun od vysvědčení k portfoliu, 6. od „uč mě“ k „veď mě“ – role učitele se mění, spočívá méně v přednáškách a více ve vedení ke kritickému myšlení a spolupráci při řešení problémů, větší důraz je kladen na neformální přístupy, jako je koučování a mentorování, 7. od katalogu kurzů k základům vědění – učící se nezajímá nabídka, ale skutečná odbornost, 8. od tvorby obsahu ke kurátorství – z nabídky informací je třeba umět vybírat a informace organizovat, 9. od tlaku k tahu – učící se jedinec se vyvíjí a sám si „vytahuje“ požadovaný obsah podle své potřeby, menší důraz je kladen na výuku a větší na kolaborativní učení (viz také 10 doporučení pro školu 21. století podle IDEO, zde). (966)
Nezisková organizace GlassLab pracuje na vývoji vzdělávací videohry SimCityEDU, která využívá tématu oblíbené hry SimCity, ale je určena pro využití ve výuce předmětů STEM pro 6. ročník. Vývoj hry je založen na výsledcích výzkumu vedeného MacArthurovou nadací, podle kterých hraní her zahrnuje stejné principy jako formativní hodnocení – průběžná kontrola porozumění a postup ke složitějším úkolům. Hra by měla být k dispozici v září tohoto roku a do škol se dostane teprve poté, co její vzdělávací přínos zhodnotí nezávislá nezisková výzkumná instituce SRI International. Vzdělávací verze SimCityEDU bude učitelům k dispozici zdarma, ale nenabízí otevřené možnosti originálního SimCity. Někteří pedagogové nesouhlasí se zapojením hodnocení do her, protože hra má být prostředím pro hravost a experimentování.a966 (967)
Australská federální vláda zveřejnila plán na reformu přípravy nových učitelů, který zahrnuje mimo jiné přísnější kritéria pro přijetí ke studiu, testy z čtenářské a matematické gramotnosti a emoční inteligence jako podmínku pro absolvování studia a dostatečnou učitelskou praxi během studia. Emoční inteligence, která bývá obecně definována jako dovednost rozpoznat, zvládat a kontrolovat pocity a city, je pro učitele velmi důležitá. Psychologové však upozorňují na to, že emoční inteligenci není snadné změřit a že příprava učitelů by se měla spíše zaměřit na pěstování konkrétních emočních dovedností, jako je odolnost, optimismus a schopnost přizpůsobit se změnám. (968)
Cílem projektu Minerva je vytvořit virtuální univerzitu, která by nabízela vysoce kvalitní vzdělávání za cenu poloviční než v nejlepších kamenných univerzitách. Výuka bude probíhat prostřednictvím videa a počet studentů ve třídě bude omezen na 25. Studenti mohou žít kdekoli, nejlépe každý semestr v jiném velkoměstě, mohou také žít blízko sebe a tvořit tak studentskou komunitu. Kurikulum nebude založeno na tradičních školních předmětech, ale na čtyřech základních dovednostech: kritické myšlení, využití dat, porozumění komplexním systémům a efektivní komunikace. Projekt se odlišuje od masově otevřených online kurzů tím, že počet studentů je omezen, za studium se platí, slibuje získání elitního vzdělání. Tento způsob virtuálního studia může být přitažlivý pro studenty, kteří usilovali o přijetí na prestižní univerzity, a neuspěli. Minerva by měla první řádnou třídu otevřít v roce 2015. Minerva možná představuje nový model pro budoucí elitní terciární vzdělávání. (969)
V Kalifornii se minulý týden projednával návrh zákona, podle kterého by soukromé univerzity byly povinné udělit studentům kredit za absolvování online kurzu, poskytovaného externím dodavatelem. Tento krok by měl pomoci studentům, kteří nejsou přijati do řádných kurzů, aby přesto mohli kurzy splnit. Všeobecné kurzy jsou často přeplněné, ale student z nich musí získat kredit, aby mohl uzavřít studium. Doba studia se tak prodlužuje a prodražuje, což je jeden z důvodů, proč mnoho studentů není schopno dostudovat v předpokládané době čtyř let. Panel tvořený zástupci kalifornských univerzit určí 50 všeobecných úvodních kurzů, které jsou přeplněny, a vybere z nabídky poskytovatelů takové, za které bude možné získat kredit. Podmínkou pro získání kreditu z takového kurzu je, že řádný kurz v domovské univerzitě je přeplněn a že univerzita nenabízí online verzi. Kritika navrhovaného zákona poukazuje na to, že vyhovuje především zájmům poskytovatelů kurzů (např. zde), a na pochybnosti o kvalitě kurzů. Některé univerzity plánují nabízet vlastní online úvodní kurzy. (970)
Sir M. Barber, který působil jako poradce pro vzdělávání T. Blaira a nyní je hlavním poradcem pro vzdělávání společnosti Pearson, vystoupil při příležitosti zveřejnění zprávy Institutu pro výzkum veřejné politiky (Institute for Public Policy Research) věnované změnám v terciárním vzdělávání. Ve svém projevu se vyslovil pro to, aby studenti měli možnost získat finance na studium kurzů podle své volby, ne nutně v jedné instituci, dokonce ne v jedné zemi. S rozvojem masově otevřených online kurzů si studenti mohou vybrat nejkvalitnější kurzy z jednotlivých univerzit a není důvod, proč by finance na studium měly směřovat k institucím, a ne přímo ke studentům. (971)