Přestože se odborníci shodují na tom, že slovní hodnocení je na rozdíl od klasického známkování pro žáky více motivující, dokáže jim poskytnout lepší zpětnou vazbu a zabývá se i hůře měřitelnými kvalitami žáka, není na českých školách stále příliš běžné. Měla by se tato situace změnit? A zlepší situaci na českých školách plošné testování žáků?
Z článku v EurAktiv.cz vybíráme:
Podle ředitele pražského Gymnázia Jana Keplera Jiřího Růžičky nejsou státní zkoušky na konci prvního a druhého stupně „dobrým nápadem, nicméně sofistikované testování na konci obou stupňů je velmi důležitá věc. Pokud se s ní bude zacházet správně, mohla by to být velmi dobrá zpětná vazba pro žáky i školy.“(...)
„Dlouho již mluvíme o modelu přijímacích zkoušek založených na jednotném testu, při kterém by si žáci mohli napsat pořadí mnoha škol, kam případně chtějí nastoupit a ‘systém‘ by je automaticky zařadil na nejvyšší volbu, kam se podle testu dostanou. Pohodlné a nestresující pro žáky, velké ulehčení proti současnému nepřehlednému a komplikovanému systému pro školy a motivace pro to, dělat zkoušky na konci druhého stupně,“ řekl Růžička EurActivu.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
15 komentářů:
Prafrazuji: "Neni dobry napad zajimat se o vysledky nasi prace"
A pozadavek na doplneni "elektronickych" testu o elektronicky netestovatelne ...
Dotyční "odborníci" viděli žáky naposledy v době, kdy ještě chodili do školy. Fakticky učím na 2.stupni okolo 200 žáků. Na průmyslovce okolo 100. To abych již dnes začal psát slovní hodnocení. Do konce roku je již kousek. Zamyslel se někdo z těchto odborníků nad tím, že napsání těchto slovních hodnocení představuje knihu o nejméně 200 stránkách? A to dvakrát za rok. Zbude potom učitelům vůbec čas a energie na přípravu hodin, vlastní vyučování,...? Ignorant
Většina rodičů si dnes myslí, že známka je aritmetickým průměrem známek dílčích a to i přes to, že jim často citujeme z klasifikačního řádu. Proto se obáváme dávat motivační známky za snahu a píli, protože mohou být použity proti nám. Učím mnohem méně žáků než kolega Ignorant, přesto si jako učitel ICT jistě najdu cestičku, jak psaní zbytečných slohových cvičení zautomatizovat. V dávné historii jsem byl první i poslední, kdo musel sepisovat výstupní hodnocení pro žáky devátých tříd. Neví někdo, kde sehnat mašinku z Jáchyme, hoď ho do stroje? A pokud nás k tomu "autority" doženou. To pak teprve bude balancování na okraji propasti. Jaká slovíčka si přejete, milostivá paní? Mohu to tak nechat, pane velkopodnikateli? Už mne drží nad vodou jen to, že Ámos to měl stokrát horší. Inu konec temného středověku.
U nás žádní odborníci už dvacet čtaři let nejsou, jenom kazisvěti.
Asi bychom se měli zamyslet nad tím, komu a co vysvědčením chceme sdělit. Žákům? Rodičům? A co se mají nebo chtějí dovědět? Řekne jim to známka? Co znamená trojka?
Jenom, aby rodiče po přečtení skutečně objektivně a spravedlivě napsaných slovních hodnoceních na svá dítka nelezli kanály. Ono to pořádně bez obalu napsané slovní hodnocení může být docela brutální.
"to pořádně bez obalu napsané slovní hodnocení může být docela brutální."
Toho bych se až tak nebála. Při současném trendu lezení rodičům někam z důvodu záchrany vlastního života, se brzy obejdeme se třemi formulacemi:
žák je geniální
žák zatím není zcela geniální, ale bude-li se nadále snažit, jistě se jím stane
má nepatrné mezery ve vzdělání, ale bude-li se jeho vyučující více snažit, jistě z žáčka do konce školní docházky bude génius
30. března 2013 20:00
Nic ve zlém, ale žáky nelze přijímat na SŠ pomocí slovního hodnocení. Ono se stejně musí převést na známku (chudák vystresovaný žák). Evidentně učíte na prvním stupni. Na druhém stupni při počtu žáků ve třídě okolo 30 a na SŠ o témž počtu naprosto nerealizovatelné. Vezměte si 3 aprobační předměty v šesti třídách. Prostě se propíšete k smrti. Ostatně i jako rodič jsem proti. Pokud se svému dítěti na prvním stupni rodič věnuje, tak perfektně ví, jak na tom jeho dítě je, co umí a co neumí. Nepotřebuji k tomu sdělení "Pepíček nezná násobilku a tudíž neumí dělit".
Obyčejná učitelko, trojka znamená dobře. Význam ostatních známek najdete na zadní straně ročníkových vysvědčení.
Osobně bych místo známek zavedl procentuální hodnocení (pro žáky na 1. stupni bodování do 100). Skončila by éra lepších a horších jedniček, vždyť rozdíl mezi 2+ a 2- je skoro celý stupeň. Při své výuce používám systém Moodle a tam právě procentuální hodnocení je skoro geniálně použitelné. Počítá se vážený průměr a žák neustále ví, jak na tom je. A lepší známka znamená více procent do hodnocení, čímž se stírá výše uvedená nerovnost známek.
Ono kdysi dobře bylo za 2, 3 bylo dostatečně a 4 bylo sotva dostatečně, což by znalostem našich dnešních miláčků odpovídalo trefněji.
Klasifikace 'dobra' znamena, ze zak plni pracovni ukoly v souhrnu na najhure padesat procent.
Jako kdyz kuchar nedopece maso, automechanik vymeni zapalovaci svicky, ale nedoleje brzdovou kapalinu, chirurg vyoperuje ledvinu, ale tu zdravou.
Sedych
Mám dojem, že pro naprostou většinu žactva by se mohly stupně výborně a velmi dobře zrušit. A nebo rovnou nechat jen "něco se naučil" a "nic se nenaučil, do školy docházel jen jíst, pít a zlobit"
vždyť rozdíl mezi 2+ a 2- je skoro celý stupeň
Kolego nic ve zlém, jak hledám, tak hledám, ale v klasifikačním řádu nic takového není. A což takhle -2 a +2?
Tak jaké byly dnes známky ve škole Pepíčku? - Z čeniny mám 85 ale z matiky jenom 35,2. A mami, co jsou to procenta? Paní učitelka říkala, že je budeme dostávat na druhém stupni?
Kolegové, přestaňme už blbnout. Každý vyučující ví, že pětistupňová škála pro běžné hodnocení nestačí a minimálně pro sebe si poznamenává ještě i mínusy a plusy. Ale to neznamená, že musíme překopávat zaběhnutý systém. Myslím, že máme důležitější problémy k řešení, nežli vážené průměry a generátory slovních hodnocení.
Okomentovat