Možná to byl úporný déšť a temně šedé mraky blížící se bouře, co přispělo k tomu, jaká slova správce školního okrsku zvolil. Poslední měsíc strávil zkoumáním zavádění programů „jeden počítač/tablet na jednoho žáka“ v různých školních okrscích, při tom, co se snažil rozhodnout, jestli by se jeho vlastní okrsek měl zavázat k ohromným výdajům, který by zavedení programu „jeden-na-jednoho“ vyžadovalo, v době, kdy prostředků ubývá. Zkušenosti z návštěv byly jednoznačné a rozhodně ne povzbudivé.
Z článku Alana Novembera v překladu Lukáše Hendé Djakoualno v Scio.cz vybíráme:
Ironie mnoha programů jeden-na-jednoho spočívá v přesahu určitých opatření, která brání žákům v tom, aby se podíleli na mocných vzdělávacích postupech, jako je publikování jejich práce pro globální publikum. V době snižujících se prostředků v mnoha školách je zcela zásadní vypracovat vizi, že dát každému žáku digitální přístroj musí vést k výsledkům, jež překonají hranice, kterých můžeme dosáhnout jen s papírem. V opačném případě se raději držme toho původního programu jeden-na-jednoho: jedna tužka č. 2 na žáka.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
21 komentářů:
Jo jeden tablet na žáka? Vždyť nemáme na trhu, kromě deset let starých terasof´táckých proramů, žádné solidní výukové aplikace! Tablety to vážně nevytrhnou, je to jako bychom žákům koupili nébl aktovky za deset tisíc, ale už jim ve škole nedali žádné učebnice.
A ještě jinak. Víte, co z hrůzu zažívají kantoři na základních školách, ve kterých se nechali nachytat na wifi připojení? S děckama se absolutně nedá domluvit, leda zabavovat mobily na začátku hodiny a to se zas nelíbí rodičům.
Ten předchozí anonymní příspěvek přesně vystihuje situaci, která nastane, jakmile do škol proniknou technologie, které nebudou učitelé umět využít. Možná někteří dají přednost budování skanzenu izolovaného od okolního světa uvnitř školy. Jak nám za něco takového jednou naši žáci neschopní mezinárodní konkurence poděkují, to je ale otázka?
November je mimochodem i můj oblíbenec a mohu to dokázat:
Škola jako digitální vzdělávací farma
Co má být náplní výuky, ale často není?
Nechte si to od cesty, vemte si na rok volno a bezte na zakladku ucit - naplno, ne si zkouset sem tam hodinku a ony vas ty skanzeny prejdou.
Zjistite, ze na zakladkach je to o necem jinem.
pn
Pane Brdičko, hluboce s Vámi nesouhlasím. Mám kolem sebe většinu schopných učitelů na základce, ti potí krev tváří v tvář 30 dětem ve třídě, práce jen přibývá, peněz podle výplatních pásek jen ubývá, doslova. Ty "skanzeny" si nechte od cesty. Mimochodem, já bych model 1 na 1 přivítal. Ještě donedávna to byla meta /podle didaktiků informatiky/ ... Učitel ZŠ s mnohaletou praxí
Zatímco vy se mnou nesouhlasíte, já s vámi ano. Rozumím vám. Mohu jen konstatovat, že to není vaše chyba. Tím, že mi budete předhazovat, jak se mám skvěle, že nemusím učit na základce, ale problém nevyřešíme.
Tim, ze na zakladce neucite, nevite, ze "jeden tablet na zaka" NENI skutecny problem.
Vy mi pripadnete jako doktor, ktery se pacientovi se zlomenou nohou snazi ucesat pesinku.
pn
Tady je krásně vidět v diskuzi, co je slabinou současné školy. Jsou to nedostatečné kompetence učitelů v oblasti IT, kdy se jim poskytnutá technologie nestává nástrojem pomoci, ale protivníkem, proti kterému bojují jak dělníci v Ringhofferově továrně. Takhle se brzo dostaneme na čelo, ale balkánského školství. A víte přece, že Chládek chce u nás rozprostřít Finlandii!
Videt to samozrejme neni,
mam svuj vlastni tablet, pouzivam it naprosto bezne, mam IT vystudovanou a delam spravce site.
Muj nepritel technika (jakakoliv) rozhodne neni.
Jenom vidim, ze problem nasich zakladnich skol neni v poctu tabletu, ale uplne nekde jinde, zcela mimo oblasti IT.
pn
Bylo by dobré vyjasnit si pojmy.
1. Používání soukromých prostředků ICT ve škole ve formě notebooku, tabletu, smartphonu, musíme nejdříve ošetřit legislativně. Uvědomme si, že jde často o drahá zařízení, přičemž je využívají nedospělí jedinci, za které je škola právně zodpovědná. Když žákovi ukradnou v šatně notebook, budou se rodiče pravděpodobně domáhat náhrady škody.
Jak bude posuzovat inspekce a BOZ situaci, kdy žák o přestávce zakopne o napájecí kabel vedoucí přes uličku ze zásuvky k lavici?
Odpovědnost platí i opačně. Může žák zapojit elektrické zařízení, které neprošlo pravidelnou revizí do rozvodné sítě školy? Kdo bude zodpovědný za zavirování školní LAN?
Nedivte se proto, že mnohé školy si chtějí ušetřit problémy a tak formálně používání či nošení podobných zařízení do školy zakáží, i když je současně tolerují. (Koneckonců zakazovat dojíždějícímu žákovi přinést do školy mobil, je zjevná hloupost.)
Jistěže jde o alibismus, ale kdo se mu může při současném právním postavení školy divit.
2. Používání techniky během výuky musí být schváleno vyučujícím. Nevidím rozdíl mezi tabletem, na kterém žák brouzdá po internetu, MP3 přehrávačem či mobilem, na kterém si poslouchá hudbu, anebo notebookem, na kterém hraje hru, zatímco by měl rýsovat do sešitu sečnu kružnice. Nemalujme si tady fantaskní vidiny žáků, kteří při výuce brouzdají po síti, aby ověřili tvrzení vyučujícího na wikipedii. Takoví jedinci jsou v průměrné třídě možná dva. Zbytek bude na facebooku, anebo smažit on-line hry. Teoretiky, kteří na tomto místě chtějí básnit o tom, jak správný vyučující připraví hodinu tak, aby žáky výuka zaujala, mohou pouze vyzvat, ať to předvedou na běžné základce v průběhu jednoho školního roku. (Na jednu hodinu to umím taky.)
3. Cílené a záměrné využívání techniky ve výuce možné je. Ale nesouvisí to s nedostatečnými kompetencemi vyučujících. Až na pár výjimek většina učitelů umí zapnout počítač a spustit program. A nic více po nich ani nemá být primárně požadováno. Chtít, aby každý učitel vytvářel digitální učební materiály a připravoval multimediální šou do svých hodin je asi stejně reálná představa, jako že si běžný středoškolský biolog vezme svou videokameru a zajede si pro potřeby výuky do Austrálie natočit klokany a korálový útes. I za reálného socialismu se do škol sady diapozitivů a krátkých filmů na Super8 NAKUPOVALY. Proč by měl běžný učitel základky zadarmo a ve svém volném čase tvořit materiály, na kterých jinde pracují týmy profesionálů? Nebavíme se tu o
prezentaci v Powerpointu s
vloženým videem z youtube, ale o aplikacích schopných pracovat na různých platformách.
Dobrovolnou aktivitu je potřeba všemožně podporovat, ale ani po lékařích nikdo nechce, aby po odpolednách vyráběli doma skalpely a EKG.
4. Nečekejme od používání ICT ve škole automaticky všespasitelné zázraky. Z didaktického hlediska nevidím rozdíl mezi tím, jestli žákům zadání písemky promítnu na meotaru nebo na dataprojektoru. Jestli jim připravený text rozdám zkopírovaný na Xeroxu, anebo uvedu odkaz na pdf dokument na školním portále. Střílet na displeji emzáky bude vždycky větší zábava, nežli posunovat správná slovíčka k jejich českým ekvivalentům. A ani interaktivní tabule to nezmění.
Umím si představit interaktivní výukové hry, vzdělávací pořady na školním portálu propojené s on-line testováním.
Ale stejně tak si pořád myslím, že je lepší posadit žáka na otočnou židli s roztočeným kolem v ruce pro pochopení inerce, anebo sledovat nafukování balonku pod poklopem vývěvy naživo, nežli na videu.
Nějak jsem přestal chápat, o co se hádáme. Zcela zásadně nesouhlasím pouze s jediným zde uvedeným výrokem poste.restanteho: "Až na pár výjimek většina učitelů umí zapnout počítač a spustit program. A nic více po nich ani nemá být primárně požadováno."
To je přímo zásadní omyl. Dnešní učitel musí chápat roli technologií v kontextu doby, být síťově gramotný a (říkám to s plným vědomím toho, co to s vámi udělá) musí hrát roli v online vzdělávacím prostředí svých žáků. O 1:1 vůbec není řeči. To je prostě fakt!
pane Brdicko, ucitel musi dnes hlavne prezit...
pn
ad Bořivoj Brdička 13:02
Nemám pocit, že bychom se, alespoň my dva, dnes o něčem hádali.
O funkčnosti konceptu 1:1 nijak nepochybuji. Odlišnost našich náhledů vidím spíš v jakémsi "fázovém posunu". Zatímco pan profesor, jakožto učitel budoucích učitelů, "připravuje budoucnost", já patřím spíše k těm, kteří se "hrabou v prohnilé realitě současnosti".
I proto jsem, a přiznávám že záměrně, formuloval citovanou větu trochu provokativně.
Žijeme v přechodné době. Za pár let nikoho ani nenapadne, že by žáci neměli chodit do školy s vlastním tabletem. Ale současně odmítám dnes, teď hned, zlomit hůl nad skvělým učitelem hudební výchovy jen proto, že si s počítačem prostě nerozumí.
Od učitele dneška a tím spíše zítřka očekávám, že bude umět síťové technologie využívat, ale ne že je bude tvořit a programovat. Měl by být schopen vložit na požadované místo na stránce obrázek v režimu WYSIWYG, ale nikoli programovat html kód. A už vůbec by se neměl zabývat konverzí formátů videí a doinstalováním potřebných kodeků. Současné prostředky mají ještě hodně daleko k uživatelské přítulnosti, což mi potvrdí každý, kdo třeba jen zkusil vyrobit jednoduchý test v systému moodle.
Šlo mi o to, že i učitel má být UŽIVATELEM výukových technologií v tom nejlepším slova smyslu.
Z mnohých vyjádření politiků i jiných zodpovědných činitelů mám občas pocit, že prostě předpokládají jako samozřejmost, ba přímo jako povinnost učitele, že bude vlastním údernickým nasazením suplovat činnost profesionálů a zachraňovat vnuceným aktivismem tento těžce podfinancovaný resort.
Jedna věc je s partou žáků nadšených pro fyziku ve své soukromé dílně podomácku vyrábět Van de Graaffův generátor, ale něco zcela jiného je, chtít to systémově po všech učitelích fyziky.
Ta schopnost ovládat technologie, po níž volám, má na hony daleko k tvorbě webu pomocí HTML (i když i zde se pár značek hodí). U konverze videa bych si již tak jist nebyl. Jednou ze schopností, bez níž se dnes neobejde žádný učitel, je používat technologie k vlastní tvorbě, nejlépe formou vyprávění příběhů. Někdy vystačí s textem, ale bez videa se neobejde.
To hlavní je ale pedagogická schopnost používat technologie vhodným způsobem. Docela se divím, že se do mě nepustilo více učitelů, protože vývoj bohužel vede k nutnosti následovat žáky do virtuálních prostředí. Čili časová zátěž dále roste!
To BB.
Znovu opakuji: koncept 1:1 má smysl pouze v případě, že na našem trhu bude dostatek výukových aplikací.
A moje zkušenost? Terasoft, který jediný slušně použitelné aplikace dělal v roce 2003 s touto činností v podstatě skončil. To, co dělají ostatní má do solidních výukových aplikací většinou daleko. Jestli se hodláte ohánět možnostmi internetu, tak brzděte. Tam je akorát neucelený zmatek, ve kterém není jednoduché se zorientovat, a když chcete najít něco smasluplného dobře didakticky zpracovaného zrovna k učivu, které probíráte, nahledáte se a možná ani nenajdete.
Dokud se toto nezlepší bude nám to železo ve školách k ničemu. Realita je krutá. Slušný počet aplikací je pro 1. stupeň, pak už je to bída.
Proč by mělo být vše pokryté výukovými aplikacemi?
Víte, proč sem kromě pár ajťáků nepřispívají žádní učitelé ze základek? Nemá to smysl.
Pane Wagnere, Vašemu dotazu fakt nerozumím.
Zkuste mi, prosím Vás vysvětlit, k čemu bude žákovi např 2. stupně ZŠ tedy ten tablet či notebook ve škole v lavici, když v něm nebude mít výukové aplikace, když, jak jsem už napsal, na internetu toho smyluplně utříděného taky moc není, a na přímou práci s texty na netu žáci 2. stupně nemají, protože jsou složité a tudíž neodpovídají věkovým zvláštnostem žáků a tedy jejich schopnostem s nimi pracovat. Navíc šablony ukazují, že kantorů, kteří jsou schopni tvořit sami výukové materiály, aby byly obsahově správné a metodicky dobře zpracované je pomálu. Ono to totiž není tak jednoduché, jak to na první podled vypadá, protože ani mnohé učebnice nejsou po metodické stránce nic mos, a to je zřejmě dělali odborníci.
Já si např. využití tabletů v matematice na 2. stupni dovedu vcelku představit. Jenže, jaké mám možnosti? Program Matik 6-9 z roku raz dva, program Algebra z roku mínus jedna a pár didakt. Suma sumárum šestý sedmý ročník jakž takž pokrytý, osmý ročník bída, 9. ročník téměř nic. Na netu brajgl.
Doporučuji stáhnout si na iPady zdarma virtuální klaviaturu. Můžete se pak všichni učit hrát na klavír. Taky dobrý, ne?
"Víte, proč sem kromě pár ajťáků nepřispívají žádní učitelé ze základek? Nemá to smysl. "
Presne tak, ono pana Brdicku 99,9% ucitelu ZS nezna a maji jine starosti nez on.
On je takovy mimobezny vizionar.
pn
Nebudu vzpomínat na doby, kde se programovalo popocházením člověčenezlobsové figurky po šachovnici a brunátné pančitelky se v přetopené učebně věnovaly moderním technologiím tím, že vstřebávaly význam příznakových bitů procesoru i8080A.
Vzpomenu na dobu historicky nedávnou, kdy domácí počítač měla k dispozici necelá polovina mých žáků, s ojedinělým připojením na net, a kdy ve škole seděli dva u jednoho počítače (jeden rok dokonce i dva a půl maturanta) a v odpoledních hodinách čekali, až se místo v učebně uvolní.
Děvčata, která pak studovala práva nebo medicínu, si bez problémů dokázala zapamatovat odborné pojmy, pochopit odpovídající postupy, analyzovat problém, hledat a zdůvodnit řešení, posoudit správnost výsledku a hlavně dokázala tvůrčím způsobem zadání rozvinout mnohdy i nad úrověň odpovídající střední škole.
Dnes to nedokáží ani mnozí "ajťácí" v rámci volitelného a maturitního předmětu.
Jakkoli nemám celoplošné množství dat pro učinění podstatného závěru, jsem přesvědčen, že v průměrném počtu tabletů na žáka řešení problému nespočívá. Pro mnohé děti to má asi takovou přidanou hodnotu jako příznak "overflow" pro kolegyni Hajskou.
V pondělí se po jarních prázdninách budeme ve spredšítu věnovat řezání násady od smetáku na asi dvacetiosmi centimetrové tyčky. (Kartičky ze čtvrtky papíru kvůli problémům s volbou řešení podél versus napříč už radši nestříhám.)
Je tam pár zajímavých momentů z praktického života potažmo algoritmizace. Začínám mít takové nepříjemné trnutí v oblasti kostrče.
Jo, a nezapomeňme, že jednotná státní maturita ve vzdělávací oblasti ict se přesunula do oblasti sci-fi.
Navazuju na svůj příspěvek z 7. března 2013 22:27h a na předchozí příspěvek jiného diskutujícího:
1. Ano - st. maturita z Informatiky a práce s počítačem nebude.
2. Ano - hodin ICT ubývá, povinná je hodina v 5.r. a 6.r. Toť vše.
3. Fantasmagorie se dvěma pov. jazyky na ZŠ (v době kdy je 75% učitelů AJ BEZ aprobace) se projeví omezením veškerých volitelných předmětů - informatiky ...
Bohužel.
A stejná hrůza nastane s jazyky...
Okomentovat