Dva ministři školství se zabývají poněkud neoriginální otázkou, jak zlepšit vzdělávání na základní škole. Zatímco úřadující šéf resortu Petr Fiala navrhuje dlouho propíraná řešení, jeho stínový protějšek Marcel Chládek (ČSSD) vytáhl z rukávu hodně nekonvenční finskou kartu. Existuje ovšem několik bodů, na kterých se oba shodnou.
Z článku jim v Novinky.cz vybíráme:
V případě druhého cizího jazyka to ministr schytal až z řad poslanců včetně vládních stran, čemuž se podivoval už kvůli tomu, že o zavedení povinného druhého jazyka se hovoří na odborné úrovni posledních osm let. Poslanci ale tvrdí, že školy nemají na druhý jazyk učitele a děti už teď mají problém naučit se český, natož obstojně první cizí jazyk.
Podle Fialy takové opatření doporučovala i EU a zavedeno bylo v 18 zemích sedmadvacítky. A nejedná se jen o země, které s výdaji na školství nešetří. Jsou mezi nimi pobaltské republiky, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Řecko i Slovensko. Především krok hájil tím, že zaměstnavatelé i v technických oborech považují dnes znalost angličtiny za samozřejmost a k tomu požadují ještě alespoň jeden jazyk.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
No jestli finský model nevím, ale finské procento DHP do školství by asi bodlo.
Myslíte tím nepochybně HDP. (Hrubý domácí produkt?)
a domácí hrubý produkt je snad něco jiného?
Finsky model, Recka cesta, Spanelska vesnice, Turecke hospodarstvi... My Polaci zmatku rikame Cesky film.
Nechapu. Proc ne Ceske skolstvi?
Sedych
Finsky model je krome jineho zalozen na integrovane, v podstate inkluzivni skole. To tady prakticky nikdo nechce.
Ve Finsku neznají romské etnikum. Tamní domorodci jsou stejně inteligentní jako ostatní obyvatelstvo a mají velkou úctu k učitelům a vzdělávání. Dojíždějí do škol stovky kilometrů na saních nebo žijí v internátech, nejsou s nimi výchovné problémy.
Tamní domorodci...
Vy nás, zdejší Romy, považujete za místní domorodce? Něco jako Inuité nebo Aboriginové?
Tak to Vás tedy vítám v klubu retardů, pane.
Doktore Pytliku,
srovnání Romů s Laponci bylo myšleno na základě skutečnosti, že se jedná o národnostní menšinu, která má odlišné sociokulturní zvyklosti ve srovnání s většinovým obyvatelstvem. Nebylo řečeno, že stejně jako Laponci i Romové jsou snad domorodým etnikem. Účast ve vašem klubu retardů vítám. Nebyla by aspoň malá funkce?
aspoň malá funkce
V pohodě, docente. Třeba předseda komise pro národnostní menšiny?
Ale jinak máte pravdu, samozřejmě.
Někdy mi ten finský model přijde jako hrabě Koda z filmu Konec starých časů. Nikdo ho přádně nezná, ale všichni těší, že už konečně přijede. Především kdejaký bařtipán, protože potřebuje dodat lesku svému pedagogickému plebejství.
Okomentovat