Zkuste si test. Předpokládejme, že máte 100 $ na spořícím účtu s úročením 2 % za rok. Kolik budete mít naspořeno za pět let: více než 102 $, přesně 102 $, či méně než 102 $? Případně, bude investor, který má 1% úročení a inflace je 2 %, své úspory rozšiřovat, nebo se mu budou zmenšovat?
Z článku z The Economist přeloženého Anetou Bernardovou v Scio.cz vybíráme:
Toto je právě ten případ, kdy jsou děti vyučovány finanční gramotnosti ve škole, většinou velmi dlouhou dobu předtím, než se s problémem setkají ve skutečném životě. Výzkumy provedené Jump$tart Coalition for Personal Financial Literky, skupinou vedoucí kampaň za finanční vzdělávání, prokázaly, že ti američtí studenti, kteří docházeli na kurzy Osobní finance či Management výdajů, nebyli finančně gramotnější než ostatní. Podrobný výzkum studentů ze Středozápadu ukázal, že ti, kteří se neúčastnili finančních předmětů, s větší pravděpodobností splácejí své dluhy na kreditních kartách v plné výši ke konci měsíce (a vyhnou se poplatkům za pozdní platby) než ti, kdo tuto výuku podstoupili.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
12 komentářů:
Ona ta finanční gramotnost je spíš o selském rozumu, o zodpovědném přístupu k životu a o příkladu, který mají žáci doma. Škola v tom může mít jen doplňkovou roli. Jenže on se bohužel ve společnosti rozmáhá mýtus, že ve škole se mají děti naučit všechno, bohužel i to, co by se měli učit za pohybu formou příkladů a vzorů doma a v běžném životě.
Přesně tak.
Ještě bych dodal, že v matematice je prostoru pro podporu vytváření té "technické stránky" finanční gramotnosti dost a dost, souvislosti se dají najít a vhodné úlohy používat u mnohého učiva. Ještě navíc jsou (a vždy byla) přímo příslušná témata i v občanské či rodinné výchově - prostě i ve škole je příležitostí dost a dost, jde jen o to, aby i ředitel a učitelé vládli selským rozumem.
Zavádění "předmětu Finanční gramotnost" je nesmysl non plus ultra.
Už je to uděláno, už je to hotovo. Máme to v RVP, máme zaděláno!
Přečte si to někdo zodpovědný? "...žádný přesvědčivý důkaz, že programy finanční výchovy vedou k lepší finanční znalosti ani k celkově lepšímu finančnímu chování.
Toto je právě ten případ, kdy jsou děti vyučovány finanční gramotnosti ve škole, většinou velmi dlouhou dobu předtím, než se s problémem setkají ve skutečném životě."
Napadla mě taková kacířská myšlenka:
Když se děti ve škole učili finanční gramotnosti, tak se potom v praxi ukázalo, že to bylo k ničemu.
A když se děti ve škole učí matematiky (fyziku, dějepis, chemii... dosaď si sám), co se potom ukáže? Na rozdíl od finanční gramotnosti tyhle předměty žádnou reálnou praxi nemají, takže se vlastně neukáže nic. To jen všichni věříme, že to je k něčemu. Ale k čemu? A proč tomu věříme?
Nevím, co se přesně učí ve finanční gramotnosti, ale když občas slyším, jak roste celková zadluženost domácností i podíl lidí neschopných splácet své dluhy... verba docent, exempla trahunt.
Vy máte pocit, že fyzika nemá reálnou praxi. Proboha, vždyť ji máme furt kolem sebe. Takovým lidem jako vy říkám: dobré je, za bouřky chytit se bleskosvodu.
Ano, finanční gramotnost byla součástí rodinné a občanské výchovy. Ale oba tyto předměty byly zrušeny. Občanka je přejmenována na Výchovu k občanství s časovou dotací 3 hodiny, rodinka je přejmenována na Výchovu ke zdraví s časovou dotací klidně i 1/2 hodiny týdně. Celkem 3,5 hodiny. Dřívejc to bylo 8 hodin týdně. Teď fakt nevím, kam ty všechny výchovy chce MŠMT "narvat".
reakce na předchozího: kdyby jen výchovy, vždyť na rozšíření jazyků padla na většině škol dotace ict - inf ....
No vidíte a my máme posílené výchovy (celkem těch hrůz máme 8 hodin) a vůbec nevíme, co v nich dělat. Takže hurá na dopravní a finanční gramtonost. jenže v hrůze zjišťujeme, že právě učitelky výchov jsou dopravně a finančně negramotné.
Jak se říka: je 10 typů lidí. Ti, kdo rozumějí binární soustavě, a ti, kdo jí nerozumějí.
Když už, tak "jsou 10 typy lidí".
Ti, kteří do češtiny překládají cokoli a šmahem, a ti, kteří si uvědomují, že máme "tie naše svojká špecifiká".
Je hezké, že někdo přeloží článek z významného zdroje pro nás, co se cizí jazyk moc nenaučili používat, ale asi by bylo dobré, kdyby dotyčný nebyl jen jazykář, ale taky trochu rozuměl tomu co překládá (nebo to před zveřejněním dal někomu dalšímu přečíst). Úspory investora se samozřejmě budou rozšiřovat (na výpise bude stále vyšší číslo), ale kupní síla těch úspor (a na to se ptal originální text) se bude zmenšovat. Mimochodem použít slůvko "rozšiřovat" ve spojení s číslem označujícím hodnotu, mi taky nějak nesedí.
A k té vlastní fin. gramotnosti: někdy mám pocit, že žáci (učím matiku na SŠ) dopředu zaujímají postoj:"Co se učí ve škole je na ho..o a slouží jenom ke zkoušení!"
Výchova k finanční gramotnosti má probíhat především doma. Nic nenaučí dítě zacházení s penězi lépe, nežli když musí vyjít s kapesným, které je vždy o něco menší, nežli "potřebuje". Motivace ke spořivosti a vlastní aktivitě při různých brigádách se tak vytváří zcela přirozeně.
Škola je zde pak především od toho, aby v hodinách matematiky žáci pochopili výpočty s procenty. Klidně třeba prostřednictvím příkladů na určení výše slevy u akčního zboží. Myslet si, že jedna hodina fiktivního předmětu týdně zachrání občany před jejich budoucími hloupými finančními rozhodnutími je tak naivní, že s podobným nápadem může přijít leda typický český novinář, nebo ministr školství.
Škola může naučit žáky řešit typické praktické úlohy - spočítat si mzdu, daňové odvody, výši úroku. Ale nemůže je přece učit pojistné matematice anebo správě investičního portfolia. Co by pak dělali všichni finanční poradci, kdyby každý uměl s finančními produkty nakládat sám?
Role státu pak spočívá v tom, aby jednak stanovil hranici pro přijatelný úrok a trestní sazby za lichvu. Fungovalo to tak i za Karla IV a to rozhodně nebyl komunista.
Bankovním produktům nerozumí ani polovina vysokoškoláků. (Schválně, kolik z čtenářů ví, co je to lombardní sazba, bez toho, aby se podívali do wikipedie?)
Takže je opět úkolem státu, aby přinutil finanční instituce poskytovat přesné, úplné a nezavádějící informace pro své klienty. Když si půjčím 100 000,- na 5 let, třeba na nové auto, chci vědět, kolik zaplatím celkem a jaká bude má měsíční splátka.
Není ale úkolem státu zabránit občanovi učinit hloupé rozhodnutí. Svoboda znamená také možnost nechat se svobodně o své peníze obrat, nebo je nesmyslně prošustrovat.
Co se učí ve škole je na ho
Když bude matka svému dítěti od miminka pořád jen opakovat jak je neschopné, nemožné, nic neumí a nedokáže, tak opravdu s vysokou pravděpodobností vychová zakomplexovaného jedince. Opačně to, bohužel, takto neplatí, ale správnou kombinací podpory, pomoci, oceňování úspěchů za současné výchovy ke zdravé sebereflexi se dá dosáhnout mnohé.
No a teď si vezměme, že cca 5 let po revoluci nás média přesvědčovala, jak bylo "socialistické" školství špatné a posledních cca 15 let neslyšíme nic jiného, nežli stesky o tom, jak nemožnými a zastaralými metodami probíhá výuka v současnosti. Do toho pár mediálních "hvězdiček" přidá pár moudrostí o tom, jak se ve škole nic nenaučili a nejvíce jim dala až vlastní životní zkušenost, jak měly konflikty a snížené známky z chování, ...
Překvapí pak někoho ještě "mediální obraz" našeho školství jako zcela nemožné, nemoderní a neúčelné instituce?
Ale je tomu opravdu tak?
Okomentovat