Matematika české žáky ve škole nebaví nebo jí nerozumí. Přitom spousta dětí nastupuje do první třídy s určitým talentem pro tento obor. Změnit přístup pedagogů k výuce matematiky se pokouší prof. RNDr. Milan Hejný, CSc., z katedry matematiky a didaktiky matematiky PedF UK.
Z rozhovoru Lucie Kettnerová s profesorem Milanem Hajným v iFORUM.cuni.cz vybíráme:
Jak jste ke své výukové metodě dospěl?
Přišel na ni vlastně můj táta, který mi dával matematické hádanky. Navzdory špatným známkám, které jsem měl, protože jsem byl pomalý, mi táta tvrdil, že jsem v matematice dobrý. A měl pravdu, což se ukázalo, když přišly zlomky a záporná čísla. Později jsem dokonce vyhrál matematickou olympiádu a šel jsem na Univerzitu Karlovu matematiku studovat.
Když byl pak můj syn ve čtvrté třídě, byl jsem vrcholně nespokojený s rigidní výukou matematiky v jeho škole. Žralo mě to, a tehdy mi otec řekl, že s tím nic neudělám, můžu ho jít ale učit sám. I stalo se a já jsem skutečně nejprve na rok šel. Učení mě nakonec uchvátilo a už jsem u toho zůstal. Pochopitelně jsem reprodukoval to, co se mnou dělal můj táta, a usiloval jsem o to, aby dítě umělo myslet a mělo vztah ke kritickému myšlení. S kolegy z bratislavské školy, kde jsem tehdy učil, jsme o této metodě vedli semináře a pak jsme ji sepsali do tzv. Žluté knihy.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Když si uvědomíme, že matematiku na 1. stupni ZŠ učí většinou učitelky, které samy nemají matematické myšlení, je jasné, kde je problém. Na 2. stupni je pak problém v tom, že se na mnoha školách snížila časová dotace na matematiku, takže na nějaké osahávání prolému a zábavné učení pravda není čas.
Já se domnívám, že 4-5 hodin týdně je dostatečný prostor.
Problém spíš vidím v tom, že děti se to prostě nechtějí učit a nikdo (učitelé, rodiče, MŠMT) je k tomu - za současné situace - nedonutí.
Dítě nechce jen koukat, chce samo tvořit, říká matematik
Což o to. Otázkou ovšem zůstává, kdy žák v tomto smyslu přestává být dítětem. Spíše intuitivně vnímám, že by to mohlo být tak okolo desátého až jedenáctého roku. Vzhledem k tomu, že nemálo dětí začíná školní docházku až v sedmi, mnoho času nezbývá.
Možná, že v oblasti sexu se zmíněná potřeba ve vyšším věku vrací. Ale o tom fakt moc nevím.
No právě 4-5 hodin. Nekde na 2. stupni 4x4 a někde 4x5 a to už je podstaný rozdíl v tom, aby učitelé volili různé pojetí výuky.
4-5 hodin matematiky, podívejte se do učebního plánu RVP. Tam se dozvíte, že v deváté třídě jsou to 3 povinné hodiny!!! Pokud je ředitel aprobace VO, PČ, TV,.. tak jednoduše nepřidá z disponibilní části ani hodinu.
Okomentovat