Přečtěte si důvodovou zprávu k novele, která má omezit dotace soukromým školám.
Dokument ke stažení ve formátu DOC
D ů v o d o v á z p r á v a
Obecná část
1. Důvod předložení a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Návrh novely zákona je předložen z několika důvodů. Jedním z nich je nedostatek finančních prostředků ze státního rozpočtu, ale také z rozpočtů krajských a obecních, určených pro školství. Tento objem financí nepokrývá potřeby škol a školských zařízení. Za posledních pět let se státní příspěvky školám na neinvestiční výdaje snížily z 1 mld.616 mil.Kč v roce 2007 na letošních 637 mil.korun. Chybí prostředky na platy učitelů i nepedagogických pracovníků. Podle průzkumů 70 až 90% vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců pobírá vyšší plat než průměrný učitel. Učitelé s 15 lety praxe si v průměru vydělávají jen polovinu toho, co jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci. Peníze nejsou na asistenty na školách, jejichž přítomnost by měla být v souvislosti s integrací některých žáků naprosto samozřejmá. Snižují se peníze na ostatní neinvestiční výdaje, které jsou určeny na nákup nových učebnic a pomůcek (ve školách tak nejsou výjimkou i 14 a více let staré knihy), na zaplacení kurzů pro žáky a studenty, na další vzdělávání učitelů apod. Navíc jsou školy povinny hradit z ONIV i nemocenskou učitelů.
Dalším z důvodů tohoto návrhu je demografický vývoj, na který kraje reagují tzv. optimalizací sítě škol, v jejímž rámci dochází k spojování tříd (kvůli nedostatku financí mnozí ředitelé žádají o výjimku, aby mohli mít ve třídě až 34 žáků) a k rušení nebo slučování veřejných škol a školských zařízení. Činí se tak kroky v neprospěch veřejného školství, neboť snaha touto formou ušetřit směřuje ze strany krajů a obcí výhradně ke školství veřejnému, tak jak umožňuje současná legislativa. Školy soukromé, které ve své většině ještě vybírají školné, zůstávají mimo. Mělo by být přitom samozřejmostí, že stát, kraje a obce by měly zajistit v prvé řadě kvalitní dostupnou a optimální síť školství veřejného. K němu by měly směřovat dotace ze státního, respektive veřejných rozpočtů. Nejsme tak bohatou zemí, abychom mohli financovat, na úkor škol veřejných, školy soukromé - duplicitní. Navíc v době, kdy dochází k výraznému omezování dotací a příspěvků do veřejného školství, je nelogické, aby stát pokračoval nadále v podpoře soukromého školství v takovém rozsahu, jako tomu činil doposud.
Co se týká některých statistických údajů - první střední soukromé školy vznikly ve školním roce 1991/92 a jejich žáci představovali pouhé 1 % všech středoškoláků. V roce 1995/96 se podíl žáků soukromých středních škol zvýšil na 13 %. Po následujících nepatrných výkyvech se tento podíl v posledních 5 letech ustálil na 14 %. Žáci soukromých středních škol dávají přednost oborům ukončených maturitní zkouškou, a to nejvíce oborům ekonomickým a hotelovým. Soukromé mateřské a základní školy vznikaly ihned počátkem 90. let. Jejich počty jsou ovšem ve srovnání s veřejnými mateřskými školami nepatrné. Počty dětí a žáků na soukromých mateřských a základních školách sice v posledních letech rostou, jejich podíl na celkovém počtu však nedosahuje ani 2 %.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Ke školnému: Téměř na všech soukromých školách se platí školné. Jeho výše se ale významně liší, pokud se jedná o obory gymnázií, obory odborného středního vzdělání ukončené maturitní zkouškou a obory „bez maturity“ (tedy obory středního vzdělání a středního vzdělání s výučním listem). Současná právní úprava umožňuje poskytovat těmto soukromým školám ze státních prostředků dotace, a to i ve výši 100%.
Nejnižší úroveň školného je v soukromých středních školách v oborech „bez maturitní zkoušky“, kde se ze 43 % školné neplatí, a v případě dalších 14 % oborů je školné do 5 000 Kč ročně, v 17 % oborů do 10 000 Kč, v 17 % do 15 000 Kč a pouze v 9 % školoborů je školné vyšší než 15 tisíc korun ročně /vzhledem k tomu, že se liší nejen školné na jednotlivých školách, ale i v rámci jedné školy může být různě vysoké školné na různých oborech, používá se termín „školobory“, což zahrnuje všechny obory na všech soukromých školách.
V odborně zaměřených oborech ukončených maturitní zkouškou vydají žáci za vzdělávání již podstatně více. Školné se neplatí pouze v případě 5 % oborů a nadpoloviční většině oborů (52 %) se platí školné do 15 000 Kč ročně (z toho 20 % do 10 tis. korun). Podstatné je, že v dalších 43 % oborech se vybírá školné nad úrovní 15 tis. korun ročně (28 % do 20 tis., 15 % nad dvacetitisícovou hranicí).Z pohledu typu oboru se na soukromých středních školách rodičům prodraží obory gymnázií. Školné se neplatí pouze ve 3 % gymnaziálních oborů a do 10 000 Kč se vybírá školné pouze ve 4 % dalších „školoborů“. Nad 30 000 Kč platí žáci v téměř polovině gymnaziálních školoborů (48 %) soukromých středních škol. Mezi „nejdražší“ obory soukromých škol patří kromě gymnaziálních oborů i některé maturitní obory umělecké, informatické a i část oborů ekonomických.
Na vyšších odborných školách se podle zákona vybírá školné i v případě veřejných škol, i když není příliš vysoké. Naprosto jiná situace je ale na soukromých vyšších odborných školách. Školy u 1 % oborů uvádějí, že školné nevybírají a v případě dalšího 1 % oborů se roční školné pohybuje do 10 000 Kč. V naprosté většině oborů (60 %) platí studenti školné ve výši 10 000-20 000 Kč ročně. Studium ve více než třetině dalších oborů (38 %) stojí nad 20 000 Kč ročně.
Nejvyšší školné vybírají soukromé vyšší odborné školy v některých oborech uměleckých (dramatické umění, herectví s loutkou, multimediální umělecká tvorba), oborech dentální hygieny a v některých informatických oborech.
3. Navrhovaná právní úprava
Podstatou návrhu je, aby s výjimkou středních škol, které uskutečňují vzdělávací programy pro žáky se zdravotním postižením, a základních škol speciálních, kde to je plně na místě, byla zrušena možnost zvýšení procentního podílu z příslušného normativu, pokud budou splněny zákonem stanovené podmínky. Bude pak plně na soukromých školách, aby prokázaly odůvodněnost svého vzdělávacího programu v konkurenceschopném prostředí na základě zcela rovnocenných příspěvků a dotací od státu, tak, jak je již upraveno v ustanovení § 4 odst. 5.
4. Princip nové právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti
Návrh neruší dotace soukromým školám v celém rozsahu, ale ruší pouze ustanovení umožňující poskytování těchto dotací na základě ne zcela jednoznačných pravidel, a to v době vládních škrtů v téměř všech oblastech.
Nadále bude možno tyto dotace poskytovat pouze v případech, kdy jde o výchovu a vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků a studentů. Důvodem pro zachování těchto dotací je skutečnost, že vzdělávání těchto žáků a studentů si vyžaduje i vyšší náklady na školní pomůcky, které musí být mnohdy speciální s ohledem na zdravotní stav a zejména celkové vybavení škol, které také musí být přizpůsobeno rovněž zdravotnímu stavu žáků a studentů.
5. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a též s právem Evropské unie
Uvedený návrh právní úpravy není v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona má přímý dopad na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí., které tímto ušetří finanční prostředky, a to v době, kdy jsou kráceny prostředky přidělované do státního školství. Proto je zcela na místě krátit prostředky směřující do nestátního sektoru v rámci školství, a to s výjimkou soukromého školství poskytujícího výchovu a vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků a studentů.
7. Předpokládané sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí
Navrhovaná novela umožní získat potřebné prostředky pro státní školství a bude mít tedy příznivý vliv na většinu občanů, zejména těch sociálně slabších. Nemá žádný dopad na životní prostředí.
8. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh zákona nemá žádný vliv na vztahy týkající se rovnosti mužů a žen.
Zvláštní část
K čl. I
body 1 a 2
Je navrhováno konkrétně uvést, že nárok na státní podporu má soukromé školství pouze tehdy, jestliže se týká výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním zdravotně postižených dětí, žáků a studentů.
body 3, 4 a 5
I zde je nutno upřesnit, že dotace jsou poskytovány pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a jakým způsobem je jednotně tato dotace vyčíslována.
body 6 a 7
Výše procentního podílu se stanoví pro střední školy poskytující střední vzdělání, školy, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a základní školy speciální jednotně na 80 %. S ohledem na finanční situaci ve školství není možné žádat o jejich zvyšování.
K čl. II
Účinnost je stanovena s ohledem na legislativní lhůty a dosud uzavřené či připravované smlouvy až od 1.9.2014.
V Praze 19.února 2013
Marta Semelová, v.r.
Marie Nedvědová, v.r.
39 komentářů:
Otřesné. Klasický komunistický přístup ke všemu soukromému. Hnus.
Vzhůru k jednotné škole Zdenka Nejedlého, agitačním nástěnkám, jednotné ideologii a výuce ruského jazyka!
Historie se opakuje, soukromé a církevní školy v minulosti v československu zrušili jenom fašisti (1939) a KSČ (1948 - 1989). A je to tady zase !
Soukromé školy jsou pro stát o 37 % levnější (zpráva OECD). Proto jim chtějí omezit a sebrat dotace (finančí příspěvek na vzdělání žáka, občana, který má nárok na bezplatný standard vzdělávání z daní svých rodičů ), aby je ekonomicky zrušili a tím zvýšili výdaje na školství ze státního rozpočtu o 1 mld. a pár drobných milionů... Tak se soudruzi a soudružky šetří a efektivně vynakládají peníze daňových poplatníků!!!
a kdo bude další, koho levice skrytě znárodní ekonomickými opatřeními ... paraziti živnostníci, soukromý lékaři, zemědělci atd.,atd.,atd. Je mi z toho smutno
a co církevní školy? dostávají stejně jako školy státní, vrací jim majetky, restituce...
Tak jako naciste i komuniste chtěli mit školske vzdělavani pod vyhradni kontrolou.
I to byl jeden z důvodů, proč 22. listopadu 1949 navrhl SUC několik fazi postupu
proti řeholim a klašterům.95 V prvni etapě mělo dojit ke zbrzděni růstu řadovych komunit
a omezeni vlivu řeholniků na mladež. Podle navrhu měly byt zrušeny internaty
mladeže, bohoslovecka učiliště a ztižen vstup uchazečů do noviciatu.to přijde...96 Kratce nato
bylo podle tzv. zakona o jednotne škole cirkevni a soukromé školstvi zestatněno.97 Postihlo to take
brněnske Biskupske gymnazium, ktere muselo ukončit svou činnost – nižši ročniky
uzavřit a vyšši převest pod statni gymnazium Josefa Kudely, odkud začali dochazet
civilni učitele.
některá ze stanovisek Zdeňka Nejedlého na IX. sjezdu KSČ v roce 1949:
„Co může být pro upřímného stoupence jakékoli ideje krásnějšího, než dočkati se chvíle, kdy může říci: teď se naplnila doba, teď přišel náš čas, ted nebo nikdy! … Jak by tedy pravý stoupenec ideje neplál dnes zrovna touhou, aby teď ta jeho idea zářila nejjasněji a nejsilněji, nezkalena ničím, co by její sílu mohlo zakaliti.“
"Provedli jsme značnou očistu, jak učitelských tak i žákovských kádrů, abychom z našich škol vyplenili nejhorší aspoň plevel. A positivně vychováváme novou inteligenci po dvou zvláště liniích, i mimo pravidelnou výchovu na školách. Otevřeli jsme zvláštní kursy pro mladé, schopné dělníky, abychom si vychovali studenty s jiným třídním vědomím, než byli dosavadní buržoasní studenti."
škole /nová střední škola / věnujeme největší pozornost. Proto učivo jsme na této škole nejpronikavěji proměnili. Odstranili jsme balast, jímž byla stará střední škola zavalena, a vypracovali jsme zcela nové osnovy ve společenských i jiných předmětech už marx-leninské."
„Konečně vysoké školy. I tam dnes, po očistě profesorských sborů a prověrce studentů, vane dnes už jiný duch. Studuje se horlivě, a i smýšlení ve studentstvu nápadně se zlepšilo. Ukazuje na to velká změna i ve fakultních spolcích, i takových, které až do nedávna byly hlavním hnízdem reakce (ve spolku mediků a ve Všehrdu)."
„Hus zemřel, že hlásal pravdu, Jan Nepomucký se dal raději utopit, než by řekl pravdu.“
K návrhu zákona se nevyjadřuji, považuji jej za hloupý a nepředpokládám, že by měl šanci na přijetí.
Přesto bych autorům plamenných projevů připomenul, že:
1. Garantem vzdělání pro své občany je stát a nikoliv soukromé subjekty.
2. Soukromé školy jsou pro stát o 37 % levnější (zpráva OECD).
Skvělé, takže když zprivatizujeme úplně všechny školy, pak stát neskutečně ušetří, viďte?
3. Můj otec pocházel z mnoha dětí. Z těch, které se narodily před rokem 1948 neměl vysokou školu nikdo a nebylo to tím, že by k tomu neměly schopnosti. Z těch, které se narodily po roce 1948 vystudovaly vysokou školu všechny, kromě jednoho. Dědeček nebyl zrovna chudák, ale tolik dětí udržet na vysoké škole by prostě finančně nezvládnul.
Něco o předkladatelce zákona:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Marta_Semelov%C3%A1#.C5.BDivotopis_a_p.C5.AFsoben.C3.AD
1. Mají svoje prachy jisté.
2. Nikdo na ně nemůže a dělají si co chtějí, optimalizace neoptimalizace.
3. Ať si to dělaj, ale za svoje.
ano poste restante, garantem vzdělávání je stát. Vzdělávání je veřejnou službou - školský zákon. Stát garantuje úhradu standardu vzdělávání každému občanovi . Soukromé školy, které jsou zapsány v rejstříku škol, musí plnit státem určené RVP a stanovené podmínky. Jako soukromý lékař , který má uzavřenu smlouvu s pojišťovnou - státem, dostane za službu-standard.léčbu pacientovi, zaplaceno od pojišťovny (podle bodového ohodnocení výkonu). Pokud soukromá škola vzdělává podle státem určených standardních podmínek,je státem kontrolována, musí vzdělávat podle stejných právních předpisů jako státní školy, má nárok na úhradu standardu ze SR/daní vzdělávaných občanů. A nadstandard si stejně jako u lékaře zaplatí občan ze svého. Odvádí daně do SR, proč jim na standard vzdělávání určený zákonema stát poskytne o 37 % úhrady méně??? A zákn navrhuje úplné odnětí finančího příspěvku, mimo zdravotně postižených dětí???
anonymnímu z 22. března - soukromé školy si nedělají co chtějí - účetnictví jim kontrolují úřady, každý rok musí doložit zprávu od nezávislého auditora, že hospodaří neziskově, vztahují se na ně všechny právní předpisy ohledně vzdělávání (RVP,státní maturity a vše jiné) , bezpečnosti, hygienických podmínek, zákoník práce , občanský zákoník a navíc musí ještě dodržovat obchodní zákoník atd. Optimalizuje je vzdělávací trh ( i soukromé školy zanikají, slučují se). Dítě/občan/ má podle ZLPS a Ústavy právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách. Školský zákon určuje standard vzdělání formou RVP, který je základem na financování žáka/občana ČR. Další náklady státním školám (investice, provoz, odměny učitelům a ředitelům, havárky, doplatky energií apod. hradí kraje a obce z peněz daňových poplatníků. Soukromé školy toto hradí ze školného. Jsou pro stát o 37 % levnější - šetří prostředky státního rozpočtu . Pokud veřejnou zakázku od státu získá soukromá firma, myslíte si, že tu zakázku má udělat za své ???
Nosí kytky na hrob Kl.Gottwaldovi http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Odbornik-Semelova-v-cele-KSCM-Umi-jen-nosit-kytky-na-hrob-Gottwaldovi-214789
Semelová a Nedvědová podaly trestní oznámení, Kl.Gottwalda místo obrazů prezidenta do škol !!!http://czblog.cz/soudruzka-semelova-podala-trestni-oznameni-na-masinovou/
Pro Poste Restante - ad 3)
To, že schvalujete změnu režimu po roce 48, protože to mělo mj. dopad do sociální politiky (což se odrazilo i ve vaší rodině), má se stávajícím financování soukromého školství společné co? Nějak to nechápu.
Anonymní 22.3 10:01
Změnu po roce 1948 neschvaluji a nikdy a nikde jsem nic takového nenapsal. To je pouze Vaše spekulace. Někteří mí příbuzní, včetně zmiňovaného otce, si od mocipánů minulého režimu zkusili dost zlého. To ale neznamená, že se na dějiny tohoto státu budu dívat jen modrými brýlemi. Má poznámka byla psána jako reakce na předchozí příspěvky o agitacích a ideologickém rušení soukromých škol.
Anonymní 22.3 8:21
Jestliže píšu, že garantem vzdělání je stát, znamená to, že stát je povinen zajistit všem svým občanům vzdělání ve státem zřizované síti škol. Pokud to některým bohatším občanům nevyhovuje, neshledávám nic nelogického, ani špatného na tom, aby si za nadstandard pro své potomky zaplatili.
Stát ale není garantem zisku pro soukromé subjekty. Ty podnikají za podmínek určených zákonem, vzniklým, řekněme, z jistého celospolečenského konsensu. Soukromé subjekty nikdo nenutí, aby za těchto podmínek v tomto sektoru podnikaly, stejně jako lékaře nikdo nenutí, aby provozoval soukromou ordinaci, pokud má pocit, že se mu to finančně nevyplatí.
Současná podoba zákona, která přiznává soukromým školám nižší příspěvek je výsledkem určitého kompromisu. Běžní občané nemají prostředky na to, aby platili svým dětem školy soukromé a kvalitnější, ačkoliv by jim jistě rádi tuto možnost dopřáli. Pro většinu veřejnosti je tedy zákonitě nepřijatelná představa, že by měli sponzorovat svými daněmi provoz soukromých škol pro ty, kteří prostředky na placení často nemalého školného mají. Popravdě, mně osobně by to přišlo poněkud amorální.
V současném pojetí, vzniklém převážně v ideologicky hodně deformovaném porevolučním období, se ze vzdělávání stal pouhý byznys. Obchod s certifikáty a papíry s vodoznakem. K tomuto chování jsou prostřednictvím normativního financování nepřímo nuceny i školy veřejné. Neklamným příznakem, že pro některé soukromé subjekty jde o byznys velmi zajímavý, jsou četné mediálně známé skandály, ale také skutečnost, že mnohé soukromé školy vystačí se zdroji od státu a školné od rodičů vůbec nevybírají.
Nechci ale házet soukromé školy do jednoho pytle. Rozdíly jsou a velmi výrazné.
Aby bylo jasno. Nemám absolutně nic proti existenci soukromých, cirkevních, či obecně jiných typů neveřejných škol. Koneckonců na jedné soukromé škole externě učím.
Faktem ale je, že stát kompletně rezignoval na svou roli regulátora na "trhu" vzdělávání. Situací, kdy například kraj zruší gymnázium a vzápětí MŠMT povolí vznik soukromého, bychom našli několik. Nejmarkantněji lze tento jev pozorovat v sektoru soukromých vysokých škol, kde platná legislativa činí dohledový orgán = akreditační komisi, de facto téměř bezzubou.
Znovu opakuji, že citovaný návrh zákona považuji za pitomý a neumím si představit, že by jej náš parlament přijal. Ocenil bych na druhou stranu, kdyby zastánci soukromého školství neargumentovali podobně hloupě ideologicky.
Pro Poste Restante: Dobře, tak to neschvalujete. Ale jakou mají možnosti studia ve vaší rodině souvislost s omezením financování dnešních soukromých základních a středních škol?
A ano, nic není černobílé, to máte jistě pravdu.
no, a stejně jako u vzdělání je garantem péče o zdraví také stát. Stát prostřednictvím zdr.pojišťovny uzavřen smlouvu se soukromým lékařem. A ošetřený pacient dostane od státu/pojišťovny úhradu standardu svého ošetření(výkon/body)i u soukromého lékaře ve stejné výši, jako u "státního". Proč máme tedy soukromé i státní lékaře a pojišťovny? Proč zavírají ve státních/krajských nemocnicích oddělení a nezavírají ordinace soukromých lékařů. Proč dítě na standard svého vzdělání/RVP povinný odučený počet hodin v učeb.plánu dostane různou výši příspěvku, podle toho, jestli tyto povinné státem určené hodiny odsedí na obecní, krajské, církevní nebo soukromé škole???Proč při ošetření pacienta dostane stejný finanční příspěvek od státu/pojišťovny za stejný výkon státní a soukromého lékař? Proč za stejný výkon (povinné počty odučených hodin stanovených v RVP státem) dostane stejně státní a církevní škola, a o 37 % méně soukromá škola ???
Ale jakou mají možnosti studia ... souvislost s omezením financování dnešních soukromých základních a středních škol?
No úplně stejnou, jakou s tím mají souvislost příspěvky:
Otřesné. Klasický komunistický přístup ke všemu soukromému. Hnus.
Vzhůru k jednotné škole Zdenka Nejedlého, agitačním nástěnkám, jednotné ideologii a výuce ruského jazyka!
Historie se opakuje, soukromé a církevní školy v minulosti v československu zrušili jenom fašisti (1939) a KSČ (1948 - 1989). A je to tady zase !
V reakci na zmínku o "výhodnosti" soukromého školství pro stát, jsem "navrhnul" kompletní privatizaci školství a vzdělávání. A současně vzpomínkou na dobu mládí mého otce naznačil, že:
1. Ne všechno na "socialistickém školství bylo tak negativní, jak se dnes tvrdí.
2. Mnou "navržená" privatizace školství, která by byla dozajista pro stát ekonomicky velmi výhodná, by pravděpodobně vedla k podobným důsledkům s jakými se potýkal můj otec.
Příště zkusím psát více názorněji.
Soukromé školy bude třeba, protože díky inkuluzi a podobným sociálním experimentům, spolu s vývojem v populaci, nebude ve státních školách brzy bezpečno. O soukromé školy už mají zájem spíše lidé ze střední vrstvy, než z high society, a to zejména kvůli tomu, že tam nejsou sloučení výlupci, co výuku dočista zabijí (zatím zabíjí jen obrazně).
Nicméně financování škol je problém, a to nejen soukromých.
Proč máme tedy soukromé i státní lékaře a pojišťovny?
Protože takové zákony jsme chtěli po roce 1989 mít. Jedna známá lékařka popsala privatizaci své ordinace jako "nucenou". Říká: "Já chci léčit pacienty, dělat obvoďačku a ne dojednávat leasingy, hádat se s hygienou, dělat účetnictví a daňové přiznání, vykazovat každé pacientovo uprdnutí dvaceti různým pojišťovnám, třiceti různými způsoby a pak se s nimi hádat o to co a jak mi zaplatí. Já chci být lékařka a ne podnikatelka, ale nikdo se mne neptal."
Proč zavírají ve státních/krajských nemocnicích oddělení a nezavírají ordinace soukromých lékařů.
Protože ve svých organizacích to stát učinit může, ale soukromníkovi nic takového přikázat nesmí. Ale peníze v systému jsou jen jedny a jde o to, kdo si je dokáže urvat pro sebe.
Proč dítě na standard svého vzdělání/RVP povinný odučený počet hodin v učeb.plánu dostane různou výši příspěvku, podle toho, jestli tyto povinné státem určené hodiny odsedí na obecní, krajské, církevní nebo soukromé škole???
Peníze nedostává dítě, to je dezinterpretace, nebo záměrná manipulace. Peníze dostává vzdělávací instituce prostřednictvím svého zřizovatele.
Proč při ošetření pacienta dostane stejný finanční příspěvek od státu/pojišťovny za stejný výkon státní a soukromého lékař?
To ale není pravda. Informujte se, prosím. platby za stejné výkony se zařízení od zařízení významně liší. Bez ohledu na právní formu subjektu. Platba za operaci slepého střeva v Motole je zcela jiná nežli v třeba Pardubicích.
Proč za stejný výkon (povinné počty odučených hodin stanovených v RVP státem) dostane stejně státní a církevní škola, a o 37 % méně soukromá škola ???
V podstatě jsem již odpověděl v minulém příspěvku. Protože tak zní zákon, který vznikl jako kompromis názorů různých politických subjektů. - A církevní lobbisté zřejmě pracují lépe. ;-)
Mimochodem těch 37% je zavádějících. Ve skutečnosti se normativní platby za žáka významně liší podle lokality, charakteru oboru, subjektu zřizovatele, ale také inspekční zprávy ČŠI, atd. A liší se tyto normativy i mezi "státními" školami. Obecně ale platí, že soukromý subjekt dostává dotaci nižší, nežli "veřejný" zřizovatel. A já se domnívám, že v případě "komerčních" škol je to tak správně. Opravdu nevidím důvod, proč by se řadoví občané měli skládat na nadstandardní vzdělávání pro potomky horních deseti tisíc.
Platit úhradu nadstandardu/jak ve školství tak i ve zdravotnictví přeci nikdo ze státního rozpočtu nechce. Školné nebo nadstandar.pokoj v nemocnici si zaplatí občan ze svého. Ale ze stejných daní má právo občan na stejný finanční příspěvek na standard /vzdělávací služby nebo zdravotní služby. Viz Evropská úmluva, ústava, mezinárodní smlouvy. Evropská charta přímo mluví o povinnosti stanovit standardy ve vzdělávání a ty zajistit z veřejných prostředků pro všechny stejně. Bez jakékoliv diskriminace /rasové, majetkové, náboženské apod. Protože zdroji veřejných rozpočtů jsou daně od všech.
No, nedalo mi to a podíval jsem se na dokument ve formátu doc. Vždycky si uvědomím, jak se mi při vedení žáků k produkci uchopitelných textů, s takovými výtvory na netu, jen obtížně odpovídá na poznámky žáků ve stylu "a k čemu nám to bude?"
Takže zdravím, po víc jak roce existence dokumentu, autorku poslední změny Vedunku Stuchlikovou.
gggggggg
Pane Bláha, souhlasím s Vámi.
Není nad to, když se návrhy zákonů píšou nesrozumitelně a velmi vágně, aby se pak mohla vždycky najít skulinka, jak to ve finále a ve výkladu upravit ku obrazu svému. Náš právní systém je zapleven právními hybridy, ze kterých těží ti největší gauneři...
ten návrh zákona by mohl pokračovat dalšími kroky, např. slevu na MHD dostanou jenom žáci státních škol, ISIC karty dostanou jenom děti státních škol, potvrzení na uplatnění slevy na dani pro rodiče dostanou jenom žáci státních škol, slevu na dani ze mzdy na brigádě dostanou jenom studenti státních škol, slevu na vstupném do ZOO na představení apod. dostanou jenom děti ze státních školatd.,atd.,atd. Vždyť jsou to vlastně paraziti stejně jako živnostníci (jak tento týden zaznělo z úst našich levicových politiků) , oni se vůbec nevzdělávají na soukromých školách podle státem určeným vzdělávacích programů a podmínek, neplní podmínky vzdělávání podle školského zákon, jejich vysvědčení nemají státní znak, jejich učitelé nemusí mít stejné vzdělání jako učitelé na státních školách, jejich ředitelé neplní přenesou působnost - státní správy, zřizovatelé škol jenom musíhospodařit neziskově, jejich rodiče musí odvádět daně do státního rozpočtu, ze kterých má být nadstandard vzdělávání jejich dětem hrazen, a protože jsou ochotni zaplatit navíc školné např. na vzdělávání dětí ve třídách s nižším počtem žáků, nebo proto, že má jejich dítě zdravotní handicap, tak je za to potrestáme a sebereme jim na vzdělávání všechno. Blahopřeji soudružky! Studenti , žáci a děti na církevních školách/tzn. je to také jiný zřizovatel dostanou naprosto stejně peněz na své vzdělávání , jako na státní škole. Proč? Soukromým školám brát a církevním školám dávat!!! Restituce byly málo.
Je příliš jednoduché říci, sem soukromé vlastnictví nepatří, toto musí zajistit stát a jeho politici. A je neuvěřitelné, jak mnoho lidí, takovéto „zdůvodnění“ uspokojí, aniž by si uvědomili důsledky své slepé důvěry ve funkčnost alternativy k rozhodování soukromých vlastníků, kterou je diktát politické a byrokratické mašinérie. Nestačí mít dobrý úmysl a věřit, že úředník a politik nastolí dobro. Pro uskutečnění dobrého úmyslu musí existovat reálný mechanismus, jak ho dosáhnout. Výsledek může být (a často i je) přesně opačný (vzpomeňme jen katastrofické dopady nejčastějších hospodářských politik od regulace nájemného, přes minimální mzdu až k zestátnění školství). Ne nadarmo se říká, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Víra v prospěšnost pošlapání soukromého vlastnictví v tzv. „veřejném zájmu“ je příkladem přesně takovéto cesty se špatným koncem.
Autor je docent ekonomie na Národohospodárskej fakultě VŠE v Praze a riaditeľ pre publikačnú činnosť Liberálního institutu. Text článku je skrátenou verziou jeho prednášky, ktorú predniesol v rámci CEQLS v Bratislave dňa 13.decembra 2006. Jej plné znenie je k dispozícii tu.
Evropská charta přímo mluví o povinnosti stanovit standardy ve vzdělávání a ty zajistit z veřejných prostředků pro všechny stejně.
Kde konkrétně?. Můžete uvést třeba odkaz, nebo alespoň citaci?
ten návrh zákona by mohl pokračovat dalšími kroky, např. slevu na MHD dostanou jenom žáci státních škol,
S argumentací tohoto typu velmi opatrně. - Nemůžeme přece zakázat prodej alkoholu a cigaret dětem, protože co kdyby to byl jen první krok k zákazu prodeje alkoholu i dospělým, ne?
Tak znovu. Nežijeme v roce 1948, ani v Zimbabwe. Zákon likvidující soukromé školy prostě nemá šanci na přijetí. Jsem o tom pevně přesvědčen.
Pokud se nevhodného výroku o parazitických živnostnících týče, byl samozřejmě hloupý, ale o nepřijatelné disproporci mezi platbami živnostníků a zaměstnanců před nedávnem mluvil i ministr Kalousek a to rozhodně není socan, ani komunista.
Další část příspěvku je už jen klasickým řečnickým trikem. O žádných zmiňovaných opatřením vůči soukromým školám nikdo ani neuvažoval.
Minule jsem vyzval k tomu, abychom se nesnažili argumentovat ideologicky. Bohužel zbytečně. Ohánět se Liberálním institutem, to je bohužel excelentní ukázka, jak nahradit jednu demagogii jinou, opačně orientovanou. :-)
Laissez faire je stejně nebezpečná ideologie, jako komunismus. Vždyť k čemu potřebujeme třeba státní potravinářskou inspekci? Přece od obchodníka, který prodává sajrajty si příště nikdo nic nekoupí a volný trh tak vše vyřeší, ne?
disproporci mezi platbami živnostníků a zaměstnanců
Jen bych v rámci čistého svědomí, ale proti svým zájmům připodotknul, že na platy zaměstnanců státu se skládají i ti živnostníci.
Jistě, kolego Blaho. Ale jen ti, kteří platí daně. :-)
Řeč ale byla o platbách za sociální a zdravotní pojištění.
Neschopný, zakomplexovaný, nenávistný. To je přesně on
Autor: Jan Ziegler | Publikováno: 23.3.2013 | Rubrika: Ostatní
Všichni podnikatelé jsou zloději, kteří rozkradli stát a brutálně utiskují své zaměstnance. Tak nějak se dá shrnout filozofie malého ubohého čecháčka, který totálně zblbnul pod nalejvárnou marxistickými nesmysly a je z něho zlý nepřející ubožák. Takový nikdy nepochopí, že podnikání je ve skutečnosti trvalá dřina, tvrdá práce a riziko.Potřebujeme podnikatele baťovského typu. Ač Miloše Zemana nemusím, pod tento jeho výrok se rád podepisuji. Myslím si, že takových je víc než dost, namátkou mezi ně patří třeba Stanislav Bernard, který v Humpolci obnovil pivovarskou tradici, z trosek vybudoval prosperující firmu a vyrábí dobré pivo nazvané po něm. Do této kategorie jistě také spadá Brňan Radim Jančura. Začínal od nuly, založil dopravní společnost a dokázal, že i cestování autobusem nebo vlakem může být pěkným zážitkem. Přidal bych dále Milana Teplého. Ten v Českých Budějovicích zprivatizoval mlékárenskou firmu Madeta, která si pod jeho vedením vede velmi zdatně. Přitom hodně riskoval, v jednom z novinových rozhovorů s nadsázkou dokonce prohlásil, že jeden čas měl tak velký úvěr u banky, že mu nepatřili doma snad ani ponožky. Jenomže tohle náš ubohý a zakomplexovaný čecháček nechce slyšet. On je neschopný, flákač, v životě kvůli vlastní lenosti ničeho nedokázal a pro úspěchy druhých má jedno vysvětlení, oni si nakradli. Je to takový typický představitel tohoto čecháčkovského proudu, který se vzmůže akorát na nadávání v hospodě, užírá se závistí a přeje si, aby to pěkné sousedovic prase chcíplo. Takový člověk s neumí radovat ze života, nenávidí druhé lidi a pokud je někdo úspěšný, tak si musel nakrást, protože jinak to přece není možné. Prostě, když já jsem v žumpě, tak ať tam spadnou všichni.
Jistě, mezi majiteli firem nejsou samí beránci, to nikdo normální ani netvrdí. Jsou mezi nimi i takoví, kteří si zaslouží spíš označení podnikavci. Ale kvůli tomu nebudu urážet všechny podnikatele a nadávat jim do podvodníků a zlodějů. Když třeba soustružník někoho zavraždí, tak také mně nenapadne vyřvávat, že všichni soustružníci potažmo dělníci jsou vrazi.
Navíc hlavními viníky privatizačních problémů, o kterých se zdejší soudruzi rádi otírají, jsou ve skutečnosti komunisté a jejich příznivci. Pokud by lidem nerozkradli jejich majetky, nemusely se v devadesátých letech privatizovat podniky, z nichž mnohé rudí vládci přivedli ke krachu.
Takže diagnóza čecháčka je jasná. Jeho nemocemi jsou nenávist, neschopnost, závist a zakomplexovanost.
Všichni podnikatelé jsou zloději ...
Promiňte, ale v čem je tento text v kontextu předchozí diskuse?
Poslední příspěvky se týkaly výše příspěvků OSVČ do systému. To s panem Jančurou, nebo Bernardem má pramálo společného.
Pokud by (komunisté) lidem nerozkradli jejich majetky, nemusely se v devadesátých letech privatizovat podniky, z nichž mnohé rudí vládci přivedli ke krachu.
Geniální.
Příčinou platného znění zákona o církevních restitucích je podle této logiky Ježíš Kristus. Kdyby se nenechal ukřižovat, nevznikla by církev, nenahromadila by majetek - často morálně velmi spornými metodami, komunisté by církvi neměli co ukrást a nyní by se nemuselo nic vracet. Ale možná by bylo logičtější začít rovnou od Adama.
Omlouvat jeden zločin jiným, to je, podle mého, morálně dost sporná metoda. Obhajitelná určitě v případě atentátu na Heydricha, ale velice sporná v případě tunelování a rozkrádání majetku státu v uplynulých porevolučních letech.
Ale debata se dost odklonila od tématu. Nechcete se raději bavit o postavení soukromých škol?
kvůli tomu nebudu urážet všechny podnikatele
Mě se zase dotýká, že nás, malé ubohé čecháčky házíte všechny do jednoho pytle. Třeba my, s klukem ušatým Sedychem, závidíme nanejvýš sousedovi kozu nebo monopolním nakladatelstvím malé náklady cvičebnic.
KSČM chce jednotnou školu. Citace předkladatelky zákona: Vzdělávání v ČR má dlouhodobě klesající úroveň. Na tomto katastrofálním stavu se podepsala řada faktorů a změn, ke kterým za posledních dvacet let došlo a které české školství naprosto destabilizovaly. Rozbití jednotné školy a snižování nároků na žáky a studenty jsou jedněmi z nich, řekla Haló novinám poslankyně a vedoucí odborné sekce školství při ÚV KSČM Marta Semelová.
A jestli se chcete vrátit k tomu, co paní Semelová na hrobu Klementa Gottwalda letos v únoru propagovala, tak je to důvod k emigraci. Začíná to likvidací všeho soukromého, školstvím počínaje ... Nepodporuji čistý tržní mechanismus, ale aby zásahy státu do něj měly svoji efektivitu, oprávněnost a zachovaly demokracii a rovný přístup ke vzdělávání všem. To znamená i dětem na soukromých školách. Mám zdravotně postižené dítě. Jenom díky soukromé škole a jejím nadstandardním službám můžu chodit do práce, syn dostává maximální péči a bude schopen normálního života a chodit do práce. Nebude odkázán na moji péči nebo pobyt v ústavu, kam ho nasměřovala škola státní. A paní Semelová by se nad sebou měla zamyslet, protože z jejích slov mě mrazí: Semelová ve svém emotivním projevu na Olšanských hřbitovech, kde několik desítek převážně starších lidí vzpomínalo na únor 1948 a převzetí moci komunisty, vychvalovala 41letou totalitní nadvládu komunistů. „Únor 1948 a následující období 40 let nebylo zločinným režimem, ten nastal až po listopadu 89,“ řekla mimo jiné.
„(Tato etapa) znamenala sociální jistoty pro každého, rozvoj průmyslu a zemědělství, které k nám přijížděli obdivovat zahraniční odborníci, stejně jako kvalitní bezplatný systém vzdělávání či zdravotnictví. Růst ekonomiky, bytová výstavba, dostatek jeslí a mateřských škol, dostupná kultura. To byla 41letá historie, jíž dal impuls únor 1948 a vláda Klementa Gottwalda,“ prohlásila.
VŘSR významně ovlivnila rozvoj vzdělanosti,M.Semelová
8. 11. 2007
Zvyšování vzdělanosti všech občanů se stalo jedním z hlavních bodů politiky našich vlád v předlistopadovém Československu. Významným přelomem byl rok 1948, kdy byla, ve spojení s politickým řešením dalšího rozvoje naší země, zásadně řešena i otázka školské soustavy, dostupnosti vzdělání a vzdělanosti národa vůbec. Byl přijat zákon o jednotné škole, což byl zásadní krok vpřed. Jednotné školství, jakkoli je polistopadovými vládami u nás zesměšňováno, je v současném světě charakterizováno jako školství výrazně progresivní, potřebné, na vysoké pedagogické úrovni, odstraňující sociální diskriminaci a řešící základní sociální problémy. Jednoznačně tak vyznívá ve prospěch tzv. Nejedlého reformy. Není bez zajímavosti, že vyhraněné útoky na jednotnou školu zaznamenal, stejně jako rok 1989, i rok 1968.V průběhu let 1948 až 1989 došlo v našem školství k mnoha významným změnám. Na školách všech stupňů byla zrušena výuka náboženství, čímž došlo k odstranění vlivu církví na školu a vzdělání. Zavedením již zmiňované jednotné školy byla podpořena demokratizace našeho školství.
Netvrdím, že všechny změny a reformy v průběhu těchto let byly vždy nejšťastnější. Ale přes nejrůznější problémy šlo o školskou soustavu, která při dalších minimálních zásazích měla šanci na kvalitní rozvoj.
Rok 1989 tuto šanci zničil. Jedním z prvních kroků nového režimu bylo zrušení ve světě se prosazující jednotné školy. Následující novely školského zákona pak vrátily školu do stavu ne pouze před rok 1948. Zrušení osnov na základních školách a zavedení různých školních vzdělávacích programů bude mít velmi negativní dopady, které se projeví v úrovni vzdělání jako takovém.Naprosto nedostatečné je financování školství (školy podnikají a hledají sponzory). Ale nejen to. Pro polistopadové období je charakteristický také vznik soukromého školství (na úkor školství veřejného, jež je rušeno pod hlavičkou optimalizace sítě škol), které, stejně jako školství církevní, platí daňoví poplatníci. Aktuální se stává otázka školného, jež se nyní kromě škol soukromých platí ve školách mateřských a na vyšších odborných školách, a které chtějí současní politici rozšířit i na školy vysoké.Pokud bych tedy měla zhodnotit, co přinesl listopad 1989 našemu školství, pak je to v prvé řadě bezkoncepčnost a chaos pod rouškou liberalizace, odstátnění a přejímání cizích vzorů, odmítání vědeckého poznání jako základu vzdělání a jeho nahrazování individuálními zkušenostmi žáků. Zřetelná je také morální a hodnotová dezorientace dětí a mládeže a falzifikace dějin na všech stupních škol (učebnice, výukové filmy a nejrůznější projekty pro školy, jejichž zadavatelem jsou např. společnosti Člověk v tísni či Konfederace politických vězňů).vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM
7. listopadu 2007, Marta SEMELOVÁ
Inu paní Semelová zjevně teskní za starými časy. To je, myslím, u většiny členů KSČM stejně častý symptom, jako výrazně selektivní paměť.
Že by nejraději soukromé a církevní školy zrušila, to snad také nepřekvapí.
Pořád ale nechápu, zda si někdo z diskutujících opravdu myslí, že něco takového reálně hrozí.
Že chaotické zavádění RVP/ŠVP v konečném efektu přineslo mnohem více škody, nežli užitku, s tím souhlasím také. Stejně jako to, že učitel má učit a nikoliv sepisovat koncepční a metodické materiály.
Ale ani v tomto smyslu se žádný návrat k socialistickému školství nechystá. Koneckonců už před ŠVP si školy vybíraly z několika programů.
Okomentovat