Úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání přinesou několik podstatných změn, a to především povinnou výuku druhého cizího jazyka nejpozději od 8. třídy základní školy.
Jazykové vzdělání patří k zásadním faktorům určujícím konkurenceschopnost země. Schopnost komunikovat v jiné řeči či řečech než mateřštině, předurčuje i profesní úspěch lidí na pracovním trhu. Studie OECD opakovaně prokázaly, že úroveň znalosti jazyka je z hlediska konkurenceschopnosti jedním z nejvýznamnějších faktorů, dokonce významnějším než podpora přílivu zahraničních investic. V tomto duchu je žádoucí, abychom maximálně usilovali o zlepšení jazykových schopností našich dětí. Povinnou výuku, kterou MŠMT zavázalo všechny základní školy v druhém stupni od začátku školního roku 2013/2014, nutno nahlížet i z hlediska této perspektivy.
Přesto Česká školní inspekce uvádí, že asi jedna třetina škol bude mít potíže s naplněním tohoto požadavku. Proto musíme vidět tento krok MŠMT také jako cestu k přirozené optimalizaci sítě škol, ke které nutně povede. Nakonec to bude na rodičích. Budou posílat děti do školy, která není schopna kvalitně zajistit další jazyk, nebo podstoupí určité nepohodlí spojené s dojížděním pro lepší vzdělání dětí? Pokud zvolí druhou variantu, bude to znamenat jistou formu selekce škol.
Je to opatření tvrdé, ale výsledky se během několika let projeví jak v případě optimalizace sítě škol, tak tlaku na pedagogické fakulty. Od nich se teď očekává, že připraví motivované a zapálené mladé jazykáře.
Anna Putnová
předsedkyně sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
16 komentářů:
Soudružko Putnová,
zkuste vytáhnout svou osezenou konzervativní zadní tvář z (moravské) Prahy a rozjeďte se do regionů. To za prvé. Za druhé - zkuste prosím konečně použít tu šišku, která vám ukončuje krk, k přemýšlení v souvislostech - to bych, přiznám se, čekal od někoho, komu byla udělena docentura. Pak možná přijdete na to, že problém s naplněním daného požadavku budou mít v první řadě menší venkovské školy, které jsou ale pro komunitní život a vůbec pro zachování života v dané lokalitě naprosto nezbytné. Necháme je tedy padnout? Opět zaúřaduje neviditelná ruka trhu? Venkov nechť se definitivně vylidní a všichni budeme bydlet v "Krně"?
Chcete, vy akademická slepice, zapálené mladé jazykáře? Tak je v první řadě zaplaťte a dejte jim perspektivu kariéry. Prosazujte více peněz na financování škol - v rámci zemí OECD jsme v tomto směru stále na chvostě.
Jste opravdu tak selektivně hloupá, nebo vám někdo za tohle platí? Pak je mi milejší poslední špindíra Perlovky, ta si alespoň na nic nehraje a každý den riskuje, nosíc svou kůži na trh.
Ostatně, proč by si skladník nemohl přečíst Vergilia v originále.
Jsem zvědavý, kdy podobné nařízení bude vydáno i pro střední školy, v tomto případě rozumějme učiliště.
Mnoho žáků má potíže s pochopením textu ve svém rodném jazyce, v angličtině nejsou schopni ani si objednat jídlo v restauraci a do toho se teď bude zavádět další cizí jazyk? Kde se vezmou kvalitní vyučující a z čeho je školy budou platit?
Nezaměstnaný učitel
Znám mnoho "zapálených" učitelů jazyků, často i rodilé mluvčí, kteří ze škol utekli kvůli nekázni a nezájmu žáků všeobecně - nejen ve výuce jazyka. Nejdříve musí někdo nějak zlepšit pracovní morálku žactva, pak můžeme začít učit. Když učitel 20 min stráví čekáním na klid a domlouváním ke klidu, motivuje div ne divadýlkem, a stejně to není nic platné - žáci se chtějí jen bavit, ne učit.
"více peněz na financování škol"
Aby se ještě více zakonzervoval současný binec? U nás chtějí zbudovat druhý bufet, ten první nestačí dovážet hamburgry a colu. Možná by se pak mohly přikoupit další interaktivní tabule, s kterými nikdo nepracuje, ale škola se jimi chlubí. Takhle, jo?
Evidentně jste vůbec nepochopili, co chtěla Putnová říct, ať už je soudružka nebo není. Prostě škola, která nebude schopná solidně výuku němčiny zajistit, dá rodičům vzdělavatejnějších dětí jasný signál k tomu, aby dítě přihlásili na osmileté gymnázium či přehlásili na pružnější základku. V konečném důsledku to skutečně povede k jisté selekci škol.
Na jinou základku přejít žák ve spoustě měst nemůže, neboť se musí striktně dodržovat z nařízení zřizovatele spádové obvody škol ... Jádro pudla je opravdu zašité v problému velmi obtížné vzdělavatelnosti části populace ... a teď mě napadá - budou žáci po ZŠ pokračovat ve dvou povinných jazycíh i na učilštích? Pokud ne, je to absolutně zbytečná akce a ty dvě hodiny týdně by byly užitčnější pro volitelné předměty nebo ČJ a M.
"schopná solidně výuku němčiny zajistit"
Ale pochopili jsme, jenže tyhle úvahy jsou trochu mimo. Např - řekněte mi, kolik rodičů dá dítě na jinou školu jen kvůli nějakému druhému cizímu jazyku? Kdyby tak kvůli levnějším obědům, ale toto...
A kdo je tam jako bude dovážet - taxislužba?
Mimochodem, děti se dávají tam, kde mají lepší známky. Za co je dostávají, na tom nezáleží, přece.
Druhý jazyk má smysl pro někoho, kdo má o (další) vzdělání zájem. Pro spoustu dětí by měly daleko větší přínos dílny nebo kuchyně nebo šití apod., protože to v praxi uplatní mnohem víc. To by se ovšem ve spoustě škol nesměla dílna zrušit a) z důvodu bezpečnosti dětí (= jsou levý jak turecká šavle) a b) byly potřeba hodiny pro výuku Ikt, tak na co dál držet dílnu
P.S. Léta jsem učila Nj jako 2. jazyk
Přesně tak. Kluk neví, k čemu je kladívko a jak opilovat železnou hranu. Chápu školy, že kvůli úrazům nechtějí dílny, ale přece nějaké řešení musí být! Co to jsou ty otevřené dílny? - a nebo si v projektu nárokujte vždy jednoho bezpečáka, třeba bodygarda, na hodinu dílen v osmičkách. A co rodiče - co takhle na ně taky přenést odpovědnost!? Poškodíš - zaplatíš.
Jé, to by bylo hezké! Nebyly by v dílnách opět základy těch tolik potřebných/proklamovaných technických oborů? Jak se má dítě přihlásit na technický (rozuměj rukodělný) obor, když z domova netuší, jak vypadá vercajk a co je to kladný a záporný pól?! Já osobně to sice nepotřebuju - nač brát manželovi iluze o jeho potřebnosti :-) - ale ono umět vyměnit žárovku nebo připojit zásuvku bez čekání na nedostatkového řemeslníka není zas tak na škodu!!!
nač brát manželovi iluze o jeho potřebnosti
Také nevařím, nemyji nádobí, neperu, nežehlím, neuklízím, nevysávám, nerozhoduji o penězích... a ani je nevydělávám.
Iluse jsou halt iluse.
připojit zásuvku
Pozor. Hlavně nepropojit fáze a nulák. Raději to opravdu nechejte odborníkovi. Učitel se nemá plést "odborníkům" do řemesla. Mrtvý manžel, dobrý manžel?
Kde je svoboda vlastní volby a rozhodování? Zase někdo přikazuje, nařizuje a stanovuje povinosti? Brrrrr. K věci:
Pravdu mají přispěvatelé ze 7:29 i 9:17, který říká mj.
...učitelů jazyků, často i rodilé mluvčí, kteří ze škol utekli kvůli nekázni a nezájmu žáků všeobecně - nejen ve výuce jazyka... Když učitel 20 min stráví čekáním na klid a domlouváním ke klidu,... - žáci se chtějí jen bavit, ne učit.
A navíc, který druhý jazyk, aby v něm mohli žáci ZŠ pokračovat v přechodu na SŠ, což bývá problém a škola nutí žáka do jiného jazyku, než se učil, jen aby naplnili třídu méně žádaného jazyka.
I dnes některé SŠ raději učí jeden cizí jazyk, aby mohli místo učitele cizího jazyku mít dalšího kvalitního učitele odborných předmětů.
A hlavně, pokud cizí jazyk učí našinci, žáci se v cizině těžko domlouvají a musejí se doučit vůbec porozumět co jim kdo říká a naučit se správnou výslovnost, aby i jim bylo rozumět.
To má školství zase jednou předsedkyni sněmovního výboru jedna báseň. Jestlipak tato paní viděla někdy v poslední době školu, žactvo a učitele z blízkosti alespoň 10-ti metrů? Před všemi spásnými reformami bych některým lidem naordinovala alespoň týdenní exkurzi do praxe.
Uvedený názor paní Putnové je samozřejmě nesmysl. Jenže to ví asi skoro každý učitel z praxe. Dva jazyky na zš jsou za současné situace fata morgána a eurohujerismus ...
Okomentovat