Práce na úpravách Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), který je podle oddílu A části A1 nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, určený pro obor vzdělání 79-01-C/01 Základní škola, byly zahájeny na podzim roku 2011. Po zvážení všech okolností a po dohodě s odbornými pracovními týmy se přistoupilo k úpravám, které vzešly z mezirezortních jednání, a to s Ministerstvem financí (MF), Ministerstvem vnitra (MV), Ministerstvem obrany (MO), Ministerstvem dopravy (MD), Ministerstvem zdravotnictví (MZ) ve spolupráci s Výborem na ochranu rodičovských práv (VORP), a Úřadem vlády (ÚV). Na základě těchto jednání byla do RVP ZV začleněna (pouze finanční gramotnost), dopracována nebo upravena některá aktuální a důležitá témata, jež mají své opodstatnění ve vládních dokumentech nebo v legislativních dokumentech příslušných rezortů.
Při úpravě vzdělávacího oboru Matematika a její aplikaci se vycházelo především z požadavků mezinárodních výzkumů; při úpravě vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a rovněž bylo přihlédnuto k záměrům v oblasti jazykového vzdělávání v ČR a jeho srovnatelnosti se zeměmi EU, kde více než polovina členských zemí EU má povinnou výuku druhého cizího jazyka ve stejném věku dítěte.
V této souvislosti je nutné zdůraznit, že všechna výše uvedená témata RVP ZV již nyní víceméně obsahuje. Účelem úprav bylo na daná témata více upozornit a zdůraznit jejich důležitost v dnešní době. Očekávané výstupy nejsou tudíž navýšeny, ale pouze upraveny nebo změněny. Školy tedy nebudou muset provádět žádné velké zásahy do stávajících ŠVP, kromě vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk, jejichž úpravy jsou rozsáhlejší. Všechny případné úpravy však mohou začlenit formou jednoho dodatku ke stávajícímu ŠVP.
Podrobný přehled hlavních úprav RVP
Cizí jazyk a Další cizí jazyk
Na základě zjištění pracovních skupin pro cizí jazyky a upozornění učitelské veřejnosti, České školní inspekce (pohovory s učiteli a další), že výstupy vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk v náročnosti na žáka ne zcela odpovídají Společnému evropskému referenčnímu rámci jazyků, byla přepracována vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace – vzdělávací obor Cizí jazyk. Vzdělávací obor Další cizí jazyk, který byl také přepracován, byl začleněn do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, namísto v kapitole Doplňující vzdělávací obory (DOV).
Zároveň byla řešena jeho závaznost pro žáky a školu. Další cizí jazyk je od školního roku 2013/2014 vymezen jako součást vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Škola zařazuje Další cizí jazyk podle svých možností nejpozději od 8. ročníku v minimální časové dotaci 6 hodin. Vzhledem k posilování významu výuky cizích jazyků musí škola daných 6 disponibilních hodin využít pouze pro výuku Dalšího cizího jazyka, nebo v odůvodněných případech pro upevňování a rozvíjení Cizího jazyka. Příklady odůvodněných případů: žáci se SVP, nedostatečné personální a organizační zajištění výuky apod.
! Toto neplatí v roce 2013/2014 pro 9. ročník !
Důvody: Region České republiky nedisponuje přirozeným vícejazyčným prostředím tak jako některé evropské státy. Z ekonomicko-politických a kulturních důvodů je ovšem pro občany této země nesmírně důležité mít schopnost komunikovat alespoň ve dvou cizích jazycích, tj. nejlépe v jednom z globálních jazyků a v jednom z regionálně či kulturně blízkých jazyků. Koncept cizojazyčné výuky v anglosaských zemích nebo v zemích s historicky daným vícejazyčným kontextem, jako je Švýcarsko, Lucembursko či Belgie, není pro ČR plně relevantním srovnáním. Kde ale můžeme hledat četné společné vývojové linie, jsou země bývalého východního bloku. Všechny tyto státy musely projít obdobným porevolučním vývojem jako Česká republika. Až doposud se potýkají s podobnými problémy jako české jazykové vzdělávání, tj. s nedostatkem kvalifikovaných učitelů, nedostatkem učebních pomůcek a učebnic, především pro jazyky vyučované v pozici druhého jazyka. Ve všech zemích bývalého východního bloku je další cizí jazyk do kurikula zařazen v průměru od 7. ročníku jako POVINNÝ. Pokud byl v některé z těchto zemí v posledních letech měněn status druhého cizího jazyka, tak vždy z volitelného na povinný. Při úpravě statutu druhého cizího jazyka je obecnou tendencí zahajovat výuku co nejdříve.
Zavedení výuky dalšího cizího jazyka, alespoň v podobě, která je v RVP ZV významně přispívá k rozšíření celkového rozhledu žáka. Až zavedením dalšího cizího jazyka lze hovořit o naplňování principu mnohojazyčnosti. Přitom nelze očekávat, že žáci budou umět všechny jazyky stejně dobře, ale budou se moci díky nim dorozumět.
Výuka dalšího cizího jazyka vyžaduje odlišnou metodiku než učení prvnímu cizímu jazyku, jak potvrzují výzkumy Bochumského kruhu didaktiků.[1] Výuka dalšího cizího jazyka by měla probíhat kvalitativně zcela odlišně od realizace výuky prvního cizího jazyka. Žák je jednak již poměrně zkušeným uživatelem prvního cizího jazyka a bude při výuce dalšího cizího jazyka zcela pochopitelně hledat podobnosti mezi oběma cizími jazyky. Proti častým argumentům učitelů, žáků a rodičů, že žák již nezvládne výuku dalšího cizího jazyka, lze namítnout argument, že při výuce cizího jazyka na úrovni A1 – A2 dle SERRJ nelze očekávat, že žák nabude ucelené znalosti cizího jazyka. Žák by se měl s novým cizím jazykem seznámit a měl by se naučit zcela jednoduše komunikovat v základních komunikačních situacích.
Zavedením dalšího cizího jazyka bude kromě angličtiny podpořena výuka ostatních cizích jazyků, bude oživena klesající tendence výuky jiných jazyků než angličtiny a bude podpořeno fungující další vzdělávání učitelů cizích jazyků.
Dokumenty: MŠMT tímto rozhodnutím alespoň částečně naplňuje doporučení EU o zavedení dvou povinných cizích jazyků do výuky v základním vzdělávání a směřuje k uplatňování principu mnohojazyčnosti (viz např. doporučení Evropského parlamentu z 13. 12. 2001, usnesení Evropské rady z Barcelony 2002, akční plán Evropské komise z roku 2003, Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost z roku 2005 apod.).
Matematika a její aplikace
Důvody: Vzhledem k požadavkům, které jsou kladeny na žáky 1. stupně ZŠ při mezinárodních výzkumech TIMSS a PISA bylo ve vzdělávacím oboru Matematika a její aplikace přesunuto učivo o zlomcích a desetinných číslech již na 1. stupeň ZŠ (nyní se s ním začíná až na 2. stupni). Tento požadavek byl doporučen také Jednotou českých matematiků a fyziků.
Detailní rozbor výsledků českých žáků 4. ročníků v matematické části mezinárodního šetření TIMSS ukázal neobyčejně velkou relativní neúspěšnost našich dětí při řešení úloh z tematického okruhu zlomky a desetinná čísla. Příčinu je třeba hledat ve struktuře kurikula české základní školy. Ukazuje to na odlišný přístup k zařazování tohoto učiva v zahraničí a u nás a na některé širší souvislosti postavení matematiky v kurikulu. Porovnání průměrné úspěšnosti ukázalo, že čeští žáci podali ve srovnání s průměrem ostatních zemí srovnatelný nebo lepší výkon ve všech oblastech učiva kromě tématu zlomky a desetinná čísla. Ve zlomcích a desetinných číslech jsme za ostatními účastníky výzkumu zaostali zhruba o 18 procentních bodů (ČR – úspěšnost 22 %, průměr ostatních – úspěšnost 40 %, tedy naši žáci mají průměrnou úspěšnost zhruba poloviční). Také porovnání úspěšnosti v jednotlivých úlohách ukázalo, že mezi deseti úlohami, v nichž čeští žáci relativně nejhůře uspěli, je šest úloh z oblasti zlomků a desetinných čísel, a je to zároveň prvních šest úloh v pořadí relativní obtížnosti pro naše děti (počítané jako rozdíl mezi obtížností pro naše žáky a ostatní žáky).
Z uvedených důvodů došlo k opětovnému posunu zahájení výuky o zlomcích a desetinných číslech zpět na 1.stupen ZŠ. Zde je nutné připomenout, že v předchozích vzdělávacích programech (tedy do roku 2005) bylo toto učivo na 1. stupni ZŠ již zařazeno. Nejedná se tedy o žádnou zásadní změnu, ale spíše o návrat k prověřenému. Některé školy i v současnosti, při výuce dle RVP ZV, zařazují nad rámec povinného učiva neformální přípravu pojmu zlomek a desetinné číslo na 1. stupni ZŠ.
Dokumenty: Mezinárodní výzkumy TIMSS a PISA, výroční a tematické zprávy ČŠI.
Úpravy provedené na základě mezirezortních jednání:
Dopravní výchova (MD)
Důvody: Nárůst smrtelných a dalších úrazů dětí a žáků v silniční a železniční dopravě, získání řidičského průkazu mladistvými na malé motocykly a následná nehodovost – proto zdůraznění především na 2. stupni ZŠ.
Dokumenty: Dopravní politika České republiky pro léta 2005 – 2013 (schválena usnesením vlády č. 882 dne 13. července 2005), Usnesení Rady vlády pro BESIP č. 30 z roku 2012, Národní Strategie BESIP 2011 – 2020.
Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (MV)
Důvody: Zrušení civilní obrany bez náhrady a na základě toho naprostá neinformovanost obyvatelstva o chování při mimořádných událostech - zkušenosti např. ze záplav v ČR.
Dokumenty: Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, Národní program ochrany kritické infrastruktury, Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 17. ledna 2008 č. 4, Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Obrana vlasti (MO)
Důvody: Absence tématu v RVP ZV, zrušení povinné vojenské přípravy a na základě toho neinformovanost občanů o jejich povinnostech týkajících se obrany vlasti.
Dokumenty: Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, § 52 Příprava občanů k obraně státu, odst. (5) „Za odbornou přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů odpovídají ministerstva, jiné správní úřady a obce. Ministerstvo spolupracuje s MŠMT na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání ve vydávaných učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně státu.“
Korupce (ÚV)
Důvody: Boj proti korupci - při zpracování Strategie na léta 2013 a 2014 vyplynulo z revize Strategie na léta 2006 až 2011, že byl touto strategií MŠMT uložen úkol týkající se zapracování problematiky boje s korupcí do rámcových vzdělávacích programů. Požadavek MŠMT byl částečně akceptován při této revizi s tím, že Úřad vlády (odbor pro koordinaci boje s korupcí) bude spolugestorem tohoto úkolu a v období 2013 – 2014 navrhovaná témata připraví komplexně pro začlenění do všech vzdělávacích dokumentů v příštích letech.
Dokumenty: Úřad vlády - Příprava implementace vzdělávacích témat k získání právního povědomí žáků do rámcových vzdělávacích programů v oblasti korupce a korupčního jednání, občanskoprávní a trestněprávní odpovědnosti, a možných důsledků.
Finanční gramotnost (MF)
Důvody: Vybavení žáků takovými znalostmi, dovednostmi a hodnotovými postoji, aby byli schopni finančně zabezpečit sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb. Jako finančně gramotný občan by měl být schopen orientovat se v problematice peněz a cen a měl by být schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.
Dokumenty: Usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (2007), ve které je obsažen Standard finanční gramotnosti (tento materiál byl vypracován MF ve spolupráci s MŠMT a MPO), Strategie finančního vzdělávání/Národní strategie finančního vzdělávání (2007/2010).
Sexuální a rodinná výchova
Důvody: Nestátní neziskové organizace i jednotlivci (petice) požadovali zdůraznit „pochopení významu sexuality a jejího zapojení do vztahu v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a pozitivními životními cíli, pochopení významu zdrženlivosti v dospívání a uvědomění si důležitosti odpovědného sexuálního chování“.
Dokumenty: MZ - Zdraví 21, cíl 4 – ZDRAVÍ MLADÝCH (vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti), dílčí úkol 4.4 Snížit o třetinu počet těhotenství u dospívajících dívek - prevence rizikového chování, vhodnost odsunutí sexuálního startu v dospívání.
Další úpravy RVP:
V obecných částech RVP došlo pouze k minimálním úpravám. V části A v kapitole 1 Vymezení RVP ZV v systému kurikulárních dokumentů byl doplněn graf 1 – Systém kurikulárních dokumentů o další vydané RVP (RVP pro jazykové školy a RVP pro umělecké vzdělávání) a v kapitole 5 Vzdělávací oblasti byl vyhotoven nový graf 2 – Směřování k utváření rozvíjení klíčových kompetencí žáků, který byl doplněn o standardy vzdělávání vzdělávacích oborů Český jazyk a literatura, Matematika její aplikace a Cizí jazyk, které se staly Opatřením ministra č.j. MSMT-1236/2012-22 součástí RVP ZV.
V části D v kapitolách Struktura ŠVP pro ZV a Struktura ŠVP pro ZV na nižších stupních víceletých gymnázií byly upraveny některé body. V bodu 1- Identifikační údaje se vypouští slovo předkladatel, protože ředitel školy ŠVP v souladu se zákonem nikomu nepředkládá. V bodu 2- Charakteristika školy se vypouští část vybavení školy a upravuje se znění části spolupráce s rodiči a jinými subjekty a uvádí se to zde jako doporučující údaj. V bodu 6 – Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se vypouští část autoevaluace školy, protože podle školského zákona se již samostatně neprovádí, ale je součástí výroční zprávy; vyhodnocování ŠVP a jeho jednotlivých částí (hodnocení školy v rámci výroční zprávy) je zapracováno v části D v kapitole 11 Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu.
Pro školy budou zpracovány vzorové dodatky k ŠVP, které budou zveřejněny na webových stránkách MŠMT, a to během měsíce dubna.
Příloha LMP
Příloha RVP ZV – LMP nebyla součástí úprav RVP ZV. V současné chvíli probíhá diskuze nad zněním § 16, který bude novelizován v rámci připravované novely školského zákona. Podoba této přílohy může být odvozena, teprve až od konsenzuálního znění úpravy § 16. Nejdříve tedy po schválení návrhu úpravy školského zákona na úrovni MŠMT.
V Praze dne 29. 1. 2013
[1] Bahr, A., Bausch, K.-R., Helbig, B., Kleppin, K., Königs, F. G., Tönshoff, W.: Forschungsgegenstand Teriärsprachenunterricht. Ergebnisse eines empirischen Projekts, Bochum 1996, s. 219.
47 komentářů:
To jsem zvědavá, co z této akce bude mít největší šíbr a zlodějíček v rezortu - Ing. Tomáš Kantor, provázaný s mnohými lobbisty napříč úřady. Na toho by se měli zaměřit a vyhnat ho už jednou pro vždy.
Je mi líto, že musím svým následným tvrzením daný problém trochu vyhrotit do roviny "jazykáři versus informatici".
Může mi prosím někdo předložit jednoduchou analýzu, na úkor kterých předmětů bude většina škol přesouvat oněch 6 vyučovacích hodin pro další cizí jazyk?
Mám totiž obavy, že "volitelná informatika" tam bude nemalou měrou zastoupena. Školy "posilováním hodin informatiky na 2.stupni" totiž nezřídka řešily fakt, že škola je oficiálně povinna její výuku řešit !!pouze dvěma hodinami za celou školní docházku!!.
Taky mám několik poznámek.
1. K čemu bude žákům, kteří po ZŠ skončí na učebních oborech, 6 hodin druhého cizího jazyka na ZŠ, když na učňácích na nematuritních oborech povinný druhý jazyk není. Není dokonce ani na některých maturitních oborech!!! Vypadá to jako vždy, že levá ruka neví, co dělá pravá.
2. U výzkůmů TIMMS a jiných se ukazuje, že se sovnává nesrovnatelné. Díky různým osnovám v různých zemích se taky zcela samozřejmě liší výsledky. Jenže u nás se pak útočí na učitele, že je to jejich vina, a že úroveň základních škol klesá kvůli nim. navíc jsem na české škole už několikrát upozorňoval na to, že naše výborné výsledky v matematice a přírodních vědách v 90. létech minulého století oproti výsledkům pozdějším byly zapříčiněny posunem učiva o jeden ročník dozadu, protože jsme přešli z osmileté ZŠ na devítiletou.
Jenže ony se výsledky testů vždy interpetují tak, že jsou vytržené ze souvislostí. A novináři, kteří tomu naprosto nerozumí, pak dělají z učitelů neschopná hovada.
3. A opravdu v konečném důsledku tak vadí, že žáci mají v 5. ročníku mezery v desetinných číslech? Myslím si, že to pak v klidu doženou a vůbec nic se něděje.
Když to tak pozoruji, nelze, nez volně po cimrmanovsku říci: "Tak jsem si to celé pozorně přečetl a došel jsem k závěru, že pokud bude ještě někdy příležitost a já budu opět požádán na ŠVP pracovat, že se vám na to vyseru."
Povinnost vytvářet na každé škole vlastní ŠVP, navíc zcela zadarmo, je ukázka státní šikany učitelů. A ruku v ruce s tím strach o místo, nízká mzda vysokoškolsky vzdělaných lidí, neustálé záměrné nesmyslné změny... A na straně druhé jen plané nářky na tomto a dalších webech...
To David Hawinger a Anonymní 11:08
Děkuji za další štěpné argumenty do, zdá se, prohraného boje. S lidskou blbostí se nesmí přestat bojovat, jinak by zamořila svět.
Fascinje mě např.tato změna na straně 50:
...zhodnotí postavení (ČSR - vypuštěno) Československa v evropských souvislostech...
Jak může někdo řešit změnu ČSR (Československá republika) za Československo? Mám pocit, že nějaký úředník potřeboval dokázat svou důležitost. Nebo snad měl za úkol vytvořit určitý počet změn?
Nebyl by rozumný jeden cíl - celé to zrušit, tým, který se tím zabývá, rozpustit, najít starý učební plán z doby před 25 lety, staré metodické příručky a učebnice, upravit je a sjednotit osnovy a výstupy pro všechny základní školy.Teprve potom může dojít k reformám. Ne, nevolám po návratu starého režimu, jen bych chtěl ve školách řád a vyučování. A věřte, na začátku tzv. reformy jsem byl všemi deseti pro a ve škole mě kolegyně a kolegové považovali za cvoka. Ovšem reforma se změnila v deformu školství.
Fascinje mě např.tato změna na straně 50:
...zhodnotí postavení (ČSR - vypuštěno) Československa v evropských souvislostech...
Jak může někdo řešit změnu ČSR (Československá republika) za Československo? Mám pocit, že nějaký úředník potřeboval dokázat svou důležitost. Nebo snad měl za úkol vytvořit určitý počet změn?
Nebyl by rozumný jeden cíl - celé to zrušit, tým, který se tím zabývá, rozpustit, najít starý učební plán z doby před 25 lety, staré metodické příručky a učebnice, upravit je a sjednotit osnovy a výstupy pro všechny základní školy.Teprve potom může dojít k reformám. Ne, nevolám po návratu starého režimu, jen bych chtěl ve školách řád a vyučování. A věřte, na začátku tzv. reformy jsem byl všemi deseti pro a ve škole mě kolegyně a kolegové považovali za cvoka. Ovšem reforma se změnila v deformu školství.
1. února 2013 8:38
Vzhledem k posilování významu výuky cizích jazyků musí škola daných 6 disponibilních hodin využít pouze pro výuku Dalšího cizího jazyka - tolik RVP od září 2013.
Teoreticky je možno sáhnout třeba i na matematiku. V učebním plánu je totiž dotace 4 + 4 + 4 + 3 = 15 hodin. Každá normální škola, která si uchovala špetku zdravého rozumu, výuku posílila v deváté třídě na 4 hodiny týdně. To se týká i dalších předmětů. Bude však záležet na řediteli (ředitelce) zda ponechá volitelnou informatiku. Po odečtení oněch 6 hodin tam moc času nezbude. Osobně si myslím, že většina škol nastaví učební plán ve svých ŠVP 2 + 2 + 2 od sedmé třídy. Ivo
Omlouvám se za dvojí odeslání přísěvku.
A ještě jedna omluva: ...příspěvku
No to bude na naší škole pěkný maglajz. Nepovinnou němčinu máme pro zdruba polovinu ročníku od 7. třídy po dvou hodinách týdně. Tutíž naši osmáci budou v příštím roce rozděleni na ty, kteří již němčinu měli a budou ji mít 2 hodiny a na ty, kteří ji neměli a ti ji budou mít tři hodiny. Jedna skupina bude dobírat dvě hodiny dalších volitelných předmětů a druhá skupina je hodinu jednu. A protože jsme malá škola s jednou třídu v ročníku, nastanou komplikace s rozvrhem, úvazky učitelů atd. Fakt sranda.
Zajímavé také je, že když my bychom chtěli udělat úpravy v ŠVP, tak na nový mohou najat až žáci ,kteří nastupují do 6. ročníku. Všichni v ročnících nad nimi musí dojet podle starého. Ale stát si může udělat maglajz úplně ve všem. Dovedou si ti nahoře představit, jaké organizační sračky z jejich rozhodnutí na školách vzniknou?
Retrospektiva je nezákonná. Pokud rodič vybral pro své dítě školu podle ŠVP např. zaměřeného volitelnými předměty na informatiku, což teď škola nebude schopna dodržet, tak se škola a stát chová nezákonně.
Chtělo by to posudek právníka.
Nechápu, proč se povinná výuka dalšího jazyka řeší disponobilními hodinami. Nechápu, proč se na to naeohlo najet až od školního roku 2014/2015, kdy šesťáci z příštího školního roku dospějí do sedmičky. Ostatní mohli vklidu dojet podle starého ŠVP. Ten jeden rok nic nezachrání a nás to bude stát několik let šílených zmatků a problémů. Je tam nahoře vůbec někdo, kdo reálně a prakticky uvažuje?
Podle toho, kolik dalších okruhů by mělo přibýt, dojde také k nárustu počtu hodin a navýšení finančních prostředků?
Neměla by do RVP být také vložena kapitola o bezdomovcích, problémových a nepřizpůsobivých spoluobčanech, klesající porodnosti, špatné výslovnosti dětí, nedostatku jedlí v jehličnatých lesích, počtu králiků v Austrálii...
Neměli by žáci být odebrání z rodin, protože vše přece musí řešit škola a ta také nese za vše zodpovědnost.
Jsou chvíle, kdy by se chtělo zpívat: Táhněte do háje...
Kdo vše zapracuje do ŠVP? Zase učitelé a hlavně zase zadarmo?
A pokud to do ŠVP nikdo nezapracuje, pozná to někdo? Zase jde jen o papírování.
Víte,jak to zpívá K. Kryl? Odpověď čekáte?
Úpravy ŠVP by měli udělat koordinátoři ŠVP, kteří již několik let pobírají minimáleně 1000 Kč specializačního příspěvku měsíčně za nic, protože doposud nic koordinovat nemuseli.
I k nim míří má odpověď na Krylovu otázku Čekáte odpověď? až po mě něco budou chtít.
......!!!!!
Chybí mi vysvětlení, co se na minulé verzi RVP povedlo a co ne. Tedy nějaká data o výuce na jeho základě, jejichž analýzou se dospělo k úpravám RVP. Budou mít tyto změny pozitivní vliv na výuku?
1. února 2013 21:47
Bohužel 0,- Kč. Učitelé , kteří budou muset tuto nevděčnou práci dělat dostanou taky 0,- Kč. On koordinátor není polyhistor a dozajista jste se v úpravě RVP dočetl něco o kolektivní práci. Koordinátor s aprobací chemie vám dozajista nevytvoří osnovy a výstupy pro druhý cizí jazyk. To jaksi bude muset odpovědně vytvořit pokud možno aprobovaný učitel. Váš oprávněný hněv byl měl směřovat asi na MŠMT.
Koordinátor ŠVP není brouk Pytlik, aby naservíroval zbytku učitelstva na své škole co a kdy učit. Může tak akorát ohlídat, aby byly v ŠVP všecky náležitosti. Může doporučit... Ale vzhledem k tomu, že se jedná většinou o řadového učitele, je s kolegy na jedné lodi. A ukažte mi toho koordinátora, který se dobrovolně hlásil o výsadu býti koordinátorem a dohadovat se - s kolegy, s vedením s ČŠI...
Zapotí se většina, o tom nemusíme vůbec pochybovat. Samozřejmě po práci a zadarmo. Můžeme si o tom myslet cokoliv, ale v rámci "přežití" sklapneme podpatky.
Zatím je tu pouze 20 nasraných ze 3.500 základních škol, takže opět vítězí MŠMT... Nezdá se vám zbytečné sem vůbec psát? Vzešla už někdy z našich plků iniciativa, která k něčemu vedla, nebo tu plkáme jen pro falešný pocit "svobody", který sami následně popřeme úpravami ŠVP??? Doprdele už!
"Ale vzhledem k tomu, že se jedná většinou o řadového učitele, je s kolegy na jedné lodi."
Opracdu si myslíte, že koordinátory ŠVP dělají řadoví učitelé? Z 99 % jsou to ředitelé škol, protože za je za to 1000 - 2000 Kč specializační příplatek měsíčně v podstatě za nic. A i kdyby toto nic za 2000 měsíčně dělal řadový učitel, vy tomu říkáte, že je s kolegy na jedné lodi?
Retrospektiva je nezákonná.
To je zajímavý a samozřejmě možný pohled na problém. Ovšem dokud bude jediným argumentem MŠMT chtění EU, pak to bude brzy jediná cesta k zachování zdravého selského rozumu.
Evropský referenční rámec klíčových kompetencí pro celoživotní učení ( 7 ) určuje a definuje 8 klíčových kompetencí nezbytných pro osobní naplnění, aktivní občanství, sociální začlenění a zaměstnatelnost ve znalostní společnosti.
1) komunikace v mateřském jazyce;
2) komunikace v cizích jazycích;
3) kompetence v oblasti matematiky a základní kompetence v oblasti přírodních věd a technologií;
4) kompetence v oblasti práce s digitálními technologiemi;
5) schopnost učit se;
6) sociální a občanské kompetence;
7) smysl pro iniciativu a podnikavost;
8) kulturní povědomí a vyjádření.
Kde máme kompetenci č.3?
Copak kompetence č. 3, ale naše děti nemají ani základy kompetence č. 1, to jest komunikace v mateřském jazyce.
"Koordinátor ŠVP není brouk Pytlik"
Štěnic všelijakých a švábů všude dost. Ale opravdového Pytlika, aby pohledal. Leda tak na Hradě, v senátu či sněmovně se houfují.
Dnes je leccos klíčové: kompetence, problémy, řešení, revize. Odvážím se tvrdit, že v průmětu rámcového vzdělávacího programu do programů školních je klíčová pozice ředitele školy.
Už jste někdy zažili ředitele školy, který by pedagogickému sboru sdělil svoji vizi o směřování školy, ze jejíž chod ze zákona odpovídá? Třeba, vzdělávejte a vychovávejte dětičky tak, aby se naše společnost začala už konečně napravovat. Nebo, dělejte všechno proto, aby moje partička měla slušné živobytí alespoň do mého důchodu.
Já o takovém ani neslyšel.
ředitele školy, který by pedagogickému sboru sdělil svoji vizi
Jak tak o tom přemýšlím, pane Pytliku, není to možná jen chyba ředitelů. Přece i řízený pracovník má umět dát na jevo, co očekává a v čem se jeho očekávání míjí s realitou. Dnes si každý žáček na učitele umí dupnout, a učitelé jen čekají a mlčí? Co kdyby se aspoň v té jedné sborovně trochu domluvili a táhli všichni za jeden provaz, jsou-li v právu. Třeba i s kritikou na ředitele, že nedal vizi. Ať se to dá do zápisu a řediteli, ukaž se.
"s kritikou na ředitele, že nedal vizi"
Cha cha, vizi, říkáte? Ou nou, naši kolegové touží po zcela jiných věcech než po vizi.
A co takova 'koncepce rozvoje skoly' predkladana uchazecem pri konkurzu, zabyva se zrizovatel jejim naplnenim, prestoze to je dokument v rezimu prisne tajne?
Nebo vylozene chutovka v podobe 'hodnoceni vlastni prace' reditelem skoly v souladu s jeho klicovymi kompetencemi pro konkurenceschopnost.
Ze by to dal jako garant kvality vychovne vzdelavaciho procesu do zapisu!!!
Sedych
Pěkně jste to tady kdosi řekl: Táhnout za jeden provaz. U nás na škole toho nejsme schopni ani při udělování známek na vysvědčení.
Je snad reálné, aby třída měla průměr z matiky a češtiny kolem 2,8 a titíž žáci byli zázrační v angličtině a s průměrem 1,6? Já tomu říkám alibismus nejhrubšího zrna: Jsem si vědom, že děti nic nenaučím, tak dám děckám aspoň pěkné známky, abych neměl s rodiči problém." Také máte na škole podobné kolegy? My máme takového ředitele.
"děti nic nenaučím, tak dám děckám aspoň pěkné známky"
Hle - a hned tu máme pádný argument pro plošné testování. Jinak totiž ty alibisty a jiné sorty obcházečů k ničemu nedonutíme. Když ani ředitel nemá zájem.
Čím jsem starší, tím je mi jasnější, že v partě včetně učitelské nebo hornické či jiné, stačí jeden-dva nemakačenkové a vše jde s kopce. Jak začne jeden učitel ubírat na náročnosti (ne na množství učiva, ale na důkladnosti procvičení a vyžadování základů), hned se to se třídou sype. Morálka jde do prčic, a druzí se můžou přetrhnout - nic nenaděláte. Funguje to naprosto všude a vždy.
2. února 2013 21:20
Milý kolego, v mnohém máte pravdu, ale již jste někdy učil dějepis s dotací v učebním plánu školy 2 - 2 - 1 - 1. To je takový rychlokurz, tady procvičíte maximálně vstávání a sedání. Což takhle 3 hodiny českého jazyka a 3 hodiny matematiky v deváté třídě? Taky toho zřejmě moc neprocvičíte. Dotace u nás na průmyslovce pro matematiku 4 - 3 - 2 - 3. Stačí? Na učitele bych zrovna nekydal.
2. února 2013 12:54
Bohužel, jsme všichni na jedné lodi a ta se za "úspěšného" vedení Bobeše začala rychle potápět. Kolik je vody v podpalubí?
"dějepis s dotací v učebním plánu školy 2 - 2 - 1 - 1"
No já vám věřím, je to bída. Nešlo by přeskočit prostředek? Antiku, hlavně Řím a Spartu, to se jim bude hodit pro poznání života. A pak šup do 20. století, jinak maximálně VFR. Znám děti, co měly dějepis na G fůru hodin, a pletou si roky 1948 a 1968, hitlera se stalinem, tak co.
2. února 2013 23:27
Velmi krátkozraké. Určitě nevynechat pravěk a vývoj člověka (Darwin), antickou demokracii třeba v podání ostrakizace, dokonale rozebrat osvícenství, renesanci, reformaci (Hus, Luther, Kalvín), nevolnický systém, robotu, poddanství, desátek,...Ono dvacáté století na "něco navazuje". Nemá cenu se bavit o totalitě, když neprobereme Burskou válku s koncentračními tábory nebo Stalina a přitom se nezmíníme o Marxovi. Historii nemůžeme zaříznout a bavit se jen o 20. století. Mimochodem - 20. století je pro současné žáky naprosto "stejně daleko" jako středověk. Žáci sami toto období nezažili, rodiče se pamatují jen matně.
A neslo by to cele nejak smysluplne zredukovat? Podivejte, excel taky nejde pred nulty leden 1900 a mozna, ze by uplne stacilo zacit dejepis lidstva vznikem weboveho protokolu http. Pro mnohe zaky historie stejne zacina az rokem jejich narozeni na fejsbuku.
Sedych
3. února 2013 1:55
"A což takhle dějepis zredukovat jen na německé totalitní dějiny, zeměpis na území ovládané německou brannou mocí, zavést povinnou výuku německého jazyka,..." To už tady kdysi (1939-1945) bylo. Musíme se pořád opičit?
No dobrá, tak už zbývá jen odpolední kroužek doučování historie lidstva. Ještě bude příplatek. Třeba se i některý žák, žádostivý poučení z minulosti, přihlásí.
Viděl jsem v sešitě zápisy žáka z dějepisu. Vlastnoručně jen datum, pak vlepené nakopírované články, kterým jsem nerozuměl. Složitě popisované rozdělení společnosti ve starověkém Egyptě, do detailu, asi na 4 strany A5, přehled panovníků, války, vztahy s Římem, a spousta věcí, které jsem v životě neslyšel.
1. Copak oni nemají učebnici dějepisu?
2. Tohle ani nemůžete za hodinu přečíst, při čtenářských schopnostech žáků, neřkuli pochopit a vysvětlit.
Asi by to chtělo přibrzdit, historikové.
Dějepis má neopominutelnou dotaci na zš 2-2-2-2. Kdo to neví - snad ani není učitel... Co se týká informatiky- ať je její kvalita jakákoliv, osekání na 2h za 9 let je katastrofa (ICT povinná). Co se týká jazyků, žáci nezvládají projít testy na A2 úroveň ani s jedničkou na zš, v jazykovkách se diví... Ad koordinátoři - většina koordinátorů švp nemá specializační studium - ani příplatek. Navíc je to práce kterou 99% lidí nechtělo a nechce dělat. Vůbec se jim nedivím. A otázka na závěr: kde jsou odbory a pan Mgr. Dobšík ?
Bohužel jsme v soukolí, které je řízeno tak, že do toho nelze zasahovat, přestože si myslíme, že ano. Proto volám jen pomooooooooc, abych ty nesmysly přežila se zdravým rozumem. Odejít z ČR se mi nechce, mám to tady ráda a tak mi nezbývá než mlčet, protože už vím, že boj je marný. Ovládá nás strach a emoce a tak je bitva předem prohraná. O slušnost podle posledního průzkumu 45:55 stojí méně obyvatel a tak nám nezbývá než tu žít a jen sledovat a divit se, kam až lidská hloupost, nenasytnost a zaslepenost může jít. Obávám se, že tohle není konec, že se s takovými nařízeními, kdy většině zůstává rozum stát, budeme setkávat stále častěji.
Co se týká jazyků, žáci nezvládají projít testy na A2 úroveň ani s jedničkou na zš.
U nás mají jedničky za B2+ a stejně se děsíme zbytečnosti druhého cizího jazyka na základní škole, protože neučíme, ani nechceme učit jen děti velmi nadané.
Dějepis má neopominutelnou dotaci na zš 2-2-2-2. Kdo to neví - snad ani není učitel...
Promiňte... a Vy jste učitel? Protože pak byste věděl, že dotace pro vzdělávací oblast "Člověk a společnost", kam dějepis patří ještě s občanskou výchovou, má časovou dotaci pro 6. - 9. ročník celkem 11 hodin. Když odečtete 4 hodiny pro občanku, tak kde máte těch osm pro dějepis? Co se takhle nejdřív podívat na učební plán v RVP ZV?
Vím, že je to nepodstatný problém, ale vždycky mě nadzvedne to..."no to snad ani není učitel..." :-D a když někdo poučuje o něčem, o čem evidentně nemá potřebný přehled... :-)
Ad: 3. února 2013 14:23
Je mi líto - ale 11h je minimální dotaces níž nelze na 2-2-2-1 modrní dějepis vůbec učit..., pokud znáte doporučení Rady Evropy pro výuku historie - minimum 2 h týdně na školách 2.cyklu, se zohledněním poválečné historie v posledním ročníku - nedivil/a by jste se...
Ještě doplněk pro nevěřící či pochybující: Podle přehledu zpracovaného v roce 1999 v rámci projektu Rady Evropy Výuka dějin 20. století měly nejmenší časový prostor pro dějepis školy České republiky. Zatímco ve všech ostatních zemích (mj. Albánie, Rakousko, Rusko, Španělsko, Portugalsko a další) je minimální týdenní časová dotace na základních školách 2 hodiny, v ČR ve dvou ročnících jen 1 hod. a ve dvou ročnících 2 hod. Na evropských středních školách se dějepis učí v jednotlivých ročnících minimálně 2 hodiny, v některých ročnících však i tři nebo 4 hodiny týdně. V učebních plánech ČR je dějepis zařazen jen do 1.- 3. ročníku gymnázia, v posledním chybí (průměrně tedy, stejně jako na ZŠ, připadá na jeden ročník jen 1,5 hod.). Tak byl oproti učebnímu plánu pro čtyřletá gymnázia v ČR z roku 1991 v roce 1999 dějepis připraven o další dvě hodiny týdně na úroveň nové koncepce z totalitního období. V porovnání s evropskými zeměmi jsme na tom nejhůře. S tím souvisí i následné problémy v obsahu i metodách výuky.
Ja jsem z te historicke casove dotace uplne cely vedle. Od casneho rana do sebe peru jeden diazepam za druhym.
A od kdy teda bude ta povinna statni maturita z dejepisu?
Sedych
neopominutelnou dotaci na zš 2-2-2-2
a což takhle 1-1-1-1 (dějepis) a 2-2-2-1 (výchova k občanství). I tento model lze použít. Rozhodnutí je pouze na řediteli ZŠ a protože má ředitel aprobaci VO+ZV, tak si situaci můžeme klidně představit.
Okomentovat