V těchto dnech byla zveřejněna informace o povinnosti vyučovat na základkách druhý cizí jazyk. Tento závazek je schován v Informaci o úpravách RVP pro ZV, která byla publikována i na České škole. Dovolil jsem si pod tento článek přidat příspěvek tohoto znění...
Je mi líto, že musím svým následným tvrzením daný problém trochu vyhrotit do roviny "jazykáři versus informatici".
Může mi prosím někdo předložit jednoduchou analýzu, na úkor kterých předmětů bude většina škol přesouvat oněch 6 vyučovacích hodin pro další cizí jazyk?
Mám totiž obavy, že "volitelná informatika" tam bude nemalou měrou zastoupena. Školy "posilováním hodin informatiky na 2.stupni" totiž nezřídka řešily fakt, že škola je oficiálně povinna její výuku řešit !!pouze dvěma hodinami za celou školní docházku!!.
Pod článkem se rozproudila diskuse, na kterou jsem chtěl reagovat dalším příspěvkem, nicméně jsem se rozhodl po delší době využít svůj blog.
Konfrontace výuky informatiky se "zbytkem světa"
Může mi prosím někdo předložit jednoduchou analýzu, který z těchto dvou předmětů považuje společnost za užitečnější pro život?
Mám totiž obavy, že nemálo dějepisářů očekává od učitelů informatiky, že děti nejpozději do 13 let naučí efektivně hledat na internetu, sestavovat digitální referáty, zpracovávat prezentace podle zásad AIDDA (Attention, Interest, Desire, Decision, Action) a dá-li pánbůh, tak ještě online kooperaci.
Připomínám, že škola je oficiálně povinna její výuku řešit !!pouze dvěma hodinami za celou školní docházku!! a výše uvedenými dovednostmi se dnes živí nemálo firem, které vzdělávají dospělé.
Na závěr prosím, berte můj komentář s nadhledem ;-).
Zároveň bych však byl rád, kdybychom se zamysleli nad rolí digitálních technologií ve škole a v životě. Máme-li pro "digitální uživatelskou gramotnost + informatiku" jen dvě vyučovací hodiny, je prostě nereálné naplňovat očekávané výstupy tohoto oboru. Natož poptávat výstupy, které je přesahují - přesněji, které jsou dnes aktuálnější.
Berme v potaz, že se jedná o vzdělávací oblast s nejmenší hodinovou dotací v rámci celého základního vzdělávání. Druhou oblastí s nejnižší hodinovou dotací je Člověk a svět práce s 8 vyučovacími hodinami. Vzdělávací oblast Jazyk a jeho komunikace, kam Cizí jazyk patří, má aktuálně hodinovou dotaci 71 vyučovacích hodin, přičemž Cizí jazyk využívá 21 vyučovacích hodin.
Budeme-li předpokládat, že druhý cizí jazyk posílí o 6 hodin na úkor disponibilních hodin, pak na 2.stupni bude využívat stejnou hodinovou dotaci jako na všechny disponibilní hodiny dohromady, tj. 18 vyučovacích hodin (cizí jazyk 12+6 a disponibilní hodiny 24-6). Vše si můžete ověřit v platné verzi RVP ZV, str. 114.
Pokud tedy nemáme my informatici poptávat vyšší hodinovou dotaci (doposud nezřídka nahrazovanou z disponibilních hodin), pak by měli didaktici a učitelé všech ostatních vzdělávacích oblastí a oborů výrazně integrovat "digitální gramotnost a informatiku" do svých výstupů. Mají k tomu ideální příležitost - do 30.6. tohoto roku mají vypracovat standardy, jejichž rolí má být konkretizace vzdělávacích výstupů.
Myšlenka povinnosti druhého jazyka není nová...
Převzato z autorova blogu Davidův sloupek
15 komentářů:
Povinné dvě hodiny informatiky v rámci základní školy považuji s odstupem času za velmi zdařilý počin. Vzdělávací stratégové vychází z poznání, že to, co děti opravdu potřebují, naučí se bez problémů samy.
Není mi známo, kupříkladu, že by se ve škole probíralo téma 'mobilní telefony' nebo 'fejsbůkové aplikace'.
A ukažte mi dítě, které problematiku nezvládá ve velmi dobré kvalitě. Nebo, o doučování informatiky a výpočetní techniky jsem také neslyšel.
Skoro by se chtělo říci, že jsou ty dvě hoďky poměrně značným plýtváním času, který by se mohl, lépe měl využít smysluplněji. S ohledem na vývoj posledních dvaceti let třeba na posílení voličské gramotnosti. Divím se, že se tento aspekt do revize rvp vůbec nepromítl, totiž.
voličské gramotnosti
Toto téma je čistě soukromou záležitostí každého z nás.
Tak aspoň že toto je soukromá věc.
To třeba taková etika, vlastenectví nebo sexualita jsou témata veřejně klasifikovatelná.
Žák Nechleba je dostatečný vlastenec a chvalitebný sexuál. A z etiky si dá v září reparát.
Ad Pytlík Blaha 4.2.2013 0:43
Pane kolego, pokusím se odhlédnout od toho, že z Vašich komentářů nedokáži většinou vyčíst, co myslíte vážně, co s nadhledem, kdy se již jedná o sarkasmus atd...
Popisujete klasické příklady informálního vzdělávání, což mimochodem lze spojit s Vámi často zmiňovanými kompetencemi. Chápu-li Vás tedy dobře, doporučujete převést veškeré vzdělávání "informatiky" do informálního prostředí. Takže i v tomto by byla naše vzdělávací oblast (chcete-li předmět), zcela unikátní a inovativní a pravděpodobně daleko vpředu před ostatními oblastmi a obory.
Pokud bych tedy přijal tento Váš naznačený trend, pak bychom měli poptávat i u jiných "předmětů", aby automaticky počítaly se vzděláváním mimo jakékoliv organizované formy. Pak už je jen krůček od myšlenky, že školy jsou zbytečné.
Jelikož ale tomu tak není (a doufám, že ani nebude), pak bych přece jen uvítal, kdyby náš "předmět" mohl pracovat s takovými zdroji, které by alespoň trochu umožňovaly dosáhnout poptávaných cílů a tím minimalizovat rizika vzdělávání neorganizovaného.
dosáhnout poptávaných cílů
Promiňte, ale kdo vlastně poptává? Dokument, zvaný RVP, nebo někdo reálnější?
Z výuky u nás mám dojem, že jí vládnou cíle akademické. Na středních školách jistě, vždyť ještě nedávno se střední hodnotily jen podle toho, kolik absolventů se dostalo na VŠ. Šíře učiva (ani ne tak hloubka pochopení) rostla závratným tempem, co kdyby se na to při přijímačkách ptali a vy řeknete, že jste se to neučili, jak by naše SŠ vypadala..!?
Falešný akademismus zapustil své křivé kořeny i v základním školství. A v některých předmětech přežívá, aniž by si toho zodpovědní činitelé všimli a něco s tím udělali. Pak se nedivme, že jsou žáci otrávení a naštvaní na školu a některé učitele a vlastně to odnesou i ti, kdo učí tak, aby naučili a neotrávili.
Já se Vám, pane Hawingere, omlouvám a neberte to, prosím, osobně.
To mám z toho, že pokud to je možné, vnímám intenzivně výstupy z ministerstva, vlády, poslanecké sněmovny, senátu, Hradu, místního i krajského zastupitelstva, televizního zpravodajství a debat, tisku, webových diskusí, blogů a já nevím čeho všeho ještě. A pak to takhle dopadá. Stírá se mi rozdíl mezi smyslem a srandou.
Má to ovšem nezpochybnitelnou výhodu. Když někdo poukáže na skutečnost, že mi zase z hlavy vypadla pitomost, mohu se začít potutelně usmívat s tím, že to byla mistrně vykonstruovaná nadsázka, vlastně.
Moje příspěvky berte, prosím, jako zpravidla pokus o pohled mimo hlavní, právě a nadšeně přijímaný hlavní proud směrování našeho školství.
O časové dotaci předmětu Informatika na základní škole jsem už toho napsal tolik, že se omezím jen na poněkud strohé:
zaplať pámbu za to, aspoň máme na střední škole co dělat.
P.S.
Už se ví, jaký je vztah informační kompetence a informační gramotnosti? Když hovoříme o dosažení poptávaných cílů.
ad Anonymní 4.3.2013 11:19
S rizikem přílišné "akademičnosti" při stanovení mantinelů pro regionální školství souhlasím. Stejně tak však existuje druhá strana mince, kdy ignorování akademického prostředí "reálnou praxí" může mít srovnatelné negativní důsledky. Byl bych tedy rád, kdyby oba zdánlivě odlišné světy nacházely společnou řeč.
Ohledně věty, obsahující slovní spojení "dosahování poptávaných cílů", nevycházím z žádných kurikulárních dokumentů, ale z prachobyčejného řízení a vedení lidí (čili managementu). A propojení cíle-zdroje-čas je součást mnoha pouček ověřených v praxi.
K mé lítosti změny, které byly nastartovány v souvislosti s RVP, toto propojení nebraly asi moc v potaz. Takže aktuálně doplácíme na to, že někdo zaměnil přání s cíli. A na plnění jakýchkoliv přání se špatně vyčleňují zdroje i čas.
Mimochodem, máme-li dobře stanovené cíle, pak splňují princip SMART a tudíž by měly být měřitelné a hodnotitelné - a opět nejde o kurikulum ale o prachobyčejné řízení jakosti, kde slovo "standard" nemá naštěstí nádech akademičnosti ale tvrdé praxe. Kéž bychom byli ve vzdělávání schopni najít konsensus nad vymezením pojmu "standard", které by měly být připraveny pro všechny obory/předměty k 1.9.2013.
ad Pytlik Blaha 4.2. 11:26
Velmi oceňuji Vaši kompetenci se omluvit ;-), ale není za co. V žádném případě to nevnímám v rovině osobní.
Věřím, že kdybychom jednali osobně z očí do očí, tak bych dokázal odlišit, kdy to myslíte vážně a kdy jde o různé podoby srandy. Ona ta mimoverbální komunikace něco do sebe má a i zde je patrné, že digitalizace a "zonlajnění" má své meze... naštěstí.
Ohledně otázky "informační gramotnost × informační kompetence" oddělme nejprve ten přívlastek. Pokusím se použít Vaši formu vyjadřování. Kéž by nejprve člověk, který prokáže svou gramotnost, získal prostor pro uplatňování svých či přidělených kompetencí. Bohužel jsme svědky případů, kdy člověk kompetentní nedisponuje dostatečnou gramotností.
Ohledně přívlastku "informační" bychom asi vedli delší debatu. Já jen tvrdím, že je rozdíl mezi uživatelskou gramotností týkající se digitálních technologií, informační gramotností a řekněme "informatickou gramotností".
Ach ano, něco jako rozdíl mezi písařskou, spisovatelskou a písmomalířskou gramotností? (bez ambice na ekvivalenci pojmů v pořadí)
Z vašeho vyjádření, pane Hawingere, ke vztahu kompetence versus gramotnost cítím náznak návratu k původnímu významu slova "kompetence". Že by se na lepší časy blýskalo a my jsme se od zkompetentňování v tichosti revizně posunuli k učení?
Jako učitelka informatiky na střední škole s Vámi, pane Hawingere, musím naprosto souhlasit. Když si vezmu, s jakým "materiálem" pracuji a co se dozvídám o výuce na některých ZŠ, jsou dvě hodiny informatiky za celý 2. stupeň žalostně málo. Ano, žáci vědí, jak pracovat s facebookem a mobilem, jak si něco najít na wikipedii, ale nejsou již schopni najít relevantní a důležité informace ani zpracovat kvalitní referát či vůbec pracovat správně s textovým editorem. V dnešní době, kdy počítače jsou důležité téměř pro všechny činnosti, je důležitá i informatika potažmo práce s informacemi a jejich vyhledáváním a zpracováním. Nad posledními úpravami RVP mi zůstává rozum stát a v tom smyslu jsem se vyjádřila i v diskusi na toto téma.
ad Michala Tomková:
Děkuji za vyjádření souhlasu.
Mimochodem dnes ověřeno ve vlastní hodině informatiky na "mé základce". Při hledání odpovědi na poněkud odbornější otázku převažuje přístup "najdu, Ctrl+C, Ctrl+V". To, že text předaný jako odpověď obsahuje vysokoškolský slovník, většina žáků vůbec netrápí.
A teď je otázkou - postačí základní gramotnost (práce se schránkou) nebo kompetence porozumět nalezené informaci a vyhodnotit její relevanci vůči stanovenému úkolu? ;-)
Bohužel my školští informatici jsme rádi, když naši žáci prokazují onu základní gramotnost ;-). A nemylme se - jsou i takoví, kteří mají problém i s ní...
"ukažte mi dítě, které problematiku ICT nezvládá ve velmi dobré kvalitě"
Budete se divit, ale nezvládá. Stejně, jako ji nezvládá spousta učitelů.
Děcka umí hrát na netu hry, v osmi letech lezou na facebook, kde nemají podle jeho pravidel, co pohledávat, ale když mají pracovat s textovým editorem, powerPointem či excelem, aby to trochu vypadalo, zhrozíte se.
Michala Tomkovářekl(a)...
Jako učitelka informatiky na střední škole s Vámi, pane Hawingere, musím naprosto souhlasit. Když si vezmu, s jakým "materiálem" pracuji a co se dozvídám o výuce na některých ZŠ, jsou dvě hodiny informatiky za celý 2. stupeň žalostně málo.
A který předmět má podle Vás dostatečnou časovou dotaci? Snad čeština, matika, přírodopis, fyzika, cizí jazyky...?
Když si vezmu, s jakým "materiálem" pracuji...
Jak mi kdysi řekl kolega ze základky:
"Jó, jakého jste si přijali, takového tam máte."
Proč zrovna powerPoint a excel?Co takhle se naučit nejdříve psát ručně a smysluplně?
Okomentovat