Bezmála od konce minulého školního roku přemítám nad tím, do čeho v souvislosti s ICT ve vzdělávání efektivně investovat svůj čas a energii.
Sbírání podnětů a zkušeností
Již rok a půl opětovně působím na běžné škole, učím matematiku a informatiku. Minulý školní rok jsem se soustředil na informatiku a je logické, že digitální technologie byly klíčovou učební pomůckou (především pak Google Apps). V tomto školním roce se pokouším o opatrné využívání digitálních zdrojů i v matematice. Přitom si kladu za cíl najít rovnováhu mezi mým očekáváním a možnostmi žáků ... a prozatím ji nenacházím.
Nepovažuji se za nějak výjimečného učitele a mám nemalé mezery v pedagogice a didaktice. Každodenní kontakt s realitou běžné školy mne však utvrzuje, že digitální technologie ve vzdělávacím procesu neplní tu roli, kterou od nich většina "dospělé populace" očekává. Současný dětský digitální svět (koneckonců stejně jako ten reálný - děti to příliš neodlišují) uspokojuje nižší patra hierarchie potřeb natolik, že pro ty vyšší se už nedostává potřebných zdrojů (minimálně času a energie). A protože je ten digitální svět ještě v plenách, nedoceňujeme jeho hrozby a rizika.
Digitální svět o dvou chodech
Krom mnoha dalších podnětů, které mne oslovují, se zájmem sleduji aktivity kolegy Brdičky. U jeho přístupu si cením nejen jeho pozitivně orientovaného vizionářského pohledu, ale i pravidelného zpřístupňování pohledů s opačným nábojem. A díky tomu jsem nedávno shlédl video, které mi hovoří z duše:
Po vyslechnutí těchto nadmíru moudrých vět jsem si vybavil jednu science-fiction povídku z mého mládí. Pokusím se stručně parafrázovat její děj:
Vědec vynalezl stroj, který dokáže do mozku dostat vědomosti, ale také je vysávat. Nabývání vědomostí je dosti bolestivé, při jejich vysávání naopak má člověk velmi blažené pocity. Za oba "chody" stroje si nechával vědět platit. Schválně, jak daná společnost dopadla ...Přiznejme si, že digitální svět také nabízí oba chody. A zamysleme se nad tím, jaký chod si spouští naše děti - vzdělávání nebo oblbování?
Převzato z blogu autora Davidův sloupek
5 komentářů:
vzdělává nebo oblbuje?
Vzdělance vzdělává a blbce oblbuje.
Děkuji Davidovi za milá slova. O Sherry Turkle se psalo zde - .
Rizika spojená s technologiemi podle Rosena. Mnohem víc ale v této souvislosti doporučuji si připomenout můj vizionářský rozhovor s kolegou Neumajerem již téměř před 3 lety (tedy z doby, kdy podle některých čtenářů ČŠ VÚP nic nedělal). Čtěte též hlavně partii o rizicích, kde se vysvětluje rozdíl mezi Orwellem a Huxleyem.
Tak jsem si to po 3 letech znovu přečetl a znovu se zasmál "vizionářskému" tvrzení, že soustavným kontaktem s technologiemi se u dětí zvyšuje (mj. i) kreativita.
Nicméně je tam také na konci užitečně citován Seymour Papert s jeho nyní tak často opomíjeným a velmi pravdivým tvrzením, že učení je práce.
...jaký chod si spouští naše děti - vzdělávání nebo oblbování?
Jednoduchá reakce: jistě, mnoho dětí využívá technologie nevhodně a nikoli ke vzdělávání. Kde jinde, nežli ve škole a kdo jiný, nežli učitel by je to měl naučit?
Ondřej Neumajer
Ondřeji,
ačkoliv vím, kam směřuješ, Tvůj pohled je hrubým zjednodušením ... ;-).
Vezměme rozum do hrsti a hledejme, co může proti oblbování udělat stát, učitel, rodič i samotné dítě.
U dítěte mi prozatím postačí, když zvládne se odpojovat ;-) ... a to nejen technicky, ale především i v hlavě.
Svůj pohled již zpracovávám pro svůj blog.
Okomentovat