Poslední měsíc přišel z ministerstva školství pár dobrých špatných zpráv. Česká školská inspekce informovala o zjištění, že nejhorších výsledků dosahují žáci v severočeských regionech. A nezávisle na tom si náměstek ministra školství Jiří Nantl v rozhovoru pro Aktualne.cz hlasitě povzdechl, že vzdělávací politika u nás není příliš informována pedagogickým výzkumem. Cože je na těchto špatných zprávách dobrého?
Dobré na těchto zprávách je, že současné vedení ministerstva o těchto skutečnostech ví, a že o nich i hovoří. To už tu dlouho nebylo, pokud tomu tak zde vůbec někdy bylo. Jsou to první kroky k tomu, aby se s tím začalo něco dělat.
První zpráva z ministerstva
Informace o slabých výsledcích žáků v severních Čechách pochází z pilotního celoplošného testování žáků 5. a 9. tříd. Na toto zjištění by sice bývalo stačilo otestovat nevelký náhodný vzorek škol a nebylo nutno dělat drahé celoplošné testování, ale to je jiná diskuse. Dosud jsme totiž žili ve sladkém nevědomí, kdy se stát o výsledky vzdělávání systematicky nezajímal, nikdo o nich nic nevěděl a ani za ně nikdo nenesl zodpovědnost. Takže jde o první vlaštovku sledování toho, jakých výsledků žáci a tedy i školy dosahují.
Moje intuice založená na práci s podobnými daty z mezinárodních šetření jako je PISA, TIMSS a PIRLS mi říká, že za špatnými výsledky žáků v severních Čechách stojí mimo jiné výrazně nižší vzdělanostní úroveň tamních rodičů. Na jedné straně to částečně sejme břímě zodpovědnosti za špatné výsledky z tamních škol, protože nejen ve škole se člověk moudrosti učí. Zároveň nám to ale říká, že by se tamním školám mělo dostat nadprůměrné podpory po stránce dostatku kvalitních učitelů, s čímž jdou ruku v ruce finanční prostředky.
Dalším krokem by mělo být využití těchto nových dat k analýzám příčin, proč to někde jde a jinde ne, zda reformní opatření ve školství zabrala či nikoliv. A tato zjištění by se měla využívat k volbě vhodných cest k nápravě nebo zlepšení. Ostatně tak jsme o tom psali před dvěma lety ve zprávě NERVu (str. 139-140).
Zjednodušeně řečeno, výsledky měření ukázaly na existenci problému. To je svým způsobem dobrá zpráva, protože teď už přeci stačí jen najít příčiny a odstranit je. Jenomže tu je ještě ta druhá zpráva z ministerstva.
Druhá zpráva z ministerstva
Náměstek Nantl to řekl poměrně otevřeně: Tento systém, který příliš nevyužívá výzkumu akademických institucí, je potom také mnohem náchylnější k ovlivňování zájmovými skupinami, protože zde chybí systematická nezávislá oponentura z odborných pozic. Nevím, kde je problém; prostě se to doposud příliš nedělalo.
Kvalitního empirického výzkumu, který by se seriózně zabýval otázkami školství a vzdělávání, se u nás dělá pomálu. Podívejme se třeba, nad čím vším a jak kvalitně se ve světě bádá. Například na tuto každoroční CesIfo konferenci v sousedním Mnichově nebo na přehled výzkumu v oblasti ekonomie školství a vzdělávání zde.
Situace je u nás přinejmenším stejně špatná, jako v celé oblasti našich společenských věd. Myslím, že odpověď na náměstkovu otázku znám. A není moc povzbudivá. Kvalitní empirický výzkum v oblasti pedagogického výzkumu a výzkumu kolem školství a vzdělávání na naších vysokých školách dělá hrstka lidí. Až na výjimky se tyto věci pořádně neučí. Na ministerstvech kvalitně zpracovanému výzkumu rozumí málokdo a pokud ano, tak mu nevěří. Ministerstva si při rychlé fluktuaci jejich vedení kvalitní výzkum zadat nechtějí a dost dobře ani neumí. A i kdyby si ho zadali, jen málokdo u nás dokáže zpracovat více, než jednoduché zavádějící excelovské tabulky průměrných hodnot. Je to jak vleklý neduh a žádný zázračný lék s okamžitými účinky na něj neexistuje. Začít by se však každopádně někde mělo a to u hodnocení a financování výzkumu v oblasti společenských věd, o čemž jsem ostatně již psal zde a zde.
Převzato z blogu autora na Aktuálně.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
11 komentářů:
Treti dobra spatna zprava je ta, ze jsme to vzali na vedomi, protoze to je asi tak vsechno, co s tim muzeme (a chceme) delat.
Sedych
Konečně jste to pane Münichu řekl.
Teď ještě - co s tím v NERVu a na vládě uděláte? Než bude pozdě. Protože staří, kteří uměli výzkumničit a zajímali se to, jsou před důchodem nebo v něm, a mladí podlehli byznysu, poctivý vydřený výzkum je nazajímá.
Mne na těchto článcích nejvíce baví, že ČŠI vychází z výsledků v podstatě neexistujícího testování. Protože to, co u nás před necelým rokem v 5. a 9. třídách proběhlo, se prostě seriózním testováním nazvat nedá a tudíž ani výsledky nelze považovat za seriózní.
Jednalo se prosím o TECHNICKOU GENERÁLKU a podle toho k tomu také řada škol přistoupila. Tam, kde technika nefungovala se testovalo několikrát, takže děcka na třetině škol testové otázky a odpovědi na ně znala. Sady otázek byly pouze provizorní, poslech v angličtině byl pouze provizorní apod. Co z tohoto proboha chce kdo vyvozovat.
A to, že výsledky v některých reionech budou slabší, ať děláme co děláme, vám řeknu i bez nějakých testů. Jak říká jedno přísloví: My můžeme koně dovést k vodě, ale pít už ho nepřinutíme.
(15:23) Vzal jste mi slova z klávesnice. Učinit tak dalekosáhlé závěry na základě technické generálky a ještě je prezentovat jako relevantní informace, to je do nebe volající diletantismus ze strany ČŠI.
A že o výsledky výzkumů nejeví MŠMT zájem, natožpak aby se jimi nějak řídil ministr při svém rozhodování? A kdy tady za posledních 25 let byl ministr školství, kterému by opravdu záleželo na školství, na učitelích a žácích, a nikoliv pouze na penězích, které rezortem protékají?
Na Pana Municha se nezlobte. Jeden z členů NERVu se kdysi vyjádřil asi v tom smyslu, že práci v něm přijal proto, že si myslel, že vláda opravdu chce slyšet rady, jak naložit s některými problémy. Později pochopil, že jeho účelem je vlastně jen poskytnout vládě alibi pro některé její kroky. Nyní v něm zůstává jen proto, aby se alespoň pokusil vládě rozmluvit ty pitomosti, které se chystá učinit.
Kdybyste nebyli "do nebe volající diletanti", přečtete si tu výroční zprávu a zjistíte, že výsledky testování potvrdily to, co jiné nástroje, o které se ta zjištění opírala (mimochodem už i dříve, než nějaké testování bylo) a ne přesně opačně, jak je to možná atraktivnější pro zdejší diskuzi, jen to nikdo neřekl, i když to možná psali v Blesku.
To, jaká je situace v našem školství už vím nějaký ten čásek. Přečetl jsem si to v Blesku předloni. :-)
Kdybyste nebyl "do nebe volající diletant", pochopil byste, že technická generálka nemohla potvrdit žádné studie o výsledcích nebo kvalitě vzdělávání.
Zajímavé. A je tu někdo, kdo si myslí, že až tyhle inspekční testy přejdou do stádia skutečného testování, že se změní jejich obsah, jejich cíle a jejich využití natolik, aby se z nich dalo něco skutečného vyvodit? Myslíte si, že tohle technické kolo nějakým velkým způsobem ovlivnilo obsah (zúženost záběru v předmětech, zúženost pojetí toho, co je v učení a vzdělání důležitého) nebo podobu (zjednodušené myšlení kvůli počítačovému vyhodnocování)? A že to příště už bude testování odborně poučené a pro skutečné učení dětí významné? Já bych se na to těšil, ale jendoduše v to nevěřím. Vždyť klidně mohli začít s dobrým způsobem zjišťování úrovně vzdělávání hned od počátku.
Globální testy jsou prostě nebezpečné, protože příliš svádějí k vytváření podobných srovnání a žebříčků škol.
Ale testy jako zdroj informací a zpětné vazby by užitečné být mohly. Pokud by o jejich výsledky někdo skutečně stál a byl poučený natolik, aby s nimi uměl zacházet. Nevím, zda na MŠMT či ČŠI někoho takového máme.
testy jako zdroj informací a zpětné vazby by užitečné být mohly
Především pak, kdyby výsledky i se slovním hodnocením měli k dispozici sami žáci.
Mají je?
Dovolím si k tomu připodotknout několik věcí.
Nejprve k výzkumu. Že žáci na ZŠ v Ústeckém a Karlovarském kraji ve výsledcích testů zaostávají, víme z analýzy testů STZŠ i testů klíčových kompetencí. Čili nic nového pod sluncem a ani nic překvapivého.
staří, kteří uměli výzkumničit a zajímali se to, jsou před důchodem nebo v něm, a mladí podlehli byznysu, poctivý vydřený výzkum je nezajímá
A tak to mě i společnost Scio poctivé výzkumy zajímají a do důchodu to mám víc než dvacet let, snad to je dostatečný protipříklad. Víme o tom, že naše výzkumy mají ještě metodické rezervy, ale už máme hodně nástrojů, jak to kompenzovat a dospět k věrohodným výstupům.
Teď k jedné tezi v článku: Zároveň nám to ale říká, že by se tamním školám mělo dostat nadprůměrné podpory po stránce dostatku kvalitních učitelů, s čímž jdou ruku v ruce finanční prostředky.
Podle mého názoru je sociální nerovnost bohužel jev přirozený, jakkoliv nepříjemný. Stejně tak vzdělanostní nerovnost i nerovnost v kvalitě vzdělávání. Vždycky budou nějaké děti chytřejší, nějací učitelé schopnější, některé školy s lepšími podmínkami. Změny se nedosáhne tím, že se do škol v ÚS a KV kraji pošlou lepší či lépe placení učitelé. Změny lze dosáhnout tím, že rodiny problematických žáků budou motivovány, aby se žák řádně vzdělával. A když to nepůjde po dobrém, pak nechť jsou na řádné vzdělávání dítěte vázány všechny sociální dávky s dítětem přímo či nepřímo spojené. Jen se to musí politicky ustát. Což, obávám se, je pro nejbližších několik let iluze.
Okomentovat