Ve školním roce bylo testování ověřováno v českém jazyce, anglickém jazyce a v matematice na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol. Výsledky žáků potvrdily zčásti zjištění mezinárodních srovnání PISA, PIRLS a TIMSS.
Pro žáky v pátém ročníku byly problémovými oblastmi v českém jazyce větná skladba (52 %), v matematice slovní úlohy (54 %) a v anglickém jazyce základy konverzace (25 %).
V devátém ročníku měli žáci problémy v českém jazyce ve větné skladbě (65 %), v matematice v základech geometrie (43 %). V anglickém jazyce byla vysoká neúspěšnost zaznamenána v základech konverzace (39 %) a ve slovní zásobě (41 %).
Podle celkových školních výsledků lze orientačně zařadit školy do 5 pásem úspěšnosti. Zastoupení škol v těchto pásmech uvádíme v následujícím grafu.
Nejlepší výsledky byly v českém jazyce, přičemž ve srovnání mezi stupni byl rozdíl ve prospěch 2. stupně. V anglickém jazyce byly výsledky na obou stupních srovnatelné. V matematice byl velký rozdíl v neprospěch 2. stupně.
Každý ředitel zúčastněné školy mohl po ukončení testování posoudit, zda se rozložení výsledků žáků jeho školy shoduje v hrubých rysech s rozložením za všechny testované žáky, nebo zda je posunuto směrem k vyšším či nižším úspěšnostem. Případné odchylky si mohl odůvodnit na základě znalosti specifických podmínek školy a případně přijmout vhodná opatření.
Česká školní inspekce analyzovala 100 škol z pásma excelence a identifikovala společné znaky úspěšných škol.
Obecné znaky škol s nejlepšími výsledky podle zjištění ČŠI v letech 2010/2011 a 2011/2012
Ve skupině škol s nejlepšími výsledky žáků 5. ročníků jednoznačně převažují (více než 90 %) školy pouze s 1. stupněm a malé (v porovnávané skupině to bylo do 60 žáků).
Ve skupině škol s nejlepšími výsledky žáků 9. ročníků rovněž převažují menší školy (do 150 žáků, přibližně 60 % škol v porovnávané skupině).
Školy s nejlepšími výsledky žáků 9. ročníků v jednotlivých předmětech zpravidla nemají svoje 5. ročníky ve skupině „TOP 100 – 5. ročníky“ (shoda pouze: 2 školy v AJ, 2 školy v ČJ a 3 školy v M).
Školy s nejlepšími výsledky žáků 5. ročníků
- v těchto ročnících byl minimální nebo žádný podíl evidovaných žáků se sociálním znevýhodněním, žáků s jinými SVP bylo v porovnávané skupině 6,7 %;
- účast žáků 5. ročníků na výuce sledovaných předmětů byla ve srovnání s ostatními školami nadprůměrná (91,8 %); z přítomných žáků však nebyli žádní diagnostikovaní jako mimořádně nadaní;
- téměř 80 % vyučujících mělo požadovanou kvalifikaci, průměrný věk byl 42,5 roku, podíl začínajících do 3 let praxe 8,3 %;
- v úrovni znalostí a dovedností v ICT dosáhlo na stupeň „pokročilý“ 71 % PP;
- téměř 55 % PP získalo znalosti ŠVP i mimo úroveň školy, 46 % vykonávalo funkci koordinátora ŠVP;
- vyučující více uplatňovali motivační podněty, metody a formy podporující vzájemnou komunikaci a kooperaci (učitel–žák, žák–žák), tvůrčí samostatný přístup a propojení s praxí a životními situacemi;
- při výuce s využitím prostředků ICT byl zaznamenán vyšší podíl přímé práce některých žáků s PC;
- třídní klima (demokratické prostředí, vzájemná komunikace, zájem o výuku) dosahovalo nadprůměrné úrovně (hodnota 3,58 na čtyřstupňové škále).
- v těchto ročnících byl minimální nebo žádný podíl evidovaných žáků se sociálním znevýhodněním, žáků s jinými SVP bylo v porovnávané skupině 15,6 %;
- účast žáků 9. ročníků na výuce sledovaných předmětů byla ve srovnání s ostatními školami vysoce nadprůměrná (96,3 %); z přítomných žáků však nebyli žádní diagnostikovaní jako mimořádně nadaní;
- téměř 100 % vyučujících mělo požadovanou odbornou kvalifikaci, průměrný věk byl 36,1 roku, podíl začínajících do 3 let praxe 14,3 %;
- v úrovni znalostí a dovedností v ICT dosáhlo na stupeň „pokročilý“ 57 % PP a navíc 29 % vykonávalo funkci koordinátora ICT;
- téměř 57 % PP získalo znalosti ŠVP i mimo úroveň školy, 14 % vykonávalo funkci koordinátora ŠVP;
- vyučující více uplatňovali motivační podněty, metody a formy podporující osvojení praktických dovedností, práci ve skupině a propojení s praxí a životními situacemi;
- při výuce s využitím prostředků ICT (57 % vyučovacích jednotek) byl zaznamenán nejvyšší podíl přímé práce všech žáků s PC;
- třídní klima (demokratické prostředí, vzájemná komunikace, vzbuzení zájmu o výuku) dosahovalo nadprůměrné úrovně (hodnota 3,57 na čtyřstupňové škále).
K těmto testům však bylo i nejvíce připomínek PP při realizaci. Další vliv může mít i podíl nekvalifikovaných učitelů a nedostatek rodilých mluvčích. Významnější byl i podíl škol v rizikovém pásmu podle výsledků v matematice žáků 9. ročníků (7,4 %) a v angličtině žáků 9. ročníků (4,4 %).
Česká školní inspekce analyzovala zjištění ze 100 škol v pásmu rizik a identifikovala společné znaky neúspěšných škol.
Obecné znaky škol s nejhoršími výsledky podle zjištění ČŠI v letech 2010/2011 a 2011/2012
Ve skupině škol s nejhoršími výsledky žáků 5. ročníků také převažují školy pouze s 1. stupněm a menší (v porovnávané skupině to bylo do 80 žáků).
Ve skupině škol s nejhoršími výsledky žáků 9. ročníků převažují školy s vyšším počtem žáků (nad 150 žáků, v porovnávané skupině přibližně 75 % škol).
Školy s nejhoršími výsledky žáků 9. ročníků v jednotlivých předmětech mají přibližně 16 % svých 5. ročníků ve skupině „100 nejhorších – 5. ročníky“ (shoda: 16 škol v AJ, 16 škol v ČJ a 15 škol v M).
Školy s nejhoršími výsledky žáků 5. ročníků
- v těchto ročnících byl 9% podíl evidovaných žáků se sociálním znevýhodněním, žáků s jinými SVP bylo v porovnávané skupině 24 %;
- účast žáků 5. ročníků na výuce sledovaných předmětů byla na úrovni průměru ostatních škol (87 %); z přítomných žáků byli dva diagnostikovaní jako mimořádně nadaní;
- požadovanou odbornou kvalifikaci mělo pouze 61,5 % vyučujících, průměrný věk byl 38,5 roku, podíl začínajících do 3 let praxe 15,4 %;
- v úrovni znalostí a dovedností v ICT dosáhlo na stupeň „pokročilý“ pouze 46 % PP, nikdo nebyl specialistou ani koordinátorem ICT;
- znalosti k ŠVP získali všichni pouze na úrovni školy, nikdo nevykonával funkci metodika ani koordinátora ŠVP;
- vyučující se vzhledem k vyššímu podílu žáků se SVP více zaměřili motivační podněty, na diferencování nároků a požadavků podle schopností žáků, méně na vyhledávání souvislostí s ostatními předměty a na propojení výuky s praxí a životními situacemi;
- z metod a forem byla podle charakteru učiva uplatňována jak hromadná výuka s převažujícím výkladem učitele, tak i samostatná práce žáků a individualizovaná výuka;
- při výuce s využitím prostředků ICT (30 % vyučovacích jednotek) převažovala jednoduchá prezentace učiva za využití PC;
- některé ukazatele z oblasti funkčních gramotností naznačují, že existuje potenciál pro podporu jejich rozvoje, ve sledovaných předmětech se však v konečném výsledku zřejmě neprojeví;
- třídní klima (demokratické prostředí, vzájemná komunikace, vzbuzení zájmu o výuku) bylo výrazně pod průměrem dosahovaným v ostatních školách (hodnota 3,15 na čtyřstupňové škále, ve třídách ostatních škol 3,43).
- v těchto ročnících byl minimální nebo žádný podíl evidovaných žáků se sociálním znevýhodněním, žáků s jinými SVP bylo v porovnávané skupině téměř 30 %;
- účast žáků 9. ročníků na výuce sledovaných předmětů byla ve srovnání s ostatními školami značně podprůměrná (72,6 %); z přítomných žáků nebyli žádní diagnostikováni jako mimořádně nadaní;
- požadovanou odbornou kvalifikaci mělo pouze 73,3 % vyučujících, průměrný věk byl 45 let, podíl začínajících do 3 let praxe (26,7 %) byl vůbec nejvyšší ze všech porovnávaných skupin;
- v úrovni znalostí a dovedností v ICT dosáhlo na stupeň „pokročilý“ jen 50 % PP, nikdo nebyl specialistou ani koordinátorem ICT;
- většina PP (87,5 %) získala znalosti ŠVP pouze na úrovni školy, u 6,3 % nebylo možné tento údaj spolehlivě zjistit; nikdo nevykonával funkci koordinátora ani metodika části ŠVP;
- vyučující vzhledem k vyššímu podílu žáků se SVP více zaměřili motivační podněty na diferencování nároků a požadavků podle schopností žáků, také na vyhledávání souvislostí s ostatními předměty a na propojení výuky s praxí a životními situacemi;
- z metod a forem byla podle charakteru učiva uplatňována jak hromadná výuka s převažujícím výkladem učitele, tak i samostatná práce žáků a individualizovaná výuka;
- některé ukazatele z oblasti funkčních gramotností naznačují, že existuje potenciál pro podporu jejich rozvoje zejména v sociální oblasti;
- využití prostředků ICT při výuce bylo zaznamenáno pouze v 19 % vyučovacích jednotek, v nich rovnoměrně jak jednoduchá prezentace učiva na PC, tak i přímá práce některých, případně i všech žáků s PC;
- třídní klima (demokratické prostředí, vzájemná komunikace, vzbuzení zájmu o výuku) dosahovalo mírně nadprůměrné úrovně (hodnota 3,44 na čtyřstupňové škále, průměr tříd v ostatních školách byl 3,29).
Z významnějších zjištění lze zmínit například:
- Výsledky žáků se SVP byly v průměru o 5 procentních bodů horší než u ostatních žáků. (Protože testování nebylo specificky upraveno pro tuto skupinu, účast byla dobrovolná.)
- Pokud by se vzalo v úvahu pořadí krajů v jednotlivých předmětech, byly by třemi nejlépe umísťovanými oblastmi hl. m. Praha, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, nejhůře se umísťujícími kraji pak Liberecký kraj, Karlovarský kraj a Ústecký kraj (tyto kraje s horšími výsledky patří k územím s velkým počtem sociálně vyloučených lokalit).
- Překvapivě vysoký překryv průměrných úspěšností žáků v devátých ročnících základních škol s průměrnými úspěšnostmi žáků odpovídajících ročníků víceletých gymnázií vyvolává úvahy o přiměřenosti přechodu části žáků na některá víceletá gymnázia. Analýza ukázala, že přibližně 32 % žáků základních škol uspělo v úlohách základní společné části testu českého jazyka lépe než 32 % žáků víceletých gymnázií, vyjádřeno reálnými čísly dosáhlo v úlohách společné části testu zhruba 22 000 nejlepších žáků v ZŠ stejné nebo lepší výsledky než 3 200 nejslabších žáků víceletých gymnázií. Česká školní inspekce navrhuje legislativně zpřísnit přijímání žáků do víceletých gymnázií, popř. zvážit zkrácení délky vzdělávacího programu víceletých gymnázií, a to na 6letý cyklus.
- Výsledky ve všech jednotlivých testech velmi uspokojivě korelují se školní klasifikací žáků. I při vědomí toho, že obsah testů odrážel jen úzkou část vzdělávacích cílů, které výuka sleduje a jejichž dosažení učitelé v klasifikaci zohledňují, je to dokladem toho, že použitá forma sledování výsledků koresponduje s charakterem, obsahem a úrovní výuky v naprosté většině škol.
47 komentářů:
Kristepane, to by jeden nevěřil, jak se dá z hovna uplést bič.
Opravdu je neuvěřitelné, co všechno se dá např. v matematice zjistit z jednoho testu o 15 úlohách, zvláště, když bylo avizováno, že se jedná o technickou generálku a školy k tomu taky tak přistoupili. Děckám se mnohde napovídalo, aby se to zhrklo, co nejrychleji a nezabíjel se tím čas.
To se tedy doopravdy povedlo.
Z vysledku jednoho testovani vyslovuje csi doporuceni vyznamneho strukturalniho charakteru, to jest z osmiletych gymnazii udelat sestileta.
To je jako ucinit zaver, ze je treba vyhazet vsechny ucitele nad ctyricet pet let, protoze ve skolach s nejlepsimi vysledky devataku je prumerny vek pedagoga 36,1 roku, kdezto ve skolach s nejhorsimi vysledky je to prave tech 45 let.
A jak je to s prumernym vekem reditelu dotcenych skol a s prumernou hmotnosti skolnika?
Sedych
Souhlasím s předchozími příspěvky. Závěry ČŠI jsou zcela neprofesionální. Považuji to za naprosto skandální selhání ČŠI.
Cituji: Školy s nejlepšími výsledky žáků 5. ročníků
téměř 80 % vyučujících mělo požadovanou kvalifikaci
A představte si, že by téměř 80 % lékařů na operačním sále mělo požadovanou kvalifikaci. To by se lidem asi nelíbilo, ale při učení dětí to asi nevadí.
Kromě toho, že pár vyvolených inspektorů z tohoto nesmyslného projektu má docela dobrou apanáž, nejde o nic, než o vyhozené peníze.
Vzhledem ke způsobu testování jsou výsledky stejně validní jako jakákoliv jiná práce inspekce.
Což takhle otestovat smysluplnost práce inspekce.
Děláte jako bychom všichni nevěděli, že na víceleté gymply nastupuje kdekdo. To že to inspekce pojmenovala, mi fakt nevadí a když si pozorně čtu celou výroční zprávu (nikoliv jen to, co tu kdosi z ČŠ vykopíroval), opírá se to hlavně o jiná šetření, nikoliv o výsledky testování. Zvlášť když se stejný jev projevuje i v testech pisa, timms a dalších. Tolik k honu na čarodějnice.
když si pozorně čtu celou výroční zprávu (nikoliv jen to, co tu kdosi z ČŠ vykopíroval), opírá se to hlavně o jiná šetření, nikoliv o výsledky testování.
Problém je ovšem v tom, že i většina těch dalších "šetření" je stejně pochybné úrovně.
Zrušení ČŠI by školství dost prospělo.
Ne že bych inspekci nějak zbožňoval, ale jestli v posledních letech někdo problémy opravdu pojmenovává a systémově se staví na stranu škol v tom marastu, který rozšiřuje už pátá granitura na MŠMT a různých OPŘO, je to právě ona.
Možná by bylo fajn zmínit konkrétní poznatky o těch dalších pochybných šetřeních, protože já třeba nevím podle jakých metodik to dělají a netroufnul bych si je shazovat.
dalších pochybných šetřeních,
(Ne)připravenost pracovníků ČŠI při testování (např. PISA), inspektorova absolutní neznalost maturitních předpisů, ale přitom odborné zhodnocení maturit ve zprávě, rozbor hodiny kolegy (matematika), kterému bylo vytknuto, že důkaz matematickou indukcí prováděl ve dvou, nikoli ve třech (??) krocích... Atd atd
Tedy nepíšu o žádném pojmenovávání globálních problémů, ale o konkrétní neschopnosti. Nemám důvod věřit, že ostatní inspektoři jsou jiní, než ty, sekterými jsem "spolupracoval"...
Když to tady tak čtu, napadá mě příměr o "potrefené huse" :-)
Učitelé volají po zrušení ČSI
Obchodníci volají po zrušení ČOI
Řidiči volají po zrušení Dopravní PČR
Muklové volají po zrušení Vězeňské služby
Podnikatelé volají po zrušení FÚ
atd.
Argumenty jsou většinou podobné - nekompetentní hloupí a arogantní úředníci.
Jsem člověk, který odjakživa dodržuje zákony, pravidla silničního provozu, platí řádně a včas daně, "neokrádá" zákazníky, respektuje kontrolní orgány.
Mě osobně tyto instituce nevadili, NEVADÍ a nemám s nimi žádný problém.
Ten, kdo problémy má, ať si nejdřív "zamete před vlastním prahem".
Nebo, ať odcestuje někam za hranice všedních dnů, kde tyto instituce nemají.
Petr
Také si dovolím citovat, tentokrát z materiálu "Závěrečná zpráva... o testování...":
* V okamžiku větvení pokračovala
řada žáků v úlohách základní úrovně, ačkoli by svými kvalitami měli pokračovat úlohami vyšší
úrovně.
* Z časových a technických důvodů
nebylo možné provést předem pilotáž úloh...
V daném dokumentu je také krásná tabulka úspěšnosti VG a ZŠ (str. 36 nahoře). (Bohužel nemůžu popsat přesněji, protože zpráva tabulky nečísluje.
Pokud z těchto dat plynou závěry, které nadhazuje ČŠI, pak bych rád měl detailní data, abych je dokázal prostudovat. ČŠI na to pravděpodobně nemá odbornou erudici.
Materiál je ke stažení na http://www.niqes.cz/Niqes/media/Testovani/Zpr%C3%A1vy/Zaverecna-zprava-59-zverejneni.pdf (výsledky, které zde prezentuje článek, se v textu vůbec neobjevily).
No a vrchol mne čekal dnes v MF dnes (ať žije absolutní rým!).
Navrhují zde zavedení víceletých půmyslovek (důvod? neosvědčila se víceletá gymnázia) a zrušení odkladů (děti prý špatně vyslovují, asi je tím chtějí naučit správně mluvit).
Zavedení šestiletých G místo 8letých (ty nechat jen pro 3 % nejnadanějších, jak bylo původně zamýšleno) je správná věc. Děti mají být pospolu co nejdéle. A v 10 - 11 letech se výrazné studijní nadání ještě málokdy pozná.
K omezování odkladů školní docházky: nejtvárnější je dítě i psychicky, i tělesně, tedy fyziologicky, ve 4 - 6 letech. Co se prakticky nenaučí v té době, později hůře dohání. Jde-li do školy až v 7 letech a teprve tam se začne systematicky věnovat nápravě výslovnosti u specialisty (dříve tomu rodiče nevěnují pozornost, s tím, že "on/a se to ještě doučí, než půjde do školy", je už skoro zmeškáno a na nápravu pozdě.
Učím na ZŠ a zpráva mi připadá seriozní, mám podobné zkušenosti z několika škol.
K testování jako takovému musím říci jedině to, že je v pořádku, že se k němu přikročilo. Je to zřejmě jediný způsob jak dát veřejnosti, ale někdy i školám a zřizovatelům na jevo, že se začala sledovat kvalita. I když naše škola nepatří k nejlepším, je dobré, že se výsledky vzdělávání vůbec někdo začal vážněji zabývat.
"Děti mají být pospolu co nejdéle." - ó jistě, ne víceletých gymnáziích nejsou děti pospolu, kdepak. Tam jsou sedmihlavé saně a loupežníci.
1000x omleté žvejky o výběrovosti víceletých gymnázií - je to podpořeno čím? Mají snad jiný ŠVP než ZŠ? K čemu bude exkluzivní gymnázium v době, kdy na VŠ studuje přes 60 % ročníku? Kde je tady logika? Pláče na hnojišti.
Stran ČŠI - na základě výsledku jednoho jediného testu chtít radikálně zasahovat do struktury škol, může opravdu jen idiot. Až budou testy opravdu standardizované, usazené, validní, reliabilní (což tzv. Deboš test rozhodně nebyl) a přinesou opakovaně výsledky, které poukáží na nekvalitu přípravy na víceletých gymnáziích, pak nechť se přistoupí k jejich přeměně. Navíc se ukázalo, že 2/3 gymnazistů převyšují tu nejlepší 1/3 žáků na ZŠ, což je výsledek, který hraje pro zachování VG (pro logicky myslícího člověka).
Korunu všemu nasazují idioští novinářští šmukové - jako třeba včera na novinkách, kde se objevil titulek, jak žáci ZŠ válcují gymnazisty. Taková kravina!!! Úpadek inteligence všude okolo je neuvěřitelný... http://www.novinky.cz/domaci/292166-zaci-ze-zakladek-valcuji-vrstevniky-z-gymnazii-inspekce-chce-zprisnit-prijimacky.html
žvejky o výběrovosti víceletých gymnázií
Pokud se na VG dělají přijímačky, pak je výběrové, ať se Vám to líbí, nebo ne.
A pokud se na VG vzdělávají nadané vybrané děti, měly by mít ne srovnatelné nebo dvakrát lepší, ale čtyřikrát lepší výsledky než ZŠ. A to tedy nemají ani náhodou!
Jako hlavní důvod proti nadbytku VG ale vidím toto: kvůli pár vybraným, často pouze protekčním dětičkám, se zhoršily podmínky pro hlavní proud vzdělávání na ZŠ, a to velmi. Zatímco těch prvních 15 % se nejčastěji živí ve státních službách, těch spodních 85 % musí vytvářet opravdové hodnoty svojí prací. Zaslouží si dobré základní vzdělání, nedostanou-li je, stát to položí.
Trvam na tom, ze vyvedeni protekcnich deticek ze zakladnich skol, zakladnim skolam jenom prospeje. Jak ucitelum zakladnich skol (uz jste mel nekdy co do cinenni s rodici protekcniho zaka?), tak i detem (byl jste nekdy spoluzakem proteckniho spratka?).
Vysoka cetnost protekce ma vysoky ocistny potencial. Nelze protezovat tricet dva mamanku z triceti dvou zaku.
Sedych
Nelze protezovat tricet dva mamanku
Uznávám, že Vaše zdůvodnění je tak třeskutě inteligentní a originální, že nezbývá než kapitulovat... :)
Ale mám trumf: co je horší: protekční mamánek, nebo neprotekční mamánek, který chce práva protekčního?
Pravdou je, že klesá úroveň na osmiletých gymnáziích i na ZŠ. Pravdou také je, že ostatní SŠ jdou dolů taktéž. On si snad nikdo nevšiml toho, že počet narozených se za zhruba 20 let zmenšil 2x a počet škol v regionálním školství (státních a soukromých) naopak vzrostl. To nám budou domy stavět zedníci s maturitním vysvědčením nebo diplomem z VŠ?
Pro 23:10
Odpovim otazkou. Vsiml si nekdo v poslednich letech, ze solarni loby odira (bude odirat) obcany nasi republiky?
Dokazala si armada/stat spocitat, ze 35 000 000 000 Kc za L159 neni nejstastnejsim resenim?
Poslouchala vlada delsi dobu namitky proti S-kartam, nez je nakonec za 5 minut 12 odpiskala?
Zrejme by se dalo i pokracovat a Vy se ptate, jestli si nekdo vsimne detailu jako mene deti a vice strednich skol vcetne viceletych gymnazii?
Vy jste clovicku zil delsi dobu v zahranici a nesledoval mistni scenu?
PN
Neprotekcni mamanek, ktery chce prava protekcniho?
Co to je za drzost?! Kam bychom s takovou dosli? Tedy, co si dnes ta mladez dovoli, to prekracuje vsechny meze.
Sedych
"Jako hlavní důvod proti nadbytku VG ale vidím toto: kvůli pár vybraným, často pouze protekčním dětičkám, se zhoršily podmínky pro hlavní proud vzdělávání na ZŠ, a to velmi. Zatímco těch prvních 15 % se nejčastěji živí ve státních službách, těch spodních 85 % musí vytvářet opravdové hodnoty svojí prací."
Trochu Vám to zjednoduším. Na víceletých gymnáziích studuje lehce nad 10% populace. Opravdu si myslíte, že když vedle sebe postavíte 10 žáků a jednoho z nich (toho "lepšího") odvedete, zbude Vám 9 debilů, které nelze vzdělávat?
Pavel
6. února 2013 7:01
Při návštěvě Finska (projekt Comenius) jsme si všimli jedné maličkosti. Zrušili již poměrně dávno osmiletá gymnázia. Zajímavé také je, že jejich školství je všeobecně považováno za nejlepší. Jsou v tom samozřejmě i jiné faktory. Sám dozajista víte, že v 15 letech žáci osmiletých z 1/3 zjišťují svůj omyl a rádi by šli studovat i jiné SŠ. Na osmiletých gymnáziích to tak vidím na 3% těch skutečně inteligentních.
Sám dozajista víte, že v 15 letech žáci osmiletých z 1/3 zjišťují svůj omyl a rádi by šli studovat i jiné SŠ.
Kde jste k tomu přišel? Já osobně nic takového nepozoruji. A i kdyby tomu tak bylo, ono něco těm žákům brání v přechodu na jinou SŠ?
S těmi 3% je to s odpuštěním nesmysl. Pokud to budete chtít realizovat, máte dvě možnosti.
Buď ponecháte současný počet tříd, ale budete učit 10 žáků ve třídě nebo zrušíte 1/3 tříd.
V našem státě je vysoce pravděpodobné to druhé řešení.
V tu chvíli ale budou dojezdové vzdálenosti tak velké, že budou tyto školy buď internátní (což je jistě od 5. třídy velmi vhodné) nebo tam nebudou moci dojíždět děti z menších obcí a měst. To považujete za správné?
Ale to asi vyřešíte tím, že zavedete odvodovou povinnost pro 3% nejinteligentnějších dětí. Jinak je tam nikdy mít nebudete.
Zároveň toto Vaše opatření zlikviduje např. nemocnice a podniky v okrajových oblastech ČR. Už teď je problém do měst "za horama" dostat lékaře nebo management podniků. Až odtamtud budou muset děti dojíždět do gymnázia 40 km, nikdo Vám tam nepůjde.
Atd., ale to při svém černobílém vidění světa, plném jednoduchých řešení, někteří bohužel nedohlédnou.
Pavel
PS: A jak jste přišel zrovna na 3%? Proč ne třeba 2 nebo 4? Já myslím, že tudy cesta nevede.
6. února 2013 8:44
Čtyřletá gymnázia ano. U osmiletých by bohatě stačilo jedno pro skutečně nadané děti. NABÍRÁNÍM DVOJKAŘŮ A TROJKAŘŮ SE TATO GYMNÁZIA STÁVAJÍ POUZE LEPŠÍMI ZÁKLADNÍMI ŠKOLAMI.
6. února 2013 8:57
Jedno osmileté na okres.
A vsechna pod PORG!
Sedych
"Jedno osmileté na okres."
No, to je krásně jednoduché řešení!!
1x okres Rokycany (cca 50 000 obyvatel)
1x okres Brno - město (cca 375 000 obyvatel)
nebo
1x okres Jindřichův Hradec (cca 1 944 km čtverečných)
1x okres Plzeň - město (cca 125 km čtverečných)
nebo
1x okres Žďár nad Sázavou (cca 195 obcí)
1x okres Ústí nad Labem (cca 23 obcí)
Ať žijí jednoduchá řešení.
Pavel
K nám na ZŠ propadl žák z VG kvůli třem pětkám. Na základní škole prospěl s dvojkami a trojkami a dostal se na průmyslovku.
I ten nejslabší žák na VG bude na základní škole patřit k lepšímu průměru.
Jestliže zrušíme VG, úroveň to na ZŠ nezvýší. Nikde jsem neslyšel, že bychom řešili připravenost základních škol pro práci s nadanými dětmi.
Nadané děti tu jenom využijí jako tahouny pro ty ostatní, ale žádný speciální program jim nenabídnou.
Navíc studijní děti budou muset ještě čelit mnohdy velmi tvrdému a nestudijnímu prostředí a atmosféře ve třídě. Nakonec to dopadne tak, že raději ze sebe budou dělat blbce než bs nechali vysmívat.
ZŠ se chovají jako supi. Cítí kořist - šikovného žáka a chtějí ho pro sebe. Co s ním bude, je jim jedno.
Vraťte do škol disciplínu a řád, vraťte dětem klid na práci a přátelské prostředí. Pak děti nebudou odcházet a zůstanou.
"Vraťte do škol disciplínu a řád, vraťte dětem klid na práci a přátelské prostředí. Pak děti nebudou odcházet a zůstanou."
To mame vratit my, na tech zakladkach? My muzeme za to, ze nemame zadne paky na ty dacany, co k nam chodi (dacani = max. 1/10 zaku, kteri nici vyuku i prostredi zbyvajicim zakum a ucitelum)
PN
"Vraťte do škol disciplínu a řád!"
Vraťte do každé české rodiny rákostičku!
Naučte každého českého rodiče, jak vychovávat své dítě!
A bude ráj na zemi a ve školách.
Vraťte do škol disciplínu a řád!
Tetě mého kamaráda vyprávěl nevlastní bratr neznámeho pasažera z vlaku do Chocně o jednom učitelském bloudovi, který měl neovladatelnou potřebu udržovat ve škole kázeň a pořádek. Tak jej vzali lehce u držky. Teď se prý manažment školy marně snaží výchovně zapůsobit na mnohá elitní robátka, aby se anonymně nechovala jako čuňata.
6. února 2013 16:49
To myslíte opravdu vážně? Žijete v 21. století. Ona stačí stížnost ke školní inspekci, zřizovateli a učitýlek letí ze školství. Asi neučíte.
6. února 2013 16:45
Po absolvování osmiletého gymnázia budou muset tito žáci žít i s těmi ostatními. Snad pro ně nebudou zřizovány speciální čtvrti, obchody,..., aby na ty "ušmudlance" z bývalých ZŠ neviděli.
6. února 2013 9:18
Vy snad chcete říci, že v každém okrese máme více než 90 až 120 Albertů Einsteinů? Tím jsem chtěl jen říci, že 4 třídy v ročníku stačí. Ono jich skutečně s IQ nad 120 v daném okrese více nebude. Osmiletá gymnázia jen pro výjimečně nadané děti.
I ten nejslabší žák na VG bude na základní škole patřit k lepšímu průměru
Za poslední dva roky se k nám vrátili
čtyři. Jsou podprůměrní. Doučuji i několik žáků osmiletého gymnázia. Není to pravda!
Na městech o cca. 10-20.000 obyvatel je přítomnost VG zcela devastující pro ZŠ. Při velikosti populačního ročníku cca. 150 žáků odchází na VG zhruba 20-25% populačního ročníku, což opravdu není bůhvíjaký výběr. Dochází tím pádenm ke snížení úrovně VG (lepší ZŠ) a devastaci ZŠ (praktická absence lepších žáků). Přechod žáků na VG pak také často znamená existenční problémy (výpadek 1 třídy = 28-30hodin, t.j skoro 1,5 přebytečného učitele.
Prakticky všichni navrátilci z VG na ZŠ patří na naší škole opět k podprůměrným žákům.
Pokud by se upravil cyklus na 6 let, jsem přesvědčen, že řada žáků, kteří v 5. ročníku přestoupí na VG již v 7. ročníku bude mít tak vážné studijní problémy, že by již k přijetí jejich výsledky nestačili.
VG rozhodně ANO, ale pouze 6tiletá a pouze v okrasních nebo velkých městech a to pro vyjímečně talentované žáky (max. 5% populačního ročníku).
Velmi často (hlavně na menších městech dochází i k sociálnímu vyloučení žáků (žáci VG pohlížejí na své vrstevníkyx z ZŠ s despektem, studium na VG se stává spíše prestižní záležitostí rodičů)
6. února 2013 22:54
Vnímám to úplně stejně, protože je to pravda. Pocházím z městečka, které má 7,5 tisíce obyvatel a osmileté gymnázium k tomu. I v okolních městech je to podobné. Výjimkou je okresní město. V primě v současnosti mají 17 žáků. U pěti žáků bezpečně víme, že pokud na gymnáziu bude dodržován klasifikační řád, tak bezpečně propadnou. Jejich rodiče jsou však vlivní lidé podnikatelského světa, pak zřejmě prolezou.
"Vy snad chcete říci, že v každém okrese máme více než 90 až 120 Albertů Einsteinů? Tím jsem chtěl jen říci, že 4 třídy v ročníku stačí. Ono jich skutečně s IQ nad 120 v daném okrese více nebude. Osmiletá gymnázia jen pro výjimečně nadané děti.
A kolik si myslíte, že v průměrném okrese těch prim je? Ano, jsou to 3-4 a to průměru značně přitěžují velká města (Praha, Brno, Ostrava). V běžných okresech jsou průměrně cca 3 primy.
Samozřejmě existují i výjimečné okresy. Tam to může být otázkou místních specifických podmínek nebo je to opravdu nějaký problém. Ten se ale musí vyřešit místně.
Znovu, stejně jako již několikrát v jiných tématech, opakuji: "Žádný globální problém zvaný víceletá gymnázia neexistuje. Je to pouze prostředek k uspokojení lobbistických zájmů nejrůznějších skupin."
Pavel
Na městech o cca. 10-20.000 obyvatel je přítomnost VG zcela devastující pro ZŠ. Při velikosti populačního ročníku cca. 150 žáků odchází na VG zhruba 20-25% populačního ročníku,...
Vámi popisovaná situace možná nastat může, ale soudím, že je zcela výjimečná.
1) V takto velkých městech prakticky (až na drobné výjimky) neexistuje víceletá gymnázia s dvěma primami.
2) Aby Vaše tvrzení bylo pravdivé (v naprosto většinovém případě jedné primy), nesměli by do primy přijmout nikoho z jiné obce. Stačí si to spočítat.
Opět se případně jedná o výjimečný lokální problém.
Pavel
"Přechod žáků na VG pak také často znamená existenční problémy (výpadek 1 třídy = 28-30hodin, t.j skoro 1,5 přebytečného učitele."
Toto je bohužel opět účelová manipulace nebo je to v rozporu s Vašim předchozím tvrzením, že víceleté gymnázium v obci bere vše jen z obce.
Pokud berou trvale žáky jen z Vaší obce, tak už tam toho 1,5 učitele nemáte od vzniku té primy.
Pavel
Osmileté gymnázium nabírá u nás žáky nejen z pátých tříd, ale tuto možnost nabízí šesťákům, sedmákům, osmákům i deváťákům. V okrese máme 7 prim. Na 3 z nich jsou prokazatelně přijímáni trojkaři! Objevil jsem i další okresy s podobnými problémy, nejsme vyjímka. Počet narozených klesl zhruba 2x za dobu 20 let, počet středních naopak vzrostl a na vysokých školách máme 60% populačního ročníku.
V okrese máme 7 prim. Na 3 z nich jsou prokazatelně přijímáni trojkaři! Objevil jsem i další okresy s podobnými problémy, nejsme vyjímka.
Tak to asi budete z okresu Karviná :-).
Ano, lze objevit i další okresy. Z těch normálních (vynechávám ta největší města) je to už ale jen Frýdek Místek (1 - osmileté + 6 - šestileté) a Přerov (5 - osmileté + 2 - šestileté).
Takže jde opravdu o výjimku. Jen pro informaci - okresů máme 76 a 10 částí Prahy.
Koho to zajímá, může se podívat např. na http://stistko.uiv.cz/vo/01.asp?pokres=&pzriz=&ptyp=&psprur=&agr=1.
Někde je ale ještě potřeba odečíst konzervatoře.
Čísla jsou z roku 2010. Nyní bude prim ještě méně. Řada krajů jich už řadu zrušila.
Pavel
"počet středních naopak vzrostl a na vysokých školách máme 60%... "
Na všech (?) VŠ se letos snižují čísla přijímaných, sice pomalu, ale jistě. Propustilo se hodně učitelů, u nás skoro třetina.
"Počet narozených klesl zhruba 2x za dobu 20 let, počet středních naopak vzrostl ..."
Ano, souhlasím, ale proč z toho obviňovat gymnázia?
Ze Zprávy o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikované MŠMT cituji:
"Po roce 1989 se v České republice rozšířila síť středních škol. Vzniklo velké množství většinou malých středních škol s poměrně roztříštěnou strukturou oborů, přičemž svůj vliv sehrál rovněž rozvoj nestátního (soukromého a církevního) školství a geograficky nerovnoměrný vývoj v jednotlivých krajích. Od roku 1991/92 můžeme sledovat prudký nárůst počtu středních odborných škol, jejichž počet začíná významněji klesat až po roce 1996/97, kdy střední odborné školy nenaplnily první ročník v důsledku zavedení povinné devítileté školní docházky do základní školy. Podobné tendence lze pozorovat i u gymnázií i u středních odborných učilišť, ovšem v mírnější podobě. Počet gymnázií je od roku 1999/00 víceméně stabilizovaný a k žádným výrazným výkyvům zde nedochází."
Podle zprávy jsou nárůsty počtů škol od roku 1990/91 do roku 2007/8 následující (čísla jsou vyčtena z grafu a tudíž přiměřeně zaokrouhlena):
Gymnázia
z 220 na 380 (přírůstek 160)
SOŠ
z 400 na 900 (přírůstek 500)!!!
SOU
z 650 na 580 (úbytek 70)
A zde je vývoj podílů žáků nastupujících do jednotlivých druhů škol (zase od roku 90/91 do 2007/8):
Gymnázia
z 16% na 20%
SOŠ
z 27% na 42% !!!
SOU s maturitou
z 5% na 8%
SOU bez maturity
z 52% na 30%
Každý si jistě udělá obrázek o tom, kde je největší problém, sám.
Pavel
"...na vysokých školách máme 60%..."
Jenom na doplnění. Dříve to bylo tak, že na VŠ chodilo 10% absolventů SOŠ a SOU s maturitou a dnes jich tam chodí 90%.
Pavel
Okomentovat