EDUin publikuje závěry prvního debatního tématu věnovaného technickým oborům v rámci kampaně Česko mluví o vzdělávání.
Na stránkách ceskomluvi.cz jsou vystaveny závěry první třítýdenní debaty na téma Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů. Výsledný přehled tezí, k nimž dospěli diskutující, bude na konci kampaně součástí shrnujícího materiálu, který bude předán ministerstvu školství. Je tu obsažen i návrh na zavedení Základních škol technických podporujících technické zájmy dětí, obdoby Základních uměleckých škol.
V rámci třítýdenní debaty na téma Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba? byly položeny tyto otázky:
- Má veřejné vzdělání zajišťovat pracovníky pro firmy? Je to jeho úloha?
- V jaké podobě by bylo možné zavést polytechnickou výchovu do základních a středních škol?
- Víme, proč máme nedostatek kvalifikovaných řemeslníků a technické inteligence?
- Jak by se měly změnit učební obory, aby přestaly být „poslední volbou“?
- Jak vrátit manuální a technické činnosti do mateřských a základních škol?
- Byli byste pro zavedení Základních technických škol jako obdoby Základních uměleckých škol?
- Jaká konkrétní opatření by mohla vést k větší motivaci pro studium technických oborů na středních školách včetně učilišť?
Na základě proběhlé diskuse zveřejňujeme hlavní teze:
- Stát nemá vzdělávat děti a určovat počet studijních míst na přímou objednávku firem.
- Rozpor mezi „vzděláním pro občanský život“ a „vzděláním pro firmy“ není tak velký.
- Propojování firem a škol a firemní podpora jsou naopak vítány jako potřebná praxe.
- Je nutné zavést více praktických činností v mateřských a základních školách tak, jako je tomu například na montessori nebo waldorfských školách. Nejde jen o jeden předmět, je třeba komplexní přístup k zájmu o materiální svět s velkou možností vybírat si svůj směr vzdělávání podle svých individuálních zájmů.
- Obnova dílen a zahradničení bude vyžadovat materiální podporu firem a státu.
- Myšlenka zavést dobrovolné ZŠ technické je nápad podporující zájem dětí o techniku.
- Manuální činnosti vymizely, protože podle nich není hodnocena úspěšnost školy.
- Je třeba zlepšit atmosféru na učilištích, jinak tam rodiče své děti nedají.
Doplňujeme i menšinové – disentní názory:
- Zavedení ZŠ technických jako obdoby uměleckých škol je rezignací na úlohu státu zaručit tento typ vzdělávání všem dětem v běžné škole.
- Není možné na každý nový nedostatek ve školství zavádět nový předmět, nebo dokonce novou školu.
- Změňme organizaci vyučování, netestujme zapamatovatelné znalosti, hodnoťme komplexní produkty práce žáků.
Dalším diskusním tématem je otázka: Jak zvýšit motivaci žáků a studentů učit se nové věci? Debatu můžete sledovat ZDE.
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Nečekaný nápad jednoho z diskutujících, který navrhuje zřízení Základních škol technických, které by podobně jako ´lidušky´ podporují uměleckou tvořivost podporovaly technické zájmy dětí, je dokladem, že podobné debaty mají cenu, protože mohou přinést nové myšlenky. Není ani tak důležité, zda je reálné něco takového uskutečnit, spíš jde o impulz, jenž naznačuje, co všechno bychom pro posílení zájmu dětí o přírodní a technické vědy mohli udělat.“
12 komentářů:
Pokud chtějí mít firmy kvalitní zaměstnance, musí je také kvalitně zaplatit. Jak říkal tatíček Klaus: "Trh to vyřeší." A tak to taky vyřešil. Šikovní řemeslníci odešli tam, kde si víc vydělají. Vůbec jim nevadí, že je to mimo jejich obor - šikovný člověk se snadno zaučí jinde.
Ježišmarjá, tož myšlenka je to pěkná, ale kde na to vezmeme prachy? Je to fantasmagorie.
Mateřské školy: je zde tradičně výborné prostředí pro děti; hry na písku nejrůznější ruční práce, kreslení, modelování, výroba figurek, stříhání nůžkami, lepení, spolupráce, tanečky, zpěv, atd. Zachovat a neničit.
Základní školy: ruční práce a kreslení - tradiční předměty s použitím minima materiálu a nářadí, hlavně rozvoj šikovnosti, tvůrčí fantazie, trpělivosti, projevů osobnosti a vlastního pojetí krásna. Výborný doplněk - kroužky modelování, keramiky a další kroužky v školních družiách
ZŠ 2.stupeň: pozemky - nikdy se nepovedly, děti to nebaví, mlátit motykou do tvrdé hlíny, ze které v zimě nic neroste, na jaře se sází a z úrody nikdy děti nic neměly - dozrává o prázdninách.
Skleník - hrozná představa hrabání se ve vlhku, chladu a špíně skleníku, pikýrování a řízkování smrdutých pelargonií - neoblíbené, sabotované a bojkotované.
Jediná přijatelná varianta: pěstování kytek ve třídě a sypání ptáčkům do vlastnoručně vyrobených krmítek.
Dílny - pro kluky i dívky výborná možnost práce se dřevem, kovem a dalšími materiály - chce to ale dobře vybavenou dílnu, materiál a skvělé učitele. Případně základy údržby v bytech a základy elektrických obvodů
Výborná návaznost - kroužky: modelářský (auto, letadla, roboty, aj.), technický, šití, pletení, drátkování, výtvarné techniky, vaření, domácí práce, péče o dítě, o pleť, kosmetika, kadeřnictví, fotokroužek (PC foto+video), kroužky PC, atd.
Dát dětem příležitost, vybavení a vedení zkušenými učitelkami a učiteli, materiál a nápady, které doma nemohou realizovat.
Nějaké speciální "lidušky"? Nic nového, dřív byly také různé kroužky v pionýrském domě, Svazarmu, osvětové besedě i ve školách atd.
Každé dítě umělo ušít rukavici, vyšívat, plést, háčkovat, modelovat, kreslit, malovat, řezat dřevo i kov, ohýat dráty, zatloukat hřebíky, šroubovat, lepit, samo si opravit kolo, správně rozdělat a pak zase udupat ohníček, opéci si buřta nebo brambory, vázat uzly, morseovku, stopovat, házet kamením žabky, trefovat se, běhat, skákat, atd. Proč vymýšlet něco nového, když už to tu bylo?
'Proc vymyslet neco noveho, kdyz uz to tu bylo?'
Aby se kecanim o tom uzivil kdejaky lehkozivka, a aby se na to daly delat projekty, mohlo se misto uceni jezdit po skolenich, aby se z toho dal udelat vzdelavaci program, aby si to skoly placly na web atd. atd.
Pro vnoucata budu hledat skolu, kde bude v svp napsano: my tady deti ucime. Tak normalne...
Sedych
Pro Sedych
Tak to budete hledat školu velmi odvážnou - my měli v ŠVP slovo učit zakázáno
Tak to meli prece vsichni.
Ale ted, po revizi?
Sedych
Školy pro mimořádně nadané mlátiče hřebíků? :)
Vidím to tak, že ještě tak rok krize, a budeme si zase vše nebo aspoň leccos dělat sami doma na koleně, jako dřív, když zboží žádné nebylo - dnes je, ale nikdo na ně nemá. Chlapi se opět naučí leccos vyměnit, vyšroubovat, zavěsit, vyčistit, spravit. Snad to od nich synek odkouká...
No to objevil pan Feřtek Ameriku. Minulý týden byl podobný článek v MF Dnes. V tomtéž deníku ještě nedávno novináři napadali v několika článcích bývalé zvláštní školy - nyní praktické, že se tam děti málo učí, nemají takové množství učiva jako na běžných základkách, ale mají více hodin pracovních činností - pracují na pozemu, vyrábějí různé výrobky v dílnách, vaří v kuchyňce, mají různé rukodělné činnosti. A najednou objevutí, že je potřeba zručných řemeslníků, že manuální p práce rozvíjí motoriku a myšlení. Praktické školy mají zvýšený počet hodin pracovních činností, mají vybavené dílny , jsou celkově materiálně připravené na pestré rukodělné činnosti. Žáky, kteří sem chodí, manuální činnosti baví, za každým výrobkem, který udělají, vidí kus dobře vykonané práce. Totéž na běžných základkách - proč žáky, kteří nemají studijní předpoklady a cit pro učení jazyků zatěžovat dalším cizím jazykem, proč jim nanabídnout pracovní činnosti, kde se naučí něco kloudného vyrobit a dobře se připravit na nějaké řemeslo. Ze ZŠ praktických se jdou žáci vyučit řemeslo, a pokud chtějí pracovat, najdou i uplatnění. Bohužel diskuse o zš praktických se zvrhla pouze na romský problém.
Ja bych myslenku tech zakladnich skol technickych nezatracovala. Ale mame i jinak orientovane zaky nez fletna a kladivo. Chybi jeste Zakladni skoly valecne (kazde druhe decku vali ve War of warcraft) a Zakladni skoly rolnicke. Casem budou dobre pripravky pro vstup do prvni tridy s dalsimi specializacemi. A pak je jeste jedna moznost - prilozit chladivy obklad na tu cast tela mluvciho Eduinu, ktera podsouva podobna temata k diskuzi celemu Cesku a pockat, az to zabere!
Moderní výroba a technologie jsou přizpůsobené tak, že nepotřebují kvalifikované zdroje pracovních sil, jediná kvalifikace je disciplína a vytrvalost. Například na ukázce z výroby potravin (viz asi 6 minutové video). I to snad může být motivace k získání kvalifikace a jiného druhu práce.
Za zločinného a zavrženíhodného režimu se tomu, co je zmiňováno v nadpisu, říkalo Stanice mladých techniků a bylo to obvykle součástí Domů dětí a mládeže či Domů pionýrů, někdy i samostatnou institucí, provozovanou každopádně rezortem školství.
Coby student kybernetiky a jeden z prvních absolventů IT specializace jsem tam vedl počítačové kroužky, kde se děti mohly potkat s technologií, kterou by jinde neměly šanci ani vidět, natož si s ní hrát.
Dodnes mě zdraví jejich bývalí členové, dnes majitelé čí šéfové počítačových firem, špičkoví programátoři atd... a říkají, že nebýt těchto institucí, které je včas (tj. v čase kdy ještě měli šanci srovnat krok s nejvyspělejším světem) "nakoply" příslušným směrem, nebyli by tím co jsou.
Ale to bylo, znovu připomínám, za zločinného a zavrženíhodného režimu a takové sociální inženýrství ve vztahu k současným špičkovým technologiím a současné vědě rozhodně nesmíme zopakovat.
Já zase nostalgicky vzpomínám na zločineckou militantní organizaci jménem SVAZARM.
Několik generací dětí tam absolvovalo nechutné vymývání mozků při výrobě motokár, radiostanic, různých modelů, RC letadel, raket, atd.
Mne tam ideologicky týrali výukou práce s trafopájkou a funkcí tranzistoru. Kamarád se tam zase musel nechat týrat vnucovanými brigádami na letišti a za to pak mohl absolvovat výcvik na větroni. (Dneska lítá s Gripenem, ale vlastnímu synovi ještě letadlo koupit nemohl a to svazarmovské už neexistuje.)
Zkrátka bylo to všechno zavrženíhodné a žádný svobodný režim by dnes tak nesmyslně do své mládeže určitě neinvestoval.
Okomentovat