Zpráva o americkém futurologovi jménem Vernor Vinge, který pravděpodobně jako první v roce 1993 v souvislosti s vývojem technologií použil pojem „singularita“, založená na rozhovoru, který s ním nedávno vedl John Moravec.
Nedávno vyšel na webu Education Futures článek Singularita a školy, ve kterém John Moravec zpovídá Vernora Vinge. Je natolik zajímavý, že bude určitě stát za to, abychom vás s jeho přístupem k dnes značně populárnímu pojmu singularita (nespojitost) seznámili.
John Moravec z minnesotské univerzity se zabývá novým paradigmatem vedení lidských zdrojů a vzdělávání v době technologických změn a globalizace. V listopadu 2008 přednášel také v České republice na pedagogické fakultě UK v Praze a na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je hlavním editorem příspěvků Education Futures.
Vernor Vinge je emeritní profesor matematiky. Do roku 2002 přednášel počítačové vědy na univerzitě v kalifornském San Diegu. Známější je jako autor science fiction a pětinásobný držitel ceny Hugo, kterou každoročně udílí samotní čtenáři tohoto žánru nejlepším dílům vydaným v uplynulém roce. Vinge patří k představitelům cyberpunku, tj. sci-fi, kde hrají zásadní roli informační technologie, počítače a umělá inteligence.
Stěžejním dílem, které Vinge proslavilo jako technologicky orientovaného futurologa, je esej Příchod technologické singularity, jejíž obsah přednesl v roce 1993 na symposiu NASA VISION-21 (český překlade je zde). Tvrdí v ní, že zrychlující se technologický pokrok vede ke konci lidské éry, tak jak ji známe. Čím více se blíží, tím je svět složitější a pro lidské pozorovatele méně pochopitelný. Stále hůře se dá předpovídat, co se bude dít dál.
Vinge v ní popisuje čtyři cesty, které povedou k rozvoji singularity, a tvrdí, že nastane nejpozději do roku 2030. Formuluje je takto [2]:
- Mohou být vyvinuty počítače, které budou mít vědomí a nadlidskou inteligenci.
- Velké počítačové sítě a jejich přidružení uživatelé se mohou "probudit" jako bytosti s nadlidskou inteligencí.
- Propojení člověka s počítačem se může stát tak těsným, že uživatele bude možno považovat za tvory s nadlidskou inteligencí.
- Biologie může najít způsoby, jak zlepšit přirozenou lidskou inteligenci.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
6 komentářů:
Kontrolní otázka pro p. Brdičku:
je lynčování příkladem crowdsourcingu v oblasti soudnictví a trestání?
Lynčování příkladem crowdsourcingu není prostě z toho důvodu, že vzniká výhradně lokálně jako zájem úzké skupiny lidí. K plnohodnotnému crowdsourcingu (používám raději výraz kolektivní inteligence) může dojít jen v prostředí, kde má možnost se zapojit každý.
No jo, vlastně, singularita, paradigma, umělá inteligence.
Po těch čtyřiceti letech, co čtu o tom, že zrod vyšší inteligence je na spadnutí, bych se už konečně rád dočkal.
Jestlipak bude umět taky ty zlomky, inteligence jedna?!
Co se lidských zdrojů a vzdělávání týče, možná by se už mohlo jasněji říci, je-li škola spíše přípravou na život, nebo spíše životem samým.
Válka s Mloky na obzoru...
Pro B.B. 11.2.17:01
Nerozumím vaší argumentaci. Platí-li obecně uznávaná definice (viz Wikipedia), základní vlastností crowdsourcingu JE, že vzniká lokálně jako zájem úzké skupiny lidí (firmy, podnikatele, případně jednoho či více soukromých iniciátorů).
A ztotožnění "každý" s "každý, kdo má přístup k internetu a nezbytné dovednosti" je zatraceně problematické.
Vzniká možná lokálně, ale má smysl pouze v globálním prostoru. Lynčování lokálně vzniká i končí!
Pokud jste ovšem měl na mysli nějaké analogie lynčování v prostoru globálním, pak je to jiná. To bychom se ale posunuli jinam, např k bublinám - viz http://spomocnik.rvp.cz/clanek/13701/
(nemám náladu ten odkaz pomocí HTML zaktivňovat)
Okomentovat