Výzkumné oddělení společnosti Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů. Z témat vybíráme: vytváření propojených vzdělávacích prostředí, kampaň Teach 2013, systém přípravy učitelů v USA je neuspokojivý.
- Výzkum i školní praxe ukazuje, že vzdělávací výsledky žáků jsou lepší, jestliže se žáci cítí ve škole v bezpečí a obklopeni prostředím, kde mají podporu. Stres výsledky vzdělávání naopak zhoršuje. Odborníci poukazují na to, že se nestačí jen zaměřit na šikanu nebo na zavádění bezpečnostní kontroly ve škole, je třeba pracovat s celkovým klimatem školy. Soustředí-li se škola pouze na výsledky testů a udržení disciplíny, žáci mohou být pod tlakem neustálého stresu a nejistoty, zhoršuje se jejich pracovní paměť, je větší pravděpodobnost, že nedostudují. Zejména ve školách, kde převažují děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin, by učitelé měli už od raného věku žáků podporovat pěstování sebekontroly, koncentrace, schopnosti naslouchat, odolnosti. Vědci v University of Michigan vyvinuli program SECURe, který má zlepšit celkové klima školy. Při pilotování programu na základní škole na Floridě bylo zjištěno, že žáci získají lepší sebeovládání, nejsou tak impulzivní, dokážou déle udržet pozornost a zlepšily se také jejich výsledky v matematice a čtenářské gramotnosti. Užitečné je žáky zapojit do procesu zlepšování školního klimatu, se zásadami se více ztotožní a nabudou sebedůvěru. (914)
- Dobře vymyšlená videohra staví před hráče překážky, vyžaduje výdrž a tvrdou práci (na obrazovce) a dává hráči zakusit úspěch a uspokojení. Hráči mají tendenci vymýšlet různá vylepšení, jak nejlépe uspět, používají nápovědy a zkratky (cheats), což autor označuje jako snahu o optimalizaci. Hra by měla být vyrovnaná. Když je příliš optimalizovaná, přestává být zajímavá. Autor se zamýšlí nad tím, jak se optimalizace ve vzdělávání díky moderním technologiím vyvinula k vytváření programů na míru (customization). Stejně jako optimalizace ve videohrách usnadňuje úspěch, i programy na míru přinášejí pocit úspěchu. Autor uvádí jako příklad adaptivní online doučování matematiky, kde počítač zvolí preferovanou metodu podle žáka, vybere otázku a úkoly, díky senzorům je možné sledovat pocity žáka a snížit např. míru frustrace. Otázka je, zda žák, který se učí jen svým preferovaným stylem a nepocítí frustraci a překážky při učení, může dosahovat dobrých vzdělávacích výsledků. Jako další příklad uvádí program School of One, který s pomocí dat shromážděných moderními technologiemi usiluje o to, aby se každý žák učil v ideálních podmínkách (více o tom, jak obdobné školy fungují, zde). Autor varuje před přílišným přizpůsobováním vzdělávacích programů na míru, protože by to mohlo vést k tomu, že žáci a studenti budou umět pracovat jen v ideálních podmínkách, neporadí si s překážkami a jiným učebním stylem, nebudou umět spolupracovat, nevyrovnají se s neúspěchem. (915)
- Téměř po roce od založení (viz zde) výzkumná skupina Connected Learning Research Network zveřejnila zprávu, ve které popisuje vytváření propojených vzdělávacích prostředí a jejich fungování v dnešní propojené společnosti (o vzdělávací teorii konektivismu více zde). Zpráva volá po několika zásadních změnách ve vzdělávání, např.: 1. překlenout propast mezi obyčejným učením, které obvykle probíhá ve škole, a interaktivním a praktickým učením, které obvykle probíhá mimo školu, 2. využít možností, které poskytuje internet, pro rozvoj znalostí, dovedností a nových gramotností mladých lidí, 3. využít možností digitálních technologií a sociálních sítí k boji proti nestejným možnostem v přístupu ke vzdělávání majetných a méně majetných. Propojené učení není omezeno na jednu konkrétní platformu, základním východiskem je to, že žák/student se učí něco, na čem mu záleží, a je přitom podporován komunitou. Ve zprávě jsou zmiňovány znepokojivé sociálně ekonomické trendy, které by mohly přispět k další nerovnosti a problémům ve vzdělávání: 1. nefungující přechod ze vzdělávání k zaměstnání, 2. rostoucí rozdíly ve vzdělávacích výsledcích (Afro-Američané a Latinoameričané se propadají, mají i menší přístup k mimoškolním aktivitám), 3. komercializované a roztříštěné mediální prostředí – zvyšuje se odtržení školy od mimoškolního života mládeže, což je dále od školy odrazuje. Skupina propojeného učení zdůrazňuje, že usiluje o rovný přístup ke vzdělávání pro všechny, o to, aby všichni mladí lidé získali dovednosti pro 21. století, o uchopení vzdělávacích možností v propojené společnosti a o zvýšení kvality znalostí a vzdělávání. (916)
- C. Davidson rozvíjí v blogu otázku, zda a proč by měli být vysokoškolští učitelé ve výuce nahrazeni počítači. Rozebírá čtyři důvody, proč je tato otázka aktuální: 1. příliš mnoho studentů chce studovat vysokou školu a stávající instituce nemohou uspokojit poptávku – masově otevřené online kurzy (MOOC) by mohly poskytnout vzdělávání těm, kteří se k němu jinak nedostanou. Jsou jimi např. studenti ve velkých rozvíjejících se zemích (Indie, Čína). Zde autorka nevidí hrozbu pro tradiční instituce. V souvislosti s MOOC však existuje i řada nezodpovězených otázek. 2. Vysoké školy v USA stojí příliš mnoho peněz – příčinou je snižující se podíl veřejných peněz určených pro školství, včetně základního a středního, a přesun nákladů na výzkum na půdu univerzit. Masově otevřené online kurzy jsou dosud (ale patrně ne nadlouho) levnější variantou, bez záruky přínosu srovnatelného s tradičním diplomem. 3. Online vzdělávání je slibný výdělečný podnik – to je velmi znepokojivý trend, protože obchodní společnosti hledí především na způsob, jak vytvořit zisk, a nikoli na vzdělávací hodnotu a interaktivitu produktu. Učitelé mohou být nahrazeni počítači, ne však s dobrým výsledkem. Jiný problém je, že ziskové společnosti nabízejí online kurzy, které univerzity a vysoké školy nenabízejí (nové obory). Potom se učitelé a školy nemohou divit, že se studenti obrátí k online kurzům. 4. Současný vzdělávací systém (od školek po odborné školy) je zastaralý – bez ohledu na vnější tlaky se učitelé musejí vypořádat především s vnitřními problémy, pokud nechtějí, aby byli nahrazeni počítači. Podívat se kriticky na kurzy, které nepřipravují studenty pro jejich budoucí povolání, ale vyhovují zaměření učitelů ve škole, změnit způsoby výuky – zavést práci v týmech, připravovat studenty na řídicí procesy, zamyslet se nad způsobem hodnocení (testy). Autorka uzavírá článek s tím, že záleží na učitelích, zda jejich práce bude tak kvalitní a relevantní pro studenty, aby nemohla být nahrazena počítači (přístup inovativního pedagoga uveden zde). (917)
- Americká společnost Udemy, která je jedním z velkých hráčů na poli online vzdělávání a nabízí masově otevřené online kurzy (MOOC), zahájila v uplynulém týdnu kampaň Teach 2013. V rámci této kampaně vyzývá odborníky z různých oborů průmyslu, aby začali vytvářet své vlastní online kurzy. Udemy jim nabízí technickou podporu, tj. možnost využití platformy pro tvorbu kurzů, přístup do komunity online instruktorů, někdy i pomoc s produkcí. Všechny nové kurzy podléhají ve společnosti Udemy velmi přísné kontrole. Hodnotí se způsob výuky, kvalita provedení a schopnost vést k dosažení vzdělávacích cílů. Instruktor se může rozhodnout, zda za jeho kurzy budou studenti platit, a pokud ano, patří mu 70 % zisku. Instruktor si uchovává kontrolu nad obsahem kurzu, autorskými právy a cenou. (918)
- Americká skupina Babson Survey Research Group zveřejnila Průzkum online vzdělávání v USA za rok 2012. Průzkum byl finančně podpořen společností Pearson a organizací Sloan Consortium. Průzkum byl proveden už desátý rok. Hlavní zjištění průzkumu jsou následující: 1. na podzim roku 2011 bylo nejméně 6,7 miliónu studentů zapsaných v alespoň jednom online kurzu, počet studentů vzrostl o 570 000 oproti minulému roku, 2. 32 % VŠ studentů je zapsáno alespoň v jednom online kurzu, 3. pouze 2,3 % VŠ institucí nabízí masově otevřený kurz, dalších 9,4 % je plánují, 4. vedoucí akademičtí představitelé nejsou přesvědčeni, že MOOC představují udržitelnou metodu pro online kurzy, 5. 77 % vedoucích akademických představitelů hodnotí výsledky online kurzů jako stejně dobré nebo lepší ve srovnání s výsledky klasických kurzů, 6. podíl řídicích pracovníků vysokých škol, kteří věří, že jejich pedagogové uznávají hodnotu a legitimitu online kurzů, se nezvýšil a zůstává 30,2 %, 7. 69,1 % vedoucích akademických představitelů má za to, že online kurzy musejí být součástí dlouhodobé strategie školy, 8. většina vedoucích akademických představitelů vidí vysoké procento studentů, kteří odpadli, jako překážku pro další růst kurzů (diskutováno též zde). (919)
- Systém přípravy učitelů v USA je neuspokojivý a objevuje se řada skupin a programů, které chtějí tento systém změnit. Cílem je nikoliv postupně zlepšit současný model, ale zavést model úplně nový. Nový model je založen na pečlivém výběru kandidátů a programy se zaměřují na důkladnou praktickou přípravu. Noví učitelé jsou hodnoceni podle výsledků vzdělávání ve třídě – v tomto ohledu programy navazují na model Teach for America. Nové programy nabízejí menší nezávislé organizace, jako např. Relay Graduate School of Education, nebo skupiny spojené s charterovými školami, ale i skupiny napojené na významné univerzity. Oproti programu Teach for America pracují s učiteli většinou alespoň rok. Tyto nové programy a školy pro začínající učitele mají některé společné rysy: 1. důraz na praxi – cílem není pominout teoretickou přípravu, ale pozvednout úroveň vyučování, 2. úspěšní učitelé poslouží jako příklad, pracují jako mentoři a trenéři – jejich úspěch se měří jejich praktickým působením ve třídě, nikoli počtem teoretických publikací, 3. pokrok a úspěch v přípravě se měří vzdělávacími výsledky třídy, výsledky pozorování praktické výuky, 4. důraz na důkladnou přípravu výuky. Tyto programy jsou teprve v počátcích, takže ještě nelze hodnotit jejich úspěšnost. Někteří odborníci věří, že nové programy by mohly směřovat k větší profesionalitě a přinést i větší prestiž učitelskému povolání. (920)
(914) Social-Emotional Needs Entwined with Students' Learning, Security
(915) The Problem With the School of One
(916) Connected Learning: An Agenda for Social Change
(917) If We Profs Don't Reform Higher Ed, We'll Be Re-Formed (and we won't like it)
(918) Udemy Launches Teach2013 To Bring Big Names To Online Courses
(919) Babson Study: Over 6.7 Million Students Learning Online
(920) A Revolution Begins in Teacher Prep
Zdroj: Scio.cz
7 komentářů:
Výzkum i školní praxe ukazuje, že vzdělávací výsledky žáků jsou lepší, jestliže se žáci cítí ve škole v bezpečí a obklopeni prostředím, kde mají podporu. Stres výsledky vzdělávání naopak zhoršuje. Odborníci poukazují na to, že se nestačí jen zaměřit na šikanu nebo na zavádění bezpečnostní kontroly ve škole, je třeba pracovat s celkovým klimatem školy.
Hmm. ... TO JE OBJEV !
Možná by se to mělo zavést i na MŠMT.
Čekám, kdy Scio učiní nejzásadnější objev, týkající se školství: vše důležité objevil už Jan Amos! (jen se to vše balí do moderních výrazů)
Zatím jim to nechci prozrazovat, aby mohli bádat ještě aspoň 10 let, naši chlapci šikovní :)
S uvedenou citaci souhlasim bezezbytku.
A ted jeste slovo 'zaci' nahradte slovem 'ucitele'.
Sedych
"A ted jeste slovo 'zaci' nahradte slovem 'ucitele'"
Jo jo. Marně přemýšlím, co by se muselo stát, aby někdo začal brát ohledy na učitele.
To je mimo lidskou představivost, protože něco takového se ještě nikde nikdy nestalo.
se ještě nikde nikdy nestalo
A považte že stalo! V jedné kronice se píše, že kdysi starý paidagogos jménem Zorba, doprovázející synka bohatého měšťana, byl poraněn na noze, když synkovi vypadl z ruky kámen. Otrok paidagogos byl ihned odveden do domu, tam ošetřen a všemožně opečováván následných 7 dní, dokud se rána nezhojila. No není to krásná představa?
Mohu potvrdit, neni to tak zle.
Vzdycky, kdyz se rozplacu, prestanou mne sutrakem triskat do hlavy.
Sedych
Okomentovat