Příležitostí ke zhodnocení peněz je dnes habaděj. Investovat lze do nejrůznějších produktů, od akcií přes komodity nebo dluhopisy až třeba po nákup půdy či nemovitostí. Nic však nemá takovou hodnotu, jako investice do vzdělání.
Z článku Jiřího Tylečka v Finance.cz vybíráme:
Potřeba akademického titulu je náboženstvím západního světa. Kvóty na vyšší počet vysokoškoláků, státní garance půjček nebo jiné formy podpory znamenají příliv peněz do školství. To však často neprodukuje vhodné absolventy pro danou ekonomiku. Více studentů znamená snižování nároků na studium na vysokých školách a pro zaměstnavatele už tak nemusí být akademický titul bernou mincí. Stát nejenže se finančně podílí na nákladech studia budoucích nezaměstnaných, ale zároveň je na pár předchozích let vyřadí z pracovního procesu. To nezní jako nejlepší investice
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
16 komentářů:
Titulek "Vzdělání začíná být nejistou investicí" je zavádějící (to ovšem titulky bývají). Lépe by bylo:
"Chození do školy (a placení školného) začíná být nejistou investicí"
Vzdělání totiž je a vždy bude dobrou investicí! To je ostatně na konci článku dobře vyloženo.
Bohužel většina lidí málo rozlišuje: vzdělávání versus školství
a taky
vzdělání versus to, co se naučili ve škole.
Takový titulek pak vede k tomu, že se děti nechtějí vzdělávat.
Jinymi slovy:
zrusme uz konecne povinnou skolni dochazku.
Sedych
Tak zaveďme otitulování chytrých hlav až po osvědčení nabytého vzdělání v praxi. Asi tak s jistotným odkladem na 5 let. Až to prokážou svými kompetencemi.
Vlastně se tím ukazuje, jak nesmyslné je, aby ti, kteří mají tituly z teorie, udělovali maturitu v kompetenčním modelu.
Mirek
Bohužel, pane Šteffle - máme takové vzdělávání, jaké máme školství.
Zato teď, až všichni začnou mluvit o vzdělávání, se to jistojistě zlepší.
XY
Gymnzista či absolvent obchodní akademie dnes najde práci tak maximálně v supermarketu u pokladny. Bakalář najde práci jen z technického či zdravotnického oboru. A už začínají mít problémy i magistři. Tak jakápak dobrá investice do vzdělání.
Běžte se s těmi nepodloženými bláboly bodnout. Už jsem Vám to v jiné diskuzi jasnými čísly vyvrátil.
Pavel
Vážený Pavle.
Čísla jsou jedna věc a realita jiná.
Mnoho živnostníků - řemeslníků bere podporu na účadu práce, ale práci mají. Jenže ji dělají načerno. Magistři z humanitních a učitelských oborů práci nemají.
Anonymní 20. ledna 2013 21:27,
nedrážděte Pavla, s ním se o tomto tématu nedá mluvit. Radši si přečtěte výše příspěvek ze slovenských novin o finském školství.
Segregaci nadaných od hlavního proudu (naše VG) taky zkusili, a je to podle nich špatná cesta. A to neměli na VG našich 20, ale pod 10 % žactva. A další věci stojí za přečtení.
20. ledna 2013 19:32
A zkuste sehnat práci ve stavebnictví, ani dvě vysoké školy a pětiletá praxe nic neznamená. Krize jako řemen.
Magistři z humanitních a učitelských oborů práci nemají.
Posledního absolventa učitelského oboru jsem v našem malém 10 000 městečku viděl naposledy před 8 lety. Je to čekání na odchod kolegy do důchodu nebo na jeho předčasnou smrt.
20. ledna 2013 19:53
Pavel
Přečtěte si článek o finském školství. Tady by mohl být recept na ten obrovský marasmus, který je v českém školství. O této změně začínají uvažovat i další země v rámci EU. Zajímavý je i vklad 7% HDP do školství a způsob financování.
Existuje způsob, jak uvolnit místo bez čekání na něčí odchod do důchodu anebo předčasnou smrt.
1.Dostat se na místo ředitele.
2.Pokud veškerá buzerace, přepadovky, lži na vybranou oběť nefungují,žádná závada na něm k nalezení není /a právě proto je přínosem pro školu, žáky i kvalitu vzdělávání/, zbývá vychytralým způsobem dát výpověď z důvodu nadbytečnosti.
3.na uvolněné místo přijmout někoho z partičky svých známých - nejlépe rodinného příslušníka někoho z "vlivných kruhů" - jelikožto široko-daleko není žádné volné místo a rodinný příslušník ho nutně potřebuje.
Nikomu nevadí, že propuštěný zaměstnanec byl kvalitní, s letitou praxí a výsledky, jediný aprobovaný v daném předmětu na škole a na jeho místo nastoupil někdo s aprobací v jiném oboru a bez praxe. Všechno jde když se chce. Úroveň výuky je každému ukradená, zřizovateli, ŠI i kraji. Za situace, kdy má škola právní subjektivitu a o všem rozhoduje ředitel, nepomůže ani petice rodičů. Nový ZP dovoluje zaměstnavateli téměř cokoliv.
Na základě popsaného "příběhu z natáčení" mi připadá srandovní každá debata o zvyšování úrovně vzdělávání. Potěmkinovy vesnice všude rostou narůstající intenzitou.
Tímhle stylem, tedy lhaním, se se mnou opravdu mluvit nedá. Na víceletých gymnáziích v ČR je cca 11 % populace. Ne 20%!!
A tak je to bohužel se všemi Vašimi argumenty.
Pavel
Ps: Doufám, že nejste učitel. Lháři by děti ani mládež učit neměli.
„Mnoho živnostníků - řemeslníků bere podporu na úřadu práce, ale práci mají. Jenže ji dělají načerno."
Fajn argument. Víte, že je to trestný čin? Proč to neoznámíte?
Přece neudám celou naši partu.
Ano, ve Finsku skutečně víceletá gymnázia nemají, "segregace" se tam však děje na jiných úrovních. Například když student příjde na gymnázium, musí si vybrat, jestli chce chodit na kratší kurz matematiky (lyhyt matematiikka), nebo na kurz mnohem náročnější a delší (pitkä matematiikka), který vrcholí řešením diferenciálních rovnic a aplikací integrálního počtu ve statistice. Dále také jsou všechny předměty rozděleny do menších kurzů, například fyzika je rozdělena do osmi, přičemž povinný je pouze první z nich. Na ostatní chodí žáci pouze, pokud je fyzika zajímá a přihlásí se na ni.
Okomentovat