Dagmar Stárková: Periodická tabulka jako předmět badatelsky orientovaného vyučování

Článek informuje o výsledcích výzkumu Indiana University of Pennsylvania, jenž se zabýval ověřováním využití interaktivní webové aplikace pro badatelsky orientovanou výuku souvislostí spojených s periodickou tabulkou prvků.

Během svého studia na pedagogické fakultě jsem se několikrát setkala se zkratkou IBE či IBSE (z anglického termínu Inquiry-based Science Education) označující způsob výuky žáků či studentů, který se do češtiny překládá jako badatelsky orientované vyučování. Proto mě velmi zaujal článek s názvem Periodic Properties and Inquiry: Student Mental Model Observed during a Periodic Table Puzzle Activity, který vyšel v měsíčníku Journal of Chemical Education. Autory příspěvku jsou pracovníci Indiana University of Pennsylvania, a to katedry psychologie a chemie. [1]

Jak již název článku napovídá, autoři se pokusili vypozorovat, jak vysokoškolští studenti přistupují k učení se periodické tabulce a co toto jejich učení ovlivňuje. Důležitost myšlenkových pochodů učícího se subjektu je nasnadě, stejně tak jejich aplikace ve výuce. Chemie je pak jistě jedním z těch předmětů, kde může být badatelsky orientovaný způsob výuky velmi nápomocný a žádoucí. Abychom ve smyslu moderních didaktických metod mohli přesunout kontrolu výukových aktivit na žáka, je vhodné vědět, jak vlastně učení probíhá a co k němu žák potřebuje.

Teoretický základ

Autoři článku se snaží definovat procesy vytvářející smysl (sensemaking processes), ty dělí na aktivity pracující s něčím dosud nepoznaným (foraging) a již poznaným (exploiting). Svá zjištění se pak snaží propojit s teorií badatelsky orientovaného vyučování. Při vytváření myšlenkového modelu je důležitý vztah mezi známým vzorem či schématem a novou znalostí. Pro větší přehlednost je přehled těchto procesů uveden v tabulkách 1 a 2.

Tabulka 1 – Přehled aktivit pracujících s nejistotou (Foraging Process Skills)

Pozorování	Využívání smyslů ke shromáždění informací týkajících se objektu či události.
Měření	Užívání standardních měření či odhadů k popsání specifických rozměrů (vlastností) daného objektu a události.
Odvozování	Formulování předpokladů nebo možných vysvětlení založených na dřívějším pozorování.
Předvídání	Hádání nejpravděpodobnějších výsledků budoucích činností na základě předchozích vzorů.
Formulování hypotéz	Navrhování řešení či uvedení očekávaných výstupů pro daný experiment.

Tabulka 2 – Přehled aktivit pracujících s jistotou (Exploiting Process Skills)

Klasifikace (třídění)	Seskupování nebo řazení objektů či událostí do kategorií vytvořených na základě vlastností či definovaných kritérií.
Organizace dat do tabulek a grafů	Vynášení zjištěných dat do tabulek a grafů.
Formulování modelů	Rozpoznání vzorů a vytváření predikcí na nich založených.
Komunikace	Užívání slov, symbolů či grafických prvků k popsání objektu, akce (činnosti) či události (případu).
Identifikace náhodných vztahů	Porozumění vztahů mezi příčinami a následky.
Identifikace proměnných	Uvedení proměnlivých faktorů, které mohou mít vliv na experiment (pokus).
Charakterizace proměnných	Popsání vztahu mezi proměnnými.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz