Popis aktivit Jima Grooma z University of Mary Washington, který opakovaně dělá MOOC kurz o vyprávění digitálních příběhů a vede všechny studenty k tvorbě portfolia ve formě blogu.
Než začneme zkoumat myšlenky Jima Grooma z University of Mary Washington ve Virginii, je nutné připomenout, že Jim je již druhým Groomem, o jehož nápady ze světa vzdělávacích technologií se Spomocník opírá. Tím prvním je Australan Dean Groom (Prostojové učení podle Grooma), s jehož vizí dalšího vzdělávání učitelů jsem se ztotožnil natolik, že jsem se pokoušel ji nedávno vnutit i shromáždění „pomazaných“ hlav u Kulatého stolu SKAV, když se probírala profesní podpora učitelů. Nutno přiznat, že neúspěšně.
Jim Groom je na UMW vedoucím Katedry vzdělávacích technologií a značně inovativním učitelem. Patří mezi první vysokoškolské pedagogy, kteří začali v praxi uplatňovat myšlenky konektivismu. V letním semestru 2010 se rozhodl svůj kurz digitálního vyprávění příběhů (Digital Storytelling) s kódovým označením 106 realizovat ve formě MOOC. Postupně se z něj stal jeden z nejznámějších otevřených konektivisticky orientovaných pravidelně se opakujících kurzů vůbec – DS106. Kromě desítek prezenčních studentů UMW se do něj hlásí též stovky lidí z celého světa. Svou formou trochu připomíná Courosův kurz EC&I 831: Social Media & Open Education z University of Regina, o němž před rokem referoval Karel Zavřel (Otevřený online kurz pro kanadské studenty učitelství). Oba dva tito pánové se pokoušejí propojit svou výuku s lidmi z vnějšího prostředí. Rozhodně se jim to daří lépe, než mně (viz Vzdělávací technologie 21. století).
Kurz DS106 měl tyto hlavní cíle:
- Vyvinout schopnosti používat technologie jako nástroj síťového spojení, sdílení, tvorby a publikování.
- Formovat digitální identitu při hledání poznání vedoucí k praktickému uplatnění různých způsobů využití sítě.
- Kriticky zkoumat oblast digitální komunikace jako nové formy sebevyjádření.
Kurz DS106 má jednu raritu, díky které se docela hezky zviditelnil. S pomocí účastníků byl vyvinut postup, který dovoluje zprovoznit streemované online rádio čistě jen pomocí volně dostupných open source programů - DS106 Radio. Kromě jiných věcí vysílá též zvukové výtvory účastníků. Pokud by se chtěl někdo pokusit o totéž, návod je k dispozici zde. Ale pouhý zvuk jim již, zdá se, nestačí, a tak experimentují i s vlastní televizí – DS106.tv.
Nebudu zastírat, že Jim je mým nedostižným vzorem. Přestože jsem na práce svých studentů publikované na Spomocníkovi náležitě pyšný, na studenty UMW prostě nemáme. Vlastně asi ani není důvod se pokoušet jim vyrovnat. DS106 je třeba chápat spíše jako kurz orientovaný na problematiku kultury a médií, zatímco my se specializujeme čistě na technologie. A je zde ještě jeden důkaz zjevných rozdílů mezi námi. Když se na jaře 2012 dostal Jim Groom do problémů díky neočekávanému zvyšování zatížení serveru, na němž byl kurz provozován, prostě využil službu portálu Kickstarter sloužící k vybírání peněz na bohulibé záměry všeho druhu (viz DS106: The Open Online Community of Digital Storytellers). Místo požadovaných $4200 vybral rovných $12643. Asi si všichni umíme představit, jak by žádost o veřejnou finanční podporu podobného vzdělávacího záměru dopadla v našich grantově orientovaných poměrech.
V tomto školním roce rozjela Groomova Katedra vzdělávacích technologií UMW další pilotní projekt - A Domain of One’s Own. Volně přeloženo „Vlastní prostor pro každého“. Zatím se jen ověřuje, ale v blízké budoucnosti by měl tento prostor (míněno vlastní doména s blogem na technologii WordPress) získat automaticky každý nastupující student této univerzity s tím, že ho učitelé budou do své výuky integrovat. Využití všech potřebných nástrojů je zde natolik zjednodušeno, že tvorba nedělá problémy ani těm studentům, kteří jsou (na rozdíl od absolventů DS106) méně technologicky zdatní. A tak budou vlastně všichni studenti vedeni k tomu, aby své tzv. e-portfolio začali budovat ve formě veřejně viditelné osobní digitální stopy. Docela důležitý význam má též slovo „vlastní“ použité v názvu. Je totiž míněno doslova tak, že data nahraná studenty na server A Domain of One’s Own patří pouze jim a mohou je libovolně modifikovat, smazat nebo později přemístit jinam.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat